Jak cla fungují, jaké dopady přinášejí a s jakými výzvami jsou spojena.
1. Oživení domácí výroby
Cla mají za cíl chránit a rozvíjet místní průmysl v USA tím, že zdražují dovoz a motivují americké firmy k výrobě na domácí půdě. Spojené státy bývaly světovým lídrem ve výrobě, ale tato dominance začala slábnout v 90. letech s globalizací dodavatelských řetězců. Mnohé firmy se tehdy rozhodly přesunout výrobu do zahraničí kvůli nižším nákladům. Výsledkem bylo, že podíl americké výroby na hrubém domácím produktu klesl z 21–25 procent v 50. letech na dnešních přibližně 10 procent. Tento úpadek se ještě prohloubil poté, co se Čína v roce 2001 připojila ke Světové obchodní organizaci. Mezi lety 2001 a 2015 bylo ve Spojených státech uzavřeno téměř 60 tisíc výrobních závodů a zaniklo 4,7 milionu pracovních míst.
2. Podpora pracovních míst ve výrobě
Cla mohou americkým firmám poskytnout prostor k růstu, investicím do zařízení a navyšování počtu zaměstnanců. Vzhledem k přesunu výroby do zahraničí dochází v USA k trvalému úbytku pracovních míst ve výrobním sektoru – z přibližně 17 milionů v 90. letech na dnešních 12,7 milionu. Spolu s tím odešlo do zahraničí i odborné know-how a zkušenosti. Tento vývoj negativně zasáhl mnohá města v oblasti známé jako Rezavý pás, kde vzniklo ekonomické prostředí s rostoucí nezaměstnaností, stagnací mezd a narůstající závislostí na drogách. Zavedením cel a podporou domácí výroby věří někteří tvůrci amerických politik, že lze tyto komunity oživit. Jiní však argumentují tím, že návrat výroby do USA výrazný nárůst zaměstnanosti nepřinese, protože dnešní výroba je z velké části založena na automatizaci.
3. Snížení obchodního deficitu
Spojené státy mají trvalý obchodní deficit již od konce 70. let. V roce 2024 dosáhl tento deficit rekordních 1,2 bilionu dolarů, což poukazuje na silnou závislost země na zahraničních výrobcích. Dovoz činil téměř 3,3 bilionu dolarů, zatímco vývoz dosáhl přibližně 2,1 bilionu. Podle vládních představitelů je takto dlouhodobě nevyvážený obchod neudržitelný. Poukazují na možné zranitelnosti celé ekonomiky, ohrožení národní bezpečnosti a slábnoucí konkurenceschopnost amerických firem na světových trzích. Tvůrci hospodářské politiky věří, že cla by mohla tento trend zvrátit a snížit závislost Spojených států na zahraničním zboží.
4. Snížení státního dluhu
Spojené státy si kvůli trvalým obchodním deficitům mohou půjčovat od zahraničních věřitelů, což dále zvyšuje úroveň vnějšího zadlužení. Obchodní deficity jsou navíc často financovány přílivem zahraničních investic, včetně nákupu vládních dluhopisů, což přispívá k růstu státního dluhu. Ten nedávno překročil hranici 36 bilionů dolarů, čímž převýšil celkovou velikost americké ekonomiky. Ekonomové již léta diskutují o tzv. hypotéze dvojího deficitu, ekonomickém konceptu z 80. let, který předpokládá souvislost mezi obchodními deficity a rozpočtovými schodky. Například pokud federální vláda pravidelně hospodaří s deficitem, musí si více půjčovat. To vede k růstu úrokových sazeb, což může posílit americký dolar a tím zlevnit dovoz a zdražit vývoz. Nakonec se tak obchodní a rozpočtové deficity mohou vzájemně prohlubovat.
5. Vyrovnání daňových škrtů
Obchodní poradce Bílého domu Peter Navarro nedávno odhadl, že cla by mohla ročně přinést zhruba 600 až 700 miliard dolarů do státní pokladny – tedy přibližně šest bilionů dolarů za deset let. Tyto příjmy by mohly pomoci vyrovnat náklady a možnou rozpočtovou zátěž spojenou s daňovými škrty. Prezident Donald Trump usiluje o trvalé zakotvení daňových škrtů, které byly přijaty během jeho prvního funkčního období v roce 2017. V rámci své širší celní strategie zároveň navrhuje snížení daní pro firmy, které vyrábějí ve Spojených státech. Kromě toho slíbil zrušení daní ze spropitného, přesčasů a dávek sociálního zabezpečení. Podle odhadu daňové nadace Tax Foundation by prodloužení daňových škrtů přišlo státní rozpočet zhruba na 4,5 bilionu dolarů během deseti let.
