Astma: Příznaky, příčiny, léčba a přírodní postupy

Po celém světě trpí astmatem téměř 340 milionů lidí, přičemž většina případů je diagnostikována u dětí.

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest charakterizované zánětem dýchacích cest, které může vést k jejich dočasnému zúžení, což ztěžuje dýchání osob s tímto onemocněním. Astmatem trpí na celém světě téměř 340 milionů lidí, z toho přibližně 800 tisíc v České republice. Počet nemocných stále roste.

Jaké jsou příznaky a první projevy?

Astmatická epizoda, známá také jako astmatický záchvat, exacerbace nebo vzplanutí, označuje náhlé a závažné zhoršení příznaků astmatu. Zahrnuje stahy průduškového svalstva, otok stěn dýchacích cest a zvýšené množství hlenu. Výsledná obstrukce dýchacích cest omezuje průchod vzduchu do plic a z plic.

Varovná znamení

Astmatické záchvaty se obvykle projevují varovnými příznaky, které se u jednotlivých osob liší a mohou být mírné nebo s astmatem nesouviset. Tyto příznaky se mohou objevit 24 až 48 hodin před vlastním záchvatem a lze je považovat za časné příznaky astmatu a je třeba je neprodleně řešit.

Mezi časté varovné příznaky může patřit svědění brady, úporný noční kašel, bolest nebo škrábání v krku, noční buzení, rýma nebo ucpaný nos, změny nálad, svědění nebo slzení očí a vzplanutí ekzému.

Obvyklé příznaky

Příznaky astmatu se u jednotlivých osob liší a astmatické záchvaty mohou trvat různě dlouho, od několika minut až po několik dní. Začátek astmatického záchvatu může být náhlý nebo se může rozvíjet postupně v průběhu několika hodin nebo dnů. Mezi typické příznaky patří např:

• Kašel: Ne každý člověk s astmatem však trpí kašlem. Kašel je obvykle suchý, i když lidé s nekontrolovaným astmatem mohou produkovat hustý, čirý hlen.

• Dušnost: Dýchací potíže nebo dušnost jsou častým příznakem astmatu. Pro jedince může být obtížné se zhluboka nadechnout nebo plně vydechnout a silná dušnost může ovlivnit činnosti, jako je mluvení, jídlo nebo spánek.

• Tlak na hrudi: Může se projevovat jako tupá bolest nebo ostrá, bodavá bolest, která ztěžuje hluboké dýchání. Často je to způsobeno vzduchem uvězněným v plicích, který nelze vydechnout.

• Sípání: Sípání označuje vysoký pískavý zvuk, který se objevuje především při výdechu z dýchacích cest.

• Další příznaky: Mezi tyto příznaky může patřit tvorba hlenu, potíže se spánkem způsobené problémy s dýcháním nebo nepravidelný způsob dýchání.

Naléhavé příznaky

Pokud se objeví následující příznaky, vytočte číslo 155:

• Cyanóza, namodralý, šedý nebo tmavý odstín v obličeji, na rtech a nehtovém lůžku

• Snížená bdělost, včetně vážné ospalosti nebo zmatenosti během astmatického záchvatu

• Mezižeberní retrakce neboli pohyb kůže mezi žebry směrem dovnitř při každém nádechu

• Obtíže při chůzi nebo mluvení

• Dočasná pauza v dýchání

• Zrychlený srdeční tep nebo puls

• Rozšíření nosních dírek během dýchání

• Silná úzkost způsobená potížemi s dýcháním

• Neúčinnost léků pro rychlou úlevu od dýchání

Co způsobuje astma?

Astma se projevuje zánětem a zúžením průdušek, což omezuje proudění vzduchu a způsobuje dýchací potíže. Svaly kolem dýchacích cest, v nichž se nacházejí také hlenové žlázy, jsou obvykle uvolněné, ale u lidí s astmatem jsou citlivé a zanícené. Vlivem spouštěcích faktorů se tyto svaly dále napínají, což vede k otoku výstelky dýchacích cest a hromadění hlenu a následně k obtížnému dýchání a příznakům astmatu, běžně známým jako astmatický záchvat.

Příčiny tohoto onemocnění jsou komplikované a nejsou zcela objasněny. Obecně se však předpokládá, že vznik astmatu je ovlivněn kombinací různých genů náchylnosti a faktorů prostředí, což odráží multifaktoriální proces vývoje.

