Zena le Roux

5. 6. 2026

Nový výzkum naznačuje, že laktát, dlouho považovaný za odpadní produkt cvičení, může sloužit jako alternativní palivo pro mozek.

Laktát se začíná nově chápat jako něco víc než jen metabolický odpadní produkt.

Zdaleka nejde o látku, které by se tělo mělo pouze zbavit. Laktát mohou neurony využívat jako alternativní zdroj energie. U stavů, jako je Alzheimerova choroba, kdy má mozek potíže efektivně využívat glukózu, může laktát pomoci tuto mezeru zaplnit – podobně jako ketony – a nabídnout mozkovým buňkám další způsob, jak získat energii.

Alternativní palivo

Při náročném tréninku tělo vytváří laktát. Ten bývá často spojován s bolestí svalů a únavou. Tyto příznaky jsou však jen částí celého příběhu.

Ačkoli mozek tvoří pouze zhruba dvě procenta tělesné hmotnosti, spotřebovává přibližně 20 procent tělesné energie získané z glukózy. V poměru ke své velikosti je tedy orgánem s největší potřebou glukózy. Přitom si jí nedokáže mnoho ukládat, což znamená, že závisí na stálém přísunu z krve, která glukózu přivádí do mozku.

A právě zde přichází na scénu laktát: poskytuje další, místně dostupné palivo, které pomáhá pokrýt rychlé nebo kolísající energetické nároky.

Když hladina laktátu stoupá – například při cvičení –, mozek začne využívat více laktátu a méně glukózy. Tento proces se nazývá oxidace laktátu.

„Oxidace laktátu pomáhala především mozku šetřit glukózu v době, kdy je energetická potřeba vysoká,“ řekla deníku Epoch Times dr. Tamara Hew-Butlerová, mimořádná profesorka výživy a potravinářských věd na Wayne State University.

Ušetřená glukóza nepřijde nazmar. Přesměruje se k dalším zásadním funkcím mozku včetně tvorby neurotransmiterů, které pomáhají mozkovým buňkám komunikovat, produkce antioxidantů, jako je glutathion, jenž chrání mozek před oxidačním poškozením, a podpory kontroly zánětu a regulace imunitní obrany mozku.

Laktát také pomáhá zvyšovat hladinu mozkového neurotrofního faktoru, tedy bílkoviny, která podporuje růst a přežívání mozkových buněk, hraje roli v paměti a obnově mozku a pomáhá posilovat spojení mezi neurony.

Když mozek slábne

Role laktátu jako alternativního paliva pro mozek je obzvlášť důležitá u lidí, jejichž mozek má potíže efektivně zpracovávat glukózu. Patří sem lidé s poraněním mozku, neurodegenerativním onemocněním nebo inzulinovou rezistencí.

„Zdá se, že s věkem náš mozek ztrácí schopnost využívat glukózu,“ uvedl dr. Austin Perlmutter, lékař specializující se na zdraví mozku, na nedávné akci věnované integrativnímu zdraví v New Yorku.

„Zejména u stavů, jako je mírná kognitivní porucha a Alzheimerova choroba, však pozorujeme výrazný pokles využití glukózy v mozku.“

U Alzheimerovy choroby je snížený metabolismus glukózy v mozku spojován s problémy s pamětí a myšlením. Zároveň se zdá, že lepší zachování normálního energetického metabolismu mozku poskytuje určitou ochranu před změnami souvisejícími s Alzheimerovou chorobou. Několik studií označilo tuto metabolickou mezeru za možný cíl léčebných zásahů, přičemž laktát patří mezi látky zkoumané jako prostředek, který by ji mohl pomoci zaplnit.

„Laktát může být jednou z cest, jak obejít neschopnost mozku využívat glukózu,“ řekl dr. Perlmutter.

Laktát versus ketony

Ketony jsou již dobře zavedené jako alternativní palivo pro mozek. V obdobích, kdy je dostupnost glukózy nízká, může mozek využívat k získávání energie ketolátky. Ketogenní diety tohoto mechanismu využívají už dlouho.

Ketony však mají svá omezení. Dosažení terapeutických hladin ketonů prostřednictvím přísné ketogenní diety může trvat tři až pět dní, což je časový rámec v akutní péči nepraktický, jelikož tam mozek potřebuje podporu rychle.

„Ketony se jeví jako palivo poslední záchrany,“ uvedla profesorka Hew-Butlerová. Jsou spojeny s hladověním nebo nízkým příjmem sacharidů – tedy se situací, k níž tělo sahá ve chvíli, kdy hladina glukózy kriticky klesá, nikoli s okamžitě dostupnou zálohou.

Tuto mezeru dobře ilustruje výzkum u novorozenců. Ukázalo se, že děti s nízkou hladinou cukru v krvi během prvních 48 hodin po narození pravděpodobně nezískají dostatečnou ochranu mozku pouze z ketonů. V těchto případech nastupuje laktát jako bezprostřednější alternativní palivo.

