Analýza zpravodajství
Na dnešních bojištích dokážou levné létající roboty vyhledat, rušit a ničit cíle rychleji, než na ně člověk stihne zareagovat. Čína je odhodlána zaplavit oblohu těmito stroji.
Spojené státy na to reagují vývojem vlastních rojů, zdokonalováním inteligentního softwaru a zpřísňováním omezení na čínské technologie, zatímco frontové linie na Ukrajině slouží jako zkušební laboratoř pro posuzování účinných, nebo neúčinných technologií.
Nejde o to, kdo vyrobí „nejlepší dron“, uvedl pro Epoch Times jeden z analytiků. Jde spíše o závod mezi schopností Číny mobilizovat obrovský civilní dronový průmysl pro vojenské účely a úsilím USA přetavit chytré prototypy do masové výroby a propojit je pomocí softwaru i sítí se spojenci.
Aby uspěl, musí Washington podle analytika zrychlit proces schvalování a testování, nakupovat ve velkém a ve větším měřítku uplatnit strategie, které se osvědčily na ukrajinském bojišti – například podporu otevřených systémů, rychlých modernizací a dodávek technologií po tisících kusů.
Každý budoucí konflikt, zejména ten o Taiwan, bude podle něj rozhodnut na základě rozsahu, rychlosti a zkušeností získaných z Ukrajiny.
Civilně-vojenské propojení Číny
Čínský civilní dronový průmysl je obrovský.
V roce 2023 Čína dodala více než 3,17 milionu civilních dronů. Podle náměstka ministra průmyslu a informačních technologií fungovalo přes 2 300 firem a nejméně 1 000 modelů bylo ve velkovýrobě, uvedl na tiskové konferenci v dubnu 2024.
Tento ekosystém – jehož středem je společnost DJI, největší výrobce dronů na světě – vytváří levný řetězec komponentů (motory, optika, radiové systémy, řídicí jednotky letu), který lze téměř přes noc přesměrovat k vojenskému využití.
To je ukázka strategie civilně-vojenského propojení, kterou prosazuje Komunistická strana Číny: státem řízený proces, jenž proměňuje civilní technologickou dominanci v připravenost na válku.
Peking zároveň masivně investuje do technologií určených k ničení dronů. V červenci představila státní společnost Norinco na veřejně propagovaném „cvičení pohraniční kontroly“ padesátikilowattový laser OW5-A50, přezdívaný „ničitel rojů“, instalovaný na nákladním vozidle. Součástí přehlídky byla i řada dalších bezosádkových systémů.
V září pak vojenská přehlídka ukázala vedle nových dronů i antidronové lasery a mikrovlnné zbraně. Takové systémy – například Hurricane-3000 – jsou však podle exkluzivní zprávy webu Army Recognition Group zatím pouze ve fázi polních testů.
Civilní úspěchy mohou přitom vypovídat i o vojenských schopnostech.
Například v červenci v provincii Yunnan dopravila koordinovaná flotila těžkotonážních dronů 180 tun oceli a betonu na horský hřeben pro výstavbu stožárů elektrického vedení – a to během několika dní, namísto týdnů. Ukázala tak logistickou sílu, která by mohla být klíčová při válečném zásobování.
Na nedávných leteckých výstavách Čína také představila koncept „dronové mateřské lodi“ – velkého bezpilotního letounu, který má vypouštět a opět zachycovat desítky menších dronů. Kvůli nedostatku technických detailů však pozorovatelé upozorňují, že jeho praktičnost a bojová hodnota v reálných podmínkách zůstává nejistá.
„Vzkaz je jasný: Peking chce dosáhnout rozsahu jak v útoku, tak v obraně,“ uvedl pro Epoch Times Stephen Sia, bývalý inženýr Lidové osvobozenecké armády, který dnes působí jako analytik vojenské techniky.
USA proti Číně
Washington vnímá naléhavost situace: snaží se odpojit od čínských součástek a zároveň navyšuje domácí kapacity.
V červnu vydala administrativa Donalda Trumpa výkonný příkaz, jehož cílem je urychlit domácí výrobu dronů a snížit závislost na zahraničních dodavatelích.
Následující měsíc otevřelo ministerstvo obchodu šetření z hlediska národní bezpečnosti podle oddílu 232 vůči dovozu dronů a souvisejících komponentů — krok, který může vést ke clu nebo přímým omezením.
V září naznačily americké úřady nová pravidla, která by mohla mnohé čínské drony a díly zcela omezit nebo zakázat, což navazuje na dřívější opatření. Federální soud také potvrdil pravomoc Pentagonu označit DJI za čínskou vojenskou společnost, čímž se přitvrdily restrikce vůči největší značce spotřebitelských dronů na světě.
