Poměrně časté neurologické onemocnění, Bellova obrna, se u až 80 procent pacientů obvykle upraví během několika týdnů až měsíců.
ZÁKLADNÍ PRŮVODCE
Odborně posoudil: Dr. Beverly Timerding, M.D.
Bellova obrna je neurologické onemocnění projevující se náhlým ochrnutím nebo oslabením obličejových svalů. Každoročně se vyskytuje přibližně u 15 až 30 lidí ze 100 000 a celoživotní riziko jejího vzniku je zhruba 1 ku 60. Onemocnění vzniká v důsledku poškození sedmého hlavového nervu, který řídí pohyby obličeje. Bellova obrna bývá zpravidla dočasná – přibližně 70 až 80 procent pacientů se spontánně zotaví během několika týdnů až měsíců. V některých případech však mohou příznaky přetrvávat nebo se stát trvalými.
Bellova obrna je pojmenována po skotském neurologovi siru Charlesi Bellovi (1774–1842), který podle mnoha zdrojů tento stav popsal jako první.
Jaké jsou příznaky a časné projevy Bellovy obrny?
Bellova obrna se obvykle rozvíjí během dvou až tří dnů. Mezi její příznaky mohou patřit zejména následující projevy:
Pokles jedné strany obličeje, včetně víčka, úst a tváře (ve velmi vzácných případech mohou být postiženy obě strany obličeje).
- záškuby obličejových svalů
- obtížné zavření oka nebo neschopnost oko zavřít v důsledku poruchy pohybu víčka
- neschopnost svraštit polovinu čela
- bolest v obličeji
- bolest v uchu
- obtíže s řečí
- tinnitus (ušní šelest) nebo zvýšená citlivost na zvuk v postiženém uchu
- ztráta chuti
- obtíže při jídle
- slintání
- suché oči
- bolest hlavy
Co způsobuje Bellovu obrnu?
Většina případů Bellovy obrny je považována za „idiopatickou“, což znamená, že vzniká spontánně a bez známé příčiny. Přesný mechanismus onemocnění proto není zcela objasněn, ale často bývá spojován s určitými spouštěcími faktory.
Je známo, že tento stav často nastává ve chvíli, kdy dojde k poškození nebo zánětu sedmého hlavového nervu, který přivádí nervové signály ke svalům odpovědným za mimiku. Výsledkem je slabost nebo ochrnutí obličejových svalů.
K poškození tohoto nervu může dojít například po infekci, při oslabení imunitního systému, nebo po úrazu či jiném traumatickém podnětu.

Jaké jsou příznaky a časné projevy Bellovy obrny?
Bellova obrna se obvykle rozvíjí během dvou až tří dnů. Mezi její příznaky mohou patřit zejména následující projevy:
- pokles jedné strany obličeje
- záškuby obličejových svalů
- obtížné zavření oka
- neschopnost svraštit polovinu čela
- bolest v obličeji
- bolest v uchu
- obtíže s řečí
- tinnitus
- ztráta chuti
- obtíže při jídle
- slintání
- suché oči
- bolest hlavy
Co způsobuje Bellovu obrnu?
Většina případů Bellovy obrny je považována za „idiopatickou“, což znamená, že vzniká spontánně a bez známé příčiny. Přesný mechanismus onemocnění proto není zcela objasněn, ale často bývá spojován s určitými spouštěcími faktory.
Je známo, že tento stav často nastává ve chvíli, kdy dojde k poškození nebo zánětu sedmého hlavového nervu, který přivádí nervové signály ke svalům odpovědným za mimiku. Výsledkem je slabost nebo ochrnutí obličejových svalů.
K poškození tohoto nervu může dojít například po infekci, při oslabení imunitního systému, nebo po úrazu či jiném traumatickém podnětu.
Bellova obrna vzniká tehdy, když určitý podnět (často infekce) vyvolá poškození nebo zánět sedmého hlavového nervu, který ovládá obličejové svaly.
Infekční spouštěče
Mezi faktory, které mohou spustit vznik Bellovy obrny, patří různé infekce – aktivní i skryté (latentní), například:
- herpes simplex typu 1 (virus způsobující opary na rtech)
- onemocnění horních cest dýchacích
- varicella-zoster virus (virus planých neštovic)
- virus Epsteinové-Barrové
- virus covid-19
- Guillainův-Barrého syndrom
- HIV
- lymská borelióza
- roztroušená skleróza
- onemocnění ruka-noha-ústa
- příušnice
- chřipka typu B
- myasthenia gravis (autoimunitní onemocnění způsobující svalovou slabost)
- sarkoidóza (zánětlivé onemocnění, při němž se v orgánech tvoří granulomy)
Možné souvislosti mezi některými vakcínami a Bellovou obrnou
Existují důkazy, že se Bellova obrna může objevit jak po infekci covid-19, tak po očkování proti covid-19. Přehledová studie publikovaná 27. dubna v časopise JAMA Otolaryngology—Head & Neck Surgery analyzovala 50 studií různých typů, včetně randomizovaných kontrolovaných studií i observačních výzkumů, a zjistila, že výskyt Bellovy obrny byl ve skupinách očkovaných „významně vyšší“ než ve skupinách s placebem. Přehled však neprokázal příčinnou souvislost.