Vědci identifikovali více než 100 genů souvisejících s astmatem. Předpokládá se, že mnohé z nich se týkají skupiny buněk nazývaných pomocné T-buňky typu 2 (TH2) a mohou hrát roli při vzniku zánětu. Ke vzniku onemocnění může přispívat také způsob, jakým se geny vzájemně ovlivňují, a změny v aktivitě genů. Genetické odchylky dále ovlivňují to, jak jedinci reagují na léčbu.

Některé aktivity, faktory prostředí nebo podmínky mohou zhoršit příznaky astmatu. Ty jsou považovány za spouštěče a u různých lidí se mohou lišit. Spouštěče mohou být alergické nebo nealergické. Někdy mohou být příznaky astmatu způsobeny kombinací alergických a nealergických spouštěčů.

Jaké existují typy astmatu?

Na základě spouštěcích faktorů a věku nástupu astmatu existuje několik typů astmatu:

• Alergické astma: Alergické astma, známé také jako atopické astma, je astma vyvolané alergeny, jako jsou plísně, pyly, domácí zvířata, švábi a roztoči. Tyto zánětlivé spouštěče iniciují alergickou reakci a mohou vést k zánětu plicních dýchacích cest nebo ke stažení svalů dýchacích cest. Přibližně 80 % osob s astmatem trpí také alergiemi. Alergické astma mohou zhoršovat prvky, které vyvolávají nealergické astma, včetně virových respiračních infekcí, fyzické aktivity a změny povětrnostních podmínek.

• Nealergické astma: Nealergické astma je vyvoláno faktory, které nejsou alergeny. Jsou také známé jako spouštěče příznaků, obvykle nevyvolávají otok, ale mohou aktivovat citlivé dýchací cesty, zejména pokud je již přítomen zánět. Mezi tyto příklady patří cvičení, intenzivní emoce, počasí, virové infekce, kouř a jiné látky znečišťující ovzduší, chemické výpary a silně zapáchající látky.

• Sezónní astma: U některých osob se vyskytuje sezónní astma vyvolané faktory, jako je senná rýma nebo chladné počasí. Přestože je astma obvykle dlouhodobé onemocnění, existují období bez příznaků, kdy nejsou přítomny specifické spouštěcí faktory.

• Dětské astma: V České republice trpí astmatem kolem 10–12 % dětí, jedná se tedy o přibližně 170–220 tisíc dětí. Ve Spojených státech žije téměř 4,7 milionu dětí s astmatem. Přibližně 66 % případů astmatu je diagnostikováno u dětí a téměř u 50 % dětí s astmatem dochází ke snížení závažnosti příznaků nebo k vymizení příznaků v časné dospělosti. Přesto existuje možnost, že se v pozdějším věku znovu objeví.

• Profesní astma: Profesní astma je přímo spojeno s prací, zejména pokud příznaky astmatu začínají v dospělosti a zlepšují se v nepracovních dnech. Přibližně 11 milionů amerických pracovníků v různých průmyslových odvětvích je vystaveno látkám, o nichž je známo, že způsobují nebo zhoršují astma z povolání.Astma dospělých se může projevit bez předchozích příznaků, přičemž jedinci se někdy úspěšně vyhýbají spouštěčům po celá léta. Vystavení spouštěčům v dospělosti nebo virové infekce mohou v takových případech odhalit příznaky astmatu.

• Zúžení průdušek vyvolané cvičením: Cvičením vyvolaná bronchokonstrikce (EIB), typ nealergického astmatu, je aktualizovaný termín pro to, co se dříve označovalo jako astma vyvolané cvičením. Příznaky se objevují při zúžení dýchacích cest během fyzické aktivity. Přestože až 90 % jedinců s astmatem trpí také EIB, ne každý s EIB má astma. EIB se vyskytuje také u mnoha profesionálních sportovců.

• Těžké astma: Přibližně 17 % osob s astmatem má obtížně zvladatelné astma. Těžké astma je charakterizováno tím, že se u něj příznaky objevují třikrát nebo vícekrát týdně nebo se kvůli němu jednou nebo vícekrát týdně v noci budí. Zhruba čtyři procenta jedinců s astmatem trpí těžkým astmatem, což je podtyp obtížného astmatu odolného vůči typické léčbě.

• Překryvný syndrom bronchiálního astmatu a CHOPN: Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) zahrnuje různá plicní onemocnění, která vedou k dýchacím obtížím a obstrukci průtoku vzduchu, včetně těžkého astmatu, emfyzému a chronické bronchitidy. K překryvnému syndromu astmatu a CHOPN dochází, pokud má jedinec současně astma a CHOPN, což je závažné a potenciálně život ohrožující onemocnění.