Program Pentagonu, nazvaný Modré bezpilotní vzdušné systémy (UAS), udržuje veřejný seznam malých dronů a komponentů prověřených z hlediska kybernetické bezpečnosti a dodavatelského řetězce — s výjimkou produktů vyrobených v Číně — a nasměrovává kupce z ministerstva obrany a dalších agentur k důvěryhodným možnostem.
„Politika teprve připraví půdu — opravdovou zkouškou je nasazení hardwaru v masovém měřítku,“ řekl pro Epoch Times Mark Cao, americký analytik vojensko-technických témat, bývalý materiálový inženýr a provozovatel čínsky mluveného kanálu o vojenských novinkách, „Mark Space“.
Iniciativa Replicator ministerstva obrany, spuštěná v srpnu 2023, si klade za cíl dodat „několik tisíc“ levných, rozšiřitelných autonomních systémů do srpna 2025 a tlačí vojenské složky, aby nakupovaly rychleji a ve větším objemu. Program dává prioritu dronovým systémům, které je možné rychle a masově vyrábět, a obchází tradiční zdlouhavé postupy obranných zakázek. Obranní činitelé řekli serveru DefenseScoop minulý měsíc, že stovky kusů již dorazily k vojenským jednotkám — i když stále to však nedosahuje původního cíle — a financování a hybná síla projektu pokračují. Epoch Times toto tvrzení nezávisle neověřil.
Myšlenka ladí s příslibem velitele Indo-Pacifiku admirála Samuela Papara, že by se při případném útoku režimu v Pekingu mohl změnit Taiwanský průliv v „bezosádkový pekelný kraj“, když by se pomocí rojů ve vzduchu, na moři i na souši zpomalovala Lidová osvobozenecká armáda a získával čas pro nasazení těžších sil. Tato slova pronesl při rozhovoru pro The Washington Post na okraji dialogu Shangri-La v Singapuru v červnu 2024.
Ve výsledku už reálně robotická křídla létají. General Atomics zahájil zkušební lety YFQ-42A v srpnu, zatímco Andurilův YFQ-44A má podle nedávných oznámení vzlétnout v polovině října.
Lepidlem, které to všechno spojuje, je software. Systém AMORPHOUS od L3Harris má umožnit jednomu operátorovi zadávat úkoly a měnit je pro tisíce smíšených dronů a bezpilotních člunů prostřednictvím jediného rozhraní — to by se mělo stát páteří velení a zásadním pro požadavky na velkorozsahové roje.
Ruské drony závisejí na čínských součástkách
Stačí rozebrat zničený ruský dron a objeví se globální dodavatelský řetězec.
„V ruských dronech je velké množství čínských komponentů a mikroprocesorů – v podstatě vše, co je potřeba k sestavení dronů z pohledu z první osoby (FPV),“ uvedl pro Epoch Times Samuel Bendett, analytik z Centra pro námořní analýzy (Center for Naval Analyses) zaměřený na bezpilotní systémy.
„Přenos je přímý a bez překážek,“ dodal.
Podle něj si ruští výrobci objednávají díly pro FPV drony přímo z čínských továren a online tržišť. „Zásoby jsou levné a dostatek zboží ohrožuje dokonce snahy Ruska vyrábět tyto součástky doma,“ uvedl Bendett.
Vyšetřování agentury Reuters zveřejněné v červenci vystopovalo čínské motory L550E, přeznačené jako „průmyslové chladicí jednotky“, až k ruskému výrobci útočných dronů, který je na sankčním seznamu a jehož stroje se používají na Ukrajině. Kyjev mezitím zařadil několik čínských dodavatelů na černou listinu poté, co jejich díly nalezl v sestřelených dronech.
Peking od července 2024 zpřísnil vývoz některých položek dvojího užití, aby chránil své „národní bezpečnostní zájmy“. Tato opatření zvýšila ceny a zkomplikovala přepravu komponentů, jako jsou infračervené kamery a inerciální senzory.
Podle Marka Caoa však tato ukázka síly zároveň zdůraznila, jak moc jsou globální odběratelé stále závislí na čínských dodávkách – a právě to urychlilo snahu Washingtonu omezit tuto závislost prostřednictvím opatření podle oddílu 232, zmíněného programu UAS a zákazů nákupů.
Ukrajinské drony
„Zatímco výhodou Číny je masovost a výrobní kapacita, Ukrajina má navrch v rychlosti a schopnosti přizpůsobení,“ řekl pro Epoch Times Mark Cao.
Podle něj ukrajinské jednotky během posledního roku přešly od útoků jednotlivých dronů k rojům řízeným umělou inteligencí, které koordinují vlastní útoky i v silně rušeném prostředí. Zatím jde o operace v menším měřítku, ale jejich koncepce je však navržena tak, aby se mohla rozšiřovat.
