Prezident John F. Kennedy nastoupil do úřadu v roce 1961 s optimistickou vizí, která inspirovala národ. Svou inaugurační řečí vyzval Američany, aby se připojili k ušlechtilé kampani za zlepšení lidského rozkvětu.
„A tak, moji spoluvlastenci Američané, neptejte se, co pro vás může udělat vaše země. Ptejte se, co vy můžete udělat pro svou zemi. Moji spoluobčané světa, neptejte se, co pro vás Amerika udělá, ale co společně můžeme udělat pro svobodu člověka,“ prohlásil Kennedy.
Během několika měsíců tato vize odstartovala dobrovolnickou organizaci Peace Corps, misi Apollo na Měsíc a Americkou agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID). USAID byla první vládní institucí věnovanou výhradně pomoci jiným národům při vytváření ekonomických, politických a sociálních institucí, které by zlepšily kvalitu života jejich občanů. To bylo před 64 lety.
Dnes stojí USAID na pokraji zániku, protože ztratila důvěru prezidenta a členů Kongresu, zejména té republikánské části. Obhájci USAID vnímají snahu Trumpovy administrativy zavřít nebo reorganizovat agenturu jako spor o rozpočtové priority, nebo ještě hůře, jako pokus zcela ukončit zahraniční pomoc.
Republikáni tvrdí, že nejde o zrušení zahraničního rozvoje nebo humanitární pomoci, ale o jejich navrácení do služeb americké zahraniční politiky. Zde je příběh, jak se agentura, která kdysi představovala rozsáhlou globální vizi Spojených států, stala cílem vládní reformy.
Zakládající vize
USAID byla vytvořena za účelem implementace zákona o zahraniční pomoci z roku 1961, který uvádí, že pomoc rozvojovým zemím připojit se ke světovému společenství jako stabilním, ekonomicky životaschopným národům je nejlepším způsobem, jak zachovat „individuální svobody, ekonomickou prosperitu a bezpečnost lidu Spojených států“.
Archivovaná verze webu USAID uvádí různé taktiky používané k dosažení tohoto cíle. Agentura přešla od nabízení programů technické a kapitálové pomoci v 60. letech k programům v oblasti zabezpečování potravin, zdraví, vzdělávání a populačního plánování v 70. letech.
V 80. letech se pozornost se přesunula na rozvoj volných trhů a konečně na udržitelný rozvoj v 90. letech, kdy byly zemím poskytovány balíčky zahraniční pomoci přizpůsobené jejich konkrétním potřebám. Po roce 2000 se USAID zaměřilo na obnovu válkou zničených zemí.
V průběhu toho USAID začala zadávat většinu skutečné práce dodavatelům, přičemž se nejprve spoléhala na soukromé dobrovolnické organizace a poté na nevládní organizace, nadace a další subjekty v soukromém sektoru.
Rozšíření role
Kongres na žádost prezidenta Billa Clintona reorganizoval agentury zahraniční politiky v roce 1998. USAID se stala nezávislou agenturou a už nespadala pod ministerstvo zahraničí. Výdaje agentury po přelomu tisíciletí rychle rostly, ze 7 miliard USD v roce 2001 na téměř 18 miliard USD v roce 2010. Do roku 2023 dosáhly výdaje agentury více než 42 miliard USD.
Ve stejném období, 2001 až 2023, celkové federální výdaje vyskočily z 1,8 bilionu dolarů s přebytkem 184 miliard dolarů na 6,1 bilionu dolarů s deficitem 1,7 bilionu dolarů.
Na počátku 21. století stoupenci USAID obhajovali větší integraci zahraničního rozvoje do zahraniční politiky USA a větší roli agentury. „Správce USAID by měl být členem Rady národní bezpečnosti a dalších mezirezortních poradních orgánů na vysoké úrovni,“ řekl v roce 2009 Senátu Andrew S. Natsios, bývalý správce USAID.
