Po nedávném kroku americké vlády, která se snaží omezit přijímání zahraničních studentů na Harvardovu univerzitu a prověřuje čínské občany studující ve Spojených státech kvůli možným vazbám na komunistickou stranu, se do popředí zájmu dostává rozsáhlá spolupráce této prestižní vzdělávací instituce s Pekingem.
Nejstarší a nejbohatší americká univerzita čelí rostoucí kritice kvůli kontroverznímu výzkumnému partnerství s Čínou, své roli ve vzdělávání dětí vrcholných kádrů čínského režimu a za poskytování prostoru Komunistické straně Číny (KS Číny) k šíření propagandistických narativů a potlačování odlišných názorů přímo na americké půdě.
Americké ministerstvo zahraničí nařídilo 27. května zastavení všech pohovorů ke studentským vízům. Následující den ministr zahraničí Marco Rubio oznámil zpřísnění podmínek pro udělování víz čínským občanům a dodal, že ministerstvo „bude agresivně rušit víza čínským studentům, včetně těch s vazbami na Komunistickou stranu Číny nebo studujících v citlivých oborech“.
Harvard je mezi čínskou veřejností dlouhodobě známý jako instituce, která vzdělává elity komunistického režimu, včetně potomků vůdců komunistické strany. Státní médium Shanghai Observer například v roce 2014 dalo Kennedyho fakultě vládnutí (Harvard Kennedy School) neoficiální přezdívku „stranická škola“ v narážce na čínské instituce určené k výcviku a ideologické výchově politických kádrů režimu.
Harvard přijímá rozsáhlé finanční dary a příspěvky z Číny – včetně těch od osob s vazbami na čínský režim.
Američtí zákonodárci poukazují speciálně na Harvardu a jeho spolupráci s čínskými subjekty, včetně těch, které byly zařazeny na sankční seznam kvůli podezření z účasti na porušování lidských práv, zatímco další kritici varují před nekontrolovaným růstem vlivu Pekingu na tuto univerzitu.
Harvard kromě miliardových dotací z amerického federálního rozpočtu, které se Trumpova administrativa aktuálně snaží zastavit, přijímá také rozsáhlé finanční dary a příspěvky z Číny – včetně těch od osob s vazbami na čínský režim.
Li Yuanhua, bývalý docent Pekingské pedagogické univerzity (Capital Normal University), řekl pro Epoch Times, že vztah mezi Harvardem a Čínou je navenek prezentován jako akademická spolupráce a mezinárodní výměna, ve skutečnosti však slouží politickým a technologickým cílům čínského režimu. „KS Číny neproniká jen do jedné univerzity, ale do celého [amerického akademického] systému,“ uvedl Li.
Epoch Times oslovily Harvardovu univerzitu s žádostí o vyjádření, ale do doby vydání článku neobdržely odpověď.
Omezení přijímat mezinárodní studenty
Americké Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) zrušilo 22. května certifikaci Harvardovy univerzity k přijímání zahraničních studentů. Podle oficiálního webu Harvardu tvoří zahraniční studenti 27 procent, tedy přibližně 7 000 osob, z celkového počtu zapsaných studentů na akademický rok 2024–2025. Zhruba pětina z nich jsou občané ČLR.
Prezident Donald Trump uvedl, že jedním z důvodů tohoto omezení je údajné selhání Harvardu v boji proti antisemitismu mezi zahraničními studenty, z nichž se někteří účastnili protestů vyvolaných válkou mezi Izraelem a teroristickou skupinou Hamás. Ve vyjádření z 28. května dále uvedl, že podle něj by podíl zahraničních studentů na Harvardu neměl přesáhnout 15 procent, aby američtí občané měli větší šanci studovat na této prestižní univerzitě.
Po podání žaloby ze strany Harvardu federální soud 23. května dočasně příkaz ministerstva zablokoval.
Na tiskové konferenci, která se konala 30. května, prezident Trump dodal, že vítá přítomnost zahraničních studentů ve Spojených státech. „My jen nechceme studenty, kteří dělají problémy,“ prohlásil americký státník.
V dubnu a květnu zrušila americká vláda Harvardově univerzitě granty v celkové hodnotě téměř 3 miliard dolarů. Důvodem byly obavy, že škola nedělá dost pro řešení antisemitismu na svém kampusu.
Harvard tato obvinění odmítá s tím, že podnikl kroky na ochranu židovských studentů a zaměstnanců. Zároveň obvinil Trumpovu administrativu, že se mstí univerzitě za to, že „uplatňuje svá práva na svobodu projevu a odmítá vládní snahy zasahovat do řízení, osnov a ‚ideologie‘ svých pedagogů a studentů“.
