Srdeční choroby: Příznaky, příčiny, léčba a další řešení

Srdeční choroby jsou hlavní příčinou úmrtí ve Spojených státech. Každých 34 sekund zemře jeden člověk, takže kardiovaskulární onemocnění je příčinou každého pátého úmrtí. Kardiovaskulární onemocnění jsou také nejčastější příčinou předčasného úmrtí Evropanů, Čechy nevyjímaje.

Každý rok kvůli nim zemře 3,9 milionu lidí na starém kontinentě a tvoří tak více než 40 procent všech předčasných úmrtí evropanů. V úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění Česká republika zaujímá v Evropě 10. místo (555 úmrtí na 100 tisíc obyvatel). V oblasti ischemické choroby srdeční dokonce místo páté.

Jaké jsou běžné typy srdečních onemocnění?

„Srdeční onemocnění“ je termín, který se používá k označení různých stavů, které postihují srdce. Mezi tato onemocnění patří:

• Ischemická choroba srdeční (ICHS)

• Arytmie

• Vrozená srdeční vada

• Onemocnění srdečního svalu (kardiomyopatie)

• Onemocnění srdečních chlopní

Jaké jsou příčiny onemocnění srdce?

Onemocnění věnčitých tepen

Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je ischemická choroba srdeční nejčastějším typem srdečního onemocnění ve Spojených státech. Dle statistik českého Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) bylo v roce 2022 léčených na ICHS téměř 409 tisíc pacientů a na tuto chorobu zemřelo (za rok 2021) téměř 22 tisíc osob.

ICHS je způsobena hromaděním tukových usazenin, nazývaných také plát či plak, ve stěnách koronárních tepen – proces se nazývá ateroskleróza. Koronární tepny obklopují srdce a jsou zodpovědné za zásobování srdečního svalu krví, živinami a kyslíkem.

Když se tyto pláty v tepnách nahromadí, sníží se průtok krve do srdce nebo se zablokuje. Pokud plát praskne, může to způsobit bolest na hrudi a nepříjemné pocity, tzv. anginu pectoris, nebo srdeční infarkt.

Arytmie

Arytmie je nepravidelný srdeční tep. Arytmie vzniká, když elektrické signály, které řídí srdeční tep, nefungují správně.

Arytmii může způsobit mnoho faktorů, včetně vrozených srdečních vad, se kterými se lidé rodí, jako je Fallotova tetralogie nebo defekt síňového septa.

Často je příčina arytmie neznámá. K arytmii však mohou vést srdeční nebo cévní onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, kardiomyopatie, onemocnění koronárních tepen, změny srdečního svalu a poruchy srdečních chlopní. Příčinou arytmie může být také červené víno, nadměrné užívání alkoholu a konzumace kofeinu. Nedávné studie také ukazují, že dospělí, kteří užívají pervitin, kokain, opiáty a marihuanu, mohou mít o 35 až 86 procent vyšší riziko vzniku srdečních arytmií než ti, kteří je neužívají.

Arytmie se obvykle dělí do dvou kategorií.

Jsou seskupeny podle rychlosti srdeční frekvence:

• Tachykardie: rychlá srdeční frekvence, která je popisována jako klidová srdeční frekvence vyšší než 100 tepů za minutu.

• Bradykardie: pomalá srdeční frekvence, která je popsána jako klidová srdeční frekvence nižší než 60 tepů za minutu.

A podle lokalizace arytmie:

• Supraventrikulární arytmie: vyskytují se v horních srdečních komorách nebo v jiných srdečních strukturách.

• Komorové arytmie: vyskytují se v dolních srdečních komorách (komoře). Komorová tachykardie je pravidelný, zrychlený srdeční tep, který zabraňuje úplnému stažení komor. Fibrilace komor je extrémně chaotický, rychlý srdeční rytmus, který je považován za lékařskou pohotovost.

Vrozená srdeční vada

Vrozené srdeční vady (VSS) jsou abnormality srdce, které se projevují při narození. Tyto anomálie se mohou vyskytovat v srdečních stěnách, chlopních nebo cévách. V závažných případech mohou být cévy nebo srdeční komory špatně utvořené, chybět nebo být na nesprávném místě.

Podle amerického programu vzájemné podpory Mended Hearts jsou VSS nejčastějším typem vrozené vady, která postihuje téměř 1 procento narozených dětí.

Přestože většina příčin vrozených srdečních vad není známa, program Mended Hearts uvádí, že 15 až 20 procent všech VSS je spojeno se známými genetickými podmínkami. Většina z nich je způsobena kombinací genů a dalších rizikových faktorů, včetně podmínek matky a vlivu životního prostředí.