Kdo je ohrožen astmatem?

Mezi osoby s vyšší pravděpodobností vzniku astmatu patří:

• Chlapci: Chlapci mají větší pravděpodobnost, že budou mít astma v dětství, přičemž poměr mezi muži a ženami je dvě ku jedné. V pubertě se poměr astmatiků a žen mění na jedna ku jedné.

• Ženy: Po pubertě se astma vyskytuje častěji u žen. Případy astmatu dospělých po 40. roce věku se vyskytují především u žen, což lze přičíst hormonálním změnám.

• Lidé s astmatem v rodinné anamnéze: U lidí s rodinnou anamnézou je třikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich astma vyvine, pokud má toto onemocnění jeden z jejich rodičů. Kromě toho může k rozvoji astmatu přispívat společné prostředí, ve kterém celá rodina žije.

• Lidé určitých ras nebo etnik: Afroameričané a Portorikánci čelí vyššímu riziku astmatu než lidé jiných ras nebo etnik.

• Lidé žijící ve vyspělých zemích: V rozvinutých zemích trpí astmatem přibližně 15 až 20 % osob, zatímco v rozvojových zemích se toto onemocnění týká dvou až čtyř procent populace.

• Děti s určitými zdravotními potížemi: Děti s alergickou rýmou nebo ekzémem mají zvýšené riziko vzniku astmatu. Navíc se uvádí, že u dětí s potravinovou alergií je čtyřikrát vyšší pravděpodobnost výskytu astmatu než u dětí bez potravinové alergie. Děti s anamnézou bronchiolitidy nebo krupu mohou být také více ohroženy vznikem astmatu.

• Předčasně narozené děti: Předčasný porod před 37. týdnem těhotenství zvyšuje riziko astmatu, zejména pokud dítě po narození potřebuje ventilátor. Kromě toho je dalším faktorem spojeným se zvýšeným rizikem astmatu nízká porodní hmotnost, která je u předčasně narozených dětí běžná.

• Lidé, kteří jsou vystaveni pracovním expozicím: Na pracovišti může astma vyvolat více než 300 látek, včetně prachových částic, chemických výparů a par.

• Lidé s obezitou: Nadměrná hmotnost v oblasti hrudníku může stlačovat plíce a ztěžovat vdechování. Tuková tkáň navíc produkuje zánětlivé látky, které mohou ovlivňovat plíce a mít vliv na astma.

• Osoby s nízkou hladinou vitamínů: Existuje souvislost mezi nízkou hladinou vitamínu D a sípáním, alergickou rýmou a astmatem u dětí. Astma souvisí také se stravou, která má nedostatek vitamínů C a E a omega-3 mastných kyselin.

• Děti, které nejsou vystaveny působení bakterií: Hygienická hypotéza předpokládá, že příliš čisté prostředí v domácnosti snižuje expozici bakteriím, což brání správnému vývoji imunitního systému a může přispět ke vzniku astmatu.

• Lidé vystavení kouři: Jak kouření v těhotenství, tak vystavení dítěte kouři významně zvyšují riziko, že se u dítěte vyvine astma nebo dýchací potíže. Kouření je také jedním z faktorů, které přispívají ke vzniku astmatu u dospělých.

Jak se astma diagnostikuje?

Lékař při diagnostice astmatu využije kombinaci anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorních testů. Tyto testy zahrnují:

Testy plicních funkcí

Funkční testy plic, známé také jako plicní funkční testy, hodnotí účinnost vašich plic a jejich celkovou funkčnost. Pro diagnostiku astmatu se obvykle používají tyto metody:

Spirometrie, která spočívá v silném foukání do trubičky připojené k malému přístroji, vyhodnocuje objem a rychlost vzduchu vydechovaného z plic. Testy vrcholového výdechového průtoku (PEF) měří rychlost výdechu při maximálním úsilí a lze je provádět pomocí spirometru. Při respiračních vzplanutích, jako je astma, se větší dýchací cesty v plicích postupně zužují, čímž se snižuje rychlost odchodu vzduchu z plic, což lze sledovat pomocí testu monitorování špičkového průtoku. Toto měření má zásadní význam pro posouzení úrovně kontroly astmatu.

Test objemu plic, známý také jako tělesná pletysmografie, je nejpřesnější metodou pro stanovení celkové vzduchové kapacity vašich plic. Dokáže také změřit zbytkový vzduch ve vašich plicích po vydechnutí.