Meta-analýza porovnávala výskyt Bellovy obrny u vakcín na bázi mRNA i u vakcín využívajících virový vektor (AstraZeneca a J&J). „Ve skupině mRNA vakcín byla pravděpodobnost výskytu [Bellovy obrny] u očkovaných osob významně vyšší než u osob, které dostaly placebo,“ uvádí studie.
Autoři však dodali, že observační studie zahrnuté do přehledu neprokázaly významný rozdíl ve výskytu Bellovy obrny mezi očkovanými a neočkovanými skupinami.
„V kohortových studiích analýza neprokázala žádné významné zvýšení pravděpodobnosti výskytu [Bellovy obrny] u očkovaných osob ve srovnání s neočkovanými,“ uzavírá přehled.
Autoři také zjistili, že Bellova obrna se častěji objevuje po prodělané infekci covid-19 než po očkování proti této nemoci. Konkrétně bylo zjištěno, že infekce zvyšuje riziko vzniku Bellovy obrny přibližně trojnásobně ve srovnání s očkováním.
Některé studie rovněž naznačují souvislost mezi vakcínou proti chřipce a Bellovou obrnou. Po zavedení inaktivované intranazální vakcíny proti chřipce (která se již klinicky nepoužívá) používané pouze ve Švýcarsku bylo hlášeno 46 případů Bellovy obrny. Nedávná studie z Taiwanu, která sledovala 7,5 milionu starších dospělých očkovaných proti chřipce v letech 2010 až 2017, rovněž zjistila pozitivní souvislost mezi očkováním a rizikem Bellovy obrny.
Celkově však „byla míra nežádoucích účinků [Bellovy obrny] nízká a vzhledem k nemocnosti a úmrtnosti spojené s infekcí chřipkou přínosy [očkování proti chřipce] stále převažují nad riziky,“ napsali autoři studie.
Kdo je Bellovou obrnou ohrožen více?
Bellova obrna může postihnout lidi v jakémkoli věku a výzkumníci se neshodují na tom, která věková skupina je nejčastěji postižena. Podle některých odborníků se nejčastěji vyskytuje u lidí ve věku 15 až 45 let, jiní však uvádějí, že je běžnější u osob starších 65 let. Další zdroje naopak tvrdí, že u lidí starších 60 let je méně častá.
Muži i ženy jsou postiženi přibližně stejně často. Kromě výše uvedených virových a infekčních spouštěčů však mohou riziko vzniku tohoto onemocnění zvyšovat následující faktory:
- diabetes (cukrovka)
- hypertenze (vysoký krevní tlak)
- obezita
- preeklampsie (těhotenská komplikace spojená s vysokým krevním tlakem)
- těhotenství, zejména ve třetím trimestru
- fyzické nebo psychické trauma
- faktory oslabující imunitní systém, například zranění
- prodělaná Bellova obrna v minulosti
Jak se Bellova obrna diagnostikuje?
Pokud zaznamenáte jakékoli příznaky Bellovy obrny, je důležité co nejdříve navštívit lékaře. Podobné příznaky totiž mohou způsobovat také mozková mrtvice nebo nádory, a proto je nutné tyto možnosti vyloučit. Diagnóza Bellovy obrny je takzvaně diagnózou vyloučení – pokud se nenajde jiná příčina ochrnutí, stanoví se diagnóza Bellovy obrny.
Lékař může provést následující vyšetření:
Fyzikální vyšetření: Pokud lékař pojme podezření na Bellovu obrnu, provede fyzikální vyšetření. Pokud jsou oslabené také svaly čela na jedné straně, je to typičtější pro Bellovu obrnu, protože při mozkové mrtvici bývají svaly čela obvykle zachovány. Lékař také zkontroluje, zda nejsou přítomny jiné fyzické příznaky, které by naznačovaly jinou diagnózu.
Krevní testy: Neexistují krevní testy, které by Bellovu obrnu přímo diagnostikovaly. Pokud však lékař podezřívá přítomnost základní infekce (například lymské boreliózy) nebo jiného onemocnění (například cukrovky), může nařídit krevní testy zaměřené na daný stav.
