Spor mezi Harvardskou univerzitou a americkou vládou vyeskaloval poté, co instituce odmítla splnit seznam podmínek týkajících se řešení antisemitismu na akademické půdě a ukončení programů diverzity, rovnosti a inkluze (DEI).
Vláda nejprve univerzitu varovala, že přezkoumá 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách. Po několika jednáních obě strany oznámily 14. dubna, že čtvrtina této částky je nyní zmrazena kvůli nečinnosti univerzity v reakci na vládní ultimátum.
Rektor Harvardu Alan Garber 14. dubna prohlásil že se nevzdá „nezávislosti své školy ani jejích ústavních práv“. Americký prezident Donald Trump napsal následující den na Truth Social: „Možná by Harvard měl přijít o status daňové výjimky a být zdaněn jako politický subjekt, pokud bude i nadále prosazovat politickou a ideologickou ,nemoc’ inspirovanou/podporovanou terorismem? Nezapomeňte, že status daňové výjimky je zcela podmíněn jednáním ve VEŘEJNÉM ZÁJMU!“
V reakci na zprávy, že daňový úřad (IRS) vyšetřuje možnost odebrání statusu Harvardu, řekl zástupce tiskového mluvčího Bílého domu Harrison Fields deníku Epoch Times, že „vyšetřování porušení daňového statusu instituce bylo zahájeno ještě před“ Trumpovým příspěvkem na sociální síti. Dodal, že jakékoli šetření IRS bude probíhat nezávisle na prezidentovi. Epoch Times požádal o vyjádření i daňový úřad.
Jak funguje osvobození od daně?
Zákon o příjmech z roku 1909 umožňuje, aby neziskové organizace, které působí „výhradně pro náboženské, charitativní nebo vzdělávací účely“, byly osvobozeny od daní. Tento status uděluje daňový úřad (IRS) a opravňuje vzdělávací, náboženské, charitativní, občanské a pracovní organizace k osvobození z povinnosti platit federální daně z příjmů a obecní daně z nemovitosti. Osvobození od daně zároveň umožňuje lidem poskytovat těmto organizacím dary, které si mohou odečíst z daní.
Drtivá většina vysokoškolských institucí po celé zemi, ať už veřejných nebo soukromých, tohoto statusu požívá, což jim poskytuje výrazné finanční výhody oproti školám fungujícím za účelem zisku.
Příjmy generované těmito organizacemi musí být znovu investovány do provozu organizace, nikoliv vypláceny akcionářům nebo vedení instituce, jak je tomu u podniků a korporací. Zároveň subjekty osvobozené od povinnosti platit daně mají „absolutní zákaz“ veřejně podporovat nebo oponovat kandidátům ucházejícím se o politickou funkci, avšak určité jiné politické aktivity, jako je lobbování, vzdělávání voličů či ovlivňování legislativy, jsou v omezené míře povoleny. Trump tvrdí, že Harvard tato omezení porušil.
Podle Asociace amerických univerzit musí školy osvobozené od daně každoročně prokazovat soulad se státními a federálními předpisy.
Může IRS zrušit osvobození od daně?
Federální zákon opravňuje daňový úřad odebrat organizaci status daňové výjimky. Daňový úřad musí nejprve provést audit a o svém záměru organizaci informovat. Podle úřadu musí být vyčerpán správní proces, než může být spor předložen daňovému nebo federálnímu soudu.
Na rozdíl od toho, co naznačuje Trumpův nedávný příspěvek na sociálních sítích, federální zákon zakazuje „členům vyššího vedení výkonné moci žádat zaměstnance IRS o zahájení nebo ukončení auditu či vyšetřování“.
„Tento zákaz se vztahuje jak na přímé žádosti, tak na žádosti učiněné prostřednictvím zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že existují pouze omezené výjimky, musí být každá žádost posuzována individuálně,“ uvádí daňový úřad.
Před dvaačtyřiceti lety Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí daňového úřadu odebrat univerzitě Bob Jones University osvobození od daně kvůli diskriminačním přijímacím praktikám vůči černošským uchazečům, kteří byli v mezirasových manželstvích nebo vztazích. Tato instituce nakonec po letech svůj status daňové výjimky opět získala.
Možný soudní spor
Neal McCluskey, ředitel Centra pro svobodu vzdělávání při Cato Institutu, uvedl, že Harvard neváhá podat žalobu, pokud by mu daňový úřad skutečně osvobození od daně zrušil. „Jsem si jistý, že by se o to vedl soudní spor dříve, než by je to finančně vážně zasáhlo,“ řekl pro Epoch Times.
McCluskeyho kolega Walter Olson z Robert A. Levy Center for Constitutional Studies při Cato Institute napsal 17. dubna, že federální vláda by měla problém přesvědčit soudy, že má právo regulovat „ideologickou rozmanitost“ na Harvardu, vzhledem k ochraně Prvního dodatku.
Požadavky Trumpovy administrativy podle dopisu z 11. dubna zahrnují zlepšení „názorové rozmanitosti“ při přijímání studentů a zaměstnávání učitelů a ukončení „ideologického zajetí“ univerzity.
Genevieve Lakierová, odbornice na První dodatek z Právnické fakulty Univerzity v Chicagu, uvedla, že První dodatek chrání vysoké školy a univerzity, zajišťuje jejich svobodu rozhodovat, co budou učit a koho budou přijímat mezi studenty a zaměstnance.
