Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii – Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska – a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Plán obranné připravenosti
Předsedkyně EK by měla už na neformálním summitu EU v Kodani, který se koná 1. října, představit unijním lídrům základní body takzvaného plánu obranné připravenosti – tedy kroků, které by měly být splněny do roku 2030. Následně budou plán podle informací ČTK probírat na svém říjnovém zasedání i ministři obrany zemí bloku a formální prezentace by měla být na summitu EU v Bruselu na konci října. Očekává se, že von der Leyenová už na jednání začátkem října rovněž navrhne možnosti financování právě „zdi proti dronům“, napsal bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje.
Slovenská i ukrajinská média si všímají rovněž toho, že na úvodní páteční jednání nebyly pozvány dva státy, které také leží na hranici EU, a sice Maďarsko a Slovensko, jejichž lídři mají ze zemí EU nejbližší vztah k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
„Slovensko a Maďarsko nebyly pozvány k jednání o vytvoření takzvaného ochranného valu proti dronům podél východní hranice EU. Zúčastní se jich všechny země východního křídla, kromě nás! Toto jsou přímé důsledky hazardu s naší bezpečností v podání této vlády,“ reagoval na dění bývalý slovenský ministr zahraničí a člen vedení opozičního hnutí Progresivní Slovensko Ivan Korčok. „Je třeba říci naplno, jak to je. Partneři nám nevěří a reálně se obávají, že všechny plány vytroubíme do Moskvy. Očekávám, že ministr Blanár veřejnosti okamžitě vysvětlí, proč se tak stalo,“ dodal Korčok s odkazem na ministra zahraničí Juraje Blanára.
