Zastánci tvrdí, že 64 let let stará agentura je životně důležitá. Kritici namítají, že neplní svou misi, nikomu se nezodpovídá a je špatně spravovaná.
Než se Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) náhle stala středem zájmu médií a zuřivého politického střetu o hranice prezidentské moci a odpovědnosti vládní byrokracie, nikdo si jí příliš nevšímal.
To se však změnilo, když Trumpova administrativa 3. února zavřela kanceláře agentury a pak poslala většinu zaměstnanců na administrativní dovolenou. Najednou se USAID stala ústředním bodem dramatu odehrávajícího se na obou koncích Pennsylvania Avenue.
Na jedné straně je úsilí Trumpovy vlády o to, aby všechny části exekutivy následovaly prezidentovu agendu. Na straně druhé jsou demokraté v Kongresu, kteří varují, že tento krok je nebezpečným zneužitím výkonné moci, a přísahají, že proti němu budou bojovat.
Řada pozorovatelů se obává, že skutečný účel USAID, tedy prosazovat zájmy USA pomocí soft power, může být lehce přehlédnut. Soft power je nepřímé ovlivňování prostřednictvím kultury, diplomacie a hodnot, na rozdíl od tvrdé vojenské síly.
Prezident Donald Trump jmenoval 3. února ministra zahraničí Marca Rubia úřadujícím správcem USAID. Následující den prezident naznačil, že agentura může být uzavřena a její funkce trvale převedeny na ministerstvo zahraničí. Zde je důvod, proč kritici chtějí agenturu zrušit nebo reformovat, proč ji podporovatelé chtějí zachránit a jaký by mohl být další vývoj.
Úspěchy i selhání
USAID byla založena výkonným nařízením prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1961 s cílem prosazovat zahraniční politiku USA tím, že nabízí rozvojovým zemím technickou pomoc, pomoc se vzděláním, zdravotní péčí v případě katastrof.
Myšlenka za tím byla taková, že přeměna chudých zemí na stabilní globální hráče bude prospěchem i pro občany Spojených států. Stabilní, prosperující národ je dobrým spojencem, zněla teorie. Zastánci USAID ji nadále považují za nezbytný nástroj zahraniční politiky a zároveň za hmatatelné vyjádření dobroty a štědrosti amerického lidu.
Většina pozorovatelů se shoduje, že agentura dělá přinejmenším něco dobrého. USAID je na poměry Washingtonu relativně malá, zaměstnává asi 10 tisíc lidí a kontroluje roční rozpočet ve výši asi 50 miliard dolarů.
V roce 2023 USAID nalila 10,5 miliardy dolarů do humanitární pomoci a 10,5 miliardy dolarů do zdravotních programů v zemích po celém světě, uvádí Výzkumná služba Kongresu. Jedním z programů, o kterých se často mluví jako o zářném úspěchu, je Nouzový plán prezidenta USA pro pomoc při AIDS. Tento program poskytl více než 110 miliard dolarů na kontrolu šíření HIV/AIDS ve více než 50 zemích.
„Většina odhadů je, že díky prezidentovi Bushovi, který program inicioval, a Kongresu, který ho podpořil, dnes žije něco kolem 27 milionů lidí,“ řekl Epoch Times Scott Pegg, úřadující ředitel programu globálních a mezinárodních studií a předseda politologie na Indiana University-Indianapolis.
Prezident Donald Trump v poznámkách k novinářům 4. února řekl, že „některé peníze jsou dobře vynaloženy“. Ovšem při bližším zkoumání už svatozář agentury pohasíná. Kritici vyprávějí příběh agentury, která se vymkla kontrole, jedná na vlastní pěst, plýtvá miliony dolarů daňových poplatníků na nesmyslné programy, odmítá odpovídat na základní otázky výborů Kongresu a aktivně podkopávala zahraničněpolitické cíle Spojených států.
Ztracený účel
Bílý dům sestavil 3. února seznam projektů financovaných USAID, které charakterizoval jako příklady plýtvání a zneužívání. Projekty zahrnují 1,5 milionu dolarů na „rozšíření rovnosti a inkluze do srbských pracovišť a obchodních komunit“, dalších 47 tisíc dolarů na „transgender operu“ v Kolumbii a 2,5 milionu dolarů na elektrická vozidla ve Vietnamu.