Trumpovo rozhodnutí zpřísnit vízová omezení pro čínské občany kritizoval také Peking. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning tento krok odsoudila na tiskové konferenci konané 28. května.
Neoficiální „stranická škola“ pro čínské komunisty
Podobně jako v případě debaty o antisemitismu se i obavy z rostoucího vlivu Pekingu na Harvardu znovu objevily v dubnu 2024, kdy na univerzitě vystoupil čínský velvyslanec ve Spojených státech Xie Feng.
Během akce konané 20. dubna byla Cosette Wu, studentka z Taiwanu – ostrovního státu, který si Peking nárokuje jako součást svého území – rychle vyvlečena ze sálu studentem z pevninské Číny poté, co přerušila Xieho projev nápisem na plakátu a výkřiky kritizujícími komunistickou Čínu.
Podle studentského deníku Harvard Crimson uložila univerzita Wu a dvěma dalším studentům, kteří se protestu zúčastnili, disciplinární podmínku. Z dokumentů, které získal Výbor Sněmovny reprezentantů pro otázky KS Číny, vyplývá, že akademický děkan v e-mailu studentovi z pevninské Číny sdělil, že jeho chování porušilo harvardskou politiku proti fyzickému násilí, ale rozhodl se proti němu nepřijmout žádné disciplinární opatření.
Podle prohlášení jednoho úředníka z Bílého domu, které zveřejnila agentura Reuters 23. května, „Harvard příliš dlouho nechával Komunistickou stranu Číny, aby ho zneužívala“ a „zavíral oči před šikanou řízenou KS Číny přímo na kampusu“.
Od poloviny 90. let navštívily Harvard za účelem krátkodobého studia tisíce čínských komunistických funkcionářů. Po roce 2 000 univerzita zřídila program „Čínští lídři v rozvoji“ právě pro takové studenty. V listopadu 1997 tehdejší šéf KS Číny Jiang Zemin vystoupil na Harvardu před publikem o tisíci lidech. Následující rok jeho návštěvu oplatil tehdejší prezident Harvardu Neil L. Rudenstine, který se jako první rektor této univerzity vydal během svého funkčního období do pevninské Číny.
Mezi další vysoce postavené čínské představitele, kteří na Harvardu studovali, patří bývalý viceprezident Li Yuanchao a někdejší vicepremiér Liu He, jenž zastupoval Peking při obchodních jednáních se Spojenými státy během první Trumpovy administrativy. Oba studovali na Kennedyho fakultě vládnutí.
Xi Mingze, dcera současného čínského vůdce Xi Jinpinga, začala studovat na Harvardu přibližně v roce 2010, tedy ještě předtím, než její otec koncem roku 2012 převzal vedení země. Studium absolvovala pod pseudonymem na kampusu v Cambridge ve státě Massachusetts a promovala v roce 2014.
Mezi další děti čínských vysokých představitelů, které studovaly na této prestižní univerzitě, patří Alvin Jiang, vnuk dnes již zesnulého Jiang Zemina, a Bo Guagua, syn Bo Xilaie, bývalého člena politbyra ústředního výboru KS Číny, který si v současnosti odpykává doživotní trest za korupci.
Rudý kapitál a „sjednocená fronta“
V 80. a 90. letech čínské úřady povzbuzovaly své úředníky ke studiu v zahraničí v rámci částečné hospodářské a byrokratické reformy režimu. Ovšem po roce 2000, kdy vedení strany ustoupilo od reforem, zintenzivnilo porušování lidských práv a zpřísnilo kontrolu nad společností, začal Peking využívat svou ekonomickou sílu k šíření vlivu a prosazování svých ideologických priorit.
Podle údajů amerického ministerstva školství získal Harvard z Číny od roku 2013 desítky milionů dolarů formou darů. Část z nich prošla přes Hongkong a Singapur nebo byla poskytnuta anonymně, což značně ztěžuje dohledání jejich původu.
V roce 2014 věnoval hongkongský realitní magnát Ronnie Chan Harvardu 350 milionů dolarů, v té době největší jednorázový dar v historii univerzity. Fakulta veřejného zdraví byla poté pojmenována po jeho otci T. H. Chanovi.
Poradenská společnost Strategy Risks uvedla ve zprávě z 22. dubna, že čínský režim „ovlivňuje Harvardovu univerzitu, aby čas od času podporovala politickou agendu Pekingu“, a zároveň vyjádřila „pochybnosti o tom, nakolik je Harvard účinný při omezování autoritářského vlivu strany“.
