Johana Skrbková

6. 6. 2026

V ženské módě se v současnosti vede spor mezi vlivem popkultury, neustálým experimentem a touhou po zachování si elegance a jemnosti. Odkaz avantgardní ženy a průkopnice 20. století Gabrielle „Coco“ Chanel je dodnes estetickým kompasem moderního ženství.

La mode se démode, le style jamais,“ je slavný výrok pařížské ikony shrnující její módní filozofii, který v překladu zní: „Móda pomíjí, styl je věčný.“

Kdo byla však ve skutečnosti Coco Chanel? Je dnešní móda naplněním jejího snu o nadčasové eleganci, anebo z ní spíše vybočuje?

Od kněžského šatu po proužkované triko

Neobyčejná dívka s krátkými černými vlasy, šňůrou perel a ve volné pruhované košili. Žena, která následně ovládala pařížskou haute couture po téměř šest dekád, přitom nezačala svou cestu na přehlídkových molech, ale mezi koňskými stájemi a v pánském šatníku. Právě ležérní námořnické pruhy inspirované normandskými námořníky a odvážné jezdecké kalhoty se staly jejím manifestem svobody proti módě 19. století, svázané do korzetů.

Gabrielle Chanel se narodila roku 1883 jako nemanželská dcera pouličního podomního obchodníka. Když jí bylo dvanáct let, zemřela jí matka a otec ji i se sourozenci zanechal za zdmi klášterního sirotčince v Aubazine, kde se malá Gabrielle naučila šít.

Když v osmnácti letech opustila brány klášterní školy v Moulins, našla si práci jako pomocnice v místním krejčovství. Brzy se z ní stala neobyčejně zručná švadlena, její ambice však sahaly dál než k opravování lemů šatů.

Skutečný život pro ni začínal až po nocích, kdy si Gabrielle přivydělávala jako kabaretní zpěvačka v kavárnách a nočních podnicích v Moulins a nedalekém Vichy.

Přestože nebyla výjimečná zpěvačka, publikum si ji okamžitě zamilovalo pro její nezkrotné charisma. Zpívala oblíbené písně o ztraceném pejsku Qui qu’a vu Coco? a Ko-Ko-Ri-Ko a právě z těchto nočních popěvků získala svou ikonickou přezdívku „Coco“, pod kterou ji později znal celý svět.

Coco Chanel, Gabrielle Chanel pózuje v meziválečném období v námořnickém triku, 1928. (Volné dílo)

Jezdkyně a módní kloboučnice

Kavárnu, kde mladá Coco vystupovala, často navštěvoval bývalý vojenský důstojník a bohatý chovatel koní, Étienne Balsan. Charismatická zpěvačka ho okamžitě okouzlila a brzy se stala jeho milenkou. Coco se přestěhovala na jeho zámek v Royallieu, což pro ni byla vstupenka do nejvyšší francouzské společnosti.

Právě zde prožila jeden z osudových zážitků, které měly vliv na její budoucí tvorbu: propadla jízdě na koni a koňskému pólu. Jelikož pro ni byly tehdejší dlouhé a těžké sukně nepohodlné a pro jízdu obkročmo zcela nepraktické, rozhodla se pro odvážný krok – vypůjčila si od jednoho z čeledínů pánské jezdecké kalhoty. Volnost pohybu ji natolik nadchla, že si pánský střih elegantně upravila pro dámské potřeby.

V této době, obklopena zámeckým luxusem, začala také tvořit své první klobouky. Nejprve jednoduché slamáky pro společnice Étienna Balsana, netrvalo však dlouho a její originální kousky začaly nosit i slavné francouzské herečky.

K otevření vlastního luxusního butiku s klobouky na slavné pařížské adrese Rue Cambon 21 jí nakonec finančně dopomohla její životní osudová láska, britský diplomat a podnikatel Arthur Capel, přezdívaný „Boy“.