Cvičební testy, jako například šestiminutový test chůze a kardiopulmonální zátěžový test (CPET), hodnotí funkci plic během fyzické aktivity.

Další testy

Frakční výdechové testy oxidu dusnatého (FeNO) měří množství oxidu dusnatého v dechu. Zvýšená hladina oxidu dusnatého může ukazovat na zánět v dýchacích cestách vašich plic, který může způsobovat dýchací potíže. Tento test může být užitečný v případě, že diagnóza astmatu není jasná.

Rentgen hrudníku využívá elektromagnetickou energii k vytvoření snímků vnitřních tkání, kostí a orgánů na snímcích, které slouží jako diagnostické vyšetření.

Alergologické testy se provádějí v případě, že máte v anamnéze alergii, a slouží k identifikaci specifických alergenů, které vyvolávají reakce imunitního systému

Vyšetření arteriálních krevních plynů se obvykle provádí u osob, které prožívají těžký astmatický záchvat. Tento krevní test zahrnuje hladinu kyslíku v krvi dané osoby a – což je důležité – jak dobře se uvolňuje oxid uhličitý.

Jaké jsou komplikace?

Mezi komplikace astmatu patří:

• Trvalé změny funkce plic: Zejména bez řádné léčby dochází ke změnám v dýchacích cestách, včetně ztluštění bazální membrány, která se nachází pod tenkou svalovou vrstvou dýchacích cest, spolu se zvětšením hladké svaloviny a nahromaděním kolagenu, který způsobuje, že dýchací cesty jsou méně pružné a v základu užší. Narušení epitelové výstelky dýchacích cest narušuje normální odlučování hlenu a normální lokální imunitní funkci.

• Gastroezofageální refluxní choroba (GERD): V důsledku zvýšeného tlaku na břicho při dýchání nebo kašli může dojít k přesunu žaludečního obsahu do jícnu, hltanu nebo dýchacích cest. Stejně tak může samotný reflux u některých lidí zhoršovat astma. GERD mohou zhoršovat také některé léky na astma.

• Zánět vedlejších nosních dutin: Tkáň vystýlající dutiny otéká nebo se zanítí, často v důsledku zánětlivé reakce nebo infekce způsobené virem, bakterií, plísní nebo GERD.

• Psychické problémy, včetně stresu, úzkosti a deprese

• Opožděný růst dětí

• Slabší výkony v práci nebo ve škole

• Nežádoucí účinky vyplývající z dlouhodobého užívání některých léků pro léčbu těžkého astmatu, zejména kortikosteroidů

• Únava

• Špatný spánek

• Zápal plic

• Přetrvávající kašel

• Smrt

Jaká je léčba astmatu?

Ačkoli astma nelze vyléčit, účinná léčba a strategie léčby mohou pomoci zvládnout jeho příznaky. Mezi cíle léčby astmatu patří kontrola otoku dýchacích cest, minimalizace expozice vyvolávajícím látkám a umožnění jedincům vykonávat běžné činnosti bez příznaků astmatu.

Váš lékař s vámi bude spolupracovat na vypracování léčebného plánu známého jako akční plán pro astma. Ten by měl obsahovat pokyny pro užívání léků při stabilních stavech a seznam spouštěčů astmatu a způsoby, jak se jim vyhnout, spolu s pokyny, jak rozpoznat zhoršující se příznaky, jaká opatření podniknout a kdy kontaktovat poskytovatele zdravotní péče.

Úspěšná léčba může zahrnovat:

1. Průběžné monitorování

K posouzení závažnosti astmatu a sledování průběhu léčby se používají objektivní měření plicních funkcí, jako je spirometrie a vrcholová výdechová rychlost.

2. Léky

Léky pro léčbu astmatu se zaměřují na krátkodobou úlevu, udržení nebo kontrolu spolu s prevencí alergií.

Léky pro rychlé uvolnění

Tyto léky, známé také jako léky pro úlevové nebo záchranné léky, se užívají k odstranění příznaků, jakými jsou například kašel, sípání a potíže s dýcháním, zejména během astmatického záchvatu. Mohou se také užívat těsně před fyzickou aktivitou, aby se předešlo příznakům astmatu. Mezi tyto léky patří např:

• Krátce působící beta2-agonisté (SABA): Beta2-agonisté, druh bronchodilatancia, jsou předepisováni k léčbě astmatu. SABA, jako je albuterol a levalbuterol, se podávají inhalačně, aby pomohly rozšířit dýchací cesty a umožnily lepší průtok vzduchu během astmatického záchvatu. Mezi jejich možné nežádoucí účinky může patřit třes a zrychlený srdeční tep. Tyto záchranné inhalátory by se měly používat maximálně dvakrát týdně při dušnosti a jejich nadužívání svědčí o špatně kontrolovaném astmatu, které může být život ohrožující.

