Afty: příznaky, příčiny, léčba a přirozené přístupy

Odborná recenze: Dr. Jimmy Almond

Afty jsou malé, bolestivé vřídky, které se tvoří uvnitř ústní dutiny. Jsou známé také jako vřídky v ústech nebo aftózní vředy, a pokud se opakovaně vracejí, mluvíme o rekurentní aftózní stomatitidě. Přestože měří jen několik milimetrů, mohou způsobovat výraznou bolest. Termín „aftózní“ pochází z řeckého aphthae, což znamená „zapálit“.

Afty se mohou opakovaně vracet, ale nejsou nakažlivé. Patří k nejběžnějším onemocněním sliznice dutiny ústní.

Odhaduje se, že s afty se během života setká 39 až 50 procent lidí.

Jaké jsou příznaky a projevy aftů?

Afty se tvoří na sliznici uvnitř úst. Nejčastěji se vyskytují na vnitřní straně tváří a rtů, na jazyku, na patře a na dolním okraji dásní. Obvykle se objevují jednotlivě, ale někdy se mohou vyskytnout i ve shlucích.

Počáteční příznaky

Na začátku vzniku aftu se může v dané oblasti úst objevit mravenčení, pálení nebo drsný pocit. Tyto pocity mohou přetrvávat několik hodin, než se vřed zviditelní. Postižené místo bývá lehce oteklé a bolestivé.

Vzhled

Když se aft objeví, vypadá zpočátku jako malý červený hrbolek, který během jednoho dne praskne a zanechá otevřený, kulatý či oválný vřed bílé nebo nažloutlé barvy s červeným okrajem. Jde o mělký, lehce propadlý vřed, který během hojení šedne.

Příznaky

Hlavním příznakem aftů je silná bolest, která je nejintenzivnější během prvních tří až čtyř dnů po vzniku vřídku. Bolest se zhoršuje při konzumaci dráždivých potravin, jako je kyselé ovoce, kořeněná jídla nebo tvrdé potraviny, například chipsy.

Bolest obvykle ustoupí během sedmi až deseti dnů, přičemž úplné zhojení trvá jeden až tři týdny – větší vřídky vyžadují delší dobu. Většina aftů nezanechává jizvy.

Méně častými příznaky mohou být horečka, celková nepohoda, zduření mízních uzlin na krku, zažívací potíže a různé kožní či slizniční projevy.

Co způsobuje afty?

Přesná příčina vzniku aftů není vždy známá, ale zdá se, že bývají dědičné a jejich výskyt může ovlivňovat řada různých faktorů. Tyto faktory také mohou způsobit vznik nových aftů po období bez příznaků.

Možné příčiny:

Genetika: Přibližně u jednoho ze tří lidí s výskytem aftů v ústech se v rodině vyskytuje stejný problém.

Oslabený imunitní systém: Riziko vzniku aftů je vyšší u lidí s oslabenou imunitou – například při infekci virem HIV nebo u pacientů s AIDS.

Hormonální změny: Hormonální výkyvy spojené s menstruačním cyklem, těhotenstvím nebo dysmenoreou (bolestivá menstruace) mohou přispět ke vzniku vřídků v ústech. Pohlavní hormony mohou jejich výskyt jak zvyšovat, tak snižovat. Během těhotenství – zejména v prvním trimestru – se výskyt aftů často zvyšuje. Ženy jsou tak náchylnější k jejich tvorbě přibližně dvakrát více než muži.

Virové nebo bakteriální infekce: Někteří vědci se domnívají, že afty mohou být důsledkem zvýšené antigenicity – tedy přehnané reakce imunitního systému na bakterie či viry. Zkoumány byly například bakterie Helicobacter pylori či virus herpes simplex, ale jejich přímá souvislost s afty nebyla prokázána.

Rizikové faktory a spouštěče:

