Vědci identifikovali chemickou látku z průmyslově zpracovaných potravin, která proniká do mozku a zvyšuje krevní tlak aktivací nervového systému.
Běžné fosfátové přísady, které pomáhají udržet balené potraviny čerstvé a chutné, mohou podle nové studie přispívat ke zvyšování krevního tlaku.
Výzkum prováděný na laboratorních potkanech po dobu 12 týdnů ukázal, že anorganické fosfáty mohou podněcovat rozvoj hypertenze tím, že stimulují uvolňování chemické látky zvané FGF23 (fibroblastový růstový faktor 23).
Jak zvyšují potravinové konzervanty krevní tlak
Vědci zjistili, že strava s vysokým obsahem fosfátů způsobuje hromadění specifické bílkoviny zvané FGF23 v krvi, která následně proniká do klíčových oblastí mozku, jež regulují krevní tlak – včetně mozkového kmene.
Závěry studie naznačují, že tento efekt nastává, když vysoká hladina fosfátů spustí v těle uvolňování FGF23. Tato látka pak proniká do mozku a stimuluje určité receptory, které zvyšují aktivitu sympatického nervového systému – což ve výsledku vede k rozvoji hypertenze.
Další experimenty ukázaly, že v tomto procesu hraje roli i aktivace bílkoviny zvané kalcineurin, která je známa tím, že ovlivňuje činnost nervové soustavy a funkci srdce.
Přírodní versus anorganické fosfáty
Výzkum naznačuje, že ne všechny fosfáty jsou stejné. Zjištěné účinky se týkají především anorganických fosfátů, uvádí Dr. Wanpen Vongpatanasinová, spoluautorka studie a odbornice na hypertenzi z Texaského univerzitního zdravotního centra v Dallasu.
Zelenina sice přirozeně obsahuje vysoké množství fosfátů, ty se však vyskytují ve formě organických sloučenin, které tělo špatně vstřebává – ve střevech se jich vstřebá jen 40 až 60 procent.
„Zelenina skutečně obsahuje hodně fosfátů, ale ve formě organického fosfátu, který se ve střevě vstřebává jen obtížně. Proto nemají stejné vedlejší účinky,“ vysvětlila Vongpatanasinová.
Oproti tomu anorganické fosfáty, které se přidávají při průmyslovém zpracování potravin, mají vstřebatelnost přesahující 90 procent, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že v těle dosáhnou škodlivé hladiny.
Fosfátové přísady – běžně používané jako konzervanty a zvýrazňovače chuti v průmyslově zpracovaných potravinách a nápojích typu cola – jsou podle ní mimořádně dobře vstřebatelné.
Nadbytek fosfátů je spojen i s dalšími zdravotními problémy
Problém s fosfáty se netýká jen kardiovaskulárního zdraví, upozorňuje registrovaná nutriční terapeutka Holly Huhleinová, která se na studii nepodílela.
„I to je jeden z důvodů, proč se nedoporučuje nadměrná konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, jako jsou pekařské výrobky, zpracované mléčné výrobky nebo silně průmyslově zpracované snacky,“ uvedla Huhleinová.
Podle ní sice fosfáty v průmyslově zpracovaných potravinách pomáhají prodloužit trvanlivost a spojit jednotlivé složky dohromady, ale jejich nadměrný příjem může vést k oslabení kostní struktury, poškození ledvin a zvýšenému riziku srdečních onemocnění – a to kvůli narušení rovnováhy mezi vápníkem a fosforem v těle.
„Fosfáty si v těle ukládáme spolu s vápníkem – především v kostech – a organismus za normálních okolností velmi dobře reguluje jejich hladinu pomocí hormonů a dalších minerálů,“ vysvětlila.
Vysoká hladina fosfátů však může vést k tomu, že si tělo začne brát vápník z kostí.
Huhleinová zároveň zdůraznila, že fosfáty jsou pro tělo nezbytným minerálem a hrají důležitou roli v mnoha tělesných funkcích – včetně tvorby DNA, buněčné struktury, mineralizace kostí a využití energie.
Koho by měly fosfáty znepokojovat nejvíce
Pro běžnou zdravou populaci fosfáty nepředstavují problém, pokud je strava dobře vyvážená a obsahuje libové zdroje bílkovin (živočišné i rostlinné), celozrnné obiloviny, ovoce a zeleninu, říká Huhleinová.
Obavy spíše vyplývají ze stravy s vysokým podílem průmyslově zpracovaných potravin, které kromě vyššího obsahu fosfátových aditiv často obsahují i více nasycených tuků a přidaných cukrů – tedy složek, jejichž příjem by měl být omezen.
„Z tohoto důvodu,“ říká Huhleinová, „pokud většinu živin přijímáte z čerstvých a přirozených potravin a jen příležitostně sáhnete po trvanlivých nebo silně zpracovaných potravinách, nemusíte mít z fosfátů obavy.“
Zvýšenou opatrnost by však měly mít některé skupiny s konkrétními dietními omezeními, například lidé s onemocněním ledvin nebo osteoporózou.
„Osteoporóza vzniká tehdy, když se kosti odbourávají rychleji, než se stíhají obnovovat. Správný poměr vápníku a fosforu může sehrát roli v tom, zda se stav zhorší,“ vysvětlila Huhleinová. „A pokud jde o ledviny – právě ty pomáhají regulovat hladinu fosfátů tím, že je vylučují močí.“
Vongpatanasinová zároveň upozornila, že protože byl výzkum proveden na zvířatech, není zatím jisté, zda se stejné účinky projeví i u lidí.
Dále uvedla, že výsledky naznačují, že tzv. mozková dráha FGF receptoru 4 by mohla být slibným cílem pro nové způsoby léčby vysokého krevního tlaku vyvolaného stravou.
–ete–
