I lehké cvičení zřejmě synchronizuje oblasti mozku zapojené do paměťových procesů, což pomáhá vysvětlit, proč nám to po tréninku lépe myslí.
Všichni víme, že pohyb paměti prospívá, ale kdy se vlastně dostaví první výsledky? Nedávná studie naznačuje, že k pozitivním změnám v mozku vedoucím k posílení paměti stačí i jediná lekce cvičení.
Pomocí elektrod zavedených hluboko do mozku vědci zjistili, že pouhá jedna krátká jízda na kole významně zvýšila výboje elektrických signálů, známé jako „vlnky“ (ripples). Právě ty mozek používá při zpracování a ukládání vzpomínek. Tyto vlnky se vyskytují v hipokampu, který je paměťovým centrem mozku.
„Jsou to jedny z nejsilnějších signálů, které máme k dispozici pro pochopení toho, jak mozek upevňuje vzpomínky,“ sdělila deníku Epoch Times Michelle Vossová, korespondující autorka studie a profesorka na University of Iowa.
Vědci tyto vlnky někdy přirovnávají k situaci, jako by si mozek v zákulisí rychle přehrával „nejlepší momenty“ z nedávných zážitků.
„Dlouho víme, že cvičení může paměti prospívat, ale nebyli jsme schopni pozorovat, jak rychle se tyto změny projevují v elektrické aktivitě daných okruhů,“ poznamenala Vossová.
Studie publikovaná v časopise Brain Communications představuje první případ, kdy vědci získali přímý vhled do toho, jak může i jediná lekce cvičení u lidí rychle podpořit dlouhodobou paměť a učení.
Drobné „vlnky“ v mozku – cvičení zlepšuje koordinaci
Výzkum přináší nové a jasnější důkazy o tom, jak fyzická aktivita posiluje paměť. „Nejkonzistentnějším zjištěním bylo, že se míra vlnění zvýšila v hipokampu, tedy ve struktuře, o níž víme, že je klíčová pro vytváření nových vzpomínek,“ vysvětlila Vossová.
Studie se zúčastnilo 14 dospělých s epilepsií rezistentní na léky, kteří měli kvůli plánované operaci v mozku a na jeho povrchu umístěny elektrody. Tyto senzory vytvořily pro výzkumníky jedinečnou příležitost nahlédnout do dění přímo uvnitř lidského mozku.
Elektrody dokážou zaznamenat činnost mozku do takových detailů, jaké funkční magnetická rezonance ani elektroencefalografie (EEG) z povrchu hlavy nemohou poskytnout, uvedl v e-mailu pro Epoch Times Juan Ramirez-Villegas, spoluautor studie z Institutu pro vědu a technologii v Rakousku. Dodal, že elektrody nabízejí „mnohem jasnější okno do toho, jak mozek zpracovává informace“.
Skenování mozku se ve výzkumu používá častěji, protože je méně invazivní, může však postrádat rychlé elektrické rytmy, které ve skutečnosti paměť pohánějí.
Jak cvičení ovlivňuje paměťové procesy v mozku
„Zaměřili jsme se na hipokampální vlnky, což jsou mozkové rytmy pozorované u lidí s epilepsií i bez ní,“ upřesnila Vossová. „To, co měříme, je základní forma mozkové signalizace – není to specifické pouze pro epilepsii.“
Pacienti šlapali na malém lůžkovém kole u nohou svých nemocničních postelí asi 20 minut s lehkou až střední intenzitou, což odpovídalo zhruba 50 % až 60 % jejich odhadované maximální tepové frekvence. Po jedné jízdě na kole elektrody detekovaly významný nárůst aktivity vlnění v jejich hipokampech.
U zvířat i lidí jsou vlnky považovány za klíčový signál konsolidace paměti. Často se objevují, když si mozek „přehrává“ nedávné zážitky a upevňuje je do dlouhodobé paměti. Tyto vlnky se šíří z hipokampu a synchronizují se s ostatními částmi mozku zapojenými do paměti a emocí, což ukazuje, že cvičení pomáhá paměťovým okruhům spolupracovat efektivněji.
Zdá se, že vyšší tělesná námaha dodává mozku silnější impuls. Vědci zjistili, že u pacientů, kteří během cvičení dosáhli byť jen o něco vyšší tepové frekvence, došlo k největšímu nárůstu aktivity vlnění v několika oblastech mozku. Studie sice nepodrobila účastníky přímým paměťovým testům, výzkumníci však uvedli, že i když výzkum probíhal u pacientů s epilepsií, zjištění lze aplikovat na celou populaci.
Jediný trénink posiluje paměť
Závěry studie pomáhají vysvětlit, proč může rozproudění krve v žilách zbystřit paměť a myšlení. Pokud cvičení spouští mozkové vlnky podporující vybavování a dlouhodobé ukládání vzpomínek, pak může krátký trénink ihned po učení pomoci mozku si dané informace uchovat.
„Bezprostředně poté, co se začnete hýbat, nastupují akutní účinky,“ zdůraznila Vossová. Cvičení po osvojení něčeho nového může posílit způsob, jakým se tyto vzpomínky ukládají.
Podle Vossové právě to činí studii výjimečnou. Velká část její dřívější práce sledovala, jak pravidelné cvičení po dobu tří nebo šesti měsíců zpomaluje pokles kognitivních schopností, což může působit až zastrašujícím dojmem. Tentokrát se výzkum zaměřil na to, jaký přínos může mít pro člověka v každodenním životě, pokud udělá alespoň jednu věc.
„Nemusí jít o ohromující cíl, který se zdá nedosažitelný,“ uzavřela Vossová. „Jakákoliv aktivita, která zvýší vaši tepovou frekvenci – i deset minut několikrát denně – může pomoci paměťovým okruhům fungovat efektivněji.“
–ete–