Mateřské podmínky zahrnují prvky, jako je kouření, některé infekce a obezita matek. Environmentální aspekty zahrnují faktory, jako je strava matky, cukrovka matky a chemické látky a léky.

Přibližně 1 ze 4 dětí narozených se srdeční vadou má kritickou vrozenou srdeční vadu. Tyto děti obvykle vyžadují operaci nebo jiné zákroky během prvního roku života.

Vrozené srdeční vady jsou charakterizovány několika různými stavy. Ty, které jsou označeny hvězdičkou (*), jsou považovány za kritické srdeční vady:

• Defekt síňového septa

• Defekt atrioventrikulárního septa

• Koarktace aorty*

• Dvojvýtoková pravá komora*

• D-transpozice velkých tepen*

• Ebsteinova anomálie*

• Syndrom hypoplastického levého srdce*

• Přerušený aortální oblouk*

• Plicní atrézie*

• Jedna komora*

• Fallotova tetralogie*

• Celkový anomální návrat plicních žil*

• Trikuspidální atrézie*

• Arteriový trunkus*

• Defekt komorového septa

Lidé se srdečními vadami se celoživotně potýkají s rizikem zdravotních problémů, jako jsou problémy s příjmem potravy, růstem, potíže s pohybem, opožděný vývoj, srdeční selhání, problémy se srdečním rytmem, náhlá srdeční zástava nebo mrtvice.

Onemocnění srdečního svalu (kardiomyopatie)

Kardiomyopatie je dědičné nebo získané onemocnění srdečního svalu, které ztěžuje pumpování krve srdcem. Vyskytuje se častěji u mužů než u žen.

Příčina kardiomyopatie je často neznámá. U některých lidí je nicméně příčinou získané onemocnění nebo dědičné onemocnění předané po rodičích. Patří mezi ně např:

• Kardiomyopatie, srdeční selhání nebo srdeční zástava v rodinné anamnéze

• Koronární onemocnění srdce nebo srdeční infarkt

• Endokrinní onemocnění, včetně cukrovky a onemocnění štítné žlázy

• Onemocnění pojivové tkáně a autoimunitní onemocnění

• Infekce v srdečním svalu

• Svalová dystrofie a další svalová onemocnění

• Onemocnění pojivové tkáně a autoimunitní onemocnění

• Onemocnění, která mohou poškodit srdce, jako je amyloidóza, sarkoidóza nebo hemochromatóza

• Dlouhodobé užívání kokainu nebo alkoholismus

• Těhotenství

• Dlouhodobě vysoký krevní tlak

• Dlouhodobě zrychlená srdeční frekvence

Kardiomyopatie, která je spojena se srdečním selháním, se vyznačuje čtyřmi hlavními typy:

• Dilatační kardiomyopatie: typ onemocnění srdečního svalu, které způsobuje roztažení srdečních komor a jejich zvětšení. Obvykle začíná v levé komoře, hlavní čerpací komoře srdce, a ztěžuje srdci čerpání krve do zbytku těla. V některých případech je nutná transplantace srdce.

• Hypertrofická kardiomyopatie (HCM): onemocnění, při kterém dochází ke ztluštění srdečního svalu. Zvětšení tloušťky ztěžuje srdci pumpování krve. Lidé s HCM mají obvykle jen málo příznaků, pokud vůbec nějaké, a proto se toto onemocnění často nediagnostikuje. HCM se nejčastěji dědí a je nejčastější formou genetického onemocnění srdce.

• Restriktivní kardiomyopatie (RCM): stav srdce, kdy svalová tkáň v komorách ztuhne a nemůže se naplnit krví. Tento chorobný proces vede ke snížení průtoku krve v srdci. RCM postihuje spíše starší dospělé a může být způsobena některými zdravotními stavy a léčbou, například hemochromatózou, sarkoidózou a některými způsoby léčby rakoviny, například ozařováním a chemoterapií.

• Arytmogenní dysplazie pravé komory: vzácný typ kardiomyopatie, kdy je sval v pravé komoře nahrazen tukovou a vazivovou tkání, což může vést k problémům se srdečním rytmem. Tento typ kardiomyopatie je často způsoben genetickými změnami a obvykle se častěji vyskytuje u mužů. 

Onemocnění srdečních chlopní

Srdeční chlopně jsou poškozené nebo defektní v: dvojcípé, pulmonální (plicní), aortální nebo trojcípé.

Tyto čtyři chlopně se otevírají a zavírají, aby pohybovaly krví v těle. Trojcípá a dvojcípá chlopeň regulují tok krve mezi síněmi (horními komorami srdce) a komorami (dolními komorami srdce).

