Dopad rozhodnutí USA pozastavit financování zahraniční pomoci na rozpočet humanitární organizace Člověk v tísni nebude tak dramatický, jak se zdálo v první fázi. Serveru Seznam Zprávy to řekl finanční ředitel Člověka v tísni Jan Kamenický. Americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio podle něj formuloval výjimku pro „život zachraňující projekty“ a nezisková organizace část peněz dostane. Přitom mohla přijít o stovky milionů korun, když americký prezident Donald Trump v den složení prezidentské přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci.
„S celkem vysokou mírou jistoty se dá říct, že aspoň polovinu z částky získáme zpět, nebo že ji budeme moci v tomto roce použít. A vlastně docela s jistou mírou pravděpodobnosti se dá říct, že to bude spíše 70 až 80 procent,“ řekl Kamenický.
Člověk v tísni patří mezi největší tuzemské humanitární a neziskové organizace, pomáhá ve více než 40 zemích. Na svém webu uvádí, že v roce 2023 hospodařil s částkou zhruba 6,1 miliardy korun. Podle výroční zprávy za rok 2023 plynulo z USA 1,7 miliardy korun.
„Mezitím jsme ale zaznamenali pokles zhruba o miliardu korun, takže rozpočet pro rok 2024 se pohybuje kolem 5,2 miliardy korun, ještě ho nemáme úplně doúčtovaný,“ podotkl Kamenický. Většina propadu jde přitom podle něj za Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID). „Reálně pro rok 2024 to určitě nebude od Ameriky 1,7 miliardy, ale 1,2 miliardy korun. Takže se letos bavíme o zhruba 25 procentech a dlouhodobě americké zdroje dělají 20 až 30 procent našeho rozpočtu,“ uvedl.
Po nástupu Trumpa do úřadu Člověk v tísni i další organizace obdržely oznámení od amerického ministerstva zahraničí. V e-mailu bylo podle serveru iROZHLAS.cz uvedeno, že organizace mají zastavit veškeré práce na programech, které pomáhají USA ze svého rozpočtu financovat. Nyní se situace změnila, Rubio v dopise uvedl, že život zachraňující projekty mohou pokračovat. Později upřesnil, že jde o potravinovou, zdravotnickou či logistickou pomoc.
„Můžeme v nich dál pokračovat s tím, že se po nás chce, abychom v rámci všech grantů ohlásili, že jsme zastavili činnost v těch aktivitách, které nejsou v tomto výčtu. A abychom řekli, s čím pokračujeme,“ řekl serveru Kamenický. Celý sektor je ale podle něj v nejistotě, jestli s pomocí rovnou pokračovat, nebo čekat na nějaké vyjádření.
Z projektů a misí Člověka v tísni jsou podle Kamenického v tuto chvíli nejvíce zasažené čtyři mise – Ukrajina, Sýrie, Kongo a Arménie. „Tam je nejvíce amerických peněz. Nepředpokládáme, že i tam, kde to budeme nuceni oříznout, projekty utlumíme úplně. Co se týká Ukrajiny, tak ještě máme velkou část nedočerpané veřejné sbírky,“ dodal.
Historie Člověka v tísni sahá do roku 1992, kdy skupina novinářů působících v krizových oblastech světa založila tým Epicentrum, který začal pomáhat ve válkou zmítaném Náhorním Karabachu.