• Poranění v ústech: Může být důsledkem zubního ošetření nebo jiného poranění měkkých tkání.
• Příliš agresivní čištění zubů: Může poškodit jemnou sliznici úst.
• Poranění vnitřní strany tváře nebo jazyka: Například při náhodném kousnutí do tváře nebo jazyka.
• Popáleniny způsobené horkým jídlem nebo nápoji: Teplo může poškodit ústní sliznici a vyvolat vznik vřídku.
• Některé chemické látky: Například laurylsulfát sodný (SLS), obsažený v některých zubních pastách a ústních vodách, bývá spojován s tvorbou aftů.
• Kožní vyrážky v ústech: Onemocnění jako lichen planus může přispět ke vzniku vřídků.
• Věk: Afty se obvykle poprvé objevují mezi 10. a 20. rokem, ale mohou vzniknout kdykoliv.
• Stres: Fyzický nebo emoční stres může zvyšovat pravděpodobnost jejich vzniku.
• Nedostatek živin: Nedostatek železa, kyseliny listové, vitamínů B1, B2, B6, B12 nebo zinku může přispět k výskytu aftů. Rizikovým faktorem může být i nízká hladina ferritinu, bílkoviny, která uchovává železo.
• Potravinové alergie: Reakce na určité potraviny mohou způsobovat zánět v ústech. Afty spojené s potravinovými alergiemi se často řeší eliminační dietou.
• Dehydratace: Snížená produkce slin zvyšuje tření v ústech, čímž se zvyšuje riziko podráždění.
• Citlivost na určité potraviny: Například čokoláda, káva, jahody, vejce, ořechy, sýr či kořeněná a kyselá jídla mohou podráždit ústní sliznici.
• Dráždění způsobené rovnátky nebo zubními náhradami: Zubní pomůcky mohou mechanicky dráždit sliznici.
• Trvalé tření od špatně postavených, ostrých nebo ulomených zubů: Dlouhodobé mechanické dráždění může vést ke vzniku vřídků.

---

Vybrané články autorky:

---

Jaké formy aftů rozlišujeme?

Existují tři hlavní typy aftů:

1. Herpetiformní forma

Herpetiformní aftózní stomatitida je vzácná forma, která tvoří méně než 5 procent případů. Projevuje se shluky vřídků velikosti špendlíkové hlavičky, někdy menších než 1 milimetr, které mohou splývat do větších ložisek. Tyto vřídky jsou bolestivé a mohou se objevit ve velkém počtu – až 100 najednou. Obvykle se hojí do týdne, ale pokud splývají, mohou zanechat jizvy. Herpetiformní afty se častěji vyskytují u starších žen.

2. Menší forma (minor)

Známá také jako minor aftózní stomatitida, je nejčastější formou, která postihuje více než 80 procent lidí trpících afty. Vřídky jsou obvykle malé, mají méně než 1 centimetr v průměru, hojí se během týdne a nezanechávají jizvy.

3. Větší forma (major)

Major aftózní stomatitida je nejzávažnější formou a vyskytuje se přibližně u 15 procent pacientů s afty. Vřídky bývají větší než 1 centimetr, mohou být velmi bolestivé a jejich hojení může trvat až čtyři týdny. Na rozdíl od menších aftů po sobě tyto vředy často zanechávají jizvy ve sliznici.

Jak se afty diagnostikují?

Afty lze obvykle rozpoznat svépomocí díky jejich typickému vzhledu a příznakům.

Je vhodné navštívit zubaře nebo lékaře, pokud platí některé z následujících:

• Vřídky se nezahojí do dvou týdnů
• Příznaky zahrnují horečku nebo zduřené mízní uzliny
• Vřídky se často opakují
• Bolest je natolik silná, že brání v jídle nebo pití

Zdravotníci obvykle stanoví diagnózu aftů na základě vyšetření dutiny ústní a posouzení příznaků, stravovacích návyků, zdravotní a rodinné anamnézy a užívaných léků. U dětí zpravidla postačí zdravotní anamnéza a fyzikální vyšetření.

Pokud existuje podezření na jiné onemocnění, může být doporučeno další vyšetření:

• Stěr z vřídku: K určení infekce nebo přítomnosti patogenů
• Krevní test: Může odhalit nedostatek vitamínů, poruchy imunity nebo alergie
• Kultivace vzorku z vřídku: Slouží k identifikaci konkrétních bakterií, virů nebo plísní
• Biopsie: Mikroskopické vyšetření vzorku tkáně
• Cílené vyšetření orgánů: Například vyšetření střev při podezření na související onemocnění

Jaké komplikace mohou afty způsobit?

Afty mohou vést k výrazným komplikacím, které ovlivňují každodenní fungování i celkový komfort. Lidé často pociťují výrazné potíže při mluvení a jídle, protože bolestivé vřídky se zhoršují pohybem úst nebo kontaktem s potravou.

U větších aftů může navíc po zhojení zůstat viditelná jizva v postiženém místě, což může způsobit trvalé změny ve tkáních dutiny ústní.

