ZÁKLADNÍ PRŮVODCE
Odborně posoudila: Beverly Timerding, MD
Rakovina tlustého střeva (kolorektální karcinom) je třetím nejčastěji diagnostikovaným nádorem u mužů i žen ve Spojených státech. Zatímco celková míra výskytu se zdá sice klesá, u osob mladších 50 let naopak od poloviny 90. let každoročně stoupá, a to o 1 až 2 procenta. Navíc je rakovina tlustého střeva druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu, pokud se sečtou počty úmrtí u obou pohlaví.
Jedním z problémů při diagnostice rakoviny tlustého střeva je skutečnost, že se často zprvu neprojevují příznaky. Jakmile se příznaky objeví, lékaři obvykle provádějí gastrointestinální (GI) vyšetření, aby vyloučili jiné komplikace či příčiny.
Dobrou zprávou je, že pětiletá relativní míra přežití u rakoviny tlustého střeva dosahuje přibližně 91 procent u lokalizovaných nádorů – tehdy, když byla rakovina zachycena včas a nerozšířila se do dalších oblastí. Pokud však zůstane nerozpoznaná a metastazuje do jiných částí těla, pak tato čísla výrazně klesají.
Jaké jsou běžné typy rakoviny tlustého střeva ?
Existuje několik různých typů rakoviny tlustého střeva. Všechny vznikají v důsledku nekontrolovaného růstu buněk ve tkáni tlustého střeva nebo konečníku, přičemž se mohou šířit i do dalších částí těla. Některé také typy souvisejí s genetickou predispozicí nebo rodinnou anamnézou, ale jiné však žádnou zjevnou genetickou vazbu nevykazují.
Adenokarcinom
Tvoří přibližně 95 procent všech případů rakoviny tlustého střeva. Začíná v buňkách tlustého střeva a konečníku, které produkují bílkoviny zajišťující lubrikaci této části trávicího traktu. Stěna tlustého střeva má několik vrstev, včetně sliznice (mukózy) a podslizniční vrstvy (submukózy), které jsou nejčastěji postiženy právě adenokarcinomy.
Gastrointestinální stromální tumor (GIST)
Více než polovina těchto nádorů začíná v žaludku. Většina ostatních v tenkém střevě, i když se mohou objevit kdekoli v trávicím traktu. Jde o vzácný typ nádoru, který představuje asi 0,1 procenta všech případů rakoviny tlustého střeva. Vzniká z nekontrolovaného růstu specializovaných buněk, jež normálně fungují jako nervové buňky stimulující střevní svalovinu. V tlustém střevě se objevuje jen zřídka a některé tyto nádory mohou být nezhoubné.
Karcinoidní nádory
Vzácný typ rakoviny tlustého střeva, který obvykle vzniká ve výstelce trávicího traktu.
Lymfom
Tento typ rakoviny začíná v lymfatických uzlinách a může postihovat tlusté střevo i trávicí trakt. Jedná se o vzácnou formu rakoviny tlustého střeva, která představuje pouze asi 0,5 procenta všech případů lymfomů gastrointestinálního traktu.
Spinocelulární (dlaždicobuněčný) karcinom
Vzácný nádor, který tvoří jen asi 1 procento případů rakoviny tlustého střeva. Obvykle je diagnostikován v pokročilejším stadiu a má nepříznivou prognózu.
Leiomyosarkom
Vzácná forma rakoviny vznikající v hladké svalovině pojivové tkáně, včetně oblasti anu.
Jaké jsou příznaky a rané známky rakoviny tlustého střeva?
Rakovina tlustého střeva se v časných stadiích obvykle neprojevuje žádnými příznaky, což ztěžuje jeho včasné odhalení.
S postupujícím onemocněním se mohou objevit následující příznaky:
- krev ve stolici,
- rektální krvácení (často přetrvávající a spojené s bolestí),
- změny ve vyprazdňování (zácpa, průjem, změna velikosti či frekvence stolice),
- bolesti břicha (křeče, nepohodlí),
- nevolnost nebo zvracení,
- anémie,
- nevysvětlitelný úbytek hmotnosti.