Zobrazovací vyšetření: Zobrazovací metody, jako je magnetická rezonance (MRI) nebo počítačová tomografie (CT), nejsou pro stanovení diagnózy obvykle nutné, mohou však být použity v případě, že fyzikální nález není zpočátku jednoznačný nebo pokud se stav nevyvíjí podle očekávání. Lékař může také doporučit elektromyografii (EMG). Při tomto vyšetření se na postižené svaly přikládají elektrody, které měří elektrickou aktivitu svalů a tím i funkci nervů.
Jaké jsou komplikace Bellovy obrny?
Pokud ochrnutí nebo oslabení obličejových svalů způsobí, že člověk nedokáže zavřít jedno oko, může dojít k výraznému vysychání oka. Ke zmírnění těchto potíží se přes den používají oční kapky a na noc oční mast. Často se také doporučuje přelepit víčko papírovou páskou, aby zůstalo během spánku zcela zavřené. Přelepení víčka přes malý vatový tamponek navíc snižuje přímý kontakt lepidla s pokožkou víčka, což usnadňuje odstranění pásky po probuzení.
Pokud se poškozený hlavový nerv, který je při Bellově obrně zasažen, hojí nesprávně, mohou některá nervová vlákna dorůst do slzných žláz místo do slinných žláz. Výsledkem může být slzení při jídle. Nesprávné hojení nervu může také vést k abnormálním a mimovolním pohybům obličeje, které se označují jako synkineze.
Výzkumníci z Taiwanu v jedné studii ukázali, že pacienti s Bellovou obrnou mají přibližně dvojnásobně vyšší riziko nehemoragické (nekrvácivé) mozkové mrtvice než běžná populace. Studie z Jižní Koreje rovněž zjistila, že riziko ischemické mrtvice je významně zvýšené, zejména během dvou let po prodělané Bellově obrně. Riziko hemoragické (krvácivé) mrtvice však významně zvýšené nebylo.
U pacientů, kteří již Bellovu obrnu prodělali, existuje přibližně 8procentní riziko, že se onemocnění znovu objeví.
Slabost obličejových svalů může být trvalá až u 20 až 30 procent pacientů. Léčba kortikosteroidy se přitom zdá zvyšovat pravděpodobnost úplného zotavení.
Jak se Bellova obrna léčí?
Bellova obrna se nejčastěji léčí steroidními léky, které snižují zánět. Pokud to ošetřující lékař považuje za vhodné, mohou být nasazeny také antivirové léky, avšak výsledky výzkumů ohledně jejich účinnosti jsou nejednotné.
K léčbě Bellovy obrny mohou být použity následující postupy:
Steroidy: Základní léčbou je desetidenní léčba perorálními kortikosteroidy (prednison). Nejvyšší účinnost má tehdy, pokud je zahájena během prvních několika dnů od objevení příznaků.
Antivirové léky: Antivirové přípravky valaciklovir nebo aciklovir mohou být podávány společně se steroidy po dobu sedmi až deseti dnů. Podle přehledu publikovaného v časopise American Family Physician může tato kombinovaná léčba snížit výskyt synkineze (mimovolných pohybů některých obličejových svalů). Samostatné podávání antivirotik se však nedoporučuje a podle Mayo Clinic nepřináší ve srovnání s placebem žádný prokazatelný přínos.
Chirurgická léčba: V některých případech může být vhodná chirurgická rekonstrukce mimiky obličeje. Ta může zahrnovat takzvané statické kosmetické zákroky (například zvednutí obočí nebo facelift postižené strany), transplantaci nervu nebo přemístění svalů.
Injekční léčba: Podle praktického doporučení publikovaného v roce 2021 v časopise Toxins může injekční podání botulotoxinu (Botoxu) zlepšit hyperkinezi obličeje (nadměrnou svalovou aktivitu) i synkinezi po prodělané Bellově obrně. Doporučení uvádí: „Za účelem dosažení větší symetrie obličeje v klidu i při pohybu se [Botox] aplikuje do vybraných svalů na nepostižené straně obličeje, aby se snížila hyperkineze, což vede k výraznému estetickému zlepšení vzhledu obličeje. Při léčbě synkineze může injekce [Botoxu] do konkrétního svalu snížit nebo odstranit mimovolní svalovou aktivitu, která je vyvolávána nesprávným nervovým spojením.“
Jak ovlivňuje Bellovu obrnu psychický stav?
Bellova obrna se může objevit u lidí, kteří procházejí obdobím extrémního fyzického nebo psychického stresu či traumatu.
Případy Bellovy obrny vzniklé po traumatickém zážitku jsou sice vzácné, ale existují o nich svědectví.
Americká herečka Angelina Jolie v roce 2023 uvedla pro deník The Wall Street Journal, že se domnívá, že u ní Bellova obrna vznikla v roce 2016 v důsledku stresu spojeného s rozvodem. Tvrdila také, že jí s uzdravením pomohla akupunktura.