To by přivedlo správce USAID ke stolu s prezidentem a viceprezidentem při rozhodování o národní bezpečnosti spolu s vysokými úředníky na úrovni kabinetu: ministry zahraničí, financí a obrany a poradcem pro národní bezpečnost.
Otázky týkající se managementu
Během těchto let odvedla USAID mnoho obdivuhodné práce a přinesla alespoň jeden široce ohlašovaný úspěch: Prezidentův nouzový plán pro pomoc proti AIDS (PEPFAR), který začal v roce 2003.
Americká vláda prostřednictvím PEPFAR utratila více než 110 miliard dolarů na globální pomoc na HIV/AIDS projekty a podle webových stránek ministerstva zahraničí má zásluhu na záchraně 26 milionů životů. Přesto se začaly objevovat otázky ohledně řízení a odpovědnosti agentury.
V roce 2003 Jess T. Ford, tehdejší ředitel oddělení mezinárodních záležitostí a obchodu na Úřadu pro dohled nad hospodařením vlády (GAO), varoval: „Kombinace pokračujícího úbytku zkušených pracovníků zahraničních služeb, nárůstu financí pro program a nově vznikajících priorit zahraniční politiky vyvolává obavy ohledně schopnosti USAID udržovat efektivní dohled nad svými programy zahraniční pomoci.“
Prezident Barack Obama v roce 2009 bil na poplach ohledně využívání dodavatelů federálními agenturami, které podle něj „sužuje masivní překračování nákladů, zjevné podvody a absence dohledu a odpovědnosti“.
Také v roce 2009 demokratický senátor Robert Menendez, který vydal výzvu k „zvýšené odpovědnosti programů a jasných a hmatatelných výsledků“ od USAID, řekl: „Viděli jsme určitý pokrok, ale musíme postupovat rychleji.“ Zdá se, že varování byla opodstatněná, protože GAO a Úřad generálního inspektora později zjistily vážné nedostatky u financováním agentury.
USAID podle GAO poskytla téměř 1 milion dolarů, převedených přes jiné agentury, Wuchanskému virologickému institutu, označovaného jako původce viru způsobujícího covid-19.
GAO zjistil, že USAID poskytla téměř 1 milion dolarů, převedených přes jiné agentury, Wuchanskému virologickému institutu, který CIA označila za pravděpodobný zdroj viru způsobujícího covid-19.
Podle generálního inspektora USAID bylo mezi lety 2015 a 2018 podvodným dodavatelem odkloněno 9 milionů dolarů určených na civilní pomoc v Sýrii ozbrojeným bojovníkům. Část těchto prostředků putovala k Frontě al-Nusrah, zahraniční teroristické skupině spojené s al-Káidou, kterou USA označily za teroristickou.
Republikánský kongresman Michael McCaul, tehdejší předseda Výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů, shrnul své obavy po vyslechnutí odpovědi správkyně USAID Samanthy Powerové na otázku týkající se rozdělování pomoci v Afghánistánu. „Chci jen zajistit, aby peníze amerických daňových poplatníků přímo nefinancovaly Talibán. Nemůžete to zcela zaručit, a to je znepokojivé.“
Powerová reagovala širokým shrnutím práce agentury ve „více než 100 zemích“. Republikánský
senátor Tom Cotton shrnul svůj nedostatek důvěry v USAID v dopise Powerové z roku 2024: „Když americká pomoc proudí k nepřátelům Izraele – kteří jsou také našimi nepřáteli – USAID je vinna morálním selháním, strategickou katastrofou a zradou amerického daňového poplatníka.“
Elon Musk, šéf nového ministerstva vládní efektivity (DOGE), řekl 11. února novinářům, že DOGE odhalilo „obrovské množství podvodů“ v USAID, i když neuvedl další detaily. „Myslím, že jsme pravděpodobně za dva týdny už překonali spoustu miliard dolarů a půjde to do čísel, kterým nebudete věřit,“ řekl Musk. „Spousta z toho je neschopnost a hodně je nepoctivost,“ dodal.
