Čínská komunistická strana zpřísnila cenzuru mikrodramat a začala dotovat obsah, který má posílit měkkou moc režimu v zahraničí.
Prezident Donald Trump se zamiluje do uklízečky v Bílém domě, kvůli níž se rozhodne opustit manželku – takový je děj falešného mikrodramatu, které prý mělo způsobit senzaci mezi americkými hospodyňkami a vydělat 203 milionů dolarů (přibližně 4,6 miliardy Kč).
Na konci července o něm informovalo několik čínských médií, která psala o jeho obrovské sledovanosti i výnosech. Nakonec se však ukázalo, že šlo o smyšlenou zprávu. Jak však upozorňují odborníci na Čínu oslovení Epoch Times, stále rostoucí popularita mikrodramat činí z tohoto formátu důležitý propagandistický nástroj Komunistické strany Číny (KS Číny), který má usměrňovat nacionalistické nálady doma a ovlivňovat diváky v zahraničí.
Mikrodramata, označovaná také jako verticals (vertikály), protože jsou většinou natáčena na výšku pro zobrazení na mobilních telefonech, jsou seriály složené z velmi krátkých epizod. Obvykle mají délku jedné až tří minut a díky častým dějovým zvratům mají přimět diváka zaplatit, aby se dozvěděl, co bude dál.
Mezi nejčastější motivy patří romantické příběhy – často o dělnici, která se zamiluje do tajného miliardáře – a příběhy o pomstě, v nichž se z outsiderky stává bohatá a mocná vítězka.
Na aplikacích a sociálních sítích, jako jsou YouTube, TikTok, Facebook, X nebo Instagram, mají tituly jako Letní líbánky s mým tajným miliardářem, Nadřízený doktor je otcem mého dítěte či Co mě nezlomí desítky milionů zhlédnutí.
Čínský režim na jejich oblibu rychle zareagoval. Během posledních tří let zpřísnil cenzuru mikrodramat a začal finančně podporovat tvorbu, která vykresluje KS Číny v pozitivním světle, stejně jako kulturní obsah zaměřený na domácí i zahraniční publikum.
Rychle rostoucí trh
Odvětví nejprve zažilo boom v samotné Číně, kde investoři nový formát uvítali jako levnější a rychleji zhodnotitelnou alternativu k tradičním filmům a televizním seriálům.
Podle společnosti iiMedia Research měl čínský online trh s mikrodramaty v roce 2023 hodnotu 5,25 miliardy dolarů (asi 120 miliard Kč), což bylo více než dvojnásobek oproti roku 2022. Do roku 2027 by měl přesáhnout 14 miliard dolarů (asi 320 miliard Kč).
Mimo Čínu odvětví rovněž prudce roste: podle červencové zprávy společnosti Soochow Securities stoupla jeho hodnota z méně než 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) v roce 2023 na 1,5 miliardy dolarů (34 miliard Kč) v roce 2024. V roce 2025 má dosáhnout 3,8 miliardy dolarů (87 miliard Kč).
Podle společnosti Cineverse se sídlem v Los Angeles a amerického producenta Lloyda Brauna, který nedávno založil MicroCo – první americké studio specializované na mikroseriály – by měl globální trh s mikrodramaty (mimo Čínu) do roku 2027 dosáhnout 10 miliard dolarů (asi 230 miliard Kč).
Od neúspěchu americké platformy krátkých videí Quibi v roce 2020 ovládli globální trh právě čínští hráči.
Podle státního deníku Guangming Daily bylo do března 2025 v zámořských obchodech s aplikacemi registrováno 237 čínských aplikací s mikrodramaty.
Podle údajů platformy SensorTower bylo k 11. září 2025 devět z deseti aplikací pro mikrodramata v žebříčku TOP 50 v kategorii zábava na Google Play v USA vyvinuto čínskými firmami – i když některé z nich provozují dceřiné společnosti registrované v USA nebo v Singapuru.
Nejstahovanější aplikace ReelShort zaznamenala za poslední měsíc 13 milionů stažení a tržby 11 milionů dolarů (zhruba 250 milionů Kč). Ve stejném období v App Storu vykázala čtyři miliony stažení a příjmy 28 milionů dolarů (635 milionů Kč).
Podle čínského ekonomického deníku Caixin už někteří tvůrci přesouvají produkci zpět do Číny a do země si nechávájí letecky dodávat zahraniční herce, aby snížili náklady – z původních více než 200 000 dolarů (4,5 milionu Kč) na pouhých 28 000 dolarů (635 000 Kč) za jeden seriál.
