Španělsko letos čelilo jedné z nejhorších požárních sezón za poslední desetiletí, přičemž systém Copernicus pro monitorování lesních požárů (EFFIS) hlásí více než 400 tisíc hektarů spálené půdy. Naši reportéři ve Španělsku hovořili s místními farmáři, kteří se shodují na tom, že nesmyslné politiky zakotvené v Green Dealu a zákaz tradičního hospodaření v lesích jsou tím, co způsobilo tak rozsáhlé řádění ohně.
„Je to jako být na měsíci, všechno je černé,“ posteskl si pro Epoch Times Roberto López, chovatel dojnic z Galície. Hornatý region potkávají požáry každý rok. Letošek byl však jiný. Ohnivý živel zpustošil 150 tisíc hektarů lesů, pastvin a živobytí pro místní venkovské komunity, které zanechal v naprosté spoušti a beznaději.
López se domnívá, že hlavní příčinou velkých požárů je depopulace ve vesnicích, nedostatek lidí na venkově. Podle něj za to může restriktivní politika posledních několika desítek let, která učinila z tradičního chovu koz, ovcí a krav nelehké podnikání. A protože kromě zemědělství na venkově nejsou žádné jiné příležitosti k výdělku, lidé odešli do měst a vesnice zejí prázdnotou. Zatímco v roce 1960 tvořilo venkovské obyvatelstvo ve Španělsku 43,4 %, v roce 2021 už to bylo jen 16 %.
„Farmáři, kteří mívali ve vesnici 10 tisíc ovcí, jich dnes mají ani ne 300,“ pronesl López a dodal: „Všechny ty ovce požíraly ty keře, které teď hoří.“
S podobným názorem přišel i Víctor Viciedo, předseda Asociace nezávislých farmářů Valencie (ALIV). „Jedna koza v zimě udělá víc než sto hasičů v létě, protože každé pasoucí se zvíře čistí les, snižuje množství hořlavé biomasy a vytváří přirozené protipožární pásy,“ uvedl pro Epoch Times.
Velké plochy území se však v posledních letech proměnily na biosférické rezervace a přírodní parky, do kterých dobytek nesmí vstoupit, a farmáři mají zákaz do pozemku zasahovat.
„Rozhodnou, že vaše vlastní půda je biosférickou rezervací nebo součástí sítě Natura, a na vašem vlastním pozemku si nemůžete pokácet strom, odstranit trní, odstranit kapradí nebo cokoliv jiného, protože tam zpívá cikáda nebo protože tam je ropucha nebo něco takového,“ postěžoval si a dodal: „V 50 000 hektarové oblasti se pokoušíte vyčistit 30 hektarů a oni vám to nedovolí.“
Tradiční metody prevence požárů nejsou povoleny
V oblasti se dříve používaly funkční způsoby prevence požárů. López vysvětlil Epoch Times, že se jednalo o kontrolované vypalování vybraných úseků o velikosti pěti, 10, 15 hektarů. Vypálené pásy půdy se v létě zazelenaly novou trávou a spolehlivě zastavily případné požáry, které neměly prostor se rozšířit.
Dalším způsobem bylo vypásání pastvin dobytkem, který likvidoval plevel a traviny. „U snímků z dronů, které jsme pořídily včera, můžete vidět, že místa, kde byly krávy, nebyla spálena a tam, kde krávy nemají dovoleno zůstat, byla naprosto sežehnuta,“ řekl 25. srpna López, který objíždí region, aby dobrovolně pomáhal ostatním farmářům postiženým požáry.
Vypalování je nyní zakázáno a pohyb dobytka je také značně omezen kvůli environmentálním předpisům státu a Evropské unie. Zákon o obnově přírody a síť Natura 2000, která pokrývá téměř 30 % španělského území, brání odstraňování křovin a pastvě v chráněných oblastech.
S rozvojem environmentálních předpisů narůstá množství suché vegetace, čímž vzniká obrovská zásoba paliva, která se neškodnou jiskrou může proměnit v tragédii. „Politiky EU v oblasti životního prostředí pomohly omezit přímé kácení lesů,“ řekl Viciedo.
Státní koordinátor Svazu zemědělců a chovatelů dobytka Luis Cortés je k tvrdým ekologickým předpisům také velmi kritický: „V Bruselu a v Madridu, v kanceláři na ministerstvu nebo na policejní služebně, všichni uplatňují environmentální předpisy, o nichž si myslí, že jsou velmi dobré, ale v praxi jsou pohromou,“ sdělil Epoch Times.
Podobný názor vyslovil i José Vicente Andreu, předseda oblastní pobočky Zemědělského sdružení mladých zemědělců (ASAJA Alicante). „Neexistuje žádné logické vysvětlení toho, co se děje. Zásadní chyba spočívá v evropských a státních politikách, které se roky zavádějí,“ prohlásil v rozhovoru pro španělský Epoch Times.
Jedna koza v zimě udělá víc než sto hasičů v létě.
Víctor Viciedo, předseda Asociace nezávislých farmářů Valencie (ALIV)
Evropský Green Deal dopadá na zemědělce z vícero stran. Zákon o obnově přírody usiluje o navrácení půdy do „přirozeného či divokého“ stavu, zatímco strategie Z farmy na vidličku (Farm to Fork) má do roku 2030 snížit používání pesticidů a antibiotik o 50 % a hnojiv o 20 %.
Rámcová směrnice pro vodní politiku zase omezuje zavlažování a díky seznamu chráněných druhů (LESPRE) se zvyšují útoky na hospodářská zvířata kvůli ochraně iberského vlka. Zákon o zdraví zvířat omezil pohyb dobytka, nutí chovatele zvířata zabíjet a stal se z něj byrokratický moloch, který vyřadil z podnikání malé zemědělce na úkor velkých agrokorporací, namítl Viciedo.
Navzdory tomu ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografické výzvy tyto předpisy obhajuje s tím, že jejich cílem je „vyvážit ochranu přírody s lidskou činností“. S tím však zemědělci kategoricky nesouhlasí. „Těžba dřeva a biomasy, extenzivní pastva a horské suché zemědělství jsou skutečnými strážci lesa. Ale právě tito strážci byli první, kdo padl v důsledku těchto mylných politik,“ shrnul Andreu.
Jaká je cesta ven?
Jak rozsáhlé požáry do budoucna omezit? Venkov se neomezuje jen na stížnosti, štědrý je s i návrhy řešení. „Prvním řešením je znovu udělat venkov ziskovým,“ myslí si Viciedo. Jedině tak se podle něj vrátí dost lidí, kteří budou schopni s ohněm bojovat. K tomu je však zapotřebí anulovat všechny restriktivní předpisy, které farmářům brání obhospodařovat les a využívat území pro pastvu.
Andreu a jeho sdružení prosazuje pružnější regulace a poukazuje na příklad Sorie, kde „regulované lesnictví po léta bránilo požárům“. Cortés navrhuje, „aby zvířata spásala křoviny a aby bylo dovoleno využívat suché dřevo z hor“. López varuje, že „když města nebudou poslouchat producenty potravin, budou trpět“.
