Je těžké si představit, že by naše vnitřní orgány měly vliv na to, jak se cítíme. Většina z nás vnímá emoce jako reakce na vnější situace nebo vnitřní myšlenky. Co když ale naše orgány mohou hrát ve složitém světě pocitů nějakou roli?
Staří Řekové například věřili, že játra jsou zdrojem našich emocí a centrem duše. Dokonce i slova, která dnes používáme k popisu jater, jako „hepatický“, „hepatitida“ a „hepatom“, pocházejí ze starořeckého slova „hepar“, což znamená játra.
Staří Řekové také zcela správně věděli, že játra mají schopnost regenerace, a domnívali se, že je to dáno jejich božskou povahou. Můžeme to vidět v řecké mytologii na příběhu o Prométheově potrestání. Zeus, který se na Prométhea rozhněval, ho potrestal tím, že ho spoutal a poslal na něj orla, aby sežral jeho játra. Protože Prométheus byl nesmrtelný, játra mu každý den dorůstala a orel se den co den vracel, aby je sežral.
Játra, jak je známe
V západní medicíně jsou játra považována za důležitou součást našeho imunitního systému, protože se brání proti infekcím přenášeným krví a obsahují četné vrozené a adaptivní imunitní buňky, které detekují a zachycují patogeny z naší krve.
Játra se nacházejí vpravo v horní části břicha, těsně pod žebry, na žaludku, střevech a pravé ledvině a obvykle váží kolem 1,4 kilogramu. V kterémkoliv daném okamžiku obsahují asi půl litru neboli 13 procent veškeré krve v těle. Játra ve skutečnosti plní více než 500 životně důležitých funkcí, včetně produkce žluči (která pomáhá odvádět odpadní látky a štěpit tuky), očišťování krve od drog, alkoholu a dalších jedovatých látek a odolávání infekcím odstraňováním škodlivých bakterií z krevního oběhu.
Zdravá játra lze udržet tím, že se vyhnete drogám a omezíte konzumaci alkoholu, budete se zdravě stravovat, cvičit a budete opatrní při cestování do míst, kde se vyskytují žloutenky typu A a B, protože ty jsou nejsnáze přenosné.
Hepatitidu, která způsobuje otok a poškození jater, způsobuje několik virů. Nejčastěji se vyskytují viry A, B, C, D a E. Žloutenkou typu A se člověk nakazí při kontaktu s kontaminovaným jídlem nebo vodou nebo stolicí nakažené osoby. Žloutenka typu B se šíří kontaktem s krví nebo tělními tekutinami nakažené osoby.
Játra z jiné perspektivy
Zajímavé je, že ve východní medicíně jsou játra spojována s emocí hněvu. Když vyjadřujeme nelibost, frustraci nebo podrážděnost, je to považováno za projev jaterní energie.
Východní medicína má odlišný přístup k tomu, co nás činí nemocnými a proč. Jedním z hlavních rozdílů je to, že vnímá tělo a mysl jako úzce propojené. Východní medicína například připisuje různé emoce různým vnitřním orgánům. Emoce, pokud je prožíváme intenzivně nebo po delší dobu, mohou podle této filozofie způsobit, že onemocníme. A naopak, pokud některý orgán nefunguje správně, může to mít vliv na emoci s ním spojenou.
Někdo, jehož játra nejsou v rovnováze, může pociťovat přemíru vzteku a předpokládá se, že nadměrný hněv, který přetrvává měsíce nebo roky, nakonec poškodí jaterní orgán. Emoce jsou tedy vlastně diagnostickým nástrojem i příčinou onemocnění, což je pro mnoho lidí na Západě trochu odklon od zaběhnutého smýšlení.
Z tohoto východního pohledu mají játra v těle také mnoho důležitých funkcí, mimo jiné jsou zodpovědná za plynulý tok čchi všemi směry. Čchi je energie, kterou naše tělo využívá při každodenním fungování a která vzniká ze vzduchu, který dýcháme, a z potravy, kterou jíme. Ve východní filozofii je čchi energie, která udržuje vše živé při životě.
Je také vidět, že játra, která jsou v dobrém stavu, umožňují rychlou regeneraci po fyzické aktivitě a umožňují ladné pohyby a pružné tělo. To dává smysl, pokud to srovnáme se západním pohledem na játra, protože jejich funkcí je čistit krev od toxinů a odstraňovat potenciálně škodlivé patogeny. Zdravá játra rovná se zdravé, vitální tělo.
Z pohledu východní medicíny zdravá játra dodají svému majiteli také velkou odvahu a rozhodnost a schopnost plánovat svůj život moudře, efektivně a s jasným smyslem pro jeho směr. Jejich funkce a zodpovědnost nejsou jen fyzické, ale zahrnují také emocionální a duchovní sféru.
Vědecké studie naznačují souvislost
Existují zajímavé studie, které naznačují, že tuto souvislost zkoumá i věda. Mnoho kultur dlouho věřilo, že spojení mezi emocemi a orgány existuje, a několik studií nyní může prokázat, že tomu tak skutečně může být.
Jedna ze studií, kterou provedla Rachel Lampertová na Lékařské fakultě Yaleovy univerzity pod názvem „Hněv a komorové arytmie“, zjistila, že hněv má skutečně vliv na srdeční arytmie – což jsou poruchy rytmu srdečního tepu. Tato studie zjistila, že psychický stres z emocionálně devastujících událostí, jako jsou přírodní katastrofy nebo válka, může zvýšit výskyt arytmií, a dokonce i náhlé smrti.
Další zjištění od Lampertové ukazují, že hněv a další negativní emoce mohou mít až fatální následky. Podle nich mohou zloba a další silné emoce vyvolat u zranitelných pacientů „potenciálně život ohrožující ventrikulární arytmie“.
Jiná studie zkoumala souvislost mezi hněvem a klastrovými bolestmi hlavy. Jde o prudký druh bolesti hlavy, která se vyskytuje v cyklech nebo „shlucích“ – clusterech. Studie, kterou publikovala Marialuisa Rausa a která nese název „Hněv a jeho projevy u clusterových bolestí hlavy ve srovnání s migrénami“, zjistila, že pacienti s clusterovými bolestmi hlavy prožívají hněv s vyšší intenzitou než pacienti s migrénou, což dokazuje souvislost mezi intenzitou bolesti a intenzitou emocí.
Výzkum publikovaný v časopise Journal of Consulting and Clinical Psychology zjistil, že snížení hněvu prostřednictvím kognitivně-behaviorální terapie umožňuje lidem dosáhnout větší vyrovnanosti a být tak lépe vybaveni pro zvládání stresorů v každodenním životě.
Dbejte na emoce
Je zajímavé zkoumat myšlenku, že naše tělo – složitý a krásný organismus – může být víc než jen mechanickým přístrojem, který nás udržuje při životě prostřednictvím nekonečné řady biologických procesů. Možná, že když se na něj podíváme komplexněji, začneme chápat, že jsme ve skutečnosti mnohem víc.
S příchodem nového roku bychom tak mohli rozšířit svůj pohled na zdraví tak, aby zahrnoval nejen zdraví našeho těla (jak to děláme s předsevzetími, např. lepší stravování a cvičení), ale také zdraví našich emocí.
Mnoho holistických disciplín věří, že mezi naší fyzickou stránkou a emocemi existuje zásadní spojení, které nyní začíná zkoumat věda. Možná, že emoční uvědomění a umění sebeovládání si časem najdou místo i v klasické medicíně a péči o zdraví.