• Perorální kortikosteroidy: Tyto steroidní hormonální léky se používají při těžkých astmatických záchvatech ke snížení otoku dýchacích cest.

• Krátkodobě působící anticholinergika: Tyto léky, jako je ipratropium, mohou rychle rozšířit dýchací cesty a často se používají v kombinaci se SABA, jako je albuterol. Ačkoli jsou potenciálně méně účinné než SABA, mohou být alternativou pro osoby, u nichž se projevují nežádoucí účinky SABA.

Pokud při těžkém astmatickém záchvatu nezabírají léky pro rychlou úlevu, budete potřebovat pohotovostní péči.

Léky preventivní

Známé také jako kontrolující léky, užívají se k prevenci příznaků u jedinců se středně těžkým až těžkým astmatem. Aby byly účinné, je nezbytné je užívat denně, i když se cítíte dobře. Mezi tyto léky patří např:

• Kortikosteroidy: Tyto léky užívané ve formě tablet nebo inhalací mohou zmírnit zánět v těle. Vyšší dávky ve formě tablet mohou mít za následek vyšší riziko vzniku katarakty a osteoporózy. Mezi nežádoucí účinky inhalační formy patří chraptivý hlas a afty, což je druh infekce v ústech. Ty se minimalizují vyplachováním úst po každém nástřiku.

• Biologická léčiva: Předepisují se při těžkém astmatu a lze je aplikovat těsně pod kůži. Příkladem je benralizumab.

• Modifikátory leukotrienů: Tyto tablety mohou snížit otok a udržet dýchací cesty otevřené.

• Inhalační stabilizátory žírných buněk: Mohou zabránit otoku dýchacích cest vyvolanému alergeny. Příkladem je kromolyn.

• Inhalační dlouhodobě působící bronchodilatancia: Příkladem jsou dlouhodobě působící beta2-agonisté (LABA).

• Kombinované terapie: Kombinovaná léčba zahrnuje použití inhalačních steroidů a dlouhodobě působících bronchodilatancií.

Léky na alergii

K léčbě příznaků alergického astmatu lze navrhnout léky tlumící alergii.

• Subkutánní imunoterapie: Alergické injekce, vysoce účinná forma imunoterapie alergie, zahrnují injekční aplikaci velmi malého množství výtažku z alergenu do kůže paže, a to jednou za jeden až čtyři týdny, aby se snížila reakce organismu na alergeny.

• Sublingvální imunoterapie (SLIT): Tato metoda spočívá v každodenním rozpouštění tablety pod jazykem, a to několik měsíců před sezónou alergií. V současné době je tato léčba omezena na několik málo alergenů, jako jsou některé pyly trav a ambrózie, a nedoporučuje se u těžkého nebo nekontrolovaného astmatu. Tato metoda se však jeví jako slibná terapie do budoucna

3. Bronchiální termoplastika

Bronchiální termoplastika je intervenční bronchoskopický postup pro léčbu těžkého, nekontrolovaného astmatu. Zvažuje se, pokud se ostatní léčba ukáže jako neúčinná. Zákrok spočívá v použití bronchoskopu s kamerou, která vede zavedení do dýchacích cest, kde se pomocí zařízení, které vysílá do dýchacích cest fokusované radiofrekvenční vlny, aplikuje teplo. Cílem tohoto postupu je snížit zúžení dýchacích cest ztenčením svalů, což může vést ke zlepšení příznaků astmatu.

4. Vzdělávání pacientů

Poučení pacienta je společným úsilím, na kterém se podílí pacient, rodinní příslušníci a lékař. Jejím cílem je umožnit těmto osobám hlubší porozumění jejich lékům, strategiím prevence příznaků, včasnému rozpoznání astmatických záchvatů a vědění, kdy je třeba vyhledat lékařskou pomoc.

Jak vaše mentalita ovlivňuje astma?