Byly to právě klobouky, které Coco Chanel poprvé proslavily, ale dlouho u nich nezůstala. Brzy obrátila svou pozornost k dámskému sportovnímu oblečení. Chtěla vytvořit oděvy, které budou praktické, ale zároveň rafinovaně podtrhnou ženskou siluetu. Legendárním kouskem z této éry se stalo například pruhované polo triko, které v roce 1924 oblékly některé atletky na olympijských hrách.

Slečna Gabrielle Dorziatová v jednom z prvních klobouků od Chanelu. Fotografie: Talbot. (Volné dílo)

„Malé černé“, perly a kouzelná esence Chanel No. 5

Mezi strohými zdmi kláštera a černobílými hábity jeptišek se zrodila módní filozofie Coco Chanel, doprovázená jejím nekompromisním smyslem pro purismus a jednoduchost. Kontrast černé a bílé spolu s geometrickými tvary se stal celoživotní inspirací pro její nejikoničtější kousky.

Když v roce 1919 při tragické autonehodě zahynula její životní láska, zahalila se Coco do černé barvy a vytvořila legendární LBD (Little Black Dress) neboli malé černé šaty. Tyto jednoduché koktejlky nošené s perlami daly barvě truchlení a stesku naprosto jiný rámec a proměnily ji v nejvyšší projev luxusu a vkusu ženské módy.

V této době také zavedla do dámské módy úplet a představila vkusný a elegantní kostýmek zvaný pletený Twinset. A o dva roky později vytvořila ikonický parfém Chanel No. 5, který pojmenovala po svém šťastném čísle.

Ve třicátých letech stála na vrcholu své kariéry, byla nejbohatší francouzskou návrhářkou a často nazývána „Královnou módy“.

Konzervátorka textilií Yufei Xiang v Národním muzeu Skotska v Edinburghu provádí poslední úpravy původních „Malých černých šatů“ od Coco Chanel (1926) před jejich vystavením na výstavě Beyond The Little Black Dress dne 1. července. Nový styl, který americký Vogue v té době oslavil jako „šaty, které bude nosit celý svět“, kombinoval detaily haute couture s decentním původem a zajistil Chanel pověst vynálezkyně módních „LBD“. 8. června 2023. (Profimedia)

Více než módní ikona

Coco Chanel byla vášnivou milovnicí literatury a nepohrdla autory, jako byli Homér, Moliére nebo Shakespeare. Stala se také štědrou mecenáškou umění. Malíři Salvadoru Dalímu a jeho ženě dokonce na půl roku poskytla k užívání svou luxusní vilu La Pausa, aby zde mohl nerušeně tvořit. Když však vypukla druhá světová válka, její impérium se otřáslo. Zavřela své módní domy a otevřený zůstal pouze jediný butik, který prodával slavný parfém Chanel No. 5. Válečná léta strávila po boku německého důstojníka a po válce byla proto obviněna z kolaborace s nacisty. Aby se vyhnula vězení, odešla do Švýcarska, kde v exilu strávila téměř devět let.

V padesátých letech se však triumfálně vrátila do Paříže, znovu otevřela svůj módní dům a dokázala navázat na svou dřívější slávu.

V roce 1954 pro ni nastal zlomový okamžik, kdy tehdy v jednasedmdesáti letech stvořila svůj nejznámější odkaz, kostým „Chanel“. Toto nadčasové spojení krátkého saka bez límce s ozdobným lemováním a sukně po kolena si ženy po celém světě pro jeho jednoduchost a eleganci zamilovaly natolik, že ho dodnes nosí.

Tato litografie od George Goursata z roku 1927 zachycuje ikonický flakon parfému Chanel No. 5, který symbolizuje luxus a vytříbenou pařížskou módu 20. let – okamžik nadčasové elegance a půvabu. (Profimedia)

Chanel a zlatá éra 90. let

Po smrti Coco Chanel v roce 1971 značka sice zůstala synonymem luxusu, ale začala stárnout a upadat do škatulky pro konzervativní pařížskou aristokracii.

Vše se změnilo, když otěže převzal vizionář Karl Lagerfeld. V devadesátých letech dokázal značku geniálně omladit. Vsadil na dravý sex-appeal a na mola přivedl supermodelky jako Claudii Schiffer, Naomi Campbell nebo Lindu Evangelistu. Přesto si stále zakládal na pravidle, že obléká ženy a zdůrazňuje jejich ženskost a eleganci.