Mezi další možné komplikace patří:

• Dehydratace a nedostatek živin: Silná bolest může ztěžovat příjem potravy a tekutin, což vede ke sníženému příjmu tekutin a špatnému vstřebávání živin.
• Bakteriální infekce: Afty se mohou druhotně infikovat bakteriemi, i když toto riziko lze často snížit používáním ústní vody s chlorhexidinem.
• Plísňové infekce v ústech: Dlouhodobé používání lokálních kortikosteroidů při léčbě aftů může zvýšit riziko vzniku plísní, které si vyžadují léčbu antimykotiky.

Jak se afty léčí?

Afty obvykle odezní samy bez potřeby lékařského zásahu. Vzhledem k tomu, že přesná příčina není známa, léčba bývá založena na metodě pokus–omyl a zaměřuje se především na zmírnění příznaků.

1. Vlastní péče

Domácí opatření na úlevu od bolesti zahrnují:

• Konzumaci měkkých potravin, jako je jogurt, a vyhýbání se kořeněným, slaným či kyselým jídlům.
• Pití studených nápojů brčkem, aby se minimalizoval kontakt s postiženým místem.
• Přikládání ledu přímo na aft k utlumení bolesti.
• Vyplachování úst slanou vodou – 1 čajová lžička soli rozpuštěná v 1 sklenici vody.
• Důkladné čištění zubů dvakrát denně a používání zubní nitě jednou denně pro udržení správné ústní hygieny. Použití zubního kartáčku s měkkými štětinami může snížit riziko poranění dásní a tím i vzniku nových aftů. Někteří lidé uvádějí méně častý výskyt aftů při používání zubních past bez laurylsulfátu sodného (SLS).

2. Volně prodejné přípravky

Na trhu je dostupná řada přípravků v různých formách – gely, krémy, pasty, spreje, ústní vody nebo pastilky. Před aplikací přípravku je vhodné postižené místo osušit vatovou tyčinkou a poté druhou tyčinkou nanést léčivo.

• Znecitlivující přípravky: Nanášejí se pomocí vatové tyčinky, obsahují látky jako lidokain nebo benzokain. U dětí je třeba použití nejprve konzultovat s lékařem.
• Analgetika: Nesteroidní protizánětlivé léky jako kyselina acetylsalicylová (aspirin), ibuprofen nebo naproxen mohou pomoci zmírnit bolest. Dětem a mladistvým do 18 let by se však aspirin neměl podávat kvůli riziku Reyova syndromu.
• Peroxid vodíku: Smíchejte peroxid vodíku s vodou v poměru 1:1. Roztok naneste vatovou tyčinkou a následně potřete postižené místo malým množstvím hydroxidu hořečnatého („Milk of Magnesia“). Opakujte třikrát až čtyřikrát denně.
• Adstringentní přípravky: Tinktury z myrhy nebo kořene rebarbory mohou pomoci zmírnit bolest a zánět zúžením cév. Před použitím těchto rostlinných prostředků je vhodné se poradit s lékařem nebo zubním lékařem.

3. Léky na předpis

Pokud se afty nezlepší ani po několika týdnech domácí léčby, lékař nebo zubař může předepsat některý z následujících přípravků:

• Kortikosteroidy: Protizánětlivé léky, které lze aplikovat lokálně nebo užívat ústy ke zmírnění zánětu. Lokální kortikosteroidy jsou běžně první volbou při léčbě recidivující stomatitidy.
• Ústní voda s chlorhexidinem: Pomáhá snižovat množství bakterií v dutině ústní a předcházet sekundárním infekcím.
• Kolchicin: Ulevuje od bolesti díky protizánětlivému účinku, který tlumí imunitní reakci spojenou s tvorbou vřídků.
• Pentoxifylin: Ulevuje od bolesti blokováním zánětlivých látek v těle.
• Lidokain ve formě gelu či roztoku: Může účinně tlumit bolest.
• Doxycyklin: Podle metaanalýzy může lokálně podávaný doxycyklin urychlit hojení účinněji než jiné běžně používané metody.
• Sukralfát: Studie z roku 2014 ukázala, že lokální použití sukralfátu může zkrátit dobu hojení a zmírnit bolest.
• Další léky: Mezi další možnosti patří azathioprin, dapson, thalidomid, kyselina hyaluronová nebo heřmánek.

4. Léčba těžkých případů

V závažnějších nebo přetrvávajících případech může být nutný lékařský zásah přesahující běžnou domácí péči. Cílem je zmírnit bolest, urychlit hojení a předejít komplikacím, pokud běžně dostupné nebo předepsané léky nestačí.