Srdeční chlopně může poškodit několik věcí. Srdeční chlopeň se nemusí správně uzavírat a krev může unikat zpět (nedomykavost), může být zúžená (stenóza) nebo může být chlopeň nesprávně utvořená, takže nemá správný otvor pro proudění krve (atrézie). V těchto případech je průtok krve srdcem a do těla narušen.

Jaké jsou příznaky onemocnění srdce?

Příznaky se liší v závislosti na typu srdečního onemocnění.

Onemocnění věnčitých tepen

Mezi příznaky onemocnění věnčitých tepen mohou patřit:

• Bolest na hrudi, tlak na hrudi, svírání na hrudi, dušnost a angina pectoris.

• Bolest čelisti, krku, šíje, horní části břicha nebo zad.

• Bolest, slabost, necitlivost nebo chlad v rukou nebo nohou.

ICHS se může projevovat různými příznaky u mužů a žen. Muži například častěji trpí bolestí na hrudi, zatímco ženy mají kromě nepříjemných pocitů na hrudi častěji i jiné příznaky, jako je nevolnost, dušnost a extrémní únava.

Arytmie

Příznaky srdeční arytmie mohou zahrnovat:

• Nepříjemné pocity na hrudi nebo bolest

• Závratě

• Motání hlavy

• Chvění na hrudi

• Mdloby nebo stavy blízké mdlobám

• Dušnost

• Bušení srdce (tachykardie)

• Pomalý srdeční tep (bradykardie)

Vrozená srdeční vada

Příznaky vrozené srdeční vady u dětí mohou zahrnovat:

• Bledě šedá nebo modrá kůže nebo rty, známé také jako cyanóza.

• Otoky kolem očí, v oblasti břicha nebo nohou.

• Dýchavičnost při krmení kojence, která vede ke špatnému přibývání na váze.

Některé méně závažné vrozené srdeční vady jsou často identifikovány a diagnostikovány až v pozdějším dětství nebo dospělosti. Mezi příznaky vrozených srdečních vad, které nevyžadují okamžitou pozornost nebo obvykle neohrožují život, patří např:

• Otoky rukou, kotníků nebo nohou.

• Snadná únava při cvičení nebo činnosti.

• Snadné zadýchávání během cvičení nebo aktivity.

Tyto vrozené vady, jejichž závažnost se pohybuje od mírné až po závažnou, mohou ovlivnit průtok krve srdcem a zbytkem těla.

Onemocnění srdečního svalu (kardiomyopatie)

V počátečních stádiích kardiomyopatie se příznaky nemusí projevovat, ale se zhoršováním stavu se mohou objevit následující příznaky:

• Únava

• Pocit dušnosti při aktivitě nebo v klidu

• Závratě, točení hlavy a mdloby

• Nepravidelný srdeční rytmus, který se projevuje bušením, zrychlením nebo chvěním

• Pocit nedostatku dechu při probuzení, odpočinku nebo pokusu o spánek

• Otoky nohou, kotníků nebo chodidel

Onemocnění srdečních chlopní

V závislosti na tom, která chlopeň nefunguje správně, patří mezi příznaky onemocnění srdečních chlopní obvykle:

• Bolest na hrudi

• Mdloby

• Únava

• Oteklé nohy nebo kotníky

• Dušnost

• Nepravidelný srdeční tep

Endokarditida, infekce, která postihuje srdeční chlopně a vnitřní výstelku srdečních komor a srdečních chlopní (endokard), může způsobit celou řadu příznaků:

• Horečka nebo zimnice

• Změny srdečního rytmu

• Suchý nebo úporný kašel

• Kožní vyrážky nebo neobvyklá ložiska

• Dušnost

• Slabost nebo únava

• Otoky nohou nebo břicha

Jaké jsou možnosti léčby srdečních onemocnění?

Léčba může zahrnovat léky, chirurgické zákroky nebo jejich kombinaci a liší se podle typu srdečního onemocnění.

Onemocnění věnčitých tepen

Léky

Koronární onemocnění tepen obecně vyžaduje změnu životního stylu, jako je zdravé stravování, zvýšení pohybové aktivity a absence kouření. Někdy jsou zapotřebí léky. K léčbě ICHS je k dispozici řada léků, mezi které patří:

• Léky na cholesterol: jedná se o léky, které snižují hladinu špatného cholesterolu a snižují tvorbu plaku v tepnách. Mezi tyto léky patří statiny, niacin, fibráty a sekvestranty žlučových kyselin.

• Aspirin: aspirin pomáhá ředit krev a zabraňuje tvorbě krevních sraženin. V rámci prevence srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice lze doporučit každodenní léčbu nízkými dávkami aspirinu. Každodenní užívání aspirinu může mít závažné nežádoucí účinky, včetně krvácení do žaludku a střev. Nezačínejte užívat aspirin na denní bázy bez pokynů svého lékaře.

