Na rozdíl od migrény se sekundární bolesti hlavy objevují v důsledku jiného onemocnění. Následující stavy mohou být někdy mylně považovány za migrénu:

• Subarachnoidální krvácení: Toto onemocnění, které může ohrozit život, způsobuje velice silnou bolest hlavy.

• Přechodná ischemická ataka (TIA): Tato příhoda způsobuje neobvyklou auru.

• Meningitida: Potenciálně život ohrožující meningitida může být přítomna, pokud migrénu doprovází nevysvětlitelná horečka.

• Intrakraniální léze: Tato léze může být indikována při progresivní migréně.

• Nadměrné užívání léků: Je to důsledek nadužívání akutních léků používaných k úlevě od migrény.

Běžné spouštěče migrény

Spouštěče migrény nezpůsobují, ovšem aktivují procesy, které migrénu způsobují. Při vystavení se spouštěčům se u lidí se sklonem k migréně může brzy po jejich působení migréna objevit. Ne každý spouštěč působí na každého člověka se sklonem k migréně a ne každý člověk se sklonem k migréně zažije stejný spouštěč. Mezi možné spouštěče patří např:

• Změny barometrického tlaku

• Změny nadmořské výšky

• Únava

• Změny spánkového režimu

• Parfémy

• Kouř

• Vynechávání jídla

• Změny hladiny estrogenu

• Dieta

• Dehydratace

• Hlasité zvuky

• Některé léky

Jaké jsou fáze migrény?

Migréna má čtyři fáze, které Cleveland Clinic znázorňuje v grafu:

1. Prodrom

2. Aura

3. Záchvat

4. Postdrom

Prodrom

Před příchodem migrény, dokonce i několik dní před ní, můžete pociťovat změny na svém těle a osobnosti. Ty mohou být varováním před blížící se migrénou a mohou zahrnovat:

• Gastrointestinální poruchy

• Poruchy nálady

• Chuť na jídlo

• Ztuhlost šíje

• Časté močení

• Zadržování tekutin

• Zívání

Aura

Aury se při migréně mohou, ale nemusí vyskytovat. Pokud se vyskytnou, mohou se objevit před migrénou nebo během ní. Aura může zahrnovat:

• Poruchy zraku

• Hučení v uších

• Pocit píchání v rukou a nohou

• Necitlivost na jedné straně obličeje

• Poruchy řeči

Záchvat

Záchvat je aktivní migréna. Během této fáze se mohou vyskytnout všechny dříve popsané příznaky, které mohou trvat několik hodin až několik dní.

Postdrom

Příznaky vyskytující se po záchvatu tvoří postdrom neboli závěrečnou fázi migrény. Mohou zahrnovat:

• Pocit vyčerpání

• Zmatenost

• Euforie

U koho je větší pravděpodobnost výskytu migrény?

Kalifornská univerzita v Berkeley uvádí, že migrény se obvykle vyskytují u lidí mezi 15 a 55 lety. Ženy mají třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu migrény než muži a 70 až 80 % nemocných má pravděpodobně migrénu v rodině.

Kromě toho jsou migrénou více ohroženi lidé, kteří zažívají vysokou míru stresu.

Jak se migréna diagnostikuje?

Přestože poskytovatelé zdravotní péče mohou migrénu diagnostikovat, je nejlepší se na návštěvu nejprve připravit, aby byl proces diagnostiky jednodušší. Připravte se tak, že si povedete deník o bolestech hlavy, zdokumentujete si historii svých migrén v kalendáři a zaznamenáte případnou rodinnou anamnézu týkající se migrén. Při zaznamenávání bolestí hlavy si zapište jejich intenzitu, četnost a délku trvání.

Poskytovatelé zdravotní péče jsou při diagnostice pacientových bolestí hlavy závislí na jejich historii a rodinné anamnéze. Věk, kdy jste začali bolesti hlavy pociťovat, a to, zda máte auru, může pomoci určit, zda se jedná o migrénu.

Bolesti hlavy mohou být sekundární, proto je třeba tuto možnost nejprve vyloučit. K tomu bude lékař potřebovat kompletní zdravotní dokumentaci a příležitostně si může vyžádat neurozobrazení.