Ačkoli je astma zdravotní stav s fyziologickými složkami, které vyžadují odpovídající lékařskou léčbu, myšlení může tento stav ovlivnit několika způsoby:

• Zvládání stresu: Emoce, jako je stres a úzkost, mohou přispívat ke zhoršení příznaků astmatu. Zvládání stresu, které pozitivně ovlivní kontrolu astmatu, lze dosáhnout správným přístupem.

• Placebo efekt: Pozitivní myšlení a víra v účinnost léčby mohou přispívat k placebo efektu, kdy se u jedinců může projevit zlepšení symptomů v důsledku psychologických faktorů. Podle jedné studie se u většiny osob s mírným, přetrvávajícím astmatem neprojevil významný rozdíl v reakci na denní udržovací inhalátory nebo placebo. Výzkum zkoumající placebo reakci u astmatu může poskytnout zajímavé poznatky o současném přístupu k léčbě a diagnostice astmatu.

• Dodržování plánů pro astma: K lepšímu zvládání astmatu může přispět pozitivní přístup a schopnost pochopit, jak je důležité dodržovat předepsané léčebné plány, včetně užívání předepsaných léků.

• Zlepšení výsledků léčby: Určité způsoby myšlení mohou vést k lepší zkušenosti s léčbou a k lepším výsledkům. Jedna studie zjistila, že perorální imunoterapie, jejímž cílem je desenzibilizovat jedince na potravinové alergeny, může vyvolat očekávané alergické reakce související s léčbou, což vyvolává úzkost a může vést k přerušení léčby. Podpora myšlení, že tyto příznaky jsou očekávané a ukazují na desenzibilizaci, však zlepšuje zkušenosti pacientů s léčbou a její výsledky.

• Volba lepšího životního stylu: Mysl může ovlivnit volbu životního stylu, který může mít vliv na astma. Pozitivní myšlení může například povzbudit jedince, aby se pravidelně věnovali fyzické aktivitě, dodržovali zdravou stravu a vyhýbali se známým spouštěčům astmatu.

Jaké jsou přírodní přístupy k astmatu?

K léčbě astmatu se používá několik přírodních přístupů. Je však důležité si uvědomit, že vědecké důkazy podporující jejich účinnost jsou obvykle omezené, a proto se doporučuje, abyste se před použitím některého z nich poradili se svým lékařem.

1. Léčivé byliny a bylinné odvary

Jeden systematický přehled zahrnující 29 studií s celkem 3 001 účastníky zjistil, že přidání bylinných odvarů k běžné léčbě vykazuje lepší výsledky při zvládání astmatu ve srovnání s užíváním samotných léků.

Účinnost při léčbě astmatu prokázalo zejména několik bylin a odvarů, je však třeba provést další výzkum.

Ginkgo biloba

Ginkgolid B, hlavní účinná látka v extraktech z ginkga, je považován za inhibitor destičky aktivujícího faktoru (PAF), který hraje významnou roli při vzniku astmatu. Ginkgolid B, který je uznáván pro své protizánětlivé vlastnosti a terapeutické využití, rovněž prokázal svou účinnost při inhibici T-helper 2 cytokinů, jako jsou interleukin-5 a interleukin-13, na jednom myším modelu, což naznačuje jeho potenciální užitečnost při léčbě astmatu.

V jiné studii, která zahrnovala pacienty s astmatem léčené kombinací flutikasonu (kortikosteroidní lék) a výtažků z ginkga, se ukázalo, že výtažky mají potenciál snižovat infiltraci zánětlivých buněk v dýchacích cestách pacientů s astmatem, což vedlo ke zmírnění zánětu dýchacích cest. Zjištění naznačují, že výtažky z ginkga by mohly sloužit jako doplňková léčba vedle glukokortikoidů u astmatu.

Solanum Xanthocarpum a Solanum Trilobatum

Divoká vejcovitá rostlina (Solanum xanthocarpum) a fialová plodnice hrachoru (Solanum trilobatum) se v indické tradiční medicíně hojně používají k řešení různých zdravotních potíží, včetně bronchiálního astmatu. V jedné studii se ukázalo, že jediná 300miligramová dávka obou bylin významně zmírnila bronchospasmus u astmatických pacientů, což podporuje tradiční přesvědčení o jejich účinnosti při léčbě bronchiálního astmatu. Tuto úlevu lze přičíst bronchodilataci, snížení edému bronchiální sliznice nebo snížení sekrece v lumen dýchacích cest.