Republikánský kongresman Wesley Hunt uvedl další příklady na síti X, včetně 56 milionů dolarů na podporu cestovního ruchu v Egyptě a Tunisku a 27 milionů dolarů na „reintegrační dárkové tašky“ pro deportované Středoameričany.
Hunt napsal, že agentura se chovala „s VAŠÍ kreditní kartou jako dítě“. Podle studie Middle East Forum zveřejněné 1. února patří mezi některé příjemce grantů USAID organizace ovládané teroristy. Studie zjistila, že 122 milionů dolarů šlo skupinám napojeným na označené teroristické organizace, včetně milionů dolarů pro organizace přímo kontrolované teroristickou skupinou Hamás.
Zpráva amerického Úřadu generálního inspektora z července 2024 zaznamenala nedostatky a zranitelnosti v procesu prověřování USAID, který má zabránit přesměrování amerických finančních prostředků teroristickým organizacím.
V jednom případě zjevného zneužití se USAID spojilo s Chemonics, mezinárodní poradenskou firmou, aby utratilo 9,5 miliardy dolarů na zlepšení dodavatelských řetězců ve zdravotnictví. Chemonics údajně nadhodnotil své náklady až o 270 milionů dolarů, aniž by splnil své cíle. Projekt vedl k 31 obviněním z nezákonného přeprodeje materiálů financovaných USAID, uvedla senátorka Joni Ernstová, která vyzvala k nezávislé analýze příjemců grantů USAID.
Ernstová řekla, že USAID také poskytla téměř 1 milion dolarů na financování čínského Wuhanského virologického ústavu, který je podle CIA nejpravděpodobnějším zdrojem viru, jenž způsobuje covid-19.
USAID vzdoruje dohledu ze strany Kongresu po celá desetiletí, horují někteří zákonodárci, což vede ke kultuře vzdoru. „Agentura se zapojila do demonstrovaného vzoru obstrukce,“ napsala Ernstová 4. února v dopise Rubiovi.
Agentura odmítla poskytnout údaje o administrativních nákladech a později uvedla, že poskytnutí údajů Kongresu by porušilo federální zákon, uvedla Ernstová.
Představitelé agentury lhali, že určité dokumenty jsou utajené, aby zpozdili jejich přezkoumání kongresovými pracovníky a aby byl Kongres uveden v omyl ohledně nepřímých nákladů programů, napsala Ernstová. Dodala, že v některých případech administrativní náklady představovaly více než 25 procent celkové výše grantu.
Podle Ernstové agentura odmítla poskytnout údaje o administrativních nákladech a později uvedla, že předání těchto údajů Kongresu by porušilo federální zákon a že nemá povinnost reagovat, protože Ernstová nepředložila formální žádost od „příslušného výboru“.
„Washingtonští insideři jsou naštvaní na DOGE za to, že chce zastavit marnotratné utrácením místo aby je štvalo, že USAID zneužívá dolary daňových poplatníků,“ řekla Ernstová Epoch Times. „Agentura mě zarazila a použila každý možný trik, aby skryla, co dělá, před americkým lidem. Lhala, klamala a podváděla daňové poplatníky, ale já se nenechám odradit od boje a odhalování pravdy,“ poznamenala.
Rubio kritizoval agenturu 3. února poté, co byl jmenován jejím prozatímním správcem.
„V podstatě se vyvinuli v agenturu, která věří, že ani nejsou americkou vládní agenturou, že… jsou globální charitativní organizací,“ prohlásil Rubio v rozhovoru pro Fox News. Podle něj organizace často pracuje v rozporu se zájmy Spojených států.
„Jedna z nejčastějších stížností, které dostanete… od úředníků ministerstva zahraničí a velvyslanců a podobně, je: ,USAID nejenže nespolupracuje, ale podkopává práci, kterou v té zemi děláme,’“ někdy prosazující programy, které hostitelská vláda považuje za nežádoucí, řekl Rubio.