Pentagon vyčlenil 50 milionů dolarů na 33 000 úderných AI sad od společnosti Auterion, švýcarsko-americké firmy specializované na obranný a robotický software. Tyto sady proměňují levné drony v odolné, autonomní zbraně s funkcí sledování cílů a zajišťují, že se nové bojové technologie mohou průběžně začleňovat do běžné výzbroje.
Ukrajinské námořní drony, například Magura V5, donutily klíčové jednotky ruského námořnictva stáhnout se z Krymu, čímž od konce roku 2023 zásadně proměnily situaci v Černém moři. Američtí námořní stratégové tyto zkušenosti bedlivě sledují při tvorbě plánů odstrašení pro Taiwan.
Podle Caoa přináší elektronický boj ty nejtěžší lekce.
„Rušení může dron oslepit nebo převzít jeho řízení; odpovědí je lepší autonomie a navigace nezávislá na GPS,“ uvedl s odkazem na ruské FPV drony s optickým kabelem, které se dokážou vyhnout běžným rušičkám.
Samuel Bendett upozornil, že s příchodem rojů řízených AI už nebudou stačit jen kybernetické obranné systémy – armády budou potřebovat i fyzické bariéry, jako jsou drátené sítě, klecové pancéřování, klamné cíle nebo klasické kinetické zbraně.
Obě strany, Rusko i Ukrajina, podle něj již vyvíjejí lasery právě pro tento účel.
Také Spojené státy experimentují s energetickými zbraněmi.
Při ostrém testu koncem srpna americká firma Epirus, specializující se na elektromagnetické systémy, prokázala, že jediný pulz z jejího vysokovýkonového mikrovlnného systému Leonidas dokáže vyřadit roj 61 dronů – čímž ukázala potenciál levného obranného štítu.
Kdo má navrch a proč na tom záleží
V oblasti spotřebitelských a komerčních dronů, stejně jako v celém ekosystému dílů a komponentů, které je podporují, má Čína výrazný náskok.
Díky strategii civilně-vojenského propojení může Peking podle Marka Caoa rychle nasazovat „dostatečně dobré“ platformy a zároveň je doplňovat rostoucím arzenálem zbraní proti dronům. Mnoho z nejnovějších systémů Lidové osvobozenecké armády však podle něj dosud neprošlo bojem.
„Přehlídkové náměstí není bojiště,“ poznamenal.
Spojené státy si stále udržují vedení v oblasti vyspělé autonomie, v bojem ověřeném průzkumu, sledování a zpravodajství, u úderných dronů a v softwaru, který dokáže integrovat různé typy bezpilotních systémů. Jejich slabinou je ale přetavení rychlých inovací do průmyslově škálovatelné výroby – právě to mají podle Caoa napravit programy jako Replicator, Collaborative Combat Aircraft a UAS.
Spojené státy byly průkopníkem vojenských dronů už od války ve Vietnamu a nastavily měřítka modely Predator a Reaper, zatímco Čína své první pokroky stavěla z velké části na kopírování.
„Dnešní závod ale už není o napodobování trupů,“ řekl Cao. „Jde o standardizaci, modularitu a rychlost – o přístup, kdy se autonomie chápe jako software, který lze rychle nasadit a kupovat po tisících, jakmile se osvědčí.“
Co se USA mohou naučit od Ukrajiny
Mark Cao upozorňuje na tři klíčové lekce, které se podle něj na bojištích opakují.
Za prvé – počet je důležitější než dokonalost.
Otevřená architektura, rychlá logistika a průběžné softwarové aktualizace se opakovaně ukazují jako účinnější než dokonale propracované zbraně, které dorazí příliš pozdě.
Za druhé – signály jsou novým bojištěm.
Rušičky přerušují spojení a nutí drony spoléhat se na vlastní autonomii, což si vyžaduje chytřejší a levnější obranu. Odpovědí musí být mikrovlnné pulzy, lasery, klamné cíle či drátěné klece – aby voják nemusel vystřelit raketu za milion dolarů na kvadrokoptéru za sto, říká Cao.
Za třetí – dodavatelské řetězce jsou strategickým faktorem.
Dokud čínské komponenty dominují trhu, zůstávají sankce hrou na kočku a myš. Mnohem účinnější je rychlejší výroba a adaptace v rámci spojenecké spolupráce – a musí k tomu dojít co nejdříve.
Podle Caoa spočívá síla Číny v masové mobilizaci. Odpovědí Ameriky musí být software, společná výroba se spojenci a rychlost. Pokud Washington dokáže proměnit dnešní prototypy – jako jsou sady AI strike kits, řízení rojů či robotická křídla – v sériovou výrobu a nasazené jednotky, může vyrovnat čínskou převahu v továrnách a zvýšit cenu případného konfliktu pro Peking.
Pokud ne, varoval, mohou oblohu i moře kolem Taiwanu ovládnout ti, kdo dokážou dodávat rychleji, nikoli ti, kdo navrhují lépe.
Na zprávě se podílela Gu Xiaohua.
