Nový politický program viceprezidentky se jeví jako mnohem blíže středu, než tomu bylo před pěti lety.
Od chvíle, kdy se stala kandidátkou Demokratické strany na prezidentku, vytváří viceprezidentka Kamala Harrisová svůj politický program v reálném čase.
Protože vstoupila do prezidentského klání pozdě a bez písemného programu, formuluje své postoje prostřednictvím veřejných prohlášení. Někdy se tyto postoje shodují s postoji prezidenta Joea Bidena, někdy se rozcházejí a často se liší od jejích předchozích postojů.
„Myslím, že jedinou výhodou, kterou Harrisová může mít, je to, že do konce volebního období zbývá méně než 100 dní,“ řekl deníku Epoch Times republikánský stratég Ford O’Connell. Vzhledem k tomuto krátkému oknu pro ni může být snazší představit své politické postoje než pro její politické protivníky se vůči ní vymezit.
Zde je shrnutí jejích současných názorů na hlavní otázky v porovnání s jejími předchozími prohlášeními i Bidenovou politikou.
Potraty
Harrisová učinila z přístupu k potratům ústřední bod své kampaně a často se staví do opozice vůči bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jenž jmenoval tři soudce Nejvyššího soudu, kteří hlasovali pro zrušení rozsudku Roe v. Wade (rozsudek povoloval interrupce na federální úrovni v USA).
Stejně jako Biden je Harrisová pro federální legislativu, která by obnovila celonárodní ochranu přístupu k potratům, kterou zajišťoval rozsudek Roe v. Wade.
„Až Kongres schválí zákon o obnovení reprodukčních svobod, jako prezidentka Spojených států ho podepíšu,“ řekla Harrisová 30. června návštěvníkům shromáždění v Atlantě.
Jako kalifornská senátorka byla Harrisová spolupředkladatelkou zákona, který zakazoval státům zavádět omezování potratů, a hlasovala proti návrhu zákona, který zakazoval potraty po 20. týdnu těhotenství.
V roce 2019 se zasadila o to, aby „státy a místní samosprávy, které v minulosti porušovaly rozsudek Roe v. Wade“, musely před přijetím jakýchkoli zákonů nebo praktik v oblasti potratů získat souhlas ministerstva spravedlnosti.
Hranice USA
Postoj Harrisové k hranicím se oproti roku 2020 změnil. Během své prezidentské kampaně v roce 2020 Harrisová uvedla, že by země měla „přemýšlet o tom, jak začít od začátku“ s imigračním a celním úřadem, který je zodpovědný za vyšetřování a deportace nelegálních přistěhovalců, což nyní odmítá.
„Imigranti jsou součástí struktury Ameriky,“ napsala v roce 2019 a slíbila, že přijme imigrační reformu.
V červnu 2021 řekla imigrantům v Guatemale: „Nepřicházejte. Spojené státy budou i nadále prosazovat naše zákony a zabezpečovat naše hranice.“
Nyní Harrisová, stejně jako Biden, považuje příliv nelegálních přistěhovalců za součást globální migrační krize a humanitární problém.
Přesto se začala odlišovat tím, že více mluví o ochraně hranic.
S odkazem na své působení ve funkci generální prokurátorky Kalifornie v červenci řekla: „V této práci jsem s policisty procházela podzemními tunely mezi Spojenými státy a Mexikem na této hranici. Šla jsem po nadnárodních ganzích, drogových kartelech a obchodnících s lidmi, kteří do naší země přicházeli nelegálně.“
Harrisová dále kritizovala Trumpa za to, že se na začátku tohoto roku vyslovil proti bipartitnímu návrhu zákona o bezpečnosti hranic, který následně dvakrát neprošel Senátem. Slíbila, že v případě svého zvolení tuto legislativu obnoví.
Záznamy Harrisové jako viceprezidentky v otázce hranic se v poslední době staly předmětem kontroverzí, zejména pokud jde o rozsah její role při zabezpečování hranic.
Biden jmenoval Harrisovou v březnu roku 2021 neoficiálním hraničním vládním pověřencem, aby „řešila základní příčiny imigrace prostřednictvím strategie, která by čelila nestabilitě, násilí a ekonomické nejistotě, jež v současnosti vyhání migranty z jejich domovů“.
Později téhož roku oznámila Harrisová financování z veřejných a soukromých zdrojů ve výši 115 milionů dolarů na snížení globální imigrace zmírněním ekonomické nejistoty, bojem proti korupci, podporou lidských práv, bojem proti činnosti gangů a omezením sexuálního, genderového a domácího násilí.
Válka mezi Izraelem a Hamásem
Harrisová opakovaně potvrdila svou podporu Izraeli a odsoudila Hamás a jeho útok ze 7. října 2023. Biden i Harrisová jsou pro řešení dvou států v regionu.
Po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem dne 25. července však uvedla, že by se Izrael sice měl být vždy schopen bránit, ale „záleží na tom, jakým způsobem tak bude činit“.
„S premiérem jsem také vyjádřila své vážné znepokojení nad rozsahem lidského utrpení v Gaze, včetně smrti příliš mnoha nevinných civilistů,“ uvedla Harrisová a zopakovala výroky z prosince roku 2023, že Izrael „musí udělat více pro ochranu nevinných civilistů“.
Zdá se, že je Harrisová ochotnější zpochybňovat přístup Izraele v otázce zacházení s Palestinci v Gaze.
