V ženské módě se v současnosti vede spor mezi vlivem popkultury, neustálým experimentem a touhou po zachování si elegance a jemnosti. Odkaz avantgardní ženy a průkopnice 20. století Gabrielle „Coco“ Chanel je dodnes estetickým kompasem moderního ženství.
„La mode se démode, le style jamais,“ je slavný výrok pařížské ikony shrnující její módní filozofii, který v překladu zní: „Móda pomíjí, styl je věčný.“
Kdo byla však ve skutečnosti Coco Chanel? Je dnešní móda naplněním jejího snu o nadčasové eleganci, anebo z ní spíše vybočuje?
Od kněžského šatu po proužkované triko
Neobyčejná dívka s krátkými černými vlasy, šňůrou perel a ve volné pruhované košili. Žena, která následně ovládala pařížskou haute couture po téměř šest dekád, přitom nezačala svou cestu na přehlídkových molech, ale mezi koňskými stájemi a v pánském šatníku. Právě ležérní námořnické pruhy inspirované normandskými námořníky a odvážné jezdecké kalhoty se staly jejím manifestem svobody proti módě 19. století, svázané do korzetů.
Gabrielle Chanel se narodila roku 1883 jako nemanželská dcera pouličního podomního obchodníka. Když jí bylo dvanáct let, zemřela jí matka a otec ji i se sourozenci zanechal za zdmi klášterního sirotčince v Aubazine, kde se malá Gabrielle naučila šít.
Když v osmnácti letech opustila brány klášterní školy v Moulins, našla si práci jako pomocnice v místním krejčovství. Brzy se z ní stala neobyčejně zručná švadlena, její ambice však sahaly dál než k opravování lemů šatů.
Skutečný život pro ni začínal až po nocích, kdy si Gabrielle přivydělávala jako kabaretní zpěvačka v kavárnách a nočních podnicích v Moulins a nedalekém Vichy.
Přestože nebyla výjimečná zpěvačka, publikum si ji okamžitě zamilovalo pro její nezkrotné charisma. Zpívala oblíbené písně o ztraceném pejsku Qui qu’a vu Coco? a Ko-Ko-Ri-Ko a právě z těchto nočních popěvků získala svou ikonickou přezdívku „Coco“, pod kterou ji později znal celý svět.

Jezdkyně a módní kloboučnice
Kavárnu, kde mladá Coco vystupovala, často navštěvoval bývalý vojenský důstojník a bohatý chovatel koní, Étienne Balsan. Charismatická zpěvačka ho okamžitě okouzlila a brzy se stala jeho milenkou. Coco se přestěhovala na jeho zámek v Royallieu, což pro ni byla vstupenka do nejvyšší francouzské společnosti.
Právě zde prožila jeden z osudových zážitků, které měly vliv na její budoucí tvorbu: propadla jízdě na koni a koňskému pólu. Jelikož pro ni byly tehdejší dlouhé a těžké sukně nepohodlné a pro jízdu obkročmo zcela nepraktické, rozhodla se pro odvážný krok – vypůjčila si od jednoho z čeledínů pánské jezdecké kalhoty. Volnost pohybu ji natolik nadchla, že si pánský střih elegantně upravila pro dámské potřeby.
V této době, obklopena zámeckým luxusem, začala také tvořit své první klobouky. Nejprve jednoduché slamáky pro společnice Étienna Balsana, netrvalo však dlouho a její originální kousky začaly nosit i slavné francouzské herečky.
K otevření vlastního luxusního butiku s klobouky na slavné pařížské adrese Rue Cambon 21 jí nakonec finančně dopomohla její životní osudová láska, britský diplomat a podnikatel Arthur Capel, přezdívaný „Boy“.
Byly to právě klobouky, které Coco Chanel poprvé proslavily, ale dlouho u nich nezůstala. Brzy obrátila svou pozornost k dámskému sportovnímu oblečení. Chtěla vytvořit oděvy, které budou praktické, ale zároveň rafinovaně podtrhnou ženskou siluetu. Legendárním kouskem z této éry se stalo například pruhované polo triko, které v roce 1924 oblékly některé atletky na olympijských hrách.

