Mamografie: Široce používaná metoda screeningu rakoviny prsu – klíčová fakta

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Lékařsky posoudil Jimmy Almond, M.D.

Mamografie je rentgenové zobrazovací vyšetření používané především ke screeningu rakoviny prsu, která je u žen nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním, nepočítáme-li rakovinu kůže.

Některé studie naznačují, že mamografie snižuje úmrtnost na rakovinu prsu. Nadále se však vede diskuse o tom, zda jsou její přínosy – i možná rizika – stejné pro každou ženu.

K čemu mamografie slouží?

Mamografie je zobrazovací vyšetření, které pomocí nízké dávky rentgenového záření – přesto vyšší než při rentgenu zubů – vytváří snímky prsů zvané mamogramy. Při vyšetření se každý prs umístí mezi dvě plastové desky a jemně stlačí, aby se prsní tkáň zploštila. Z různých úhlů se pořídí několik snímků, přičemž stlačení při každém z nich trvá přibližně 10 až 15 sekund. Celé vyšetření obvykle zabere asi 20 minut.

Mamografie se běžně používá dvěma způsoby. Screeningová mamografie může odhalit nádor v časném stadiu, často ještě předtím, než se objeví příznaky. Diagnostická mamografie slouží k posouzení změn v prsu, například bulky nebo jiných abnormalit. Oba typy vyšetření využívají stejné zařízení, diagnostická mamografie však vyžaduje více snímků z různých úhlů, a je proto spojená s mírně vyšší dávkou záření.

Spolu se standardní mamografií lze využít také trojrozměrnou mamografii, známou rovněž jako tomosyntéza prsu. Na rozdíl od tradiční mamografie, která pořizuje několik plochých dvourozměrných snímků z pevných úhlů, tomosyntéza využívá rentgenové rameno pohybující se v oblouku kolem prsu. Pořizuje tak více snímků z různých úhlů a vytváří přehlednější obraz prsní tkáně.

Díky podrobnějšímu zobrazení mohou lékaři lépe odlišit běžně se překrývající tkáně od možného nádoru. To může vést k vyššímu záchytu rakoviny v časném stadiu až o 40 % a ke stejně výraznému snížení počtu falešných poplachů. Metoda je zvlášť užitečná u žen s denzní, tedy hustou prsní tkání. Je však spojená s vyšší dávkou záření a může přinášet dodatečné náklady, které některé zdravotní pojišťovny nehradí. 

Kdo by měl mamografii zvážit?

Doporučení pro mamografický screening se liší podle míry rizika u konkrétní ženy i podle odborné organizace, která je vydává.

Americká pracovní skupina pro preventivní služby (USPSTF) doporučuje ženám ve věku 40 až 74 let s průměrným rizikem absolvovat mamografii jednou za dva roky. Americká onkologická společnost (ACS) doporučuje ženám ve věku 45 až 54 let každoroční mamografii a od 55 let vyšetření jednou za dva roky.

Ženám s vyšším rizikem rakoviny prsu se doporučuje poradit se s lékařem, zda nezačít s mamografiemi ještě před 40. rokem života, neabsolvovat je častěji nebo je nedoplnit dalšími zobrazovacími vyšetřeními, například ultrazvukem či magnetickou rezonancí. Mezi rizikové faktory patří mutace genů BRCA1 nebo BRCA2, osobní či rodinná anamnéza rakoviny prsu nebo vaječníků, denzní prsní tkáň či dřívější radioterapie v oblasti hrudníku. 

Přestože toto vyšetření pomohlo mnoha ženám odhalit rakovinu prsu včas a snížit riziko úmrtí, diskutuje se o tom, zda každé ženě přináší stejný prospěch.

V posledních letech se stále větší pozornost věnuje nadměrné diagnostice a zbytečné léčby.