Zpráva rovněž poukázala na to, že Ronnie Chan je členem správní rady Nadace pro výměnu mezi USA a Čínou (U.S.–China Exchange Foundation), kterou americká vláda zařadila na seznam zahraničních agentů.
Komentátor čínského dění Wang He uvedl pro Epoch Times, že spolupráce mezi Čínou a Harvardem přesahuje běžnou akademickou výměnu a jde spíše o „projekt kognitivní války a sjednocené fronty, který KS Číny cíleně přizpůsobila slabinám západního systému“.
„Sjednocená fronta“ je označení pro strategii komunistické strany, která spočívá v infiltrování organizací a ovlivňování jednotlivců, kteří nejsou členy strany, s cílem získat je pro komunistické hnutí. Strana tuto taktiku úspěšně použila při převzetí moci na pevninské Číně v roce 1949 a dodnes udržuje Oddělení práce na sjednocené frontě, jehož úkolem je podvracet Taiwan, Spojené státy a další země.
Shen Ming-shih z tchajwanského Národního institutu pro obranný a bezpečnostní výzkum řekl Epoch Times, že vedle Harvardu a dalších amerických vysokých škol existují podobné případy ovlivnění akademického prostředí ze strany čínského režimu i na univerzitách ve Velké Británii, Austrálii a Evropě. „Neměli bychom už nadále přistupovat k plánům totalitního systému s volnou a otevřenou myslí,“ uvedl Shen.
Technologie a totalitarismus
Rozsáhlá spolupráce Harvardovy univerzity s Čínou se stala terčem kritiky kvůli obavám, že taková partnerství napomáhají technologickému rozvoji komunistického režimu, podporují jeho represivní vládu vůči vlastnímu obyvatelstvu a šíří autoritářství Pekingu do zahraničí.
Wang He uvedl, že ačkoliv se nedávné kroky americké vlády vůči Harvardu mohou někomu jevit jako tvrdé, jde podle něj o nezbytné opatření proti aktivitám režimu. „Pod záminkou akademické výměny režim KS Číny vyváží ideologii, proniká do tvorby politik, přetahuje talenty a krade technologie,“ řekl a dodal: „Trumpova opatření představují institucionální uzavření tohoto vlivového řetězce.“
V prosinci 2021 byl Charles Lieber, bývalý vedoucí katedry chemie a chemické biologie na Harvardu, shledán vinným z toho, že zatajil své zapojení do programu Tisíc talentů – iniciativy Číny zaměřené na nábor vysoce kvalifikovaných odborníků z celého světa pro práci ve prospěch Pekingu.
Lieber byl obžalován již v roce 2020, společně s čínskou občankou Yanqing Ye, která byla zapsaná ke studiu na Bostonské univerzitě, přičemž zároveň sloužila jako poručík v Lidové osvobozenecké armádě, a se Zhenem Zaosongem, čínským medicínským vědcem z Harvardu, který se pokusil propašovat biologické vzorky ze Spojených států. Yanqing Ye mezitím uprchla zpět do Číny, než mohla být zadržena.
Mezi čínskými občany, kteří absolvovali školení v rámci harvardských programů, byli i členové Sboru pro výrobu a výstavbu v Xinjiangu (XPCC), což je polovojenská organizace čínského režimu, která byla obviněna ze „závažného porušování práv“ ujgurské populace v oblasti Xinjiangu.
Spojené státy uvalily v roce 2020 na XPCC sankce kvůli jeho podílu na genocidní politice Číny vůči Ujgurům, muslimské etnické skupině, která tvoří téměř polovinu obyvatelstva tohoto regionu.
Skupina amerických zákonodárců zaslala 19. května rektorovi Harvardovy univerzity Alanu Garberovi dopis, ve kterém požaduje svědectví a dokumentaci týkající se spolupráce univerzity s XPCC a dalšími sankcionovanými subjekty.
Partnerství mezi XPCC a Harvard China Health Partnership bylo navázáno v roce 2019, tedy několik let poté, co se začaly objevovat informace o hromadných internacích ujgurské menšiny do pracovních táborů.
Zákonodárci rovněž vyjádřili obavy z možné spolupráce Harvardovy univerzity s Čínou v oblasti transplantace orgánů, odvětví, které je v Číně spojováno s hromadným vražděním vězňů svědomí, jako jsou praktikující Falun Gongu, Ujgurové a křesťané.
Upozornili na sedm výzkumných studií o transplantacích orgánů, které byly publikovány v letech 2023 a 2024 ve spolupráci mezi Harvardem a čínskými partnery. Jedna z nich nese název „Transplantace bijícího srdce: První případ u člověka“.
– ete –