Protože řadu těchto obtíží mohou způsobovat i jiné zdravotní problémy, je zásadní vyhledat lékaře, pokud se některý z těchto příznaků objeví, aby bylo možné vyloučit jiné příčiny.
Co způsobuje rakovinu tlustého střeva?
Přesná příčina vzniku rakoviny tlustého střeva není známa, ale existuje několik faktorů, které s ní mohou souviset. Jedním z nich jsou polypy.
Polypy jsou malé shluky buněk ve výstelce tlustého střeva. Většina polypů je neškodná, některé však mohou přerůst v rakovinu tlustého střeva. Tyto rizikové polypy se nazývají neoplastické polypy. Mohou vznikat v důsledku změn genové exprese nebo vlivem stravy a životního stylu. Protože polypy obvykle nezpůsobují žádné příznaky, je klíčová pravidelná screeningová kontrola, která umožňuje jejich včasné odhalení.
Jaké jsou mechanismy vzniku rakoviny tlustého střeva?
Stejně jako u jiných typů rakoviny dochází i u rakoviny tlustého střeva k tomu, že buňky začnou nekontrolovaně růst a dělit se. Buňky v tlustém střevě a konečníku se dělí nepřirozeně rychlým tempem, dokud se nevytvoří nádor.
Kdo je více ohrožen vznikem rakoviny tlustého střeva?
Na riziku vzniku rakoviny tlustého střeva se podílejí jak genetické faktory, tak faktory ovlivnitelné životním stylem. Přestože je třeba dalšího výzkumu, je prokázáno, že lidé s příbuznými prvního stupně, kteří prodělali rakovinu tlustého střeva, mají vyšší riziko. Dědičná složka se odhaduje asi na 35 procent. Tyto familiární formy rakoviny se často objevují i bez jiných známých příčin. U osob s rodinnou zátěží se proto doporučuje zahájit screening v mladším věku.
Vyšší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva mají:
- kuřáci
- silní konzumenti alkoholu
- původní obyvatelé Severní Ameriky (American Indians, Alaska Natives)
- aškenázští Židé
- Afroameričané
- lidé pracující na noční směny
- pacienti s diabetem 2. typu
- lidé s nadváhou nebo obezitou
- osoby konzumující velké množství zpracovaného masa
- osoby se sedavým životním stylem
- lidé starší 50 let
- lidé s rodinnou anamnézou rakoviny tlustého střeva
- lidé s Lynchovým syndromem (nejčastější dědičný syndrom rakoviny tlustého střeva; screening kolonoskopií se doporučuje od raných 20 let)
- lidé s familiární adenomatózní polypózou (FAP), syndromem charakterizovaným stovkami až tisíci benigních polypů (riziko vzniku rakoviny tlustého střeva před 50. rokem je téměř 100%, screening se proto doporučuje již mezi 10.–15. rokem života)
- lidé se zánětlivými onemocněními střev, např. idiopatickými střevními záněty (IBD)
- lidé s Peutz-Jeghersovým syndromem, při němž vznikají hamartomové polypy (screening se doporučuje od rané adolescence)
- lidé s MUTYH-asociovanou polypózou, genetickou mutací vedoucí k tvorbě mnoha polypů (screening mezi 25.–30. rokem života)
- lidé s juvenilní polypózou (JPS), vzácným genetickým onemocněním postihujícím asi 1 z 100 000 osob, které bez léčby může vést k rakovině tlustého střeva
Jaká jsou stadia rakoviny tlustého střeva?
Určování rozsahu (staging) rakoviny tlustého střeva je poměrně složitý proces. Obecně se však rozlišují stadia 0 až 4:
Stadium 0
– rakovina je v úplně počátečním stadiu a nerozšířila se za nejvnitřnější vrstvu stěny tlustého střeva nebo konečníku.
Stadium 1
– nádor prorostl sliznici (mukózu) a podslizniční vrstvu (submukózu), ale nerozšířil se do lymfatického systému ani do vzdálených částí těla.
Stadium 2
2A – nádor prorostl do vnějších vrstev tlustého střeva a/nebo konečníku, ale ještě je neprorostl.
