B. B. je 32letá žena, která od svých asi patnácti let trpí každý měsíc migrénami. První dva dny menstruace jsou tak silné, že jako teenagerka nemohla chodit do školy a jako dospělá nemůže tyto dva dny v měsíci ani pracovat.
Vyzkoušela několik léků, ale vyvstalo příliš mnoho vedlejších účinků. Kontinuální antikoncepce ji také nedokázala zbavit menstruace. Trápila se až do loňského roku, kdy jsme jí nasadili nový lék Nurtec ODT (rimegepant) od společnosti Biohaven Pharmaceuticals. A zabralo to, alespoň u ní.
Abychom pochopili, jak funguje, musíme se pokusit porozumět tomu, co migrénu způsobuje, i když i to je stále předmětem debat. Migréna je neurovaskulární porucha, kterou pravděpodobně způsobuje peptid související s kalcitoninovým genem (CGRP). Když se tento peptid uvolní do krevního zásobení mozku, vyvolá zánětlivou reakci, která vyvolá silnou bolest (migrénu).
Rimegepant je antagonista receptoru CGRP, který blokuje peptid vyvolávající tuto zánětlivou reakci, a tím odstraňuje bolest. Nevyvolává vazokonstrikci (stažení cév), což může být důležité u pacientů se srdečním onemocněním.
Existují další léky, které léčí migrénu podobným, i když ne totožným mechanismem, včetně přípravků Aimovig (erenumab), Vyepti (eptinezumab), Emgality (galcanezumab) a Ajovy (fremanezumab). Existují také triptany, jako je Maxalt (rizatriptan), Zomig (zolmitriptan) a Imitrex (sumatriptan), které jsou agonisty 5HT-1 (hydroxytryptaminu) a působí jako chemická látka zvaná serotonin.
K dispozici jsou také některé injekční přípravky a také přímé opioidy, které ulevují od bolesti. Některým lidem prospívá akupunktura a také biofeedback.
Podle Americké nadace pro migrénu trpí ve Spojených státech migrénou více než 37 milionů mužů, žen a dětí. U žen je třikrát častější než u mužů a přibližně 10 % dětí někdy trpělo migrénou.
Podle studie zveřejněné v časopise Clinical Neurology and Neurosurgery v roce 2022 jsou migrény šestou nejčastější poruchou, která způsobuje postižení. Migrény jsou znepokojivé, protože postihují mladé, zdravé lidi ve věku 20 a 30 let. Výše uvedený článek v časopise také upozorňuje na zajímavý historický fakt, že „Hippokrates (asi 460 až přibližně 370 př. n. l.) jako první definoval migrénu jako silné potíže v jedné z oblastí mozku spojených s rozdělením zraku“.
Migréna se liší od toho, čemu říkáme „tenzní“ bolesti hlavy. Migrény mohou být silné, tepající nebo pulzující a obvykle je pociťujeme na jedné straně. Migrény mohou být často spojeny s nevolností, zvracením a citlivostí na světlo nebo zvuk.
Někdy může migréně předcházet tzv. aura. Tato aura může mít podobu rozmazaného vidění, skvrn před očima nebo dokonce pocitu mravenčení v obličeji. Ne u každého člověka s migrénou se tyto příznaky projevují.
Mnoho pacientů trpících migrénou má spouštěče, kterým se pacient naučí vyhýbat. Já migrénou trpím již více než 50 let. Mým spouštěčem je nedostatek spánku, což pro porodníka není ten nejlepší spouštěč. Naučil jsem se přizpůsobit. Po některých migrénách se objevuje také pocit vyčerpání.
Migréna je mnohem víc než jen obyčejná bolest hlavy. Jsou to neurologické příhody, které mohou být vysilující.
Bolesti hlavy se dělí do dvou základních kategorií: primární a sekundární. Primární bolest hlavy nezpůsobuje nějaký samostatný zdravotní stav. Migrény patří právě mezi primární bolesti hlavy. Příkladem sekundární bolesti hlavy může být úder baseballovým míčkem do hlavy, vysoký krevní tlak nebo dokonce nádor na mozku. Ke stanovení diagnózy migrény není zapotřebí žádný krevní test ani zobrazovací vyšetření.
4 základní fáze migrény
1) Prodrom – jedná se o neurčitou předpříhodu, kterou mnoho lidí nemá. Může trvat i několik dní.
2) Aura – opět se neprojevuje u každého, ale může trvat pět minut až hodinu. Může mít podobu citlivosti na světlo nebo zvuk.
3) Vlastní bolest hlavy – může trvat hodiny až dny. Bolest může být velmi intenzivní, pulzující a obvykle na jedné straně. Nejedná se o obyčejnou tenzní bolest hlavy.
4) Postdrom – může trvat den nebo dva a obvykle se jedná o prostou malátnost. Mnoho osob trpících migrénou tuto fázi nemá.
Pro migrénu zřejmě existuje genetická predispozice. Většina osob trpících migrénou má příbuzné se stejným průběhem migrény. Pokud mají migrény oba rodiče, mají děti mnohem větší šanci, že je budou mít také.
Spouštěče jsou široké a rozmanité. Jak již bylo zmíněno, mým je nedostatek spánku a mívám auru.
Mezi další spouštěče patří emoční stres, vynechání jídla nebo hormonální události (například menstruace). Určité potraviny, nápoje a přídavné látky mohou být spouštěčem až u 30 % pacientů. Lidé trpící migrénou vědí, jaké jsou jejich spouštěče, a snaží se jim vyhýbat. U některých pacientů se spouštěčem migrenózního záchvatu stávají i změny počasí, pravděpodobně v důsledku změn barometrického tlaku.
Diagnóza migrény se stanoví na základě anamnézy. Není proto třeba provádět žádné krevní testy ani posílat pacienta na zobrazovací vyšetření.
Migrény nás provázejí již dlouhou dobu. V současné době se setkáváme s mnohem lepší léčbou, která tuto vysilující poruchu zmírňuje. Vzpomínám si, že když jsem byl mladší, trpěl jsem migrénami i měsíc v kuse. Naštěstí pro mnoho z nás, kteří trpíme migrénou, tyto nové léky pomáhají.
Většina lidí člověka s migrénou nechápe, protože migréna je pro pozorovatele neviditelná. Je to proto, že bolest je doslova „jen v naší hlavě“. To však neznamená, že je méně skutečná.
Dr. Peter Weiss je celostátně známý lékař a vůdčí osobnost v oblasti zdravotnictví. Radí generálním ředitelům a politickým představitelům v oblasti současných a budoucích trendů ve zdravotnictví, které ovlivňují USA. Byl národním poradcem pro zdravotní péči v prezidentské kampani senátora Johna McCaina v roce 2008 a třicet let působil jako odborný asistent klinické gynekologie na lékařské fakultě UCLA. Dr. Weiss je spoluzakladatelem Centra Rodeo Drive pro zdraví žen a nadále vykonává soukromou praxi. Část svého času věnuje také psaní a přednáškám o zdravotnictví.
Z originálního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil O.H.