• Beta-blokátory: léky, které zpomalují srdeční frekvenci a krevní tlak. Pokud jste prodělali srdeční infarkt, betablokátory mohou snížit riziko budoucích infarktů.

• Blokátory kalciového kanálu: léky, které vám mohou být doporučeny, pokud nemůžete užívat betablokátory nebo pokud pro vás byly betablokátory neúčinné. Blokátory kalciového kanálu mohou pomoci zmírnit příznaky bolesti na hrudi.

• Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) a blokátory receptorů pro angiotenzin II (ARB): léky, které snižují krevní tlak a mohou pomoci zabránit zhoršení ischemické choroby srdeční.

• Nitroglycerin: lék, který rozšiřuje srdeční tepny. Může pomoci regulovat nebo zmírnit bolest na hrudi. Nitroglycerin je k dispozici ve formě tablet, náplasti nebo spreje.

• Ranolazin: lék, který může pomoci lidem s bolestí na hrudi. Může být předepsán spolu s použitím betablokátoru nebo místo něj.

Chirurgické postupy

ICHS může vyžadovat chirurgický zákrok, například angioplastiku, zavedení stentu, koronární bypass (CAGB) nebo koronární bypass bez mimotělního oběhu.

• Koronární angioplastika a zavedení stentu: tento zákrok se provádí za účelem otevření ucpaných srdečních tepen. Může se také označovat jako perkutánní koronární intervence (PCI). Kardiolog zavede katétr do zúžené části srdeční tepny. Nafoukne se malý balónek, který rozšíří ucpanou tepnu a zlepší průtok krve. Při angioplastice může být do tepny umístěna malá drátěná trubička, tzv. stent. Stent se používá, aby pomohl udržet tepnu otevřenou, a také snižuje riziko opětovného zúžení tepny. Některé stenty uvolňují léky, které pomáhají udržet tepny otevřené.

• Aortokoronární bypass: při tomto zákroku na otevřeném srdci chirurg odebere zdravou cévu z jiné části těla a vytvoří novou cestu pro proudění krve v srdci. Krev pak obchází zablokovanou nebo zúženou věnčitou tepnu.

Příležitostně je ischemická choroba srdeční způsobena anomální koronární tepnou. Anomální koronární tepna je nepravidelnost koronární tepny, například způsob jejího větvení nebo tvar. Pokud není léčena, může způsobit vážné srdeční problémy a dokonce náhlou smrt. Léčba zahrnuje angioplastiku a zavedení stentu, který ucpanou část tepny otevře.

Arytmie

Pokud vaše arytmie vyžaduje léčbu, kardiolog vám vysvětlí nejlepší možnosti a popíše rizika a výhody každé z nich. V závislosti na vašich konkrétních okolnostech mohou volby zahrnovat léky, katetrizační postupy nebo implantované srdeční přístroje, jako jsou vnitřní defibrilátory a kardiostimulátory.

Léky

K léčbě srdeční arytmie se používají dva hlavní typy léků:

• Antiarytmika: Mezi antiarytmika používaná k léčbě arytmie patří například beta-blokátory, jako je metoprolol-sukcinát, blokátory draslíkových kanálů, jako je sotalol a dofetilid, a blokátory vápníkových kanálů, jako je verapamil a diltiazem. Amiodaron se používá k léčbě kritické nebo život ohrožující fibrilace komor nebo komorové tachykardie.

• Antikoagulancia: Příklady antikoagulancií používaných k léčbě arytmie: warfarin, dabigatran, rivaroxaban, apixaban a edoxaban.

Chirurgické zákroky

• Katetrizační ablace arytmíí je nejčastějším zákrokem při léčbě arytmií. Ablaci obvykle provádí specialista zvaný klinický srdeční elektrofyziolog. Při srdeční ablaci se zavádějí dlouhé, ohebné trubice zvané katétry, které začínají v třísle a jsou zavedeny do srdce. Tyto katétry pomocí elektrod mapují elektrické signály srdce. Když je lokalizován problematický zdroj nebo zdroje způsobující arytmii, mohou být kauterizovány (páleny) a odstraněny. Srdeční ablace se provádí v celkové anestezii. Pacienti mohou zpravidla druhý den odejít z nemocnice domů. Většina pacientů s arytmií, jako je A-Fib (fibrilace síní) zahájí léčbu léky ještě předtím, než podstoupí srdeční ablaci.