„Malé černé“, perly a kouzelná esence Chanel No. 5
Mezi strohými zdmi kláštera a černobílými hábity jeptišek se zrodila módní filozofie Coco Chanel, doprovázená jejím nekompromisním smyslem pro purismus a jednoduchost. Kontrast černé a bílé spolu s geometrickými tvary se stal celoživotní inspirací pro její nejikoničtější kousky.
Když v roce 1919 při tragické autonehodě zahynula její životní láska, zahalila se Coco do černé barvy a vytvořila legendární LBD (Little Black Dress) neboli malé černé šaty. Tyto jednoduché koktejlky nošené s perlami daly barvě truchlení a stesku naprosto jiný rámec a proměnily ji v nejvyšší projev luxusu a vkusu ženské módy.
V této době také zavedla do dámské módy úplet a představila vkusný a elegantní kostýmek zvaný pletený Twinset. A o dva roky později vytvořila ikonický parfém Chanel No. 5, který pojmenovala po svém šťastném čísle.
Ve třicátých letech stála na vrcholu své kariéry, byla nejbohatší francouzskou návrhářkou a často nazývána „Královnou módy“.

Více než módní ikona
Coco Chanel byla vášnivou milovnicí literatury a nepohrdla autory, jako byli Homér, Moliére nebo Shakespeare. Stala se také štědrou mecenáškou umění. Malíři Salvadoru Dalímu a jeho ženě dokonce na půl roku poskytla k užívání svou luxusní vilu La Pausa, aby zde mohl nerušeně tvořit. Když však vypukla druhá světová válka, její impérium se otřáslo. Zavřela své módní domy a otevřený zůstal pouze jediný butik, který prodával slavný parfém Chanel No. 5. Válečná léta strávila po boku německého důstojníka a po válce byla proto obviněna z kolaborace s nacisty. Aby se vyhnula vězení, odešla do Švýcarska, kde v exilu strávila téměř devět let.
V padesátých letech se však triumfálně vrátila do Paříže, znovu otevřela svůj módní dům a dokázala navázat na svou dřívější slávu.
V roce 1954 pro ni nastal zlomový okamžik, kdy tehdy v jednasedmdesáti letech stvořila svůj nejznámější odkaz, kostým „Chanel“. Toto nadčasové spojení krátkého saka bez límce s ozdobným lemováním a sukně po kolena si ženy po celém světě pro jeho jednoduchost a eleganci zamilovaly natolik, že ho dodnes nosí.

Chanel a zlatá éra 90. let
Po smrti Coco Chanel v roce 1971 značka sice zůstala synonymem luxusu, ale začala stárnout a upadat do škatulky pro konzervativní pařížskou aristokracii.
Vše se změnilo, když otěže převzal vizionář Karl Lagerfeld. V devadesátých letech dokázal značku geniálně omladit. Vsadil na dravý sex-appeal a na mola přivedl supermodelky jako Claudii Schiffer, Naomi Campbell nebo Lindu Evangelistu. Přesto si stále zakládal na pravidle, že obléká ženy a zdůrazňuje jejich ženskost a eleganci.
Legendární přehlídka Haute Couture z jara 1992, kde se klasický tweed mísil s kůží a masivními zlatými řetězy, pak definitivně udělala z Chanel nejžádanější módní dům planety.
Lekce moderního ženství podle Coco
Příběh Gabrielle „Coco“ Chanel není jen historií módy, je to manuál k osvobození moderní ženy. Její odkaz se dá shrnout do tří nadčasových lekcí, kterými se můžeme inspirovat i dnes:
Lekce č. 1: Méně je vždy více
Coco byla královnou minimalismu. Věřila, že skutečná elegance spočívá v odstraňování zbytečností, nikoli v jejich přidávání. Její slavné pravidlo znělo: „Než odejdete z domu, podívejte se do zrcadla a sundejte jeden doplněk.“
Lekce č. 2: Pohodlí je klíčem k sebevědomí
Když Coco oblékla ženy do pánských kalhot, úpletů a volných triček, nedala jim jen nové šaty, dala jim svobodu. Móda podle ní musela být funkční: žena nemůže být elegantní, pokud se ve svém oblečení nemůže volně nadechnout nebo se přirozeně hýbat.
Lekce č. 3: Buďte originál
Nejvýznamnější lekcí, kterou Coco světu dala, byla odvaha lišit se. Nezajímaly ji diktáty společnosti ani to, co se „sluší“. Tvrdila, že aby byl člověk nenahraditelný, musí být neustále jiný.