2B – nádor prorostl celou stěnou, ale nerozšířil se do jiných tkání ani do lymfatického systému.
2C – nádor se rozšířil do okolních tkání.
Stadium 3
3A – nádor zasáhl svalové vrstvy a blízké lymfatické uzliny.
3B – nádor buď prorostl nejvzdálenější vrstvy a rozšířil se do až tří uzlin, nebo neprorostl nejvzdálenější vrstvy, ale zasáhl čtyři a více uzlin. Do vzdálených míst se ještě nerozšířil.
3C – nádor prorostl za svalové vrstvy a zasáhl lymfatické uzliny, avšak nerozšířil se do vzdálených částí těla.
Stadium 4
4A – rakovina se rozšířila do jednoho vzdáleného orgánu nebo vzdálených lymfatických uzlin. Může, ale nemusí prorůstat stěnou střeva a může, ale nemusí být přítomna v blízkých uzlinách.
4B – nádor se rozšířil do více orgánů nebo oblastí, včetně vzdálených uzlin.
4C – rakovina se rozšířila do vzdálených částí pobřišnice (peritonea).
Jak se rakovina tlustého střeva diagnostikuje?
U lidí s genetickou predispozicí se doporučuje začít se screeningem v mladším věku. Nejčastější metodou je kolonoskopie, využívají se však i další testy:
- test stolice,
- sigmoidoskopie,
- kapslová endoskopie.
- Pokud vyšetření ukáže podezřelý nález, následují další vyšetření:
- fyzikální vyšetření (palpace břicha, digitální rektální vyšetření),
- krevní testy (anémie, jaterní enzymy, nádorové markery jako CEA),
- kolonoskopie a rektoskopie,
- biopsie odebraných vzorků,
- zobrazovací metody (rentgen, CT, ultrazvuk, MRI).
Pokud je diagnóza potvrzena, stanoví se stadium onemocnění, což pomáhá určit vhodnou léčbu.
Jaké jsou komplikace rakoviny tlustého střeva?
Rakovina tlustého střeva může vyvolat řadu komplikací, které nejčastěji postihují trávicí systém a nervy v něm obsažené.
Mezi nejběžnější akutní komplikace patří:
- krvácení – vnitřní krvácení je častou komplikací rakoviny tlustého střeva. Obvykle se zjistí při krevním testu, který ukáže chudokrevnost z nedostatku železa. Krev může být přítomná i ve stolici v důsledku krvácení z tlustého střeva,
- obstrukce – ucpání střeva je dalším častým následkem. Projevuje se silnými bolestmi břicha, zvracením, hromaděním tekutin v neprůchodné části střeva, dehydratací a poruchami elektrolytů. V důsledku obstrukce se mohou hromadit bakterie a toxiny, což vede k infekci,
- perforace – vzácnější komplikace spojená s obstrukcí. Dochází k ní tehdy, když nádor prorůstá střevní stěnou a naruší ji. Tento stav vyžaduje akutní chirurgický zákrok,
- žloutenka – žluté zbarvení kůže vznikající v důsledku hromadění bilirubinu. Objevuje se tehdy, když se rakovina rozšíří do žlučových cest v játrech a naruší metabolismus bilirubinu.
Jak se léčí rakovina tlustého střeva?
Léčba se liší podle stadia onemocnění, jeho lokalizace a celkového zdravotního stavu pacienta. Mezi běžné přístupy patří chirurgie, chemoterapie, radioterapie, cílená terapie, imunoterapie a paliativní péče.
- Chirurgie – cílem je odstranit nádor z tlustého střeva nebo konečníku. Někdy je nutná resekce části střeva. Pokud musí být odstraněna větší část, může být pacientovi zavedena kolostomická stomie. Po operaci často následuje chemoterapie nebo radioterapie, aby se minimalizovalo riziko návratu onemocnění.
- Chemoterapie – podávání cytostatik, tedy léků ničících nádorové buňky. Aplikují se injekčně nebo perorálně, samostatně či v kombinaci s jinými metodami.
