Jak se Trump a Harrisová staví k politice vůči Číně

Příští prezident bude pravděpodobně předsedat jednomu z nejdůležitějších období ve vztazích země s komunistickou Čínou, protivníkem, který má v úmyslu a je schopen nahradit současný světový řád vedený USA.

Podle červencové zprávy Pew Research Center osm z deseti Američanů vnímá Čínu nepříznivě.

Washington také dospěl ke konsensu, že čínský režim představuje hrozbu, protože se přibližuje Spojeným státům ve vojenské, diplomatické a technologické oblasti.

Současný postoj k Číně započal bývalý prezident Donald Trump. Trumpova administrativa označila Čínu za „strategického konkurenta“ a zaujala nový přístup k americko-čínským vztahům. Zavedla rozsáhlá cla na čínské zboží, omezila čínský přístup k americkým polovodičovým technologiím a přesunula národní bezpečnostní strategii z Blízkého východu na Čínu a Rusko.

Bidenova administrativa v mnoha z těchto opatření pokračovala a politika Washingtonu vůči Číně bude pravděpodobně i nadále jestřábí. Oba prezidentští kandidáti by však pravděpodobně prosazovali odlišné přístupy vzhledem k jejich rozdílným světonázorům a v závislosti na tom, koho by jmenovali do klíčových pozic.

Všeobecně se očekává, že bývalý prezident Donald Trump bude pokračovat ve své politice vůči Číně, kterou zahájil ve svém prvním funkčním období.

Viceprezidentka Kamala Harrisová nenaznačila žádné známky odklonu od politiky Bidenovy administrativy vůči Číně.

Obchod

Oba kandidáti se shodují v otázce kontroly strategického zboží a technologií, investic do inovací, přesunu dodavatelských řetězců a boje proti nekalým obchodním praktikám Pekingu.

Cílem je zajistit, aby „v soutěži 21. století zvítězila Amerika, nikoli Čína“, prohlásila Harrisová opakovaně.

Minulý měsíc Bidenova administrativa finalizovala svá cla, přičemž zachovala všechny sazby z Trumpovy éry a prudce je zvýšila na vybraných kritických technologiích a nerostných surovinách.

Během projevu o ekonomice v Pittsburghu dne 25. září viceprezidentka přislíbila: „Nikdy nebudu váhat přijmout rychlá a důrazná opatření, když bude Čína podkopávat dosavadní pravidla na úkor našich pracovníků, našich komunit a našich firem.“

Trumpova republikánská platforma rovněž slibuje zrušit Číně status trvalých normálních obchodních vztahů, který jí poskytuje výhody volného obchodu se Spojenými státy; postupně ukončit dovoz základního zboží, mezi které patří elektronika, ocel a léčiva; a zabránit Číně v nákupu amerických nemovitostí a průmyslových podniků.

Trump naznačil, že znovu rozpoutá obchodní válku, a naznačil, že by mohl na čínské zboží uvalit cla ve výši více než 60 %.

Dennis Wilder, bývalý důstojník pro národní bezpečnost a zpravodajské služby, který zastával několik vysokých funkcí v Bushově a Obamově administrativě, se domnívá, že Trumpova hrozba vyššími cly je pouze vyjednávacím nástrojem k dosažení obchodní dohody podobné první fázi americko-čínské obchodní dohody podepsané v roce 2020.

Stephen Ezell, viceprezident think tanku Information Technology and Innovation Foundation, se domnívá, že bude Trump brát vážně sliby v republikánské platformě, zejména závazek zrušit Číně status stálých normálních obchodních vztahů, protože Peking nedodržuje své závazky jako člen Světové obchodní organizace, řekl deníku Epoch Times.

Peking nesplnil svůj závazek z první fáze dohody, že během dvou let nakoupí další americké výrobky v hodnotě 200 miliard dolarů. Během setkání s farmáři ve Smithtonu v Pensylvánii, okrese nedaleko Pittsburghu, dne 23. září Trump prohlásil, že pokud bude znovu zvolen, jeho první telefonát bude směřovat čínskému vůdci Xi Jinpingovi a požádá ho o dodržení dohody.

V posledních měsících svého funkčního období Trump nadnesl myšlenku oddělení ekonomik Spojených států a Číny, tzv. decouplingu (rozpojení – úplné odstřižení obchodních vazeb, pozn. překladatele). Jeho bývalý obchodní zmocněnec Robert Lighthizer, o němž se spekuluje jako o kandidátovi na příštího ministra financí, je zastáncem stejného přístupu.