6. Růst inflace
Zavedení cel může vést ke zvýšení inflace, protože zdraží dovážené zboží. S růstem cen dovozu mají firmy tendenci přenášet tyto vyšší náklady na zákazníky. Donald Trump a jeho přední spolupracovníci tvrdí, že cla znamenají krátkodobou bolest výměnou za možný dlouhodobý hospodářský zisk. Předpovídají, že inflační dopady časem zeslábnou, protože vyšší cla povedou ke změně spotřebitelského chování – lidé začnou nakupovat americké výrobky místo zahraničních. Tento přechod by posílil domácí výrobu a z dlouhodobého hlediska snížil náklady. Někteří ekonomové však nesouhlasí a upozorňují, že Spojené státy mají ve srovnání se zbytkem světa vysoké průměrné mzdy, což činí americké výrobky už nyní dražšími, než jsou ty ze zahraničí.
7. Růst nákladů na vstupy
Zvýšení cel může vést k růstu nákladů na vstupní suroviny, stroje a komponenty, na nichž je výrobní sektor silně závislý. To negativně ovlivňuje hospodářské výsledky výrobců. Nedávné zvyšování cel, spolu s odvetnými opatřeními ze strany Číny, již náklady mnoha podnikům zvýšilo. Podle březnové zprávy Institutu pro řízení dodávek (Institute for Supply Management) přispěla cla k vyšším cenám, což vedlo ke kumulaci nevyřízených objednávek, pomalejšímu zásobování od dodavatelů a růstu zásob ve výrobním odvětví.
8. Dopad na akciový trh
Finanční trhy obvykle reagují na cla negativně, protože mohou narušit globální obchod, zvýšit ceny, vytvořit hospodářskou nejistotu a v krajním případě vést až k celosvětové recesi. Od 90. let přinesl růst mezinárodního obchodu investorům značné zisky a podpořil růst cen akcií, avšak globalizace zároveň umožnila levnější výrobu v Číně za často nevyhovujících pracovních podmínek. Cla mohou přimět nadnárodní společnosti k přehodnocení dodavatelských řetězců – buď přesunou výrobu zpět do Spojených států, nebo do zemí s nižšími celními sazbami. Nedávný výprodej na Wall Street byl reakcí na obavy z recese, které vyjádřili někteří ekonomové, podnikatelé i investoři.
9. Vliv na sílu dolaru
Americký dolar obvykle oslabuje v obdobích obchodních deficitů, i když v určitých případech může obchodní deficit dolar naopak posílit. Když roste dovoz, zvyšuje se objem dolarů, které odtékají ze země. Přesto však status dolaru jako světové rezervní měny udržuje vysokou poptávku po aktivech denominovaných v dolarech, včetně amerických státních dluhopisů, což může hodnotu dolaru posilovat. Trvale rostoucí obchodní deficit spolu s narůstajícím státním dluhem však mohou podpořit inflaci a vyvolat růst úrokových sazeb, což by mohlo ohrozit postavení dolaru jako dominantní světové rezervní měny.
10. Posílení národní bezpečnosti
Trumpova vláda považuje cla za strategický nástroj k čelení hrozbám vůči národní a hospodářské bezpečnosti Spojených států. Domnívá se, že ochranou domácích výrobců mohou cla pomoci snížit závislost na nepřátelských státech v oblasti klíčového zboží a materiálů. Cla navíc mohou přispět k odvrácení bezpečnostních rizik plynoucích z rostoucích obchodních deficitů a s nimi související závislosti na zahraničním dluhu a investicích. K lednu držela Čína americké státní dluhopisy v hodnotě 761 miliard dolarů, čímž byla druhým největším zahraničním věřitelem USA, hned po Japonsku.
11. Usnadnění odstřižení od Číny
Odborníci i republikánští zákonodárci se domnívají, že cla posílí snahy o odstřižení americké ekonomiky od Číny. Zvýšením cen čínského dovozu by cla mohla motivovat domácí firmy k úpravě dodavatelských řetězců nebo k návratu větší části výroby do Spojených států. Takový posun by mohl omezit čínskou dominanci v globálních dodavatelských řetězcích. V posledních letech se snaha o oslabení ekonomické závislosti na Číně stala čím dál více nadstranickou záležitostí – Bidenova administrativa tuto strategii označuje jako „snižování rizika“ (de-risking). Po pandemii covidu-19, která narušila globální logistiku, a poté, co Peking v odvetě za americká cla omezil vývoz vzácných zemin, se Washington ještě více snaží omezit závislost na čínském zboží.
12. Ochrana amerických vývozců
Podle Trumpovy administrativy staví cla i necelní obchodní překážky zaváděné jinými státy americké vývozce do konkurenčně nevýhodné pozice. V posledních letech došlo k nárůstu necelních překážek, jako jsou regulatorní, daňové, ekologické či obalové normy, které postupně ztěžují přístup amerického zboží na zahraniční trhy. Administrativa vnímá cla jako vyjednávací nástroj, jímž lze čelit „nespravedlivým praktikám v mezinárodním obchodu“ a dosáhnout spravedlivějších podmínek pro americké vývozce, a to omezením či odstraněním překážek, jako jsou cenové regulace, daně z přidané hodnoty nebo jiné obchodní bariéry.
Všechny snímky Epoch Times a Getty Images.
–ete–