Anderson Cooper ze CNN se Powerové 6. února zeptal, proč agentura vyvolala tolik kritiky. Powerová poukázala na „dezinformace“ a „tolik nepravd, které nyní o USAID kolují“.
Neochota spolupracovat
Jak byly vzneseny otázky ohledně přidělování finančních prostředků, zákonodárci byli také frustrovaní zjevnou neochotou agentury přinášet odpovědi. Ministr zahraničí Marco Rubio, který býval v letech 2011 až 2025 senátorem, řekl 4. února novinářům: „Už je to 20 nebo 30 let, kdy se to lidé pokoušeli reformovat, a ona se odmítá reformovat, odmítá spolupracovat. Když jsme byli v Kongresu, nemohli jsme dostat ani odpovědi na základní otázky o programech.“
Republikánská senátorka Joni Ernstová uvedla příklady v dopise agentury Rubiovi ze 4. února. Nazvala to sabotáží dohledu ze strany Kongresu a „prokázaným vzorcem obstrukčního chování“. Agentura podle ní lhala, že některé interní dokumenty jsou tajné, a prohlašovala, že poskytování informací o federálních smlouvách Kongresu by porušilo federální zákon.
Epoch Times si vyžádaly vyjádření k této záležitosti od USAID. Mluvčí ministerstva zahraničí odpověděl: „Obecně nekomentujeme kongresovou korespondenci.“
Mark Moyar, který byl v letech 2018 až 2019 ředitelem oddělení pro civilně-vojenskou spolupráci v USAID, popsal organizaci, ve které „byrokraté vymysleli velmi lstivé způsoby, jak skrýt peníze“. V rozhovoru pro Fox News 6. února Moyar řekl, že političtí auditoři stále nacházejí programy, o kterých nevěděli, že víc jak dva roky po začátku první Trumpovy vlády vůbec existovali. Moyar byl vyhozen z USAID za údajné zveřejnění utajovaných informací. On sám tvrdí, že jeho propuštění byla odplata za jeho snahu odhalit korupci.
Jiní zákonodárci popsali USAID jako hluchý vůči obavám a kultuře zemí, ve kterých působí.
Rubio řekl, že agentura svými programovými volbami často podkopává práci ministerstva zahraničí. „Podporují programy, které rozčilují hostitelskou vládu, se kterou se snažíme pracovat v širším měřítku,“ řekl v rozhovoru pro Fox News z 3. února.
Republikánský poslanec Michael McCaul uvedl jako příklady sebezničujících akcí financování „programů LGBTQIA“ v zemích, které jsou konzervativnější než Spojené státy, podávání žalob na katolické vlády a prosazování ateismu v Nepálu, domově tibetského buddhismu. „To je to, co poškodilo pověst USAID,“ uvedl v pořadu „Face the Nation“ 9. února.
I když je agentura na pokraji uzavření, Trumpovi úředníci se podle Petera Maroca, zástupce správkyně USAID, setkali s „nedodržováním“ a „neposlušností“ ze strany zaměstnanců USAID.
Epoch Times si vyžádaly komentáře od USAID, ale do doby zveřejnění neobdržely žádnou odpověď.
Reakce zastánců
Některá kritika USAID vychází z odlišných názorů na to, jak přistupovat k zahraniční pomoci, uvedl Henry E. Brady, profesor politologie a veřejné politiky na University of California–Berkeley.
„Nová administrativa má odlišné kulturní domněnky o tom, co by USAID měla dělat a jak by to měla dělat. V důsledku toho USAID ztratila důvěru mezi republikány,“ myslí si profesor Brady.
Pokud jde o kongresový dohled, Brady uvedl, že cílem je dnes spíše politika než hledání faktů. „Kvůli tomu jsou agentury nervózní z poskytování informací v tomto vysoce polarizovaném prostředí,“ dodal pro Epoch Times.
Nová administrativa má odlišné kulturní domněnky o tom, co by USAID měla dělat a jak by to měla dělat.
