Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádá 19. února ve Washingtonu své první oficiální zasedání, na němž se sejdou více než dvě desítky zemí z celého světa v rámci plánu podporovaného Spojenými státy na obnovu Pásma Gazy po letech války mezi Izraelem a teroristickou skupinou Hamás.
Poté, co členské státy – mezi nimiž jsou země z Blízkého východu, Jižní Ameriky, Evropy i dalších regionů – přislíbily více než 5 miliard dolarů (přibližně 100 miliard korun) na pomoc Pásmu Gazy, se setkají v bývalém sídle Amerického institutu míru.
Trump uvedl, že během zasedání budou představeny další podrobnosti o využití těchto prostředků.
Zde je vše, co víme o Trumpově Radě míru, včetně cílů projektu a toho, co lze očekávat od prvního zasedání skupiny koncem tohoto týdne.
Trump zahájil činnost Rady míru
Administrativa prezidenta Trumpa zahájila činnost Rady míru jako prostředek k obnově Gazy po příměří zprostředkovaném mezi Izraelem a Hamásem na konci loňského roku. Jedná se o součást vícesložkového přístupu, který zahrnuje palestinský technokratický výbor vedený bývalým představitelem Palestinské samosprávy Alim Abdel Hamidem Sha’athem.
Rada si klade za cíl poskytovat „strategický dohled, mobilizovat mezinárodní zdroje a zajistit odpovědnost při přechodu Gazy od konfliktu k míru a rozvoji.“
Trump stojí v čele rady a ponechává si plné právo veta nad jejími rozhodnutími a členstvím.
Americký prezident jmenoval sedm osob do výkonné rady skupiny: ministra zahraničí USA Marca Rubia, zástupce poradce pro národní bezpečnost USA Roberta Gabriela, vyslance USA Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, manažera soukromého kapitálu Marca Rowana a prezidenta Skupiny Světové banky Ajaye Bangy.
Trump považuje Radu míru za potenciální odrazový můstek pro řešení budoucích konfliktů nad rámec války mezi Izraelem a Hamásem. Ačkoli Trump uvedl, že jeho Rada míru je mechanismem mezinárodní diplomacie, Organizace spojených národů omezila své počáteční zmocnění rady na zaměření na Gazu.
Nedávno prohlásil, že by projekt mohl nahradit Radu bezpečnosti OSN, která má za úkol zajišťovat mezinárodní mír a disponuje pravomocí přijímat rozhodnutí, jež jsou členské státy povinny podle Charty OSN provádět.
Další čtyři nejvlivnější členové Rady bezpečnosti – Čína, Rusko, Francie a Spojené království – dosud buď nenaznačili, zda se k Radě míru připojí, nebo Trumpovu nabídku veřejně odmítli.
Obnova Gazy
Dosud se k Radě míru již připojilo nebo vyjádřilo úmysl připojit více než dvě desítky zemí, přičemž mnohé z nich pocházejí z Blízkého východu, Jižní Ameriky, Evropy a Asie.
Těmito zeměmi jsou Argentina, Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bahrajn, Bělorusko, Bulharsko, Kambodža, Egypt, Salvador, Maďarsko, Indonésie, Izrael, Jordánsko, Kazachstán, Kuvajt, Kosovo, Maroko, Mongolsko, Pákistán, Paraguay, Katar, Saúdská Arábie, Turecko, Spojené arabské emiráty, Uzbekistán, Vietnam a Spojené státy.
Celková částka 5 miliard dolarů, kterou členské státy Rady míru přislíbily, zahrnuje humanitární pomoc a rekonstrukční úsilí v Pásmu Gazy.
Organizace spojených národů informovala, že Pásmo Gazy čelí humanitární krizi, přičemž milionům lidí hrozí hlad a podvýživa. V říjnu 2025 odhadla, že 81 procent všech staveb v Pásmu Gazy bylo poškozeno.
Země se rovněž zavázaly vyslat „tisíce osob do Mezinárodních stabilizačních sil a místní policie, aby udržovaly bezpečnost a mír pro obyvatele Gazy,“ napsal Trump v neděli na sociální síti.
Dodal, že „velmi důležité je, aby Hamás dodržel svůj závazek úplné a okamžité demilitarizace.“
Inaugurační zasedání se zúčastní jak delegace, tak hlavy států z více než dvou desítek zemí, které se dosud k Radě míru připojily.
Česká republika se k Radě míru zatím nepřipojila jako členský stát; český ministr zahraničí se inauguračního jednání účastní jako pozorovatel.
Kritika rady
Do konce ledna odmítlo vstoupit do Trumpovy Rady míru několik zemí, včetně klíčových spojenců Spojených států a významných světových mocností: Francie, Německo, Řecko, Itálie, Norsko, Slovinsko, Švédsko, Spojené království a Ukrajina.
Mezi těmi, kteří dosud na Trumpovo pozvání nereagovali, jsou Čína, Chorvatsko, Kypr, Indie, výkonný orgán Evropské unie, Rusko a Singapur.
Někteří zahraniční lídři vyjádřili obavy ohledně struktury rady.
„Máme vážné pochybnosti o řadě prvků charty Rady míru, které se týkají jejího rozsahu, řízení a souladu s Chartou OSN,“ napsal ve svém prohlášení předseda Evropské rady António Costa.
Podobné důvody sdělil při odmítnutí Trumpovy pozvánky také polský premiér Donald Tusk.
Nový Zéland rovněž nedávno odmítl Trumpovu nabídku s odkazem na potřebu vyjasnit, jak bude iniciativa koexistovat s Organizací spojených národů, zatímco další země – Chorvatsko, Irsko, Polsko, Slovensko a Španělsko – uvedly, že se k radě nepřipojí.
Ačkoli Trump naznačil, že by Rada míru mohla nahradit Radu bezpečnosti, o níž řekl, že „v jeho snahách ukončit konflikty po celém světě nebyla příliš nápomocná“, zároveň dodal, že „je třeba umožnit OSN pokračovat, protože její potenciál je tak velký“.
Na této zprávě se podílely agentury Associated Press a Reuters.
–ete–
