Amy Denney

13. 3. 2026

Stres je složitý a záhadný fyziologický jev. Chirurgický stres je ještě komplikovanější a často stojí v pozadí nepříznivých pooperačních výsledků.

Toto je 4. část série „Co byste měli vědět o operaci“.

V této sérii se dozvíte, jak zjistit, zda je pro vás operace skutečně vhodná, jak klást ty správné otázky a jak se co nejlépe připravit i zotavit.

Stres může být vyvolán jak psychickými, tak fyzickými faktory. V obou případech aktivuje autonomní nervový systém, což může ovlivnit schopnost pacienta zvládnout operaci i následné zotavení.

Psychosociální stres pravděpodobně začíná už ve chvíli, kdy lékař poprvé navrhne pacientovi operační zákrok. Náhlá představa hospitalizace, oblečení tenké nemocniční košile a ležení na operačním stole, zatímco do těla zasahuje chirurg, je pochopitelně zneklidňující.

Tato úzkost a strach aktivují režim „bojuj, uteč, nebo ztuhni“ sympatického nervového systému. Zrychlené dýchání, zrychlená srdeční frekvence a další projevy tohoto stavu mohou zvýšit riziko arytmií, poruch imunity, hyperzánětlivé reakce a orgánové dysfunkce.

Anestezie sice dokáže vypnout vědomí, ale nedokáže potlačit vrozenou stresovou reakci těla. Stres vyvolaný chirurgickým zákrokem – někdy označovaný jako zánětlivý stres – je nevyhnutelný a začíná již prvním řezem. Jinými slovy, ani celková anestezie nedokáže eliminovat přirozenou obrannou reakci těla na stres, i když může být v kontextu operace kontraproduktivní.

Paradoxem je, že tato stresová reakce je navržena tak, aby zajistila naše přežití. Činí tak mimo jiné potlačením parasympatického nervového systému, který je protikladem systému sympatického.

Parasympatický nervový systém řídí funkce spojené s odpočinkem, trávením a zotavením – tedy procesy, které jsou pro pooperační pacienty zásadní.

Podle studie publikované v roce 2022 v časopise Annals of Medicine and Surgery mají pacienti, kteří jsou před operací vystaveni vyšší míře stresu nebo úzkosti, větší pravděpodobnost silnější pooperační bolesti než ti, kteří pociťují menší stres. Vyšší intenzita pooperační bolesti je pak spojena s vyšší úmrtností, horším zotavením, zhoršeným hojením ran, nižší spokojeností pacienta a delší hospitalizací.

[metaslider id=“181367″]

Stres při operaci

Pokud by existoval způsob, jak při operaci potlačit aktivitu sympatického nervového systému a zároveň podpořit systém parasympatický, spustil by se řetězec žádoucích protizánětlivých účinků a snížilo by se riziko sekundárních poškození. Na tuto možnost upozornil článek publikovaný v roce 2020 v International Journal of Surgery.

Zánět během operace nastává, když do místa poranění proudí krev, což vede k hromadění tekutin, otoku, bolesti a dočasné ztrátě funkce, která vyžaduje klidový režim.

Chirurgické zákroky – včetně řezů, odstraňování tkání, kauterizace, manipulace s orgány, sešívání a podávání anestetik – mohou zvyšovat sympatickou aktivitu, tedy spouštět změny v orgánech, tkáních, hormonech a dalších fyziologických systémech jako součást stresové reakce. Mezi tkáně zapojené do této reakce patří také dřeň nadledvin, která uvolňuje epinefrin a norepinefrin do krevního oběhu.

Vědci již vyzkoušeli různé způsoby, jak během operace kontrolovat odpověď nervového systému, obnovit rovnováhu mezi sympatickým a parasympatickým systémem, potlačit zánět a snížit energetické nároky těla. Žádná farmakologická léčba však dosud nebyla plně úspěšná.

Jemná rovnováha nervového systému pacienta na operačním stole stále uniká možnostem moderní medicíny. Existují však důkazy, že pacienti mohou snížit svůj stres před operací i po operaci a tím minimalizovat rizika spojená s chirurgickým stresem.

„Znalost souvislosti mezi předoperační úzkostí a pooperační bolestí může pomoci zmírnit jejich vzájemně se posilující účinek,“ uvádí studie v Annals of Medicine and Surgery.

Komplexní nástroj pro uvolnění

Tímto tématem se intenzivně zabývá dr. Brij B. Agarwal, který klade důraz na informování pacientů o osvědčených technikách, jež mohou podpořit jejich zotavení po operaci. Dr. Agarwal je kolorektální chirurg, vědec a průkopník šetrných chirurgických metod. Během svého lékařského studia také absolvoval roční kurz jógy.

„Jóga je skvělou formou předoperační přípravy,“ řekl Epoch Times s tím, že jde o osvědčenou, bezpečnou a snadno dostupnou techniku.

Výzkumy naznačují, že chirurgickým pacientům prospívají relaxační, dechové a meditativní techniky jógy. Podle studie publikované v roce 2016 v časopise BMC může již 20 minut jógového dýchání denně snížit hladiny zánětlivých markerů.

Tento holistický přístup k přípravě na operaci i k následné rekonvalescenci může být pro pacienty velmi prospěšný, jak potvrzuje naturopatka dr. Rosia Parrishová.

