Nedávná studie zjistila, že počet porcí ultrazpracovaných potravin přímo ovlivňuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Lidé, kteří denně snědli více než devět porcí těchto potravin, měli o 67 procent vyšší pravděpodobnost závažné srdeční příhody, například infarktu, cévní mozkové příhody nebo úmrtí souvisejícího se srdečním onemocněním, než lidé, kteří jedli přibližně jednu porci denně.
Na obalech potravin bývá uvedeno, kolik porcí výrobek obsahuje. Velikost jedné porce určují výrobci a nevychází z kalorické hodnoty. Jedna porce ultrazpracované potraviny může znamenat například dvě sušenky, jednu plechovku slazeného nápoje nebo polovinu hotového jídla určeného k ohřevu v mikrovlnné troubě.
Devět porcí ultrazpracovaných potravin lze během dne zkonzumovat jako součást hlavního jídla, ale také prostřednictvím svačin, slazených nápojů a dezertů.
Mezi ultrazpracované potraviny patří řada balených a trvanlivých výrobků, například chipsy, krekry, mražená hotová jídla, průmyslově zpracované maso, slazené nápoje, snídaňové cereálie a balené pečivo.
První rozsáhlá studie svého druhu v USA
Souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a srdečními příhodami byla u černošských Američanů výraznější než u ostatních rasových skupin. Každá další denní porce zvýšila srdeční riziko u černošských účastníků o 6,1 procenta, zatímco u ostatních účastníků o 3,2 procenta.
Výzkumníci využili údaje od 6 814 dospělých Američanů ve věku 45 až 84 let, kteří neměli známé srdeční onemocnění.
Příjem ultrazpracovaných potravin u jednotlivých účastníků hodnotili pomocí stravovacích dotazníků. Potraviny následně rozdělili podle klasifikačního systému NOVA, který je řadí do čtyř skupin – od nezpracovaných nebo minimálně zpracovaných potravin, například kukuřičného klasu, až po ultrazpracované výrobky, jako jsou kukuřičné chipsy.
Účastníky sledovali několik let a zaznamenávali, zda se u některého z nich během této doby objevila kardiovaskulární příhoda.
Účastníci s nejvyšší spotřebou jedli v průměru 9,3 porce ultrazpracovaných potravin denně, zatímco lidé ve skupině s nejnižší spotřebou pouze 1,1 porce.
Zvýšené srdeční riziko přetrvávalo i poté, co vědci zohlednili celkový příjem kalorií, kvalitu jídelníčku, cukrovku, vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu a obezitu. Výsledky tak naznačují, že roli může hrát samotné průmyslové zpracování, nikoli pouze výživové složení potravin.
„Hlavním závěrem je, že vyšší spotřeba ultrazpracovaných potravin významně souvisí s rizikem srdečních onemocnění,“ uvedl pro Epoch Times hlavní autor studie Dr. Amier Haidar, specialista v oboru kardiologie z University of Texas Health Science Center v Houstonu.
Nejde pouze o kalorie
Ultrazpracované potraviny mohou podle Haidara zvyšovat srdeční riziko i jinými mechanismy než jen nadměrným příjmem kalorií nebo celkově nevhodným jídelníčkem. Roli může hrát jejich vysoká energetická hustota, přidané cukry a tuky i vliv těchto potravin na metabolismus a zánětlivé procesy.
Vyšší konzumace se spojuje také s poruchami metabolismu, včetně inzulinové rezistence a nárůstu tělesného tuku. Obojí patří mezi významné faktory zvyšující kardiovaskulární riziko, dodal.
„Ultrazpracované potraviny často obsahují přídatné látky, například emulgátory, konzervanty a umělé složky, které mohou narušovat střevní mikrobiom a podporovat systémový zánět,“ uvedl Haidar.
„Tyto mechanismy společně naznačují, že ultrazpracované potraviny ovlivňují kardiovaskulární riziko způsoby, které samotné tradiční hodnocení kvality stravy nedokáže plně zachytit.“
Důvody k opatrnosti
Studie vycházela z údajů o stravování, které účastníci uváděli sami, což může vést k nepřesnostem. Výzkum navíc nebyl navržen tak, aby odděleně hodnotil jednotlivé druhy ultrazpracovaných potravin. Nelze z něj proto určit, zda je mražená pizza nebezpečnější než dietní limonáda nebo zda některé podskupiny představují nižší riziko než jiné.
„Většina studií, včetně té naší, není zaměřena na hodnocení jednotlivých kategorií ultrazpracovaných potravin,“ uvedl Haidar. „Jakmile je začnete dělit do menších podskupin, často se snižuje statistická síla výsledků a může vznikat zkreslení.“
V současnosti navíc neexistuje jednotná a všeobecně uznávaná metoda pro klasifikaci konkrétních druhů ultrazpracovaných potravin napříč studiemi, což další porovnávání komplikuje, dodal.
Podle Haidara by lidé měli věnovat pozornost etiketám a vybírat méně zpracované potraviny. Seznam složek může upozornit na přidané cukry, sůl a tuky, jejichž obsah bývá v ultrazpracovaných výrobcích vyšší.
Záleží na celkové kvalitě jídelníčku
Lindsay Maloneová, odborná instruktorka na katedře výživy Lékařské fakulty Case Western Reserve University, která se na studii nepodílela, uvedla pro Epoch Times, že zdravý jídelníček by měl být založen především na nezpracovaných a minimálně zpracovaných potravinách.
Patří mezi ně zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy, semena a kvalitní zdroje bílkovin.
Pokud tyto potraviny tvoří základ jídelníčku, zbývá v něm přirozeně méně prostoru pro vysoce zpracované výrobky, uvedla.
„Často lidem doporučuji, aby v obchodě začali vybírat více potravin, které tvoří jediná surovina – například jablka, okurky, ovesné vločky, fazole, vejce nebo kuřecí maso,“ řekla Maloneová.
Zdravé stravování nemusí znamenat přípravu složitých jídel.
„Mnoho praktických potravin je ve skutečnosti zpracováno jen minimálně,“ uvedla. „Mražené ovoce a zelenina, konzervované fazole, ovesné vločky, předvařená rýže, konzervované luštěniny, tuňák a omyté listové saláty umožňují snadno připravit rychlá a vyvážená jídla.“
U svačin doporučuje kombinovat zdroj bílkovin se zeleninou nebo ovocem, což pomáhá udržet stabilní hladinu energie a prodlužuje pocit sytosti. Jako příklady uvedla malé okurky s nasucho praženými ořechy či semínky, jablka nebo mandarinky s krůtí masovou tyčinkou a řecký jogurt s nízkým obsahem cukru doplněný ovocem.
„Zvažte také, zda máte skutečně hlad,“ řekla Maloneová. „Pokud nemáte takový hlad, abyste si dali opravdové, nezpracované jídlo, možná nemáte dostatečný hlad ani na svačinu. Správná otázka proto nemusí znít: ‚Jaká svačina je nejlepší?‘, ale spíše: ‚Potřebuji vůbec svačinu?‘“
–ete–