Testování

Základním nástrojem pro diagnostiku migrény je anamnéza bolesti hlavy pacienta. Migrény jsou klinickou diagnózou, takže k jejich diagnostice se výslovně nepoužívají žádné testy.

K vyloučení příčin sekundárních nemigrenózních bolestí hlavy lze použít neurozobrazovací vyšetření, například počítačovou tomografii (CT) nebo magnetickou rezonanci (MRI). Ze stejného důvodu může lékař nařídit krevní testy. Lékař může také nařídit elektroencefalogram (EEG), aby vyloučil záchvaty.

Jaké jsou komplikace při migréně?

Určité aury mohou naznačovat i komplikace při migrénách. Aura, která přetrvává déle než týden, ale nevykazuje známky infarktu, je přetrvávající aura bez infarktu. Naproti tomu migrenózní infarkt je stav, kdy migréna trvá déle než jednu hodinu a vykazuje korelující oblasti infarktu na CT nebo MRI a mohla by být spojena s příznaky mrtvice. To je v kontrastu s dočasnou, i když často dlouhodobou jednostrannou slabostí pozorovanou u hemiplegické migrény, která nakonec nevyústí v cévní mozkovou příhodu. K určení rozdílu je nutné naléhavé lékařské vyšetření.

Ačkoli není žádná příčinná souvislost mezi záchvaty a migrénou, některé výzkumy naznačují, že tato souvislost existuje. Lidé, kteří trpí migrénou, mají s větší pravděpodobností také epileptické záchvaty.

Příznaky migrény mohou také způsobovat komplikace v každodenním životě člověka. Může to mít podobu ztracených hodin v práci nebo netypickou neaktivitu člověka. Následující komplikace mohou vzniknout v důsledku chronické migrény:

• Deprese a úzkost: U lidí s migrénou je pětkrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich vyvine deprese, než u těch, kteří migrénou netrpí.

• Závrať: Migréna může způsobit, že se člověku točí hlava nebo že nemůže správně udržet rovnováhu.

• Nespavost: Trvalá a intenzivní bolest při migréně může narušit spánek.

• Serotoninový syndrom: Triptany, léky proti migréně, mohou interagovat s některými antidepresivy a způsobit nahromadění serotoninu, což může být životu nebezpečné.

• Žaludeční potíže: Neustálé užívání volně prodejných nesteroidních antirevmatik (NSA) ke zmírnění příznaků migrény může vést k žaludečním problémům, jako jsou vředy nebo krvácení.

• Opakované bolesti hlavy: Tyto bolesti jsou také známé jako bolesti hlavy způsobené nadužíváním léků používaných k léčbě migrény.

Jaké jsou možnosti léčby migrény?

Na migrénu zatím není žádný lék. Léčba migrény pomáhá zmírnit příznaky, zkrátit dobu trvání nebo zabránit častým záchvatům. Nejčastějšími způsoby léčby jsou léky a změna životního stylu.

Různé druhy léků mohou zastavit záchvat migrény nebo jeho příznaky. Některé léky zklidňují citlivé nervy a zmírňují zánět.

Léčba migrény je individuální. Ne každý lék přinese každému člověku stejné výsledky. Je na lékaři a pacientovi, aby objevili nejlepší léky pro konkrétní příznaky.

Léky na migrénu mohou být volně prodejné nebo na lékařský předpis.

Léčba migrény zřídkakdy vyžaduje péči specialisty. U chronických migrén může být nutné doporučení ke specialistovi, protože léčba takových migrén může být poměrně náročná.

Běžné léky

Podle článku Nature Reviews Neurology se k léčbě migrény běžně používá několik léků. Tyto léky jsou rozděleny do tří linií léčby.

První linie: Léky první linie léčby migrény jsou často volně dostupné léky. Lze je užívat dva až tři dny před očekávanou migrénou, jako je tomu u menstruační migrény, nebo při jejím nástupu. Mezi léky používané v této linii patří paracetamol (volně prodejné léky typu Paralen, Panadol, Coldrex a další) a NSAID, jako je ibuprofen. Jejich užívání na začátku migrény může předejít její intenzitě a délce trvání.

Druhá linie: Léky druhé linie jsou nejčastěji předepisované léky zvané triptany. Jsou nejúčinnější, pokud jsou užívány v časné fázi záchvatu.