Harrisová a její Demokratická strana mají jiný názor; věří v „derisking“ (zajištění, snížení rizika odbourání přílišné závislosti, pozn. překladatele), nikoliv v decoupling.

James Lewis, viceprezident think tanku Center for Strategic and International Studies, uvedl, že k decouplingu již dochází.

Pokud jde o to, zda by se budoucí administrativa Harrisové ve své politice lišila od přístupu prezidenta Joea Bidena, Lewis řekl deníku Epoch Times, že bude sledovat tempo decouplingu a opatření přijatá k jeho posílení.

Bezpečnost

Navzdory rostoucí shodě ve Washingtonu ohledně nutnosti čelit agresivním akcím čínského režimu, zejména v Indopacifiku, přetrvávají rozdíly v názoru na to, jak se vyhnout vojenskému konfliktu.

Trump klade důraz na udržení míru prostřednictvím demonstrace vojenské síly. Během svého funkčního období se zaměřil na modernizaci jaderných zbraní a zastavil trend snižování amerických jaderných kapacit.

Dokument o jaderné politice z roku 2018 uvádí jako jednu z rolí jaderných zbraní „zajištění proti nejisté budoucnosti“. Bidenova administrativa tuto formulaci v aktualizaci z roku 2022 vypustila.

Bidenův dokument Nuclear Posture Review z roku 2022 rovněž zrušil program jaderných raket s plochou dráhou letu odpalovaných z moře, a to z nákladových důvodů. Kongres však tento program nadále financoval, ačkoli nebyl zahrnut do požadavků Bidenovy administrativy na obranný rozpočet. Podle jeho zastánců program zvyšuje důvěryhodnost amerického odstrašení.

Červnový průzkum YouGov ukázal, že Trumpovi příznivci častěji než Bidenovi tvrdí, že jsou Spojené státy bezpečnější díky svému jadernému arzenálu.

Během debaty o návrhu zákona o financování obrany v roce 2020 podpořila tehdejší senátorka Kamala Harrisová snížení rozpočtu.

„Jednoznačně souhlasím s cílem snížit rozpočet na obranu a přesměrovat financování do potřebných komunit,“ řekla tehdy.

V květnu pak Harrisová uvedla, že vzdušná a vesmírná nadvláda USA má zásadní význam pro zajištění celosvětového míru a bezpečnosti a že Bidenova administrativa udržuje výdaje na obranu na stejné úrovni.

Trump zahájil americkou indo-pacifickou strategii, v níž Biden pokračoval. Obě strany se shodují na tom, že indo-pacifický region je pro Spojené státy primárním divadlem. Trump a Harrisová se však mohou lišit v názoru na rovnováhu mezi bezprostředním nebezpečím v regionálních válkách mezi Ruskem a Ukrajinou a Izraelem a Hamásem a napjatou situací v Jihočínském moři a Taiwanském průlivu.

Ivan Kanapathy, senior viceprezident poradenské společnosti Beacon Global Strategies a bývalý vysoký úředník pro národní bezpečnost v Trumpově administrativě, se domnívá, že Evropská unie, která má mnohem větší ekonomiku než Rusko, by měla zvládnout probíhající rusko-ukrajinskou válku, zatímco Spojené státy by se měly více zaměřit na Čínu a Severní Koreu.

Stejný názor zastává i Elbridge Colby, bývalý vysoký úředník Pentagonu a jeden z hlavních uchazečů o post poradce pro národní bezpečnost v Trumpově druhém funkčním období.

Na konci září potvrdila Harrisová americkou podporu Ukrajině jako způsob, jak „naplnit naši dlouhodobou roli globálního vůdce“. Začátkem letošního února se pochlubila tím, že v uplynulých třech a půl letech „intenzivně investovala do našich spojenectví a partnerství a vytvořila nová, aby zajistila mír a bezpečnost“ v Indopacifiku.

Bidenova administrativa tvrdí, že Indopacifik je pro Spojené státy „prioritní oblastí“. Vojenská pomoc Ukrajině a Izraeli však zatížila ministerstvo obrany a vedla k tomu, že Taiwanu zůstaly nevyřízené prodeje zbraní v hodnotě přibližně 20 miliard dolarů, což odpovídá ročnímu obrannému rozpočtu ostrova.

Biden několikrát prohlásil, že budou Spojené státy Taiwan bránit, pokud se Peking pokusí ostrov anektovat silou. Jeho představitelé však tato prohlášení pokaždé odvolali s tím, že politika USA je záměrně nejasná v tom, co by udělala.