- Radioterapie – ozařování využívá rentgenové paprsky k ničení nádorových buněk. Lze jej provést i vnitřně pomocí implantovaných radioaktivních zdrojů. Často se používá v paliativní péči ke zmírnění bolesti a nepohodlí.
- Cílená terapie – zaměřuje se na specifické nádorové buňky a méně poškozuje zdravé buňky v okolí. U rakoviny tlustého střeva se často používají monoklonální protilátky, tedy laboratorně vytvořené proteiny, které se navážou na nádorové buňky a brání jejich růstu. Obvykle se podávají nitrožilně v kombinaci s dalšími metodami.
- Imunoterapie – posiluje imunitní systém pacienta tím, že blokuje proteiny bránící T lymfocytům v boji proti nádorovým buňkám.
Jak ovlivňuje nastavení mysli rakovinu tlustého střeva?
Výsledky výzkumů jsou smíšené, co se týče vlivu optimismu či pozitivního postoje na průběh rakoviny a vnímanou kvalitu života. Některé studie naznačují, že udržování pozitivního pohledu v době diagnózy může zlepšit kvalitu života pacientů, ale přímá souvislost však zatím není jednoznačně prokázána.
Výskyt rakoviny tlustého střeva u lidí mladších 50 let stoupá. Prožívání rakoviny v mladším věku proto přináší významnou psychickou zátěž. Emoční stres patří u mladších pacientů mezi nejčastější a nejvýznamnější formy psychosociálního postižení. Velký dopad má také sociální rovina – to, jak diagnóza ovlivní rodinné a partnerské vztahy. Protože boj s rakovinou má fyzické následky, pacienti často uvádějí i změny v sexuálním životě a potíže s pokračováním v práci, což může dále zhoršovat jejich duševní stav.
U rakoviny tlustého střeva mohou být psychické obtíže ještě výraznější kvůli specifickým důsledkům, například nutnosti nosit kolostomický sáček. Zejména u mladších lidí může jeho viditelnost vést k pocitům studu či k sexuálním problémům a tím zvyšovat míru emoční zátěže.
Bez ohledu na věk platí, že diagnóza rakoviny je těžce zvládnutelná a péče o pacienty musí zahrnovat i podporu jak během léčby, tak i dlouho po ní. Výzkumy ukazují, že i u vyléčených pacientů přetrvává mnoho obav, které je významně ovlivňují i po ukončení léčby. Patří k nim například:
- jak dlouho bude stres spojený s rakovinou přetrvávat
- jaké to bude při návratu do práce
- zda jsou ohroženi i jejich blízcí
- jak bude třeba změnit životní styl a úroveň fyzické aktivity
- jak bude ovlivněn jejich sexuální život
- úzkost z možného návratu onemocnění
Ačkoli je diagnóza rakoviny tlustého střeva život měnící a má výrazné dopady na duševní zdraví, klíčové je mít kolem sebe tým kvalifikovaných zdravotníků, včetně lékařů a terapeutů. Velkou pomocí mohou být i podpůrné skupiny a sdílení zkušeností s lidmi, kteří prošli podobnou situací.
Jaké jsou přirozené přístupy k léčbě rakoviny tlustého střeva?
Randomizovaných kontrolovaných studií, které by zkoumaly vztah mezi přírodními přístupy a úspěšnou léčbou rakoviny tlustého střeva, je zatím nedostatek. Jedna studie z roku 2014 se však zabývala kombinací pan-asijské medicíny, vitaminů a nutriční intervence u pacientů po prodělané rakovině. Byly použity rostlinné směsi a doplňky stravy, například kurkumin, rybí olej, kyselina listová, koenzym Q10 nebo mateří kašička. Studie ukázala slibné výsledky, zejména pokud byly tyto přístupy kombinovány s chemoterapií a dalšími protinádorovými léky. Je však potřeba více výzkumů, aby bylo možné potvrdit, které z těchto metod měly nejvýraznější vliv na apoptózu (programovanou smrt) nádorových buněk.