Cenzura
V Číně podléhají online média celé řadě státních orgánů, včetně Národní správy pro rozhlas a televizi (NRTA) – úřadu, který je hlavním orgánem pro regulaci a cenzuru médií – a také Úřadu pro kyberprostor Číny. Oba orgány vedou náměstci ministra z oddělení propagandy Ústředního výboru KS Číny, známého rovněž jako Oddělení propagandy ÚV KS Číny.
Ministerstvo kultury a cestovního ruchu navíc organizuje kampaně propagující turistiku i nehmotné kulturní dědictví prostřednictvím mikrodramat. Také toto ministerstvo vede zástupce z propagandistického oddělení.
V listopadu 2022 vydala NRTA nařízení, které cenzurním orgánům ukládá „hluboce chápat dvojí povahu online mikro a krátkých dramat jako ideologických i kulturních produktů“.
Podle směrnice se mají úřady „držet správného politického směru, vedení veřejného mínění, hodnotové orientace a estetického vkusu“ a dodržovat zásadu „vedoucí úlohy strany nad médii“.
„Komunistická strana Číny může tento formát využít k vytváření falešných témat a ovlivňování vnímání politických či společenských otázek v jiných zemích,“ uvedl Shen Ming-shih, výzkumný pracovník Institutu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum.
Po tomto oznámení zahájila NRTA cílenou kampaň zaměřenou na potlačování mikrodramat. Podle státní televize CCTV bylo do listopadu 2023 odstraněno několik desítek tisíc sérií – dohromady více než 170 milionů epizod – pro údajné „pornografické, vulgární, krvavé, násilné, nevkusné, esteticky nepříjemné“ nebo jinak „škodlivé“ obsahy.
Od června 2024 jsou mikrodramata oficiálně začleněna do systému povinné cenzury. V únoru téhož roku NRTA znovu upozornila, že nelicencovaná nebo neregistrovaná mikrodramata nesmí být publikována ani propagována.
Spisovatelka a čínská aktivistka žijící v Torontu, Sheng Xue, uvedla pro Epoch Times, že KS Číny se obává obsahu, který by mohl satirizovat skutečnost, vyjadřovat nespokojenost nebo silné emoce, protože by mohl vyvolat „společenské napětí“.
Lékař a komentátor čínských politických záležitostí Tang Jingyuan, působící v USA, prohlásil, že režim je znepokojen jakoukoli populární formou médií.
„Ať už jde o mikrodramata nebo jiné formáty, všechny mohou zprostředkovávat svobodný tok informací a šířit to, co strana nechce, aby lidé viděli,“ uvedl.
Každé médium, včetně mikrodramat, podle něj „může být použito k narážkám na citlivé informace, společenské problémy nebo velké události, které KS Číny považuje za nežádoucí“.
Rudý turismus a vývoz propagandy
Zatímco mikrodramata podléhají přísné cenzuře, KS Číny zároveň usiluje o využití jejich popularity k propagaci „rudého turismu“, socialistické ideologie a k posílení vlivu v zahraničí. Tvůrce k tomu motivuje dotacemi, soutěžemi a tematickými fóry.
V roce 2024 spustila NRTA každoroční mezinárodní soutěž International Mini-Series Competition. V oznámení k ročníku 2025 uvedla, že jejím cílem je tvorba vysoce kvalitního obsahu, který bude „dobře vyprávět čínský příběh světu“.
Vyprávět „čínský příběh“ je součástí takzvané jednotné fronty KS Číny – strategie, jejímž cílem je získat podporu domácích nečlenů strany a zvýšit měkkou moc režimu v zahraničí. Termín se rozšířil po projevu čínského vůdce Si Ťin-pchinga , který členy strany vyzval, aby „dobře vyprávěli čínský příběh a šířili čínský hlas“.
Témata soutěže zahrnují modernizaci Číny, „zelenou“ Čínu, čínské kulturní dědictví a příběhy o spolupráci režimu se světem na „budování společenství se sdílenou budoucností lidstva“ – frázi, kterou čínský ministr zahraničí Wang Yi popsal jako „jádro Si Ťin-pchingovy myšlenky na diplomacii“.
Tento pojem „společenství se sdílenou budoucností“ použil poprvé v roce 2007 tehdejší čínský vůdce Hu Jintao pro vztahy mezi Čínou a Taiwanem. O rok později jej rozšířil na „celé lidstvo“ a jeho nástupce Si z něj udělal ústřední prvek zahraničněpolitické rétoriky strany.Lékař a komentátor čínských politických záležitostí Tang Jingyuan, působící v USA, prohlásil, že režim je znepokojen jakoukoli populární formou médií.