K nadměrné diagnostice dochází tehdy, když screening odhalí nádory, které by člověku během života nezpůsobily žádné příznaky ani zdravotní potíže. Tyto nádory mohou růst velmi pomalu, zůstávat stabilní, nebo dokonce samovolně ustoupit. Metaanalýza 24 studií z roku 2023 zjistila, že do této kategorie může spadat přibližně 12,6 % případů rakoviny prsu odhalených mamografií u žen ve věku 40 až 89 let. Míra nadměrné diagnostiky navíc s věkem stoupá. Studie z roku 2023, která zahrnovala více než 54 000 žen, zjistila nadměrnou diagnostiku u 31 % žen ve věku 70 až 74 let, u 47 % žen ve věku 75 až 84 let a u 54 % žen ve věku 85 let a více. 

Z nadměrné diagnostiky přímo vyplývá i zbytečná léčba. Protože v současnosti nelze určit, které nádory prsu v časném stadiu budou postupovat a které nikoli, většina z nich se obvykle léčí. Některé ženy tak podstupují operaci, radioterapii či jinou léčbu, aniž by z ní měly skutečný prospěch, přičemž stále nesou její fyzickou a psychickou zátěž.

Za pozornost stojí několik zvláštních situací:

• Ženy ve věku 75 let a více: Rozhodnutí o screeningu se obvykle přijímá individuálně, nikoli podle běžného harmonogramu preventivních vyšetření. Důvodem je, že mnoho nádorů prsu v této věkové skupině roste pomaleji a přednost často dostávají jiná onemocnění. Pokud však rakovina není odhalena včas, může být později diagnostikována v pokročilejším stadiu, což v některých případech omezuje možnosti léčby.
• Těhotenství a kojení: Mamografie se během těhotenství a kojení obecně považuje za bezpečnou, v těhotenství se však často odkládá, pokud neexistuje konkrétní důvod k obavám.
• Prsní implantáty: Mamografii mohou absolvovat také ženy s prsními implantáty. Pokud o nich pracoviště vědí předem, mohou radiologičtí asistenti použít speciální zobrazovací techniku, při níž se implantát odsunuje stranou, aby bylo možné prsní tkáň lépe zobrazit. Ženy, které po mastektomii podstoupily rekonstrukci prsu, obvykle na rekonstruované straně screening nepotřebují.
• Muži se zvýšeným genetickým rizikem: Někteří muži mají dědičně zvýšené riziko rakoviny prsu, například v důsledku mutací genů BRCA1 nebo BRCA2. Rutinní screeningová mamografie se jim nedoporučuje, diagnostickou mamografii však lze využít, pokud se objeví příznaky. 

Jak účinná je mamografie?

Mamografie odhalí přibližně 87 % případů rakoviny prsu. Přesnější bývá u starších žen a u žen s převahou tukové, tedy méně denzní prsní tkáně.

Přínos screeningové mamografie z hlediska přežití se liší podle věku. Výzkumy ukazují, že u žen po padesátce je mamografie spojená přibližně se 14% snížením úmrtnosti na rakovinu prsu, zatímco u žen po šedesátce asi s 33% snížením.

U žen po čtyřicítce přínos existuje, je však menší a ze statistického hlediska méně jednoznačný. Novější studie nicméně nabízejí povzbudivější pohled na dřívější zahájení screeningu. Studie z let 2022 a 2024 zjistily, že každoroční mamografie zahájená ve 40 letech a pokračující do pozdního věku po sedmdesátce nebo ještě déle byla spojená až se 40% snížením úmrtnosti na rakovinu prsu.

Mamografie je rovněž účinná při odhalování mnoha typů rakoviny prsu, včetně invazivního duktálního karcinomu a invazivního lobulárního karcinomu. Dokáže zachytit i drobné změny, například duktální karcinom in situ – abnormální růst tkáně v raném stadiu, který je omezený na mlékovody a dosud se nerozšířil do okolní tkáně.

Přesto se mohou objevit falešně pozitivní i falešně negativní výsledky.

Přibližně 10 až 12 % mamografických vyšetření u žen ve věku 40 až 49 let vede k falešnému poplachu. Během deseti let každoročního screeningu zažije alespoň jeden falešně pozitivní výsledek přibližně polovina žen. Zhruba sedm až 12 % žen navíc alespoň jednou dostane doporučení k biopsii, při níž se nakonec rakovina nepotvrdí. Psychický dopad falešného poplachu může přetrvávat celé roky. Některé ženy pociťují známky stresu a deprese ještě dlouho poté, co lékaři potvrdili, že rakovinu nemají.