„Před operací může praktikování jemné jógy a relaxačních technik pomoci zvládnout předoperační stres a úzkost, což může pozitivně ovlivnit imunitní systém a celkovou pohodu,“ uvedla pro Epoch Times. „Po operaci mohou určité jógové pozice a dechová cvičení napomoci lepšímu prokrvení, udržení flexibility a celkovému uvolnění, což přispívá k hladšímu průběhu zotavení.“

Důkazy o přínosech jógy

Studie zahrnula 173 starších pacientů, kteří prodělali operaci, chemoterapii, radioterapii nebo jejich kombinaci. Byli rozděleni do dvou skupin – jedna praktikovala jógu, zatímco druhá absolvovala behaviorální placebo v podobě zdravotní osvěty.

Pacienti ve skupině s jógou hlásili výrazné zlepšení kvality života – 94 procent účastníků uvedlo, že jóga jim pomohla zmírnit symptomy a že by ji doporučili ostatním. Výsledky této studie byly letos prezentovány na výročním zasedání Americké společnosti klinické onkologie.

Starší studie publikovaná v International Journal of Yoga zkoumala 98 pacientek s rakovinou prsu, které absolvovaly jógový program, a sledovala jejich pooperační zotavení a hojení ran. Výzkum ukázal, že pacientky praktikující jógu strávily v nemocnici kratší dobu a vykazovaly lepší markery hojení bez komplikací.

„Naše zjištění jsou v souladu s dřívějšími studiemi využívajícími behaviorální a relaxační metody ke zlepšení pooperačních výsledků,“ napsali autoři studie. „Různé hypnorelaxační techniky se ukázaly jako účinné při zkracování hospitalizace, zmírnění bolesti a urychlení zotavení po operaci. Další metody, jako je relaxace s řízenou imaginací a cvičení, prokázaly stres snižující účinky úzce spojené s procesem hojení ran.“

Dr. Agarwal zdůrazňuje, že jóga nemusí být složitá. Stačí jednoduchá pozice – jakákoli, nebo dokonce pohyb – ve které pacient udržuje stejný dechový rytmus po dobu čtyř až šesti minut. Klíčem je setrvat v pozici bez nadměrné kontroly vlastního těla, i kdyby šlo pouze o ulehnutí do tzv. pozice mrtvoly (corpse pose, savásana).

Příprava na operaci

Podle Mirandy Jo Davisové, koučky v oblasti zdraví a wellness, praktikování mindfulness a uvolněného dýchání pomůže v den operace – zejména pokud pacient cvičí techniky snižování stresu po dobu 10 až 14 dnů před zákrokem. Čím větší úzkost z operace pacient pociťuje, tím větší přínos pro něj tyto metody mohou mít.

Davisová doporučuje věnovat 15 minut denně přípravě následujícím způsobem:

  • Dýchání v pravidelném rytmu – začít s nádechem a výdechem na čtyři doby, postupně se propracovat k osmi dobám s hlubším a plnějším rozšířením plic.
  • Začlenění aromaterapie – například levandule nebo kadidlo, které se tradičně používají ke zmírnění úzkosti a zánětu.
  • Opakování uklidňující fráze – při nádechu si v duchu říkat „Jsem“, při výdechu pak „uvolněný“ nebo „klidný“.

„Opakováním této techniky mozek přijme sugesci a přenese ji do těla, což uklidňuje parasympatický nervový systém,“ uvedla Davisová. „Pokud budete tyto techniky praktikovat před operací, pravděpodobně je budete chtít využívat i po ní, protože si uvědomíte, že váš fyziologický stres se výrazně snížil.“

Podle fyzioterapeutky a instruktorky jógy Lary Heimannové, zakladatelky LYT Metody, která kombinuje fyziologii, kineziologii, neurologii a funkční pohyb, je každodenní praxe klíčová. Pomáhá naučit tělo a mozek využívat relaxační techniky i v zátěžových situacích, kdy je myšlení obtížnější.

Doporučuje kombinaci uzemnění a bráničního dýchání, které lze provádět vestoje, vsedě nebo vleže: položit ruce na žebra, ať už obejmutím vlastního těla, nebo položením rukou na boky. Při nádechu si představit, že dech směřuje do rukou, a soustředit se na rozpínání hrudního koše.

„Směrujte dech do rukou,“ říká Heimannová. „Stačí si pomyslet: ‚Posílám dech do svých rukou.’ Tento způsob dýchání aktivuje parasympatický nervový systém, což pomáhá regulovat stres a navodit klid. To je nesmírně důležité.“

Většina lidí nevyužívá při dýchání bránici a mělké dýchání může aktivovat sympatický nervový systém, tedy stresovou reakci. Soustředění na dech nejen snižuje stres, ale také pomáhá udržet mysl v přítomném okamžiku, místo aby se zabývala minulostí či budoucími obavami.

„Po operaci se můžete cítit oslabení, nejistí, nebo dokonce vyděšení, i když šlo o drobný zákrok,“ říká Heimannová. „Potřebujeme se vrátit zpět do těla a posílit svou odolnost. Toho dosáhneme tím, že si budeme vědomi svého pohybu a budeme s ním pracovat vědomě.“

Existuje mnoho dalších způsobů, jak snížit hladinu stresu – například trávit čas s blízkými, chodit do přírody nebo se naučit rozpoznávat myšlenky, které stres vyvolávají, a tím je lépe ovládat.

Pokračování:
Část 5 – Jak se vyvarovat běžných chyb a zlepšit pooperační zotavení
 Může anestezie vést k úbytku kognitivních funkcí?

ete

Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram

Související témata