• U pacientů s fibrilací síní, kteří nemohou užívat léky na ředění krve, se někdy jako alternativa používá novější způsob léčby zvaný katetrizační uzávěr ouška levé síně.

• Kardiostimulátor je malé elektronické zařízení, které reguluje srdeční rytmus. Je chirurgicky implantován pod kůži v blízkosti klíční kosti. Většina kardiostimulátorů má dvě hlavní části: generátor pulzů s lithiovou baterií a vodiče (nebo dráty).

Vrozená srdeční vada

Ačkoli operace často není lékem na vrozené srdeční vady, mnoho jedinců potřebuje v dospělosti operaci (operace) a/nebo léky. Podle organizace Mended Hearts ve skutečnosti přibližně 25 procent dětí narozených s vrozenou srdeční vadou potřebuje v budoucnu k přežití operaci srdce nebo jiné zákroky.

Léčba vrozené srdeční vady závisí na závažnosti a typu vrozené srdeční vady, kterou máte vy nebo vaše dítě. Většina jednoduchých vrozených srdečních vad se časem zlepší a většinou léčbu vůbec nevyžaduje.

Léky

Léky se často používají, pokud má vaše dítě určitý typ vrozené srdeční vady známý jako otevřená Botallova dučej. Obecně platí, že tato vada zmizí sama od sebe. U předčasně narozených dětí je však občas k uzávěru otevřené Botallovy dučeje zapotřebí lék.

Indometacin nebo ibuprofen způsobí zúžení nebo stažení otevřené Botallovy dučeje, čímž se otvor uzavře. K uzavěru otevřené Botallovy dučeje se příležitostně používá paracetamol.

Chirurgické postupy

• Srdeční katetrizace je běžný zákrok, který se používá k opravě jednoduchých srdečních vad, jako je otevřená Botallova dučej a defekt síňového septa, pokud se nezlepší samy od sebe. Může se také použít k otevření příliš úzkých srdečních cév nebo chlopní.

• Při otevřené operaci srdce může být nutné, aby chirurg pracoval přímo na srdci a opravil otvor v srdci, otevřenou Botallovu dučej, složité vady, vyměnil chlopně nebo rozšířil cévy. Mezi operace, které jsou příležitostně nutné k léčbě vrozených srdečních vad, patří: transplantace srdce, komorové asistenční zařízení, paliativní (v několikastupňová) operace a implantace celého umělého srdce.

Onemocnění srdečního svalu (kardiomyopatie)

Váš ošetřující lékař vás poučí o nutnosti změny jídelníčku, zařazení každodenní fyzické aktivity, snížení stresu a vyvarování se alkoholu a drog. Možnosti léčby závisí na typu a závažnosti kardiomyopatie, která vám byla diagnostikována.

Genetickým typům kardiomyopatií nelze zabránit, ale můžete pomoci kontrolovat příznaky a komplikace dodržováním zdravého životního stylu. Pokud máte nějaké základní onemocnění nebo chorobu, která kardiomyopatii způsobila, může včasná léčba tohoto onemocnění pomoci zabránit jejímu rozvoji.

Léky

Tyto léky bojují proti nepravidelnému srdečnímu rytmu, městnavému srdečnímu selhání a vysokému krevnímu tlaku, které by mohly dále poškodit srdce nebo způsobit poškození ledvin. Mezi používané léky patří například digoxin, disopyramid, dobutamin, enkainid-hydrochlorid, flekainid, fosinopril, ibutilid a izoprenalin.

Chirurgické zákroky

Chirurgické a nechirurgické postupy a přístroje používané k léčbě kardiomyopatie mohou zahrnovat:

• Septální ablace: malá část zesíleného srdečního svalu se poškodí vstříknutím alkoholu prostřednictvím katetru do tepny, čímž se umožní průtok krve touto oblastí.

• Radiofrekvenční katétrová ablace: k léčbě nepravidelného srdečního rytmu je katétr veden přes cévy do srdce. Elektrody na koncích katetru vysílají energii k poškození malého místa srdeční tkáně, které je zodpovědné za nepravidelný srdeční rytmus.

Do srdce mohou být chirurgicky implantovány různé typy zařízení, které zlepšují jeho funkci a zmírňují příznaky, jako jsou:

• Implantace kardioverter-defibrilátoru (ICD): přístroj, který monitoruje srdeční rytmus a v případě potřeby dává elektrické šoky ke kontrole nepravidelného srdečního rytmu. ICD neléčí kardiomyopatii; místo toho sleduje a kontroluje nepravidelný rytmus, který je významnou komplikací tohoto onemocnění.

• Komorové asistenční zařízení (VAD): zařízení, které pomáhá průtoku krve srdcem. Obvykle se o něm uvažuje poté, co se méně invazivní přístupy ukázaly jako neúčinné. Může se používat jako krátkodobá nebo dlouhodobá možnost léčby při čekání na transplantaci srdce.