Mezi triptany patří např:

• Sumatriptan

• Zolmitriptan

• Naratriptan

Do této řady patří také kombinace NSAID a triptanů. Pokud samostatné užívání některého z těchto léků není úspěšné, může být úspěšná jejich kombinace.

Třetí linie: Pokud jsou léky první a druhé linie neúspěšné nebo kontraindikované, přicházejí do úvahy léky třetí linie. Tato řada obsahuje ditany a gepanty. Lasmiditan je jediným ditanem v současné době schváleným pro použití u akutní migrény. Vstup na český trh je zvažován. Ubrogepant (pouze v USA) a rimegepant (USA i v Evropě, tedy i v ČR) jsou jediné dva gepanty schválené pro stejné použití.

Další léky, jako jsou antiemetika, léčí nevolnost a zvracení, které se u některých lidí mohou při migréně vyskytnout. Mnohé studie naznačují, že antiemetika, jako je metoklopramid, také úspěšně zmírňují akutní migrenózní bolest.

Jak ovlivňuje způsob myšlení migrény?

Stres je známým spouštěčem migrény. Migrény se mohou vyskytnout u osob, které jsou vystaveny extrémnímu stresu nebo jej nedokážou zvládat. Samotný prožitek migrény může způsobit emocionální stres a utrpení.

Člověk, který zažívá časté migrény, může být frustrovaný, smutný, rozzlobený nebo depresivní. Při výskytu těchto pocitů je nejlepší vyhledat pomoc odborníka.

Jaké jsou přírodní přístupy k migréně?

Přestože existují tvrzení, že některé přírodní prostředky mohou pomoci zvládat migrény, důkazy zatím chybí. Je třeba provést další výzkum, ale existuje několik slibných možností.

Riboflavin

Riboflavin neboli vitamin B2 byl zkoumán jako prostředek ke snížení četnosti migrén. Údaje jsou dostatečné na to, aby Americká neurologická akademie a Americká společnost pro bolesti hlavy věřily, že riboflavin účinně zabraňuje migrénám.

Dávka riboflavinu, která se obvykle podává dospělým, je 400 miligramů denně. Před užíváním tohoto vitaminového doplňku se poraďte se svým lékařem, abyste se ujistili, že dostáváte správný lék i dávku.

Feverfew (řimbaba)

Feverfew je dalším přírodním prostředkem, o kterém se předpokládá, že zabraňuje migrénám. Ačkoli údaje, které by to potvrzovaly, chybí, předběžné studie jsou povzbudivé. K potvrzení předběžných zjištění je zapotřebí dalšího výzkumu.

Při užívání řimbaby k prevenci migrény jej užívejte jednou denně po dobu jednoho měsíce. Pokud dojde k poklesu záchvatů migrény, může váš lékař dávku pomalu snižovat. Před použitím přírodních prostředků se opět poraďte se svým primárním ošetřujícím lékařem.

Řimbaba se nedoporučuje užívat těhotným ženám a osobám užívajícím nesteroidní antirevmatika.

Hořčík

Americká společnost pro bolesti hlavy a Americká neurologická akademie uvádějí, že hořčík může migrénám předcházet.

Hořčík ve formě tablet je dostupný bez předpisu. Může být dobrým preventivním opatřením pro ty, kteří mají migrénu s aurou, jsou pravděpodobně těhotní nebo mají migrénu spojenou s menstruací. Dávka je obvykle 400 až 600 miligramů denně. Před užíváním hořčíku k prevenci migrény se poraďte se svým lékařem.

Butterbur (devětsil)

Podle Národního centra pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH) může devětsil snižovat četnost migrén u dospělých a dětí. Nicméně jeho bezpečnost je nejistá.

Některé výrobky z devětsilu obsahují pyrrolizidinové alkaloidy (PA), které mohou poškozovat játra, plíce a krevní oběh a způsobovat rakovinu. Ačkoli některé výrobky z devětsilu prý PA neobsahují, mnozí tato tvrzení zpochybňují.

Nejlepší je dbát na bezpečnost a probrat užívání devětsilové kúry se svým lékařem, abyste se ujistili, že je bezpečná.