„To je základní podstata akademické svobody a je v této zemi ústavně chráněna,“ řekla s tím, že vláda nemůže školám vyhrožovat krácením financí nebo odebráním daňového statusu jako trest za jejich názory či výuku.
Proč ke rozkolu mezi Trumpem a školou došlo?
Trump během své kampaně slíbil, že odstraní progresivní programy diverzity, rovnosti a inkluze (DEI) ve vyšším vzdělávání, a krátce po nástupu do úřadu vydal výkonná nařízení, která požadovala ukončení programů jako školení v oblasti diverzity a jakýchkoli rasových preferencí při přijímání, zaměstnávání a výuce, v souladu se Zákonem o občanských právech z roku 1964. Vydal také samostatné nařízení týkající se zákazu antisemitických aktivit ve školních areálech.
Trump uvedl, že provede audity škol zaměřené na odhalení důkazů o existenci programů DEI a federální agentury během vyšetřování zjistily, že Harvard předpisy porušil. Propalestinské demonstrace a údajné incidenty antisemitismu na této prestižní instituci začaly po útocích teroristické skupiny Hamás na Izrael 7. října 2023, což vedlo k rezignaci bývalé rektorky univerzity Claudine Gayové a k podání žaloby na školu ze strany židovských studentů, kteří uvedli, že byli obtěžováni.
Nápravná opatření uvedená v dopise z 11. dubna, na která Harvard odmítl reagovat, zahrnovala reformy přijímání a zaměstnávání založené na profesních zásluhách místo ideologických kritérií, přísnější kontrolu zahraničních uchazečů, podporu názorové rozmanitosti, další kroky v boji proti antisemitismu, zpřísnění disciplinárních opatření vůči studentům a zlepšení transparentnosti a kontroly nad zaváděním těchto reforem.
Bývalý prezident a absolvent Harvardu Barack Obama vyjádřil Harvardu podporu. Trump následně reagoval hrozbou odebrání osvobození od daně.
Co je v sázce?
Pokud by Harvard přišel o svůj status osvobození od daně, musel by ročně platit miliony dolarů na místních daních z nemovitosti a také by se mohly snížit dary, protože přispěvatelé by si již nemohli uplatnit daňové odpočty.
Zaměstnanci Harvardu platí daň z příjmu, ale Harvard sám jako nezisková instituce nemusí platit daně tak, jak to činí podniky a korporace, ani vybírat daň z prodeje od zákazníků.
„Cílem není vydělat více peněz, než kolik je potřeba na provoz,“ řekl McCluskey. Jason Newton, ředitel mediálních vztahů Harvardu, uvedl, že ztráta statusu daňové výjimky by ohrozila vzdělávací poslání univerzity.
„Osvobození od daně znamená, že větší část každého dolaru může jít na stipendia pro studenty, na výzkum zachraňující a zkvalitňující životy a na technologický pokrok, který podporuje hospodářský růst,“ napsal v e-mailu pro Epoch Times s tím, že administrativa prezidenta Trumpa nemá právní základ pro odebrání osvobození od daně.
„Mělo by to za následek omezení finanční pomoci studentům, ukončení klíčových programů lékařského výzkumu a ztrátu příležitostí k inovacím. Protiprávní použití tohoto nástroje by mělo vážné důsledky pro budoucnost vyššího vzdělávání v Americe.“
Může si Harvard tento boj dovolit?
McCluskey uvedl, že Harvard disponuje nadačním jměním ve výši 53 miliard dolarů, avšak toto jmění je rozděleno do 14 600 jednotlivých fondů určených na konkrétní účely, například na financování určité profesury po několik let. Velká část prostředků je určena na podporu studentů.
„Není to jen nějaký obrovský pytel peněz,“ poznamenal s tím, že právní spory již v minulosti vznikly, když se instituce pokusily utrácet nadační prostředky jinak, než bylo jejich stanovené využití.
Kromě možné ztráty 2,2 miliardy dolarů na grantech a 60 milionů dolarů na smlouvách kvůli nesplnění požadavků uvedených v nedávném dopise vládních úřadů hrozí Harvardu také ztráta milionů dolarů na výzkumných prostředcích v důsledku nových nařízení Národních ústavů zdraví (NIH), která omezují režijní náklady na výzkumné granty na 15 procent.
Unie Americké asociace univerzitních profesorů při Harvardu podala 11. dubna žalobu na administrativu prezidenta Trumpa poté, co bylo oznámeno, že kvůli nesplnění podmínek vyplývajících z prezidentových výkonných nařízení zakazujících DEI programy a antisemitismus je v ohrožení 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Harvard 8. dubna oznámil, že si kvůli finanční nejistotě související s možnými škrty půjčí 750 milionů dolarů. Necelý měsíc předtím Harvard zveřejnil, že pokryje všechny náklady studentům z rodin s ročním příjmem pod 100 tisíc dolarů, a studentům z domácností s příjmem pod 200 tisíc dolarů poskytne bezplatné školné.
Ve zprávě z 17. března bylo uvedeno, že 55 procent studentů bakalářských programů na Harvardu pobírá finanční pomoc, přičemž průměrná částka, kterou rodina zaplatí za akademický rok 2023–2024, činí 15 700 dolarů.
McCluskey také uvedl, že Harvard má silnou síť bohatých absolventů-donorů, kteří by pravděpodobně škole finančně pomohli, pokud by došlo k dočasnému nebo trvalému odebrání jejího daňového statusu.
V článku byly použity informace tiskové agentury Associated Press.
–ete–
