To, že přirozené navazování vztahů a vzájemný kontakt pomáhá vybrat správného partnera, je známo již věky. Umožňuje zhodnotit jeho chování, charakter, sklony a fyzické vlastnosti nebo životní styl. Některé vědecké studie ale sledovaly zajímavý aspekt vzájemného sbližování, který pomáhá najít geneticky nejlepšího partnera pro založení rodiny a zplození potomků.
Studie zjistily, že během bližšího vzájemného kontaktu je pár vystaven tělesným pachům nebo chutím, které sehrávají při genetickém výběru důležitou roli. Lidé dle nich dokáží z pachu partnera vycítit chemické signály spojené s genetickým složením HLA (Human Leukocyte Antigen), což jsou geny imunitního systému.
To znamená, že takovýto genetický výběr se přirozeně odehrává během celé existence lidstva, protože lidé mají tendenci být přitahováni k pachům osob, jejichž HLA geny jsou odlišné od jejich vlastních. To podle studií zaručuje větší genetickou rozmanitost potomků a lepší imunitní systém pro děti. Naopak příliš podobné HLA může signalizovat vyšší riziko recesivních onemocnění a nižší biologickou výhodu. Takový zápach by měl dle vědců partnera odrazovat.
Studie zjistily, že během bližšího vzájemného kontaktu je pár vystaven tělesným pachům nebo chutím, které sehrávají při genetickém výběru důležitou roli.
Další genetické informace může poskytnout polibek. Klíčem je dle vědců chuť slin, kterou zachytí tělo při polibku. Sliny obsahují chemické signály, hormony a metabolity a polibek v podstatě umožňuje tělesnou analýzu těchto chemických stop, což má poskytnout informace o hormonálním stavu a genetické kompatibilitě partnera.
Studie ukazují, že lidé mohou nevědomě detekovat kompatibilitu imunitního systému, hladinu estrogenu a testosteronu nebo případné nekompatibility, které by mohly ovlivnit plodnost nebo zdraví potomků. Tedy zjednodušeně řečeno, pokud tělu polibek „nechutná“, může to být signál genetické nekompatibility.
Například studie Female-mediated selective sperm activation may remodel major histocompatibility complex-based mate choice decisions in humans publikovaná v roce 2025 potvrzuje, že atraktivita tělesného pachů je silně ovlivněna geny komplexu HLA/MHC a že muži a ženy díky těmto genům nemají tendenci tvořit páry náhodně.
Autoři studie zmiňují předešlé práce, které mají dokazovat, že MHC geny formují pachové signály, jež mohou být detekovány čichem a ovlivnit přitažlivost a které mají potvrzovat, že genetická variabilita imunitního systému může ovlivnit pachové signály těla.
Některé studie o přirozené detekci HLA genů:
- Jacob et al. 2002 – Paternally inherited HLA alleles and odor preference
- Pause et al. 2005 – Odor perception and MHC
- Kromer et al. 2016 – HLA and partnership/sexual satisfaction
- Chaix et al. 2008 – Is MHC mate choice human dependent?
- Sorokowska et al. 2018 – HLA similarity and attraction
- Jokiniemi et al. 2025 – Female-mediated selective sperm activation may remodel major histocompatibility complex-based mate choice decisions in humans