Laktát vzniká mnohem rychleji než ketony, protože než se hladina ketonů zvýší, musí se tělo nejprve přepnout do režimu spalování tuků. Laktát je navíc v těle k dispozici neustále. Svaly, červené krvinky a další tkáně ho vytvářejí během celého dne, dokonce i v klidu. Při cvičení se hladina laktátu dále zvyšuje a mozek tak získává rychlý přístup k dodatečnému palivu.

Právě podobné poznatky jsou jedním z důvodů, proč zájem o laktát v souvislosti se zdravím mozku rychle roste. Posun v uvažování se odráží i ve výrocích některých odborníků z této oblasti.

„Laktát bude novým ketonem,“ prohlásil dr. Perlmutter.

Jak zvýšit hladinu laktátu

Nejdostupnější způsob, jak vytvářet více laktátu, je zároveň ten nejpřímočařejší: cvičit intenzivněji. Laktát může vznikat uvnitř těla endogenně, tedy prací svalů.

„Čím tvrději vaše svaly pracují, tím více laktátu tělo vytváří,“ uvedla profesorka Hew-Butlerová. „Pocit pálení při maximálním výkonu je tedy známkou toho, že tělo vytváří a využívá vysoké hladiny laktátu.“

Sprinty, vysoce intenzivní intervalový trénink, těžké posilování a rychlý kruhový trénink posouvají tělo do anaerobního stavu, který spouští tvorbu laktátu. Když jsou svaly nuceny rychle vyrábět energii, laktát se hromadí. Optimální hladina laktátu pro zdraví mozku není jasně stanovena. Zdá se, že důležitější je pravidelně se dostávat do zóny náročného cvičení, kdy se dech výrazně zrychlí a hladina laktátu prudce stoupá.

Laktát lze také dodávat zvenčí, tedy exogenně. Některé fermentované potraviny přirozeně obsahují laktát, konkrétně kyselinu mléčnou a její soli, protože vznikají působením bakterií mléčného kvašení během fermentace. Patří mezi ně například jogurt, kefír, kysané zelí, kimchi a některé nakládané druhy zeleniny. Množství laktátu získané z potravy je však poměrně malé a nepředpokládá se, že by napodobovalo stejné metabolické účinky, jaké pozorujeme při tvorbě laktátu vyvolané cvičením.

Existují také přípravky k perorálnímu užívání, většina výzkumu je však podle profesorky Hew-Butlerové stále experimentální. Pro většinu lidí tak zůstává cvičení nejpraktičtějším a nejlépe prozkoumaným způsobem, jak přirozeně zvýšit hladinu laktátu.

ete

Související témata

Přečtěte si také

Malé modulární reaktory – trend, který se přetavuje z papíru do reality. Kdo vyhraje závod s časem?

Co se v oblasti malých modulárních reaktorů – SMR – děje ve světě i u nás.

Kybernetický útok na deník Epoch Times 

Webové stránky české redakce deníku Epoch Times se dnes ocitly pod kybernetickým útokem. Server, který zprostředkovává webhosting stránek, byl zasažen „útočnými požadavky“.

Španělsko kvůli požárům vyhlásilo národní stav nouze, EU poslala letadla

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům, které si podle poslední bilance vynutily evakuaci nejméně 19.000 lidí.

Dospívající osoba v ložnici drží smartphone se zobrazeným logem TikTok, světlo displeje osvětluje její tvář, v pozadí jsou plyšové hračky a deka.
TikTok porušuje pravidla pro ochranu dětí na internetu, uvedla Evropská komise

Evropská komise předběžně shledala, že čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách.

Širší souvislosti Trumpova projevu o problémech s volbami

Události roku 2020 natrvalo podlomily důvěru v integritu amerických voleb už a odstartovaly dlouhý proces vyrovnávání se s hroznou pravdou.

124 švýcarských zákonodárců odsoudilo nadnárodní represi Pekingu vůči Falun Gongu

Prohlášení vyzývá švýcarské úřady k ochraně praktikujících a k tlaku na čínský režim, aby ukončil 27 let trvající pronásledování.

„Věčné chemikálie“ mohou být větší hrozbou než mikroplasty

Mikroplasty budí pozornost veřejnosti, ale vědci stále častěji varují před PFAS. Tyto věčné chemikálie se hromadí v těle i v pitné vodě. Mikroplasty se v posledních letech staly symbolem ekologických problémů moderní civilizace. Byly nalezeny v oceánech, řekách, pitné vodě, potravinách i lidském organismu. Vedle nich však existuje další skupina látek, kterou řada odborníků považuje […]

Počet porcí ultrazpracovaných potravin ovlivňuje riziko srdečních onemocnění

Více porcí ultrazpracovaných potravin denně souvisí s vyšším rizikem infarktu, mrtvice a dalších srdečních příhod.

Jak se zrodila kavárenská kultura

Kavárny patří k symbolům městského života už téměř pět století. Kromě podávání kávy se zde uzavíraly obchody a vznikaly revoluční myšlenky.