„Byla ochotna kritizovat Netanjahuovu politiku, když byl v místnosti. Takže si myslím, že je ochotna riskovat, že možná zaujme jiný přístup k této politice,“ řekla deníku Epoch Times Patricia Crouseová, profesorka politologie na University of New Haven.
Válka mezi Ukrajinou a Ruskem
Biden je pro pokračující vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem, neboť ji považuje za klíčovou pro zabránění další agrese proti spojencům v Evropě. Prezident v červnu uzavřel se spojenci v NATO dohodu o podpoře Ukrajiny, „dokud nezvítězí“, a poskytl jí vojenskou podporu do příštího desetiletí.
Harrisová tento postoj nezpochybnila.
Během společné tiskové konference s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v únoru uvedla Harrisová, že je ve „strategickém zájmu Spojených států pokračovat v naší podpoře“.
V červnu oznámila pomoc USA ve výši více než 1,5 miliardy dolarů na „posílení ukrajinského energetického sektoru, řešení humanitárních potřeb a posílení civilní bezpečnosti“.
Nejvyšší soud
Harrisová je nakloněna reformě Nejvyššího soudu, ale od roku 2020 svůj postoj změnila.
Během své prezidentské kampaně v roce 2020 se Harrisová zdála být přístupná myšlence rozšíření Nejvyššího soudu. „Všechno je na stole“, aby se vyřešila „krizi důvěry“ v tento soud, řekla v březnu 2019 v rozhovoru pro Politico.
O dva měsíce později podle agentury Bloomberg uvedla, že je otevřená „konverzaci“ o zvýšení počtu soudců.
Harrisová však vydala prohlášení, v němž souhlasí s Bidenovými nedávnými návrhy soudních reforem, které zahrnují 18leté funkční období a etický kodex soudců, který by byl vymahatelný podle zákona. Návrh nezahrnuje zvýšení počtu soudců.
„Nejvyšší soud čelí jasné krizi důvěry, neboť jeho spravedlnost byla zpochybněna po četných etických skandálech a jednom rozhodnutí za druhým, které ruší dlouholeté precedenty,“ uvedla Harrisová v prohlášení z 29. července.
Podle ní jsou reformy nutné k obnovení důvěry veřejnosti v tento soud.
Policejní práce
Jako okresní návladní v San Francisku Harrisová požadovala přísné tresty pro pachatele násilí se zbraní a požadovala minimálně 90 dní vězení za držení skryté nebo nabité zbraně a slíbila „nulovou toleranci“.
V roce 2020 se názory Harrisové na policejní práci změnily. V rozhovoru v rozhlasovém pořadu „Ebro in the Morning“ Harrisová uvedla, že hnutí „Rozpusťte policii“ správně poukazuje na finanční prostředky vynakládané na policejní oddělení namísto komunitních služeb, včetně vzdělávání, bydlení a zdravotní péče.
Poté, co se později v témže roce připojila k Bidenově kampani, koncept rozpuštění policie odmítla.
Během viceprezidentské debaty v říjnu roku 2020 vyzvala k reformě trestního soudnictví, zákazu používání policejních škrtidel a krčních chvatů, zavedení národního registru policistů, kteří porušují zákon, a dekriminalizaci marihuany.
Právo držení zbraně
Harrisová se ve svých předvolebních projevech soustavně zaměřuje na „svobodu před násilím páchaným střelnými zbraněmi“.
Během tiskového prohlášení ze dne 11. dubna Harrisová uvedla, že podporuje druhý dodatek, ale chce „rozumné zákony o bezpečnosti zbraní“.
Ty od té doby definovala jako zákaz prodeje tzv. útočných zbraní civilistům, všeobecné prověřování minulosti a přijetí zákonů o červených vlajkách.
Bidenova administrativa je také pro požadavek bezpečného skladování zbraní a pro ukončení imunity výrobců zbraní před trestním stíháním. Harrisová tyto postoje zatím nezpochybnila.
V roce 2019 Harrisová podle agentury Bloomberg podporovala program povinného odkupu útočných zbraní vojenského typu, což je opatření, které již veřejně neobhajuje.
Daně
Harrisová i Biden jsou pro zvýšení daní pro velké korporace a Američany vydělávající více než 400 000 dolarů ročně.
Prezident prosazuje zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob na 28 % ze současných 21 %, zatímco Harrisová podporuje 35 % sazbu daně z příjmu právnických osob platnou před Trumpovým snížením daní.
Harrisová byla jako senátorka spolupředkladatelkou zákona LIFT the Middle-Class Act, který sice padl ve výboru, ale zavedl by „vratnou daňovou úlevu pro střední třídu ve výši až 3 000 dolarů pro jednotlivce a až 6 000 dolarů pro manželské páry podávající společné daňové přiznání“.
Zdravotní péče
Harrisová chce učinit zdravotní péči dostupnější a minimálně chránit zákon o dostupné zdravotní péči, hovorově známý jako Obamacare.
Harrisová i Biden prohlásili, že zdravotní péče by měla být v Americe považována za právo. Prezident však v roce 2020 vyjádřil pochybnosti o tom, zda je všeobecné zdravotní pojištění dostupné.
Plán Harrisové „Medicare for All“ (Zdravotní péče pro všechny ) z roku 2019 by rozšířil zdravotní péči na všechny Američany a zároveň zachoval soukromé pojištění. Počátkem roku 2019 krátce podpořila zrušení soukromého pojištění, uvedl deník The New York Times.
Její plán by byl financován čtyřprocentním zvýšením daně pro ty, kteří vydělávají více než 100 000 dolarů ročně.
–ete–
