Německo se mělo stát sídlem miliardového datového centra společnosti OpenAI zaměřeného na umělou inteligenci. Projekt však ztroskotal kvůli nevyřešeným otázkám kolem dodávek elektřiny, kapacity sítí a regulace.
Společnost OpenAI v Německu fakticky plánovala gigatovárnu pro umělou inteligenci s odběrem elektřiny přibližně jednoho gigawattu, což pro představu odpovídá výkonu jednoho nového bloku v Dukovanech. Miliardová investice s mimořádnou výpočetní kapacitou mohla posílit postavení Německa jako centra umělé inteligence. Zařízení by se zároveň zařadilo mezi největší datová centra pro umělou inteligenci v Evropě a stalo by se součástí mezinárodního soupeření o takzvané gigatovárny pro umělou inteligenci.
Jak informoval deník Handelsblatt, krátce po sestavení německé vlády se údajně uskutečnila důvěrná jednání mezi vládou, společností OpenAI a jejím generálním ředitelem Samem Altmanem. Za německou stranu se podle deníku rozhovorů zúčastnili vrcholní představitelé vlády Friedrich Merz a Lars Klingbeil a ministr pro digitalizaci Karsten Wildberger.
OpenAI se chtěla stát partnerem veřejného sektoru a velkých podniků
OpenAI a spolkové ministerstvo pro digitalizaci nejprve vedly předběžné rozhovory. V září 2025 se Altman osobně setkal s Merzem a dalšími členy vlády. Americká společnost tehdy společně s německou společností SAP, předním světovým dodavatelem informačních systémů pro velké podniky, představila iniciativu „OpenAI for Germany“. Jejím cílem bylo především umožnit německému veřejnému sektoru bezpečné využívání umělé inteligence prostřednictvím místních cloudových řešení z Walldorfu, která odpovídají předpisům EU.
Německo představovalo pro OpenAI velmi zajímavý trh. Důvodem byla vysoká poptávka a blízkost velkých průmyslových podniků i veřejné správy. Americká společnost by zde nejen prodávala své produkty, ale také by v Evropě dlouhodobě zakotvila svou infrastrukturu.
Gigawattové datové centrum představovalo výzvu pro energetickou infrastrukturu
Projekt je však nyní považován za prozatím neúspěšný. Jedna z otázek, na kterou se údajně nepodařilo najít uspokojivou odpověď, se týkala již zmíněného zásobování datového centra elektřinou.
To je nezbytné už při samotném trénování modelů umělé inteligence. Poptávka po připojení datových center k elektrické síti již dnes výrazně převyšuje kapacity, které lze v krátké době nabídnout.
Rozšiřování elektrických sítí však často trvá několik let, někdy dokonce déle než desetiletí. U nových síťových kapacit navíc platí zásada „kdo dřív přijde, ten dřív mele“: přidělují se podle pořadí podaných žádostí. To může čekací lhůty ještě prodloužit.
Kromě úrovně rozvoje síťové infrastruktury hrají při rozhodování o umístění podobných zařízení zásadní roli také ceny elektřiny. U velkých datových center mohou představovat až polovinu provozních nákladů. Ceny energií v Německu jsou vysoké i v evropském srovnání. Také proto přišla OpenAI s neobvyklým návrhem řešení.
Francouzská jaderná elektřina jako zvažovaná možnost
Jednou z možností bylo provozovat datové centrum pomocí elektřiny z francouzských jaderných elektráren. Ta má nízké emise CO₂ a dokáže stabilně zajišťovat základní zatížení sítě. Francie se již několik let snaží přilákat investice do infrastruktury pro umělou inteligenci a poukazuje přitom na bezpečné a cenově dostupné dodávky elektřiny.
Německo navíc usiluje o to, aby byla datová centra připojena výhradně na energii z obnovitelných zdrojů. Do jednání o řešení by proto bylo nutné zapojit také Francii. To by však vyvolalo řadu otázek z hlediska práva EU.
Německé datové centrum pro umělou inteligenci tak mohlo být z velké části zásobováno dováženou elektřinou z jaderných elektráren. Německo se přitom nadále drží odklonu od jaderné energetiky a dlouho se stavělo proti rovnocennému posuzování všech nízkoemisních technologií v rámci taxonomie EU.
Právo EU představovalo další překážku
Takové řešení by navíc zasáhlo do fungování evropského vnitřního trhu s elektřinou a přeshraničního propojení sítí. Celý rámec projektu by se tím ještě více zkomplikoval. Jádrem diskuse by přitom nebyla otázka, zda se má projekt umělé inteligence takového rozsahu vůbec uskutečnit.
Debata by se spíše rozšířila do několika oblastí – od vnitřního trhu s elektřinou a podpory v energetice přes pravidla státní podpory pro financování infrastruktury až po ochranu osobních údajů a přeshraniční přenos dat. Bylo by nutné vyjasnit řadu podrobností, od pravidel přístupu k sítím a přidělování kapacit přes možné nedostatky kapacity až po slučitelnost celého systému s energetickými cíli.
Pokud by německý stát při výstavbě datového centra nabídl zvláštní výhody, závazné přísliby, záruky nebo nepřímé investiční pobídky, uplatnila by se navíc pravidla EU pro státní podporu.
OpenAI přesto pokračuje v rozšiřování programu pro jednotlivé země – například v Abú Zabí
OpenAI nyní zřejmě nebude ve své iniciativě „OpenAI for Countries“ klást hlavní důraz na Evropu. Místo toho již oznámila projekt „Stargate UAE“, tedy zařízení o výkonu jednoho gigawattu v Abú Zabí. Ve Spojených arabských emirátech je už dnes k dispozici místní ukládání dat.
Emiráty nabízejí OpenAI možnost projekt rychle uskutečnit. K tomu se přidává vysoká dostupnost energie, jednoznačné politické řízení a prostředí, které budování výkonné infrastruktury pro umělou inteligenci aktivně podporuje jako součást své investiční politiky.
–etg–