• Laserová terapie: Používá se v těžkých případech k odstranění zanícené tkáně a zmírnění bolesti.
• Tyčinky s dusičnanem stříbrným: Slouží k chemickému kauterizování vřídku. Neurychlují ani nezpomalují hojení, ale mohou přinést úlevu od bolesti.
• Kortikosteroidní tablety: Poskytují systémovou léčbu zánětu v ústech i celém těle. Jejich užívání musí být vždy pod lékařským dohledem kvůli možným vedlejším účinkům.

Jak ovlivňuje nastavení mysli vznik aftů?

Vaše duševní nastavení a míra stresu mohou mít na výskyt aftů výrazný vliv. Negativní myšlení zvyšuje stres, úzkost a může vést ke zhoršené kvalitě spánku – což oslabuje imunitní systém, zvyšuje náchylnost ke vzniku vřídků a zpomaluje jejich hojení.

Stres sám o sobě je významným rizikovým faktorem. Negativní myšlení navíc zvyšuje vnímavost k bolesti, zatímco stresové návyky – jako je kousání rtů nebo konzumace kyselých potravin – mohou příznaky ještě zhoršit. Studie z roku 2018 potvrdila silnou souvislost mezi psychickým stresem a výskytem vředů v ústech.

Udržování pozitivního myšlení může naproti tomu pomoci stres snížit a podpořit hojení. Soustředění se na pozitivní myšlenky a klidný přístup pomáhají zmírňovat stres a úzkost. Optimističtější přístup navíc může ovlivnit i vnímání bolesti – výzkumy naznačují, že pokud bolest přijímáme s pozitivnějším nastavením, může se zdát méně intenzivní nebo snesitelnější.

Vědomé prožívání přítomného okamžiku (mindfulness), relaxační techniky a důraz na péči o sebe samé mohou přispět ke zmírnění emočních i fyzických dopadů aftů – a celý proces hojení tak urychlit a zpříjemnit.

Jaké přírodní přístupy lze využít při léčbě aftů?

Existuje mnoho přírodních způsobů, jak afty léčit. Před vyzkoušením těchto metod se však doporučuje poradit se s lékařem nebo zubařem – zvláště pokud máte obavy z možných vedlejších účinků.

1. Potravinové přísady

Jedním z bolestivějších, ale účinných domácích prostředků je použití některých potravinářských přísad přímo na afty.

• Kamenec (alum powder): Tradičně používaný v lidovém léčitelství. Může pomoci zmenšit velikost vřídku, zmírnit bolest a urychlit hojení. Ačkoli při požití ve velkém množství může být toxický až smrtelný, při velmi malém množství aplikovaném lokálně se zdá být bezpečný.

2. Apiterapie

Apiterapie označuje využití včelích produktů – jako je med nebo propolis – pro léčebné účely.

• Přírodní med: Obsahuje řadu biologicky aktivních látek, mimo jiné flavonoidy, fenoly, vitamíny, stopové prvky, aminokyseliny a bílkoviny. V roce 2019 proběhla studie, v níž lidé s drobnými recidivujícími afty aplikovali 100% přírodní med lokálně třikrát až čtyřikrát denně. Výzkumníci uvedli, že díky antimikrobiálním, antibakteriálním, protizánětlivým a antioxidačním vlastnostem medu došlo během ročního sledování k výraznému zlepšení stavu. V randomizované kontrolované studii z roku 2014 byl med označen jako bezpečný a účinný prostředek ke zmírnění bolesti, zmenšení velikosti a zarudnutí drobných aftózních vředů.
• Propolis: Pilotní studie z roku 2006 zjistila, že užívání kapsle s 500 miligramy včelího propolisu může pomoci snížit četnost výskytu recidivujících aftů.

3. Léčivé byliny

Některé byliny se tradičně využívají – a vědecky zkoumají – pro svůj potenciál zmírnit bolest, zkrátit dobu hojení a omezit opakovaný výskyt aftů. Rostlinné prostředky mohou sloužit jako doplňková podpora ke standardní léčbě.

