Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Plány na setkání, které by mělo být zároveň konferencí pro získání finančních prostředků na rekonstrukci Pásma Gazy, jsou v rané fázi a mohly by se ještě změnit, upozornil Axios. Schůzka by se měla konat v Americkém institutu míru ve Washingtonu, uvedl server a připomněl, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu se má s Trumpem setkat v Bílém domě den předtím. Bílý dům a americké ministerstvo zahraničí na žádosti o komentář nereagovaly.
Orbán dnes na předvolebním shromáždění ve městě Szombathely řekl, že v pátek večer dostal od amerického prezidenta pozvánku na první zasedání Rady míru. „Za dva týdny se opět setkáme ve Washingtonu kvůli Radě míru, tato mírová instituce bude mít zahajovací zasedání,“ řekl. Orbán, který patří k předním podporovatelům amerického prezidenta, navštívil Washington loni v listopadu, kdy se v Bílém domě sešel s Trumpem.
Trump na konci ledna zřídil Radu míru, které bude předsedat a která se podle něj zaměří na řešení globálních konfliktů. Mnoho odborníků však má obavy, že by nová platforma mohla oslabit Organizaci spojených národů (OSN). Zatímco především někteří blízkovýchodní spojenci Washingtonu se k iniciativě připojili, mnoho jeho tradičních západních partnerů se dosud drží stranou. Členy jsou například Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, ze zemí Evropské unie pak Maďarsko a Bulharsko.
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN přijatá v polovině listopadu zmocnila vznikající Radu míru a země, které s ní spolupracují, k vytvoření mezinárodních stabilizačních sil v Pásmu Gazy. Rada by měla podle Trumpových plánů také dohlížet na dočasnou správu Pásma Gazy.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabila více než 71.000 Palestinců.
Česko nyní neuvažuje o vstupu do Trumpovy Rady míru, řekl Babiš
Česko nyní neuvažuje o vstupu do Rady míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Rozhodovaly by o tom Sněmovna i Senát, bylo by to složité, uvedl.
Babiš dříve řekl, že chce pozici k Radě míru koordinovat s ostatními státy Evropské unie. Pozvánku ke členství dostalo Česko na konci ledna. „Budeme postupovat podle toho, co řeknou další členské státy. Některé řekly, že tam nepůjdou. V tuto chvíli my to neřešíme,“ podotkl dnes ministerský předseda.
Za výhodu členství by považoval, že v radě bude řada například arabských zemí, s nimiž by se dalo jednat mimo jiné o investicích.
„V tuto chvíli zatím o tom neuvažujeme. U nás by to bylo i složité, že by o tom rozhodovaly dvě komory, Sněmovna i Senát. Opozice by na to měla negativní názor,“ míní Babiš. „V této chvíli my tam vstupovat nebudeme, není to teď téma pro nás,“ dodal. Například předseda poslanců koaličního hnutí SPD Radim Fiala na konci ledna řekl, že Česko by v Radě míru být mělo, nemělo by za to ale platit horentní částky.
Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil v lednu na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Naopak například Francie či Slovensko oznámily, že se nyní nepřipojí, zdrženlivě se vyjádřily Itálie či Německo.
Agentura Reuters dříve uvedla, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou rady a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun), jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