V září roku 2022 Harrisová uvedla, že Spojené státy „budou i nadále vystupovat proti jakékoli jednostranné změně statu quo“ a „budou i nadále podporovat sebeobranu Taiwanu v souladu s naší dlouhodobou politikou“.

Trump nedávno vyvolal polemiku výrokem, že by měl Taiwan platit Spojeným státům za svou obranu.

Trumpovi se rovněž připisuje zásluha o navázání užších americko-taiwanských vztahů, počínaje jeho bezprecedentním telefonickým rozhovorem v roce 2016 – prvním takovým oficiálním hovorem od roku 1960 – s taiwanskou prezidentkou Tsai Ing-wen, která zvolenému prezidentovi USA poblahopřála.

Trump v roce 2018 podepsal zákon o cestování na Taiwan, který podpořil angažovanost amerických a taiwanských představitelů na všech úrovních, a v roce 2020 zákon o zajištění Taiwanu, který zajistil sladění taiwanských směrnic na ministerstvu zahraničí. Během jeho funkčního období navštívilo ostrovní stát několik současných amerických vládních úředníků.

Ve Smithtonu v Pensylvánii 23. září Trump při svém projevu o ochraně amerického ocelářského průmyslu naznačil možnost, že se dostane do války s Čínou.

„Když jsme ve válce – a potřebujeme armádní tanky, lodě a další věci, které jsou vyrobeny z oceli – co budeme dělat? Půjdeme do Číny pro ocel?“ řekl.

„Bojujeme proti Číně, ale ‚Nevadilo by vám prodat nám nějakou ocel?‘. Přemýšlejte o tom.“

Podle vydání indexu Moc Asie Lowyho institutu pro rok 2024 – který hodnotí moc 27 států na základě osmi ukazatelů, včetně vojenských a ekonomických schopností – se moc Číny ustálila na úrovni nižší než moc Spojených států. Poprvé od počátku sestavování indexu v roce 2018 však dotázaní odborníci usoudili, že je Čína lépe schopna rychlého a dlouhodobého nasazení v případě konfliktu v Asii.

Fentanyl

Dalším palčivým problémem souvisejícím s Čínou je předávkování fentanylem, které je hlavní příčinou úmrtí Američanů ve věku 18 až 45 let. Spojené státy kvůli této droze ztratily v uplynulém desetiletí už půl milionu lidí. Převážná většina chemikálií nebo prekurzorů potřebných k výrobě fentanylu je dodávána z Číny do Mexika, kde jsou zpracovány a poté pašovány do Spojených států.

V lednu Bidenova administrativa obnovila americko-čínský program protidrogové spolupráce. Podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí čínské úřady začátkem letošního roku zatkly jednu osobu v souvislosti s obviněními vznesenými v USA v roce 2023. To zůstává jediným známým zatčením, které Peking provedl v důsledku dvoustranné protidrogové koordinace se Spojenými státy.

Dne 1. září Čína zařadila pod státní kontrolu dalších sedm prekurzorů fentanylu, což vede k omezení nákupu, prodeje a vývozu.

Harrisová, která tuto drogu označila za „pohromu pro naši zemi“, minulý měsíc slíbila, aniž by zmínila Čínu: „Jako prezidentka učiním z přerušení toku fentanylu do Spojených států nejvyšší prioritu“.

Ve Smithtonu Trump prohlásil, že pokud bude znovu zvolen, zavolá Xiovi a požádá vůdce KS Číny, aby čínským dealerům fentanylu udělil tresty smrti.

Xi již dříve Trumpovi slíbil, že potlačí čínské obchodníky s fentanylem, a v květnu roku 2019 přidal na seznam narkotik pod čínskou státní kontrolou více než 1 400 známých variant fentanylu. Trumpova administrativa však nezaznamenala žádné rozsáhlé akce čínských orgánů činných v trestním řízení, které by tuto regulaci posílily.

Spolupráce

Zatímco za Trumpa byly americko-čínské vztahy více konfrontační, demokratická platforma vykazuje větší ochotu s Pekingem spolupracovat a prosazuje „tvrdý, ale chytrý“ přístup k Číně.

Podle poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana sdílí Harrisová Bidenův názor na „zodpovědné řízení této konkurence“ prostřednictvím „otevřených komunikačních linek na vysoké úrovni“, aby se předešlo konfliktům nebo konfrontacím.

Alexander Gray, generální ředitel společnosti American Global Strategies a bývalý vysoký úředník pro národní bezpečnost v Trumpově administrativě, uvedl, že dialog a diskuse musí mít cíl.