K falešně negativnímu výsledku dochází tehdy, když mamografie přehlédne nádor, který v prsu skutečně je. Screeningová mamografie nezachytí přibližně jeden z osmi případů rakoviny prsu. Nejčastěji se to týká žen s denzní prsní tkání, v níž se nádor hůře odlišuje od okolních struktur. Proto je důležité obrátit se na lékaře při jakýchkoli nových příznacích v oblasti prsu, a to i po nedávném mamografickém vyšetření s normálním výsledkem.

Zdá se také, že screening významně nesnižuje celkovou úmrtnost ze všech příčin.

Jaká rizika mamografie přináší?

Přestože se mamografie obecně považuje za bezpečnou, je spojená s určitými riziky:

• Ozáření: Dávka záření při jednom mamografickém vyšetření je nízká – přibližně odpovídá přirozenému záření z okolního prostředí, kterému je člověk vystaven během pěti týdnů. Prs však patří mezi orgány citlivější na záření a někteří vědci upozorňují, že při individuálním hodnocení rizika může být vhodné zohlednit kumulativní dávku během desetiletí každoročních screeningů.
• Nepříjemné pocity: Mamografie je obecně dobře snášena a komplikace se objevují jen zřídka. Stlačení prsu může způsobit přechodné nepohodlí, pohmoždění nebo drobné krevní výrony. Nedostatečným snímkům lze obvykle předejít správným polohováním a vhodnou technikou.
• Úzkost: Mamografie může u žen vyvolat úzkost před vyšetřením, při čekání na výsledky nebo po zjištění abnormality, která vyžaduje další vyšetření. Falešně pozitivní výsledky mohou stres a psychickou zátěž ještě zesílit, přestože se nakonec rakovina nepotvrdí.

Jaké existují alternativy k mamografii?

Mamografie zůstává upřednostňovanou metodou screeningu rakoviny prsu. Rostoucí povědomí o jejích omezeních, zejména u žen s denzní prsní tkání, však vede stále více lidí k tomu, aby vedle standardního vyšetření zvažovali doplňkové či alternativní možnosti.

1. Magnetická rezonance prsu

Toto vysoce citlivé zobrazovací vyšetření využívá magnetické pole a rádiové vlny k vytvoření podrobných snímků prsu. Používá se především jako doplněk mamografie u žen s vysokým rizikem karcinomu, například u nositelek mutací genů BRCA. 

Magnetická rezonance prsu je citlivější než mamografie a může odhalit některé nádory, které běžný screening přehlédne, zejména u žen s denzní prsní tkání nebo se zvýšeným rizikem. Je však dražší, trvá déle a častěji vede k falešně pozitivním výsledkům.

2. Ultrazvuk prsu

Ultrazvuk prsu se používá především jako následné zobrazovací vyšetření k objasnění abnormalit zjištěných při mamografii nebo fyzikálním vyšetření. Pomáhá rozlišit cysty vyplněné tekutinou od pevných útvarů. 

Je užitečný také u žen s velmi denzní prsní tkání a v těhotenství, protože nevyužívá ionizující záření. Samostatně však nepředstavuje spolehlivou primární screeningovou metodu. Má tendenci přehlížet drobné kalcifikace a další nenápadné změny, které mamografie zachytí, a je spojený s vysokým podílem falešně pozitivních výsledků.

3. Termografie

Termografie, známá také jako digitální infračervené termální zobrazování, využívá infračervenou kameru k zachycení tepelných vzorců na povrchu kůže. Ty mohou upozornit na zánět nebo časné fyziologické změny ještě předtím, než je možné zjistit strukturální abnormalitu. Vyšetření je neinvazivní, bezbolestné a nepoužívá záření ani stlačení prsu, takže jej lze bezpečně opakovat.

Každoroční termografické vyšetření může vytvořit individuální výchozí obraz, díky němuž lze v průběhu času sledovat změny tepelných vzorců a případné problémy zachytit dříve. Důkazy podporující termografii jako samostatnou metodu screeningu rakoviny prsu jsou však stále omezené. Výsledky mohou ovlivnit také faktory, jako jsou fyzická aktivita, kofein, některé léky nebo teplota v místnosti. Termografii je proto vhodnější považovat za doplňkovou metodu, nikoli za náhradu mamografie.