Když ministr 4. února mluvil o USAID na americké ambasádě v Salvadoru, řekl: „Už je to 20 nebo 30 let, kdy se ji lidé pokoušeli reformovat, a ona reformu odmítá. Když jsme byli v Kongresu, nemohli jsme dostat odpovědi ani na základní otázky o programech. Tak to nebude pokračovat.“
Demokraté reagují
Demokraté v Kongresu kritizovali tyto zprávy a prohlásili, že uzavření agentury by znamenalo nezákonné překročení pravomocí ze strany prezidenta. „Takto vypadá začátek diktatury, když máte ústavu a nastolíte sebe jako jedinou moc,“ řekla kongresmanka Ilhan Omarová na tiskové konferenci 3. února . „To, o co se Trump a Elon [Musk] a všichni jejich kumpáni snaží, je odebrat Kongresu ústavní moc,“ prohlásila.
Rubio popsal nedávnou akci ohledně USAID různými termíny. Podle něj jde o to vyrvat zpět kontrolu z rukou neposlušných úředníků. „Neměli jsme jinou možnost, než podniknout dramatické kroky, abychom dostali tuto věc pod kontrolu,“ konstatoval.
Podle memoranda Kongresové výzkumné služby sice reorganizace USAID spadá do pravomocí prezidenta, nicméně co se týká úplného zrušení nebo převedení přímo pod kontrolu ministerstva zahraničí, už to tak být nemusí.
Demokraté slíbili, že proti této změně budou bojovat u soudu. „Pokoušet se zrušit Agenturu pro mezinárodní rozvoj prostřednictvím výkonného nařízení je jednoduše nezákonné,“ řekl 3. února novinářům senátor Chris Van Hollen.
Epoch Times požádaly Omarovou a Van Hollena o další vyjádření, ale do chvíle vydání článku neobdržely odpověď.
Podle memoranda Vzkumné služby Kongresu sice reorganizace USAID spadá do pravomocí prezidenta, nicméně co se týká úplného zrušení nebo převedení přímo pod kontrolu ministerstva zahraničí, už to tak být nemusí.
Když byla v roce 1961 vytvořena, USAID byla součástí ministerstva zahraničí. V roce 1998 však Kongres změnil agenturu na „nezávislou organizaci“ spadající pod výkonnou moc. Zákon ji definuje jako nezávislou entitu, která není součástí jiného úřadu. To naznačuje, že prezident nemůže agenturu rozpustit nebo ji zcela přesunout pod ministerstvo zahraničí, aniž by porušil záměr Kongresu.
Možná reorganizace
Jedním z řešení může být reorganizace USAID spíše než její uzavření. Nic v zákoně neurčuje, jak musí být agentura strukturována, uvádí Výzkumná služba Kongresu, takže prezident může provést organizační změny, „včetně přesunu určitých funkcí z USAID na stát“.
To by mohlo uspokojit některé pozorovatele, kteří se obávají, že spor mezi Kongresem a prezidentem by mohl způsobit, že země ztratí ze zřetele jak strategickou potřebu pomáhat spojeneckým zemím v rozvoji, tak morální závazek poskytovat humanitární pomoc. „Samozřejmě lze najít programy, které jsou méně efektivní nebo méně přínosné než jiné, ale USAID odvádí spoustu skvělé práce a je důležitým nástrojem americké zahraniční politiky a americké moci,“ míní Pegg.
Myslím, že budeme nejštědřejší národ na Zemi způsobem, který dává smysl a je v našem národním zájmu.
Marco Rubio, americký ministr zahraničí
Rubio řekl, že reforma USAID není o „zbavení se zahraniční pomoci“. Zatím nijak nekonkretizoval, které aktivity by mohly být lépe prováděny prostřednictvím ministerstva zahraničí a které by mohly zůstat pod reformovanou agenturou. Primárním cílem restrukturalizace je sladit projekty zahraniční pomoci se zahraniční politikou USA. „Myslím, že budeme nejštědřejší národ na Zemi způsobem, který dává smysl a je v našem národním zájmu,“ prohlásil Rubio.
– ete –
