Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, která má změnit zákony upravující sestavování veřejných rozpočtů. Oznámil to dnes ve vyjádření zveřejněném na webu Hradu. Novelu tak dostane k novému projednání Sněmovna. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na síti X uvedla, že Sněmovna veto přehlasuje. V opačném případě by deficit státního rozpočtu příští rok nesměl překročit 150 miliard korun, což by vedlo k devastaci ekonomiky i obranyschopnosti, napsala. Letos je plánovaný schodek rozpočtu 310 miliard korun.
Pavel ve svém odůvodnění uvedl, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát, tedy současná i budoucí vlády, bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
„Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu,“ uvedl Pavel. Pravidla pro hospodaření státu musí být podle něj nastavena tak, aby ochránila nejen současné, ale i budoucí generace. „Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu právě my všichni,“ dodal.
Ministryně toto zdůvodnění odmítla. Podle ní změny měly zvýšit transparentnost rozpočtu. Zároveň novela podle ní podporuje české hospodářství. „Cílem novely je umožnit strategické investice, které podpoří hospodářský růst. Jeho zaškrcení není cestou ke zdravým financím,“ uvedla Schillerová.
Zákon podle prezidenta zároveň rozšiřuje prostor vlády navyšovat některé výdaje, aniž by k tomu potřebovala souhlas Sněmovny. „V některých případech smí vláda překročit vlastní schválený rozpočet až o deset procent na základě rozhodnutí jen svého vlastního poradního bezpečnostního orgánu,“ podotkl. Novela to má umožnit v případě zhoršení bezpečnostní situace.
Ani s touto výtkou ministryně nesouhlasí. Podle ní novela reaguje na závěry bezpečnostních cvičení, které doporučují, aby vlády mohly pružně reagovat na nenadálé zhoršení bezpečnosti. „Možnost uvolnit deset procent výdajů na základě souhlasu Bezpečnostní rady státu je nezbytnou podmínkou a vrchní velitel ozbrojených sil by to měl vědět,“ uvedla Schillerová.
Sněmovna hlasy vládní koalice svou podobu sporné novely stvrdila před dvěma týdny přehlasováním Senátu. Horní komora do ní chtěla vložit omezující podmínky. Zákon má umožnit vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně by vláda mohla navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Pavel v dnešním odůvodnění dále uvedl, že novela umožňuje, aby ministerstvo financí měnilo hospodaření některých nezávislých institucí na základě takzvané dohody. „Nepodezírám vládu, že jí jde o další zásah do působení Ústavního soudu, Veřejného ochránce práv, Kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Národní rozpočtové rady. Ve skutečnosti si tu ale nejsou obě strany rovné a zákon nově vytváří prostor pro to, aby ministerstvo financí o těchto změnách rozhodovalo z výrazně silnější pozice,“ řekl.
Dodal, že nejde o zpochybňování významu investic, i ty důležité do dopravy nebo energetiky ale podle něj musí podléhat jasným pravidlům, odpovědnému hospodaření a demokratické kontrole. „Právě ta chrání veřejné finance i důvěru občanů v to, jak stát nakládá s jejich penězi,“ řekl. Věří, že poslankyně a poslanci budou mít příležitost všechny tyto otázky znovu zvážit a přijmout zákon, který bude lépe chránit odpovědné hospodaření státu i ústavní rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou, dodal Pavel.
Poslanci mají od poloviny července takzvané parlamentní prázdniny, na další schůzi by se mohli sejít na konci srpna. Právě na ní by mohli vetovanou novelu k veřejným rozpočtům znovu projednat.
Prezident Pavel využil svoji pravomoc vrátit zákon Parlamentu potřetí a zároveň poprvé od nástupu vlády Andreje Babiše (ANO). Loni v únoru Pavel vetoval novelu růstu platů vrcholných politiků či soudců a před dvěma lety novelu, podle které soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími. Sněmovna obě předchozí veta přehlasovala.
Babiš: Prezidentovo veto zákona o rozpočtech je nezodpovědné
„My samozřejmě uděláme vše pro to, abychom toto nezodpovědné veto, nepromyšlené veto, řekl bych, aktivistické veto, prohlasovali,“ řekl Babiš. Vládní koalice na to potřebuje nejméně 101 hlasů, k dispozici jich má 108. Prezident podle premiéra musí vědět, že podle fiskálně strukturálního plánu bývalé vlády Petra Fialy (ODS) by schodek rozpočtu musel meziročně klesnout na 150 miliard korun z letošních 310 miliard. Za takových podmínek není podle Babiše možné sestavit rozpočet ve prospěch občanů.
Také předseda koaličních Motoristů a ministr zahraničních věcí Macinka řekl v pořadu Interview ČT24, že pro vládu veto žádnou reálnou komplikaci nepředstavuje. „My jsme samozřejmě s touto variantou počítali, že prezident bude vůči nám v opozici,“ řekl. I on se domnívá, že koalice prezidentské veto přehlasuje. „Já myslím, že to spíše než nějaký reálný krok, který by měl něco změnit ze strany prezidenta, je prostě politická pozice, kterou on dlouhodobě vůči vládě hraje,“ řekl.
