Proč si někteří osmdesátníci pamatují věci stejně dobře jako padesátníci? Vědci se nyní domnívají, že znají odpověď: jejich mozky totiž nikdy nepřestaly vytvářet nové buňky. Termínem „superager“ neboli superstařec věda označuje vitální seniory, jejichž mentální kondice popírá zákony stárnutí.
Někteří lidé si i v osmdesáti letech uchovávají ostřejší paměť než mnozí padesátníci. Výzkum vzácné skupiny starších osob označovaných jako „superageři“ – tedy lidí ve věku 80 let a více, jejichž paměť odpovídá výkonu o 30 let mladších jedinců – ukázal fascinující skutečnost. Jejich mozky produkují nové neurony zhruba dvakrát rychleji než u běžné starší populace.
„Po většinu minulého století převládal názor, že mozkové buňky s věkem pouze odumírají – člověk se narodí s určitým počtem a tím to končí,“ uvedl pro Epoch Times Jordan Weiss, profesor z Institutu optimálního stárnutí na Lékařské fakultě NYU Grossman, který se studie přímo neúčastnil. Tento výzkum podle něj zapadá do rostoucího množství důkazů, že realita je „mnohem nadějnější“.
Mozek roste i v dospělosti
Neurony, tedy mozkové buňky, zajišťují téměř všechny lidské funkce – od prostého pohybu prstu až po zpracování složitých vzpomínek. Koncem 20. století vědci poprvé zjistili, že nové neurony mohou vznikat v hipokampu, tedy v paměťovém centru mozku, i v dospělosti. Tento proces se odborně označuje jako dospělá neurogeneze.
Vědci tento jev nejprve pozorovali u hlodavců a později jej potvrdili i u primátů, kde byla neurogeneze spojována se zdravějším stárnutím mozku a celkově lepší pamětí.
Nová studie publikovaná v časopise Nature nyní potvrzuje, že k neurogenezi dochází i u dospělých lidí.
Vědci z University of Illinois Chicago, Northwestern University a University of Washington analyzovali darované vzorky mozkové tkáně z pěti skupin: šlo o zdravé mladé dospělé, zdravé starší dospělé, „superagery“ ve věku 80+ s výjimečnou pamětí, lidi s mírnou či počínající demencí a pacienty s Alzheimerovou chorobou.
Výzkumníci se zaměřili na tři fáze vývoje neuronů: na kmenové buňky schopné přeměny na neurony, na neuroblasty (mladé vývojové buňky) a na nezralé neurony těsně před dosažením plné funkčnosti. Přítomnost všech těchto fází jasně dokazuje, že mozek aktivně vytváří nové buňky.
Zatímco zdraví dospělí si tuto schopnost přirozeně zachovávají, superageři vytvářeli zhruba dvojnásobné množství nových neuronů oproti běžné starší populaci.
Mozky lidí v raných fázích kognitivního úpadku vykazovaly jen minimální růst a u pacientů s Alzheimerovou chorobou vznikalo nových neuronů naprosté minimum. Nové neurony navíc nesly odlišné biologické znaky v závislosti na tom, v jakém stavu byla kognitivní funkce daného mozku.
Tvorba nových neuronů bývá často spojena s lepší pamětí a větší flexibilitou. Mozek je totiž vysoce plastický – dokáže přetvářet svou strukturu i nervová spojení na základě nových zkušeností a podílí se také na vlastní obnově po poškození.
Jedinečný genetický podpis
„Podle našich pozorování mají tito lidé jedinečný genetický profil, který jim umožňuje vyrovnávat se s projevy stárnutí,“ uvedla pro Epoch Times Orly Lazarovová, profesorka na Lékařské fakultě University of Illinois Chicago (UIC). Domnívá se, že schopnost mimořádně intenzivní neurogeneze mají superageři zakódovanou přímo v genech.
Při srovnání genetických a epigenetických profilů neuronů vědci zjistili, že superageři mají ve srovnání s ostatními skupinami „velmi odlišný“ profil. Je to dáno jejich schopností aktivovat signální dráhy, které podporují přežívání i tvorbu neuronů, což vede k většímu množství nových i nezralých buněk v mozku.
Moderní medicína výrazně prodloužila délku života, jak v tiskové zprávě pro média připomněl spoluautor studie Dr. Jalees Rehman z UIC. „Je ale zásadní zajistit, aby delší život šel ruku v ruce s jeho kvalitou – a to včetně zachování kognitivního zdraví.“
Podle něj by detailní porozumění molekulárním mechanismům neurogeneze mohlo v budoucnu vést k cílené léčbě, která by pomohla zachovat paměť a mentální funkce i ve vysokém stáří. Výzkumný tým nyní plánuje zkoumat, jak se na tomto procesu podílejí konkrétní životní návyky, jako je strava, pohyb či zánětlivé procesy v těle.
Co můžete ovlivnit sami
Ačkoli se zdá, že superageři těží z genetické výhody, odborníci zdůrazňují, že životní styl může výrazně ovlivnit prostředí, ve kterém mozkové buňky fungují.
„Z hlediska biologie mozku může životní styl ovlivňovat prostředí, ve kterém neurony existují – a to prostřednictvím průtoku krve, zánětlivých procesů, stresových hormonů i kvality spánku,“ uvedl pro Epoch Times Dr. Rab Nawaz Khan, lékař specializující se na všeobecnou medicínu a rehabilitaci po cévních mozkových příhodách.
Khan i další odborníci se shodují, že nejdůležitějším faktorem, který můžeme sami ovlivnit, je aerobní pohyb.
„Fyzická aktivita zvyšuje prokrvení a okysličení mozku díky vyšší hladině mozkového neurotrofního faktoru (BDNF),“ uvedl pro Epoch Times neurolog Rajesh Burela. Doporučuje věnovat se pravidelně alespoň 30 minut aktivitě, která zvýší tepovou frekvenci – například svižné chůzi, boxu nebo plavání.
Pokud jde o stravu, Burela vyzdvihuje polyfenoly (obsažené například v borůvkách), kurkumin, resveratrol a polynenasycené mastné kyseliny, zejména omega-3. „V neurologii obecně doporučujeme středomořskou stravu,“ dodává.
Žádná jednotlivá živina však není zázračným řešením, jak upozorňuje Dr. Khan. Mnohem důležitější je dlouhodobý stravovací režim, který snižuje metabolickou zátěž – tedy pomáhá udržovat zdravý krevní tlak i hladinu cukru a omezuje chronické záněty.
Zásadní roli hraje také mentální a sociální aktivita.
„Izolace a osamělost patří mezi hlavní faktory kognitivního úpadku ve stáří,“ připomíná profesor Weiss.
Učení se novým dovednostem, orientace v komplexním sociálním prostředí a udržování duševní bdělosti podporují nejen vznik nových neuronů, ale i jejich přežití a úspěšné zapojení do stávajících mozkových sítí. To vše může pomoci zachovat bystrou mysl i v pokročilém věku.
–ete–