Legendární přehlídka Haute Couture z jara 1992, kde se klasický tweed mísil s kůží a masivními zlatými řetězy, pak definitivně udělala z Chanel nejžádanější módní dům planety.

Lekce moderního ženství podle Coco

Příběh Gabrielle „Coco“ Chanel není jen historií módy, je to manuál k osvobození moderní ženy. Její odkaz se dá shrnout do tří nadčasových lekcí, kterými se můžeme inspirovat i dnes:

Lekce č. 1: Méně je vždy více

Coco byla královnou minimalismu. Věřila, že skutečná elegance spočívá v odstraňování zbytečností, nikoli v jejich přidávání. Její slavné pravidlo znělo: „Než odejdete z domu, podívejte se do zrcadla a sundejte jeden doplněk.“

Lekce č. 2: Pohodlí je klíčem k sebevědomí

Když Coco oblékla ženy do pánských kalhot, úpletů a volných triček, nedala jim jen nové šaty, dala jim svobodu. Móda podle ní musela být funkční: žena nemůže být elegantní, pokud se ve svém oblečení nemůže volně nadechnout nebo se přirozeně hýbat.

Lekce č. 3: Buďte originál

Nejvýznamnější lekcí, kterou Coco světu dala, byla odvaha lišit se. Nezajímaly ji diktáty společnosti ani to, co se „sluší“. Tvrdila, že aby byl člověk nenahraditelný, musí být neustále jiný.

Coco Chanel, 1960. (Profimedia)

Související témata

Přečtěte si také

Malé modulární reaktory – trend, který se přetavuje z papíru do reality. Kdo vyhraje závod s časem?

Co se v oblasti malých modulárních reaktorů – SMR – děje ve světě i u nás.

Kybernetický útok na deník Epoch Times 

Webové stránky české redakce deníku Epoch Times se dnes ocitly pod kybernetickým útokem. Server, který zprostředkovává webhosting stránek, byl zasažen „útočnými požadavky“.

Španělsko kvůli požárům vyhlásilo národní stav nouze, EU poslala letadla

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům, které si podle poslední bilance vynutily evakuaci nejméně 19.000 lidí.

Dospívající osoba v ložnici drží smartphone se zobrazeným logem TikTok, světlo displeje osvětluje její tvář, v pozadí jsou plyšové hračky a deka.
TikTok porušuje pravidla pro ochranu dětí na internetu, uvedla Evropská komise

Evropská komise předběžně shledala, že čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách.

Širší souvislosti Trumpova projevu o problémech s volbami

Události roku 2020 natrvalo podlomily důvěru v integritu amerických voleb už a odstartovaly dlouhý proces vyrovnávání se s hroznou pravdou.

124 švýcarských zákonodárců odsoudilo nadnárodní represi Pekingu vůči Falun Gongu

Prohlášení vyzývá švýcarské úřady k ochraně praktikujících a k tlaku na čínský režim, aby ukončil 27 let trvající pronásledování.

„Věčné chemikálie“ mohou být větší hrozbou než mikroplasty

Mikroplasty budí pozornost veřejnosti, ale vědci stále častěji varují před PFAS. Tyto věčné chemikálie se hromadí v těle i v pitné vodě. Mikroplasty se v posledních letech staly symbolem ekologických problémů moderní civilizace. Byly nalezeny v oceánech, řekách, pitné vodě, potravinách i lidském organismu. Vedle nich však existuje další skupina látek, kterou řada odborníků považuje […]

Počet porcí ultrazpracovaných potravin ovlivňuje riziko srdečních onemocnění

Více porcí ultrazpracovaných potravin denně souvisí s vyšším rizikem infarktu, mrtvice a dalších srdečních příhod.

Jak se zrodila kavárenská kultura

Kavárny patří k symbolům městského života už téměř pět století. Kromě podávání kávy se zde uzavíraly obchody a vznikaly revoluční myšlenky.