Henry E. Brady, profesor politologie, University of California–Berkeley
Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer při projevu v Senátu obvinil DOGE z uzavření washingtonských kanceláří USAID a označil tento krok za nelegální. „Přímo před našima očima provádí nevolená stínová vláda nepřátelské převzetí federální vlády,“ řekl Schumer 3. února.
Schumer také uvedl, že případné uzavření ohrožuje bezpečnost Spojených států tím, že podkopává snahy o boj proti terorismu v Asii a Africe prostřednictvím mezinárodní pomoci. Powerová 6. února prohlásila: „Je to katastrofa pro americké národní zájmy a národní bezpečnost,“ a poukázala na prohlášení ruského ministerstva zahraničí, které oslavovalo pozastavení americké zahraniční pomoci.
Demokratický senátor Andy Kim, který kdysi pro USAID pracoval, uvedl, že kroky Trumpovy administrativy představují „americký ústup“ ze světového dění. „Čína už ani nemusí bojovat o svůj vliv po světě, protože díky našemu vlastnímu jednání děláme jejich práci za ně,“ pronesl politik v pořadu „Meet the Press“ 10. února.
Generální ředitel Tesly a SpaceX Elon Musk promlouvá k tisku v Oválné pracovně po boku Donalda Trumpa, 11. února 2025. (Andrew Harnik / Getty Images)
Vůdce demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer promlouvá v Kapitolu USA, 28. ledna 2025. (Anna Moneymaker / Getty Image)
Zpět ke svému poslání
Republikáni tvrdí, že cílem současné vlády je zaručit, aby zahraniční pomoc sloužila zájmům Spojených států. „Osobně věřím, že USAID má poslání spojené s národní bezpečností,“ řekl McCaul a dodal: „Pokud se vrátíme k jejímu vzniku v 60. letech za prezidenta Kennedyho a během studené války, jejím cílem bylo čelit Sovětskému svazu. Musíme se vrátit k základním principům jejího poslání.“
Ernstová, přestože agenturu kritizuje, nevyzvala k jejímu uzavření. Požádala však o nezávislou analýzu příjemců grantů od USAID. Rubio dlouhodobě podporuje zahraniční pomoc, a to i navzdory rostoucímu státnímu dluhu. „Ve všech regionech světa bychom měli vždy hledat způsoby, jak využít americkou pomoc a humanitární podporu k posílení našeho vlivu, efektivity našeho vedení a prosazování našich zájmů a ideálů,“ vyjádřil se Rubio během panelové diskuse v Brookings Institution v roce 2012.
Letos 3. února uvedl, že nebylo učiněno žádné rozhodnutí o tom, zda USAID zavřít nebo ji jednoduše reorganizovat s přesunem některých funkcí pod ministerstvo zahraničí. Powerová v rozhovoru pro CNN uvedla, že přesunutí mezinárodního rozvoje zpět pod křídla ministerstva zahraničí by znamenalo ztrátu odborných znalostí mezi zaměstnanci USAID pracujícími na projektech, jako je boj proti malárii, budování infrastruktury odolné vůči katastrofám a deradikalizace komunit.
Demokratický senátor Chris Coon během diskuse u kulatého stolu 12. února poznamenal, že republikáni se zdají být rozděleni v otázce, zda agenturu zavřít nebo reformovat. Panelistů se zeptal, zda je ještě čas obnovit cenné programy zahraniční pomoci a důvěryhodnost u mezinárodních partnerů.
Cindy Dyerová, bývalá vedoucí pracovnice USAID, řekla: „Myslím, že máme úzké, ale velmi těsné okno na záchranu instituce a co je důležitější, kapacit, které chrání národní zájmy USA.“ Trumpova výkonná nařízení pozastavit udělování zahraniční pomoci a propustit většinu zaměstnanců USAID byly federálními soudci pozastaveny. Dodnes tedy není jasné, co s agenturou a jejími zaměstnanci bude.
– ete –