Koenzym Q10

NCCIH také uvádí, že koenzym Q10 vykazuje slibné předběžné údaje, které naznačují, že snižuje počet záchvatů migrény během jednoho měsíce. Ačkoli se zdá, že má minimální rizika, je zapotřebí dalšího výzkumu.

Koenzym Q10 může interagovat s léky, jako je inzulin, antikoagulancia a chemoterapeutika. Stejně jako u všech přírodních prostředků se před použitím koenzymu Q10 poraďte se svým ošetřujícím lékařem.

Zázvor

Užívání zázvoru migrénám nezabrání, může však minimalizovat bolest a snížit nevolnost. Proto může být dobré zázvor užívat, pokud jsou tyto příznaky u migrény přítomny.

Zvládání a podpora

I když je možné migréně předcházet, lék na ni stále neexistuje. Lidé, kteří trpí migrénou, se mohou naučit s tímto stavem vyrovnat a vyhledat podporu zdravotníků, rodiny a přátel.

Mezi běžné způsoby, jak se s migrénou vyrovnat, patří například:

• Odpočinek v tmavé a tiché místnosti

• Úplné vyhýbání se expozici obrazovkám, včetně mobilních telefonů

• Přikládání studených obkladů

• Masáž pokožky hlavy

• Cvičení tai-či a jógy

• Cvičení meditace

• Akupunktura

• Chiropraktická léčba

• Terapie biofeedback

Jak mohu migrénám předcházet?

Migrénám nelze vždy zabránit, ale léky a změna životního stylu mohou jejich výskyt snížit.

V článku Nature Reviews Neurology se uvádí, že preventivní léky při léčbě migrény představují tři hlavní linie/řady postupu.

První řada

Beta-blokátory, antikonvulziva a blokátory receptorů pro angiotenzin II (ARB) jsou klasifikací léků používaných v první řadě prevence migrény. Mezi tyto léky patří např:

• Topiramát

• Kandesartan

• Atenolol

• Metoprolol

• Bisoprolol

• Propranolol

Tyto léky užívejte denně, abyste snížili počet migrén. Ne všichni lidé budou mít při jejich užívání stejné zkušenosti.

Druhá řada

Antikonvulziva se také používají pro prevenci migrény ve druhé řadě, ale konkrétní použitý lék není stejný jako u léků pro prevenci v první linii. Spolu s antikonvulzivy jsou to antidepresiva a třídy léků s antagonisty vápníku. Mezi léky druhé linie prevence, které se rovněž užívají denně, patří např:

• Valproát sodný

• Amitriptylin

• Flunarizin

Třetí řada

Léky třetí linie prevence migrény jsou poslední možností, jak snížit výskyt migrény. Do této skupiny patří dvě třídy léků: botulotoxin a monoklonální protilátky proti peptidu souvisejícímu s kalcitoninovým genem (CGRP). Léky z těchto dvou tříd používané k prevenci migrény jsou:

• OnabotulinumtoxinA (v ČR nedostupný)

• Erenumab

• Fremanezumab

• Galcanezumab

• Eptinezumab

Všechny tyto léky se podávají injekčně a liší se i frekvence jejich podávání. Některé se užívají měsíčně, jiné čtvrtletně. Lidé, kteří je užívají, často nevidí okamžité výsledky.

K vyhodnocení účinnosti těchto léků by mělo dojít tři až devět měsíců po zahájení léčby. Z tohoto důvodu je nezbytná důslednost při dávkování. Nedůslednost může negativně ovlivnit účinnost léku.

Váš ošetřující lékař někdy pozastaví užívání léků po šesti nebo 12 měsících, aby zabránil jejich nadužívání.

Faktory životního stylu

Jedním ze způsobů, jak zvládnout život s migrénou, je změna životního stylu. Úprava životního stylu nezaručuje, že se frekvence migrén sníží. Některé úpravy mohou pomoci, jiné nikoli.

Mezi změny životního stylu patří např:

• Výrazné snížení času stráveného u obrazovky

• Praktikování relaxačních technik

• Masáže

• Hydratace

• Udržování stálého spánkového režimu

• Cvičení

• Pravidelné stravování

• Zlepšení držení těla

• Zvládání stresu

Lékařské hodnocení provedla doktorka Beverly Timerdingová, MD.

–ete–