4. Molekulární zobrazování prsu

Molekulární zobrazování prsu využívá malé množství radioaktivního indikátoru, který zvýrazní nádorové buňky ukryté v denzní prsní tkáni, a tedy hůře viditelné na mamografii. Protože nezobrazuje pouze strukturu tkáně, ale také její aktivitu, může odhalit některé nádory, které mamografie nezachytí.

Vyšetření je však spojené s vyšší dávkou záření, je méně dostupné, trvá déle a je dražší než mamografie. Používá se proto především jako doplňková metoda.

Studie z roku 2025, která několik let sledovala téměř 3 000 žen, zjistila, že přidání molekulárního zobrazování prsu k tomosyntéze odhalilo přibližně 2,5krát více invazivních karcinomů prsu než samotná mamografie. Zároveň se však mírně zvýšil počet žen pozvaných k dalším vyšetřením.

5. Kontrastní mamografie

Tato zobrazovací metoda kombinuje nitrožilní podání jódové kontrastní látky se speciální mamografií, která zvýrazňuje oblasti se zvýšeným krevním zásobením v prsu. To může pomoci odhalit nádory.

Kontrastní mamografie se považuje za levnější a dostupnější alternativu k magnetické rezonanci prsu a při určování rozsahu rakoviny prsu i sledování odpovědi na léčbu se může svou přesností magnetické rezonanci přibližovat. Podání kontrastní látky však nese malé riziko alergické reakce nebo komplikací souvisejících s funkcí ledvin.

Jak se připravit na mamografii?

Před objednáním na mamografii je vhodné probrat s lékařem všechny nové změny v prsu, prodělané operace, užívání hormonů a osobní či rodinnou anamnézu. Obecně se doporučuje neplánovat vyšetření na týden před menstruací, kdy bývají prsa citlivější. Ideálním termínem často bývá přibližně týden po skončení menstruace.

Pokud jste v minulosti absolvovala mamografii v jiném zařízení, vyžádejte si kopie snímků, aby je radiolog mohl porovnat s aktuálním vyšetřením.

V den mamografie:

• Nepoužívejte deodorant, tělové mléko, pudr, parfém ani podobné přípravky v podpaží nebo na prsou, protože mohou ovlivnit kvalitu snímků.
• Vezměte si oblečení, které lze snadno odložit, a nenoste šperky kolem krku ani na hrudi.
• Po konzultaci s lékařem můžete přibližně hodinu před vyšetřením zvážit užití mírného léku proti bolesti, který pomůže snížit nepříjemné pocity.

Některé státní a místní programy ve Spojených státech, včetně Národního programu včasného odhalování rakoviny prsu a děložního hrdla (NBCCEDP), který spadá pod americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), nabízejí ženám s nízkými příjmy nebo bez zdravotního pojištění bezplatnou či cenově dostupnou mamografii a související screeningová vyšetření.

Co očekávat po mamografii?

Po mamografii snímky posuzují dva radiologové nebo jeden radiolog s podporou umělé inteligence. Výsledky screeningové mamografie bývají zpravidla k dispozici do dvou týdnů. Pokud se vám nikdo neozve, nepředpokládejte automaticky, že je výsledek v pořádku. Jestliže jste zprávu neobdržela, je vhodné se připomenout.

Součástí výsledku bude také hodnocení BI-RADS, tedy standardizovaný systém, podle něhož se určuje další postup. Škála sahá od negativního nebo nezhoubného nálezu, který vyžaduje pouze běžný screening, přes pravděpodobně nezhoubný nález, u něhož se obvykle doporučuje kontrolní vyšetření za šest měsíců, až po podezřelé či vysoce suspektní nálezy, které mohou vyžadovat biopsii.

Ve zprávě bude uvedená také denzita prsní tkáně. Denzní prsní tkáň je běžná a lze ji určit pouze pomocí mamografie. Tento údaj je důležitý, protože denzní tkáň mírně zvyšuje riziko rakoviny prsu a zároveň ztěžuje interpretaci mamografických snímků.

–ete–