• Kardiostimulátor: malý přístroj umístěný pod kůží v hrudníku nebo břiše, který pomocí elektrických impulzů kontroluje arytmii.

• Septální myektomie: operace na otevřeném srdci, při které se vytíná bloček svaloviny, tedy odstraní se část zesílené přepážky srdečního svalu, která odděluje dvě dolní srdeční komory. Tento zákrok zlepšuje průtok krve srdcem a snižuje mitrální nedomykavost (dvojcípé chlopně). Septální myektomie se používá k léčbě hypertrofické kardiomyopatie.

• Transplantace srdce: transplantace srdce se zvažuje u lidí s konečným stadiem srdečního selhání, když selžou léky a jiná léčba.

Onemocnění srdečních chlopní

Pokud má pacient pouze mírně postiženou srdeční chlopeň bez jakýchkoli příznaků, obvykle nevyžaduje léčbu. Jsou však vhodné pravidelné kontroly ke sledování funkce a vývoje onemocnění chlopně.

Možnosti léčby zahrnují sledování, léky a chirurgický zákrok.

Léky

Léky nemohou vyléčit problémy se srdeční chlopní, ale používají se jako léčebný prostředek. Například antikoagulancia (léčiva snižující srážlivost krve) se používají po obdržení protetické srdeční chlopně. Léky mohou být použity také v případě, že onemocnění srdeční chlopně u pacienta vedlo k jiným zdravotním potížím, jako je zvýšený krevní tlak nebo srdeční selhání.

Chirurgické zákroky

Pokud srdeční chlopeň již nemůže plnit svou funkci, může být nutná její výměna za umělou chlopeň. Tento zákrok může být nutné provést prostřednictvím otevřené operace srdce. V některých případech však lze umělou srdeční chlopeň implantovat pomocí katetru.

Existují dva typy umělých srdečních chlopní:

1. Mechanické chlopně (1, 2): Jedná se o umělé chlopně, které jsou vyrobeny z kovu nebo syntetického materiálu. Tyto mechanické chlopně mají dlouhou životnost a obvykle se používají u mladších lidí, i když se dnes nepoužívají tak často jako v minulých letech. Nevýhodou mechanických chlopní je, že se mohou tvořit krevní sraženiny a zablokovat celou chlopeň, nebo mohou v krevním řečišti putovat tělem a způsobit mrtvici. Aby se předešlo komplikacím, musí lidé, kteří mají mechanickou srdeční chlopeň, po zbytek života užívat antikoagulancia.

2. Bioprotetické (tkáňové) chlopně: Jedná se o náhradní chlopně, které jsou vyrobeny z biologické tkáně, například z prasečí nebo kravské srdeční tkáně. Ti, kteří mají bioprotetickou chlopeň, nemusí vždy užívat antikoagulancia ke snížení srážlivosti krve. Bioprotetické chlopně nemají tak dlouhou životnost jako mechanické chlopně a mohou vyžadovat další operaci. Tyto srdeční chlopně se obvykle používají u osob starších 60 let nebo u mladších osob, které nejsou schopny dlouhodobě užívat léky na ředění krve.

U některých mladých lidí může být aortální chlopeň nahrazena jinou vlastní srdeční chlopní. K náhradě nemocné aortální chlopně se používá chlopeň mezi pravou srdeční komorou a plicní tepnou, tzv. plicní chlopeň. Odstraněná plicní chlopeň je pak nahrazena bioprotézou.

Ačkoli mitrální nedomykavost lze také léčit pomocí protézy srdeční chlopně, upřednostňovanou léčbou vadné dvojcípé chlopně je obvykle její oprava, nikoli náhrada. Ta se provádí pomocí katetrového zákroku nebo prostřednictvím otevřené operace srdce. Tento typ léčby se nazývá plastika („oprava“) chlopně .

Při jiném zákroku se používá malá kovová svorka, kterou se cípy netěsné chlopně přichytí k sobě, což pomůže chlopeň správně dovřít.

Kdo je náchylnější k onemocnění srdce?

Přibližně 47 procent všech Američanů má alespoň 1 ze 3 klíčových rizikových faktorů srdečního onemocnění. Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou předčasného úmrtí v Evropě a tvoří více než 40 procent všech předčasných úmrtí. Mezi klíčové rizikové faktory patří vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a kouření. Existuje však několik dalších zdravotních stavů, faktorů a životních stylů, které mohou lidi vystavit většímu riziku vzniku srdečního onemocnění. Mezi tyto stavy patří:

• Věk

• Rodinná anamnéza

• Nadváha a obezita

• Cukrovka

• Nadměrné užívání alkoholu

• Fyzická nečinnost

• Nezdravá strava

Jaké jsou testy k odhalení srdečního onemocnění?