„Ať už jde o mikrodramata nebo jiné formáty, všechny mohou zprostředkovávat svobodný tok informací a šířit to, co strana nechce, aby lidé viděli,“ uvedl.
Každé médium, včetně mikrodramat, podle něj „může být použito k narážkám na citlivé informace, společenské problémy nebo velké události, které KS Číny považuje za nežádoucí“.
Rudý turismus a vývoz propagandy
Zatímco mikrodramata podléhají přísné cenzuře, KS Číny zároveň usiluje o využití jejich popularity k propagaci „rudého turismu“, socialistické ideologie a k posílení vlivu v zahraničí. Tvůrce k tomu motivuje dotacemi, soutěžemi a tematickými fóry.
V roce 2024 spustila NRTA každoroční mezinárodní soutěž International Mini-Series Competition. V oznámení k ročníku 2025 uvedla, že jejím cílem je tvorba vysoce kvalitního obsahu, který bude „dobře vyprávět čínský příběh světu“.
Vyprávět „čínský příběh“ je součástí takzvané jednotné fronty KS Číny – strategie, jejímž cílem je získat podporu domácích nečlenů strany a zvýšit měkkou moc režimu v zahraničí. Termín se rozšířil po projevu čínského vůdce Si Ťin-pchinga , který členy strany vyzval, aby „dobře vyprávěli čínský příběh a šířili čínský hlas“.
Témata soutěže zahrnují modernizaci Číny, „zelenou“ Čínu, čínské kulturní dědictví a příběhy o spolupráci režimu se světem na „budování společenství se sdílenou budoucností lidstva“ – frázi, kterou čínský ministr zahraničí Wang Yi popsal jako „jádro Si Ťin-pchingovy myšlenky na diplomacii“.
Tento pojem „společenství se sdílenou budoucností“ použil poprvé v roce 2007 tehdejší čínský vůdce Hu Jintao pro vztahy mezi Čínou a Taiwanem. O rok později jej rozšířil na „celé lidstvo“ a jeho nástupce Si z něj udělal ústřední prvek zahraničněpolitické rétoriky strany.
Ve svých projevech na půdě OSN, které často nesou názvy s variacemi na téma „budování společenství se sdílenou budoucností lidstva“, Si Ťin-pching opakovaně vystupuje proti „americkému hegemonismu“, prosazuje multipolaritu a odsuzuje „imperialismus, kolonialismus a hegemonismus“.
Pro domácí publikum zase místní úřady během posledního roku spustily desítky kampaní, které prostřednictvím mikrodramat propagují „rudé pamětihodnosti“ – místa spojená s historickými událostmi KS Číny nebo s bydlišti jejích bývalých vůdců.
Do těchto kampaní patří i prezentace nehmotného kulturního dědictví – například tradičních řemesel, výroby kadidla, umění papírových výřezů, oprav keramiky či místních forem opery.
Výzkumník z taiwanského Institutu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum Kung Shan-Son uvedl, že snaha propagovat nehmotné kulturní dědictví má pro KS Číny i politický význam:
„Ještě důležitější než posílení kulturního vlivu navenek je posílení nacionalistických emocí doma – ty se pak mohou přetavit v podporu komunistické vlády,“ řekl Epoch Times.
„Ať už jde o mikrodramata nebo jiné formáty, všechny mohou podpořit svobodný tok informací a šířit to, co strana nechce, aby lidé viděli,“ uvedl lékař a komentátor Tang Jingyuan.
Podle komentátora Tanga má rudý turismus pro režim vícero funkcí – „zlepšuje obraz strany doma i v zahraničí“, „přepisuje její zločiny z minulosti“ a „podněcuje protiamerické či protijaponské nálady“, kdykoli to strana uzná za potřebné.
Shen Ming-Shih, další výzkumník z téhož taiwanského institutu, dodal, že režim oficiálně zařadil mikrodramata mezi hlavní nástroje své jednotné fronty.
„Propaganda bude zabalená a maskovaná, ale jak bude takového obsahu přibývat, bude postupně vytlačovat běžná mikrodramata … a šířit politické narativy či dezinformace po celém světě,“ uvedl.
Shen uvedla, že incident s falešným virálním dramatem o americkém prezidentovi ukazuje, jak mohou mikrodramata sloužit jako nástroj k ovlivňování veřejného mínění po celém světě.
„KS Číny může tento formát využít k vytváření falešných témat nebo ke vkládání politických narážek, které mají ovlivnit pohled zahraničních diváků na jejich vlastní zemi a její politické či společenské problémy,“ uvedla. „S rozvojem generativní umělé inteligence toto riziko ještě poroste.“
–ete–