Další přehledová studie z roku 2019 se zaměřila na nutriční přístupy a přinesla některé pozitivní výsledky. Ukázalo se, že potraviny obsahující alkaloidy – sloučeniny přítomné v mnoha rostlinách – mohou působit protinádorově tím, že blokují růstové faktory podporující množení nádorových buněk. Mezi tyto potraviny patří:
- kávová zrna
- kakaové boby
- čajové lístky
- brambory
Studie rovněž zkoumala látky bohaté na polyfenoly, jako je resveratrol (v červených hroznech), kurkumin (v kurkumě) nebo berberin. Jejich protizánětlivé vlastnosti mohou napomáhat ničení nádorových buněk.
Další rozsáhlý přehled potvrdil, že určité rostlinné fytochemikálie mohou hrát důležitou roli v boji proti rakovině tlustého střeva. Nejprospěšnější potraviny obsahující tyto látky jsou:
- hrozny
- sójové boby
- zelený čaj
- česnek
- olivy
- granátová jablka
Tyto rostliny obsahují vysoké množství flavonoidů a polyfenolů, látek známých svým protirakovinným účinkem. Zařazení většího množství takových rostlin a bylin do jídelníčku obecně nepředstavuje riziko, a proto mohou být užitečným doplňkem jakéhokoli léčebného plánu. Vždy je však vhodné poradit se s ošetřujícím lékařem o nejvhodnějším postupu.
Jak mohu předcházet rakovině tlustého střeva?
Neexistuje žádný zaručený způsob, jak úplně vyloučit riziko vzniku rakoviny tlustého střeva, ale existuje několik kroků, kterými lze riziko významně snížit. Nejúčinnější opatření se týkají především stravy a životního stylu:
Podstupujte screening
– pokud máte genetickou predispozici, patří pravidelné screeningy mezi nejlepší způsoby, jak riziko snížit. Americká společnost pro rakovinu doporučuje zahájit vyšetření, včetně kolonoskopie, od 45 let věku (u osob se středním rizikem).
Jezte stravu bohatou na vlákninu
– vyšší příjem čerstvé zeleniny, ovoce a dalších potravin s vysokým obsahem vlákniny podporuje zdraví trávicího traktu a snižuje riziko rakoviny tlustého střeva. Protizánětlivé potraviny, jako jsou celozrnné výrobky, ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny, ořechy, semena nebo olivový a avokádový olej, napomáhají udržovat zdravý střevní mikrobiom. Omezit by se měla konzumace zpracovaného masa, které podporuje zánětlivé procesy. Některé studie naznačují i možnou souvislost s vyšším příjmem červeného masa, i když tato vazba zatím není jednoznačně prokázána.
Doplňujte vitamin D
– slibné výsledky výzkumů ukazují na souvislost mezi dostatečnou hladinou vitaminu D a nižším rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva, zejména u mladších osob. Nedostatek vitaminu D je spojován s vyšším výskytem polypů a s růstem nádorů. Je proto vhodné zajistit si dostatečný příjem vitaminu D prostřednictvím stravy (tučné ryby, mléčné výrobky) nebo doplňků. Lékař může doporučit vyšetření hladiny vitaminu D v krvi a případně vhodnou suplementaci.
Zajistěte si dostatek vápníku
– výzkumy ukazují, že dostatečný příjem vápníku pozitivně souvisí se snížením rizika rakoviny tlustého střeva. Vápník totiž pomáhá snižovat zánět ve stěně tlustého střeva a chrání ji před dráždivým působením žlučových kyselin. Mezi vhodné zdroje patří mléčné výrobky, tofu nebo listová zelenina.
Pravidelně cvičte
– fyzická aktivita prospívá celkovému zdraví a zároveň pomáhá předcházet rakovině tlustého střeva. Pokud máte problémy s nadváhou, může redukce hmotnosti v kombinaci s vyváženou stravou riziko dále snížit.
Omezte toxické vlivy
– vyhýbání se kouření a nadměrné konzumaci alkoholu je jedním z nejúčinnějších preventivních opatření.
Pro individuální doporučení a prevenci je vždy vhodné konzultovat svůj zdravotní stav s lékařem nebo nutričním terapeutem.
–ete–