• Aloe vera: Metaanalýza z roku 2022, která zahrnovala devět studií s celkem 847 účastníky, zjistila, že léčba pomocí aloe vera byla účinnější a vedla k rychlejšímu hojení než běžné přístupy. Aloe vera účinně snižuje bolest i velikost vřídku a zároveň vyniká svou bezpečností a minimálními vedlejšími účinky.
• Třapatka nachová (echinacea): Doplněk stravy s echinaceou se v Indii dlouhodobě používá k léčbě vřídků v ústech. Studie z roku 2018 potvrdila, že tablety s echinaceou účinně snižují počet lézí, intenzitu bolesti a četnost recidiv. Navíc podpořily úplné zhojení u pacientů s opakovanými drobnými afty.
• Heřmánek: Studie z roku 2015 ukázala, že extrakt z heřmánku může ulevit od bolesti při výskytu aftů, i když nebyl tak účinný jako běžně používaný kortikosteroid triamcinolon.
• Myrta: Extrakt Myrtex v různých koncentracích snižuje průměr vřídku, bolest a pálivý pocit. Ústní pasta s myrtou může afty zmenšit, zmírnit bolest a omezit zarudnutí i výtok. Esenciální olej i odvar z myrty rovněž pomáhají proti bolesti a zmenšují velikost vřídku – a to bez vedlejších účinků.

4. Výživové doplňky

Některé vitamíny a živiny mohou pomoci zmírnit bolest a snížit četnost výskytu aftů. Tyto doplňky mohou poskytnout další podporu zejména lidem, kteří trpí na opakované výsevy.

• Vitamin B12: Studie z roku 2014 zjistila, že vitamin B12 pomáhá snižovat bolest při aftózních vředech, a mohl by tak sloužit jako doplňková léčba pro lepší zvládání bolesti.
• Vitamin C: Studie z roku 2010 naznačila, že vitamin C může snižovat zánět a podporovat imunitní systém. Rovněž bylo prokázáno, že snižuje četnost i bolestivost drobných aftů.

5. Alternativní metody léčby

Některé postupy tradiční čínské medicíny (TCM), jako je akupunktura nebo terapie „ohnivou jehlou“, mohou pomoci zmírnit bolest, snížit riziko opakování a urychlit hojení aftů.

• Akupunktura: Metaanalýza z roku 2022 zahrnující 18 studií s téměř 1 500 pacienty s vředy v ústech ukázala, že akupunktura může být při léčbě příznaků účinnější než západní medicína. Kombinace akupunktury se západní nebo čínskou medicínou prokazatelně snižovala opakovaný výskyt vředů a zmírňovala bolest. Používaly se různé techniky – klasická akupunktura, elektroakupunktura, ohnivá akupunktura, „květinová“ (plum blossom) akupunktura nebo tlaková akupunktura.
• Terapie ohnivou jehlou: Tato jedinečná technika tradiční čínské medicíny spočívá v zapichování rozžhavených jehel do postižených oblastí nebo akupunkturních bodů. Metaanalýza z roku 2024, která zahrnovala devět studií s téměř 1 500 účastníky, potvrdila, že tato metoda je účinná při léčbě aftů – přináší úlevu od bolesti, zlepšuje příznaky a urychluje zotavení.
• Injekce do akupunkturních bodů a ohnivá jehla: Studie z roku 2015 zjistila, že kombinace injekcí shuang huanglian do několika akupunkturních bodů spolu s terapií ohnivou jehlou dosáhla 92,4% účinnosti – což bylo více než 77,2% účinnost u účastníků, kteří dostávali perorální vitaminy a podkožní injekce transfer faktoru. Tato kombinovaná terapie vedla k rychlé úlevě od bolesti, zlepšení příznaků, zkrácení doby hojení a snížení četnosti recidiv.

Jak lze předcházet vzniku aftů?

Ačkoli aftům nelze zcela předejít – zejména kvůli nejasné příčině jejich vzniku – existují kroky, které mohou pomoci omezit podráždění ústní sliznice a snížit četnost výskytu:

• Používejte zubní kartáček s měkkými štětinami, pastu bez laurylsulfátu sodného (SLS) a po jídle používejte zubní nit, abyste udrželi dutinu ústní čistou.
• Ujistěte se, že rovnátka dobře sedí, a ostré hrany zakrývejte ortodontickým voskem, abyste předešli poranění.
• Věnujte se technikám zvládání stresu, jako je mindfulness nebo meditace.
• Veďte si stravovací deník, který vám může pomoci odhalit možné spouštěče v jídelníčku.
• Vyhýbejte se žvýkačkám a tvrdým, kyselým, slaným nebo kořeněným potravinám, které mohou ústní sliznici podráždit.
• Omezte konzumaci alkoholu a kouření.
• Dodržujte zdravou, vyváženou stravu s dostatečným příjmem vitamínu B12, kyseliny listové a ferritinu

–ete–