Sušený list břečťanu

Podle výsledků jedné ze tří studií, kterých se zúčastnily děti trpící chronickým bronchiálním astmatem, měly různé přípravky obsahující výtažky z listů břečťanu příznivé účinky na dýchací funkce účastníků. Konkrétně kapky s extraktem z břečťanových listů v jedné studii vykazovaly ve srovnání s placebem významné zlepšení při snižování odporu dýchacích cest.

Wenyang Tonglulo odvar

Jednou z hlavních složek čínského bylinného odvaru Wenyang Tonglulo je bylina efedra (Ephedra sinica – chvojník čínský), která se v tradiční čínské medicíně používá k léčbě průduškového astmatu. V jedné starší studii, která srovnávala přípravek Wenyang Tongluo se standardní léčbou pomocí perorálního salbutamolu (albuterolu) a aerosolu beklometason-dipropionátu, měly obě skupiny po osmi týdnech léčby podobnou krátkodobou účinnost. Při dlouhodobém pozorování jeden rok po vysazení léčby však skupina Wenyang Tonglulo vykazovala významně vyšší míru vyléčení (26,47 %) ve srovnání se skupinou se standardní léčbou (5,88 %).

Vzorec Pingchuan

Čínská bylinná formule Pingchuan, která se skládá z bylin, jako je efedra, lékořice, Zanthoxylum, semena ředkvičky (Raphani semen) a žížaly, prokázala účinnost při kontrole astmatických záchvatů tím, že snižuje zánět dýchacích cest, svalové křeče a sekreci hlenu.

2. Propolis

Propolis neboli včelí lep je přírodní látka, kterou včely vytvářejí na ochranu svých úlů a proti infekcím. Propolis je obohacen o flavonoidy, terpenoidy a fenolické látky a je uznáván pro své antioxidační, antimikrobiální a protirakovinné vlastnosti. Při klinickém použití jako doplňku nebo doplňkové terapie je propolis považován za bezpečný a bylo prokázáno, že zmírňuje různé patologické stavy při astmatu. Bylo však zjištěno, že chemické složení propolisu se mění v závislosti na zeměpisné poloze, podnebí a druhu včel.

V jedné klinické studii zahrnující dospělé se středně těžkým astmatem došlo ve skupině, která dostávala propolis, k významnému zlepšení výsledků testů kontroly astmatu a k výraznému zlepšení objemu výdechu a výdechových průtoků ve srovnání se skupinou, která dostávala placebo. V jiné studii zahrnující myši s astmatem pomohlo použití propolisu z jednoho druhu včel bez žihadel při léčbě snížit dopad tohoto onemocnění tím, že zabránilo přesunu zánětlivých buněk do vzdušných vaků a omezilo celkové šíření alergického zánětu v celém těle.

3. Dechová cvičení 

Studie zahrnující téměř 200 účastníků ukázala, že zařazení dechových cvičení do standardní péče zlepšilo kvalitu života v případech neúplně kontrolovaného astmatu.

Metoda Papworth 

Metoda Papworth, kterou vyučují fyzioterapeuti, klade důraz na pomalé a rovnoměrné brániční dýchání nosem. Podle jedné studie se zdá, že tato metoda zlepšuje respirační symptomy, dysfunkční dýchání a náladu u pacientů s astmatem a dysfunkčním dýcháním ve srovnání se standardní péčí. Studie také doporučila další kontrolované studie pro potvrzení.

Metoda Buteyko

Metoda Buteyko se zaměřuje na zvýšení uvědomění si dýchání a normalizaci ventilace snížením dechového objemu a dechové frekvence. Buteyko předpokládal, že chronické nadměrné dýchání je jedním z faktorů, které přispívají ke zhoršení astmatu. Pacienti jsou povzbuzováni k tomu, aby dýchali přes příznaky a symptomatické kontrolní léky používali pouze v případě, že příznaky přetrvávají.

Během jedné studie, které se zúčastnili pacienti s astmatem, došlo ve skupině používající Buteykovu metodu ke zlepšení symptomů a malému zvýšení objemu průdušek, a to i přes výrazné omezení standardní léčby léky. Další studie rovněž poskytla důkazy o účinnosti Buteykovy dechové techniky při zlepšování výsledků dýchání a podpoře kontroly astmatu u dětí školního věku s průduškovým astmatem.

Hluboké brániční dýchání 

V dřívější studii, které se zúčastnili dospělí astmatici, absolvovala jedna skupina po dobu 16 týdnů trénink hlubokého bráničního dýchání, což vedlo k výraznému snížení užívání léků a závažnosti příznaků astmatu, doprovázenému výrazným prodloužením doby fyzické aktivity. Při následné kontrole po dvou měsících se však ukázalo, že někteří účastníci se vrátili k předchozímu užívání léků a sedavému způsobu života.