K diagnostice srdečních onemocnění se používá mnoho různých testů. Kromě rentgenu hrudníku a krevních testů lze k diagnostice srdečního onemocnění použít následující vyšetření:

• Elektrokardiogram (EKG): rychlé a bezbolestné vyšetření, které zaznamenává elektrické signály v srdci. Zjistíte, zda srdce bije příliš rychle nebo příliš pomalu.

• Holterovské monitorování: přístroj, který se nosí jeden den nebo déle a zaznamenává srdeční aktivitu během každodenních činností. Tento test může odhalit nepravidelný srdeční tep, který není zjištěn při běžném EKG vyšetření.

• Echokardiogram: neinvazivní vyšetření, které pomocí zvukových vln vytváří detailní snímky srdce v pohybu. Znázorňuje, jak se krev pohybuje srdcem a srdečními chlopněmi. Echokardiogram může pomoci určit, zda je chlopeň netěsná nebo zúžená.

• Cvičební testy nebo zátěžové testy: testy, které často zahrnují chůzi na běžeckém pásu nebo jízdu na stacionárním kole, přičemž je sledováno srdce. Tyto testy pomáhají odhalit, jak srdce reaguje na fyzickou aktivitu a zda se při cvičení objevují příznaky srdečního onemocnění. Pokud nejste schopni cvičit, mohou vám být podány léky.

• Srdeční katetrizace: vyšetření, které může ukázat ucpání srdečních tepen. Do cévy, obvykle v třísle nebo v zápěstí, se zavede dlouhá, tenká ohebná trubička (katétr) a zavede se až k srdci. Katétrem protéká barvivo a putuje do tepen v srdci. Barvivo pomáhá zřetelněji zobrazit tepny na snímcích pořízených během testu.

• CT srdce (koronarografie): rentgenová trubice, která rotuje kolem vašeho těla a pořizuje snímky srdce a hrudníku (vyšetření je nutné synchronizovat pomocí EKG elektrod se srdeční činností).

• Vyšetření srdce (koronagrafie) magnetickou rezonancí (MRI): vyšetření, které využívá magnetické pole a počítačem generované rádiové vlny k vytvoření detailních snímků srdce.

Jak vaše mentalita ovlivňuje onemocnění srdce?

Předpokládá se, že psychické faktory hrají významnou roli při vzniku a výsledku srdečního onemocnění. Podle článku zveřejněného v časopise Indian Heart Journal jsou sociální a psychologické faktory a osobnostní rysy a charakteristiky důležitými faktory, které ovlivňují onemocnění kardiovaskulárními chorobami (KVO).

Osobnost u ischemické choroby srdeční je studována posledních 40 až 50 let. Osobnost typu A – projevující se netrpělivostí, soutěživostí, nepřátelstvím a dominancí – negativně souvisí s výskytem kardiovaskulárních onemocnění.

Podle článku v časopise Indian Heart Journal byly provedeny další studie zaměřené na zkoumání vlastností, které mohou ovlivňovat KVO, jako například:

• Špatný emoční stav

• Hněv

• Nepřátelství

• Úzkost

• Negativita

Zjištění jsou rozporuplná, nicméně debata o roli a významu osobnostních rysů v příčinách KVO pokračuje.

Jaké jsou přírodní léky a prostředky na srdeční choroby?

Několik přírodních prostředků vám může pomoci minimalizovat a lépe zvládat rizika vzniku srdečních onemocnění. I když jsou přírodní prostředky užitečné, je důležité se před jejich zařazením do svého užívání poradit s lékařem.

Vitamíny a minerály užívané ve správných dávkách mohou pomoci snížit riziko srdečních onemocnění. Četné studie, jako například studie publikovaná v časopise Journal of the American College of Cardiology (JACC), naznačují pozitivní souvislost mezi konzumací vitaminových a minerálních doplňků a prevencí srdečních onemocnění.

• Koenzym Q10 (CoQ10): látka podobná vitaminu, která se nachází v každé buňce vašeho těla. Koenzymy pomáhají enzymům při ochraně srdce a kosterních svalů. U pacientů s městnavým srdečním selháním pomáhají doplňky CoQ10 zlepšit srdeční funkce. Podle studie JACC by také mohly být schopny snížit úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění.

• Železo: Výsledky studie ukázaly, že přibližně 10 procentům nových koronárních srdečních onemocnění, ke kterým dochází do deseti let po dosažení středního věku, by se dalo předejít prevencí nedostatku železa. Předchozí studie naznačují, že u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním byl nedostatek železa spojen s horšími výsledky.