Deníku Epoch Times řekl, že Komunistická strana Číny má „dobře známou historickou pověst manipulátora zahraničních partnerů a využívá tyto typy angažmá spíše k propagandistickým účelům, než aby měla nějakou konstruktivní agendu“.

Podle Kanapathyho Biden dva roky opatrně pokračoval v politice svého předchůdce vůči Číně, než jeho administrativa přešla na „vstřícnější postoj s menším důrazem na kompetitivní jednání“.

Podle Lewise je tempo čínského hospodářského růstu pravděpodobně poloviční oproti tomu, co Peking tvrdí.

Lewis z Centra pro strategická a mezinárodní studia se domnívá, že přístup současné administrativy závisí na posouzení, zda Čína dosáhla svého vrcholu. Pokud se bude domnívat, že Čína dosáhla vrcholu, může být podle něj reakce americké politiky mírnější. Pokud se domníváme, že Čína bude i nadále posilovat, pak je podle něj zapotřebí většího tlaku.

Tato otázka je však stále předmětem otevřené debaty a podle Lewise vyústila v „jakousi patovou situaci v Bílém domě pod vedením Bidena, pokud jde o čínskou strategii“.

Čína se potýká s řadou problémů, včetně stárnoucí a klesající populace, spirálovitě rostoucího dluhu, klesajících přímých zahraničních investic a odlivu bohaté populace.

Lewis také poukázal na skutečnost, že čínští představitelé „falšují svá čísla“, a uvedl, že tempo čínského hospodářského růstu je pravděpodobně poloviční oproti tomu, co Peking tvrdí.

Tyto problémy však podle něj mohou být kompenzovány „ochotou Pekingu utrácet“ a jeho hlubokým výzkumným zázemím.

Čína má více než 6 milionů zaměstnanců, kteří podporují Xiův plán na vývoj nových technologií – jako jsou baterie a solární energie – s cílem dosáhnout světové dominance.

Lidská práva

Harrisová a její spolukandidát, guvernér Minnesoty Tim Walz, jsou hlasitými kritiky porušování lidských práv v Číně.

V roce 2020 Harrisová řekla Radě pro zahraniční vztahy, že „propastný stav lidských práv v Číně“ musí být v politice USA vůči této zemi výrazně zdůrazněn.

Jako senátorka byla Harrisová spoluautorkou zákona o lidských právech a demokracii v Hongkongu z roku 2019 a zákona o politice lidských práv v Ujgurské oblasti z roku 2020, které sankcionovaly osoby odpovědné za porušování lidských práv v Hongkongu a čínské oblasti Xinjiang.

Trump i Harrisová podnikli kroky proti porušování lidských práv čínským režimem.

Trump oba zákony podepsal.

Trump sice čelí kritice za to, že veřejně chválí prezidenta Xi, ale zároveň stojí v čele několika milníků v boji proti porušování lidských práv ze strany čínského režimu.

V poslední den své vlády Trump prohlásil, že čínský režim se dopouští pokračující „genocidy vůči převážně muslimským Ujgurům a dalším etnickým a náboženským menšinám v Xinjiangu“.

Několik zákonodárných sborů po celém světě podpořilo takové konstatování nezávazným hlasováním, ale Washington zůstává jediným orgánem výkonné moci, který tak legislativně učinil.

Trump byl také prvním americkým prezidentem, který se setkal s praktikujícím Falun Gongu, spolu s dalšími přeživšími náboženského pronásledování z Číny i odjinud. Jeho administrativa sankcionovala ty, kteří se podíleli na „hrubém porušování lidských práv“ tím, že byli „spojeni s obzvláště závažným porušováním náboženské svobody praktikujících Falun Gongu“.

Komunistická strana Číny vnímá Falun Gong, známý také jako Falun Dafa – duchovní praxi, která se řídí zásadami pravdivosti, soucitu a tolerance – jako jednu z největších hrozeb pro svou vládu, stejně jako nezávislost Taiwanu, nezávislost Tibetu, „separatisty“ v Xinjiangu a čínské demokratické hnutí.

Bidenova administrativa pokračovala v politice odporu vůči útlaku členů Falun Gongu ze strany režimu, přičemž ministr zahraničí Antony Blinken uvalil vízová omezení na dalšího čínského komunistického představitele za „svévolné zadržování praktikujících Falun Gongu pro jejich duchovní přesvědčení“.

Na této zprávě se podílel Andrew Thornebrooke.

–ete–