4. Aromaterapie

U některých osob používajících éterické oleje může dojít ke zhoršení příznaků astmatu, protože tyto oleje obsahují těkavé organické sloučeniny, které mohou působit jako spouštěče astmatických záchvatů. Několik esenciálních olejů má však protizánětlivé vlastnosti a mohlo by mít potenciál zlepšit příznaky astmatu.

• Levandulový esenciální olej: Levandulový esenciální olej snižuje zánět a nadměrnou produkci hlenu u myšího modelu astmatu.

• Bergamotový esenciální olej: V jednom myším modelu bergamotová silice úspěšně snížila zánět v dýchacích cestách, snížila zánětlivé faktory a snížila množství cytokinů souvisejících s astmatem.

5. Hypnoterapie 

Příslibem v léčbě astmatu by mohla být hypnóza, která může snížit závažnost příznaků, zvládnout emoční stavy, které zhoršují obstrukci dýchacích cest, a snížit obstrukci a hyperreaktivitu dýchacích cest. Zdá se, že je účinnější u citlivých jedinců, zejména pokud je podávána během více sezení zkušenými lékaři, přičemž přínosy byly pozorovány zejména u dětí. Navzdory těmto zjištěním jsou k dalšímu prokázání účinnosti hypnózy při léčbě astmatu zapotřebí rozsáhlejší randomizované kontrolované studie.

6. Doplněk sójových izoflavonů 

Sójové izoflavony jsou sloučeniny obsažené v sóji, které patří do skupiny fytoestrogenů, což jsou rostlinné sloučeniny s účinky podobnými estrogenům. Ve studii zahrnující 386 osob se špatně kontrolovaným astmatem vedlo užívání sójových izoflavonů k pozoruhodnému snížení počtu závažných exacerbací astmatu u účastníků se specifickou genetickou výbavou spojenou s vysokou produkcí inhibitoru aktivátoru plazminogenu 1, což je faktor spojený se závažností astmatu.

7. Plné uvědomění a meditace 

Mindfulness-based stress reduction (MBSR), trénink zaměřený na snížení stresu a regulaci emocí, má potenciál zlepšit příznaky astmatu. V jedné randomizované kontrolované studii dosáhlo 32 % účastníků ve skupině MBSR klinicky významného zlepšení kontroly astmatu ve srovnání s 12 % účastníků v kontrolní skupině.

Systematický přehled čtyř studií zahrnující více než 200 pacientů s astmatem rovněž naznačil, že existují omezené důkazy o potenciálním přínosu meditace pro zlepšení kvality života těchto pacientů. K potvrzení nebo zpochybnění těchto zjištění jsou nutné další dobře navržené studie.

8. Jóga

Metaanalýza 15 výzkumných prací zkoumala využití jógy jako doplňkové terapie pro léčbu mírného až středně těžkého astmatu a zjistila, že její využití podporuje střední úroveň důkazů. V další metaanalýze zahrnující 15 studií s celkem více než 1 000 účastníky vědci objevili středně kvalitní důkazy naznačující, že jóga pravděpodobně vede k mírnému zlepšení kvality života a příznaků astmatu u pacientů a také ke snížení užívání léků. Kromě toho existují významné důkazy o tom, že jóga může zmírnit stres, který může být pro některé pacienty s astmatem spouštěčem.

Jak mohu předcházet astmatu?

Ačkoli astmatu nelze zabránit, můžete se řídit léčebným plánem pro astma, abyste účinně zvládli svůj stav a minimalizovali riziko astmatických záchvatů.

Dbejte na následující: 

• Určete si spouštěče astmatu a minimalizujte jejich působení.

• Dodržujte předepsané léky na alergii a astma.

• Pravidelně monitorujte své dýchání pomocí domácího měřiče maximálního průtoku, abyste odhalili příznaky blížících se záchvatů.

• Při nástupu příznaků užijte rychle působící lék.

• Věnujte pozornost rostoucí závislosti na inhalátorech s rychlým účinkem, protože to může znamenat nedostatečnou kontrolu astmatu.

• Udržujte své domácí prostředí čisté a zcela nekuřácké.

• Zvládejte stres pomocí relaxačních a dechových technik.

• Udržujte zdravý životní styl s pravidelným pohybem, stravou bohatou na ovoce a zeleninu a kvalitním spánkem.

–ete–