• Červená kvasnicová rýže: Lidé užívají červenou kvasnicovou rýži jako perorální doplněk stravy při vysoké hladině cholesterolu a srdečních onemocněních. Výzkumy ukazují, že červená kvasnicová rýže obsahující monakolin K může snížit hladinu triglyceridů, celkovou hladinu cholesterolu v krvi a hladinu lipoproteinů o nízké hustotě.

• Omega-3 z rybího oleje: Tyto oleje jsou již 20 let doporučovány Americkou kardiologickou asociací (AHA) ke snížení kardiovaskulárních příhod, jako je mrtvice nebo infarkt, u lidí, u nichž bylo diagnostikováno kardiovaskulární onemocnění.

• Terapie mysli a těla (MBT): Bylo prokázáno, že jóga, masáže, tai-či, akupunktura a další MBT pomáhají při srdečních onemocněních včetně KVO.

MBT se staly základem léčby srdečního selhání, zejména v programech kardiální rehabilitace. MBT se snaží snížit nebo potlačit vysokou sympatickou nervovou aktivitu při srdečním selhání pomocí postupů, které vyvolávají pomalé a hluboké dýchání. Bylo také prokázáno, že tyto praktiky snižují výskyt srdečních příhod, snižují krevní tlak a aterosklerózu.

Lze také upravit stravu. Následující položky mají slibné účinky na srdeční onemocnění:

• Hořká čokoláda (1, 2, 3)

• Česnek

• Zelený čaj (1, 2) 

• Kajenský pepř

Jak mohu předcházet srdečním onemocněním?

Naplánujte si pravidelné zdravotní prohlídky. Vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak mohou poškodit cévy a srdce. Pokud si je nenecháte vyšetřit, nebudete vědět, zda vás tyto stavy postihly, ani kdy je zapotřebí další lékařská péče.

Srdeční choroby jsou hlavní příčinou úmrtí, ale nejsou nevyhnutelné. I když existují rizikové faktory, jako je věk, pohlaví nebo rodinná anamnéza, existuje několik účinných domácích prostředků, které můžete zavést, abyste lépe zvládli riziko vzniku srdečních onemocnění.

• Nekuřte ani neužívejte tabák nebo bezdýmný tabák: Chemické látky obsažené v tabáku mohou poškozovat cévy a srdce. Cigaretový kouř snižuje množství kyslíku v krvi, což zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak, protože srdce musí pracovat intenzivněji, aby dodalo dostatek kyslíku do mozku a těla. Riziko srdečních onemocnění začíná klesat již jeden den po zanechání kouření.

• Pravidelně denně cvičte: Denní fyzická aktivita v délce 30 až 60 minut pomáhá kontrolovat vaši hmotnost a snižuje pravděpodobnost vzniku dalších onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a vysoká hladina cholesterolu, které mohou zatěžovat srdce.

• Jezte zdravou stravu: Zdravá strava pro srdce může zlepšit hladinu cholesterolu a krevního tlaku a snížit riziko vzniku cukrovky 2. typu. Měli byste omezit konzumaci soli, zpracovaných sacharidů, alkoholu, cukru a nasycených tuků.

• Udržujte si zdravou hmotnost: Nadváha zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Nadměrná hmotnost, zejména v oblasti břicha, zvyšuje pravděpodobnost vzniku vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu, cukrovky 2. typu a srdečních onemocnění.

• Dopřejte si dostatek spánku: Většina dospělých potřebuje minimálně sedm hodin spánku. U těch, kteří nemají dostatek spánku, je vyšší riziko vzniku vysokého krevního tlaku, obezity, cukrovky, deprese a infarktu. Stanovte si spánkový režim tak, že budete chodit spát a vstávat každý den ve stejnou dobu, a dodržujte ho.

• Naučte se zvládat svůj stres: Nezdravé zvládání stresu, jako je pití alkoholu, kouření nebo přehřívání, může zvýšit riziko srdečních onemocnění. Najděte si alternativní metody zvládání stresu, jako je meditace, fyzická aktivita a relaxační cvičení.

• Užívejte doplňky stravy: Vaše tělo je závislé na výživě, která udržuje vaše zdraví. S přibývajícím věkem se snižuje hladina základních živin nezbytných pro ochranu před nemocemi. Pro obnovení jejich hladiny a stabilizaci kardiovaskulárního zdraví je nejlepší optimalizovat hladinu živin.

Lékařské hodnocení: Tia Delaney-Stewartová, MSN-Ed, RN, PHN,CCM.

–ete–