Dalším známým případem byl herec Pierce Brosnan, který podle časopisu TV Guide onemocnění prodělal v 80. letech poté, co prodělal virovou infekci a pracoval tak dlouhé hodiny, že vyčerpáním zkolaboval.
Vyhýbání se extrémnímu stresu, pokud je to možné, může pomoci snížit riziko oslabení imunitního systému a tím i náchylnost k různým onemocněním, včetně Bellovy obrny.
Studie z Taiwanu publikovaná v roce 2017 zjistila souvislost mezi Bellovou obrnou a úzkostnými poruchami. Výzkumníci analyzovali zdravotní záznamy tisíců pacientů s Bellovou obrnou i bez ní a zároveň s úzkostnými poruchami a zjistili „obousměrnou souvislost“.
Výzkumníci uvedli: „Po vzniku jednoho z těchto onemocnění se významně zvyšuje nemocnost druhým.“ Zároveň však upozornili, že je zapotřebí dalších studií, které by objasnily, jak jsou tyto dvě poruchy propojeny a zda léčba jedné z nich může pomoci druhé předcházet nebo ji zmírnit.
Jaké jsou přírodní přístupy k Bellově obrně?
Fyzikální terapie může být užitečným doplňkem (vedle standardní lékařské léčby) zejména u pacientů s výraznějším ochrnutím. Masáže a cílená cvičení mohou pomoci obnovit funkci poškozených svalů.
Na internetu existují miliony videí s ukázkami obličejových cvičení pro pacienty s Bellovou obrnou a mnoho lidí uvádí, že jim tato cvičení pomohla. Pacientský zdroj zdravotnické organizace Kaiser Permanente například ukazuje cvičení zaměřená na aktivaci obličejových svalů.
Podle National Institute of Neurological Disorders and Stroke může pomoci také akupunktura. Někteří pacienti s Bellovou obrnou uvádějí, že jim tato metoda přinesla úlevu. Jedna rozsáhlá přehledová studie kontrolovaných klinických studií však dospěla k závěru: „Současné dostupné důkazy nejsou dostatečné k potvrzení, že akupunktura je účinnou léčbou Bellovy obrny, a to vzhledem k nízké kvalitě zahrnutých studií. Nelze proto vyvodit žádné závěry ani o bezpečnosti akupunktury.“
Jedna kazuistika ženy s hypertrofií dásní (nadměrným růstem dásňové tkáně) a Bellovou obrnou zaznamenala zlepšení příznaků po doplňování vitaminu C. Podle autorů šlo však o první známý případ, který naznačil souvislost mezi nedostatkem vitaminu C a Bellovou obrnou.
Výzkumníci naznačili, že nedostatek vitaminu C může být „příčinou nebo […] rizikovým faktorem Bellovy obrny, přičemž současně zánětlivá imunitní reakce vyvolaná Bellovou obrnou vede k jeho nedostatku, protože vitamin C přítomný v organismu začíná zachytávat volné radikály, aby zabránil oxidačnímu poškození“.
Pacienti s Bellovou obrnou někdy vyhledávají také alternativní terapie, například elektrickou stimulaci, biofeedback (trénink zpětné biologické vazby) nebo doplňování vitaminu B12, vitaminu B6 a zinku. Podle Johns Hopkins School of Medicine však neexistují důkazy o účinnosti těchto metod.
Někteří lidé rovněž uvádějí, že mohou pomoci další přírodní přístupy, například relaxace a meditace ke zmírnění svalového napětí, obklady z ricinového oleje pro zlepšení prokrvení postižených oblastí nebo antivirové byliny, jako jsou echinacea a bez černý, které mohou podpořit imunitní systém. Přesto však neexistují přesvědčivé důkazy o účinnosti těchto postupů.
Jak lze Bellově obrně předcházet?
Ačkoli neexistuje žádná známá metoda, která by Bellově obrně spolehlivě předcházela, celkové zlepšení zdravotního stavu prostřednictvím vyvážené stravy a pravidelného pohybu může pomoci předcházet onemocněním, která mohou ke vzniku tohoto stavu přispět.
Nadměrný stres ovlivňuje naše zdraví mnoha způsoby a jeho snižování může zlepšit fyzickou kondici. Autor Leo Babauta v článku pro Epoch Times uvádí: „Pokud je vaše hladina stresu dlouhodobě vysoká, je to podobné, jako kdybyste měli návyk kouřit – postupně si to vybere svou daň.“ Doporučuje pět způsobů, jak stres omezit: věnovat se relaxaci, hlubokému dýchání, stanovit si priority v povinnostech, trávit čas v přírodě a pěstovat vděčnost.
Kalifornský plastický chirurg Dr. Andre Panossian doporučuje následující postupy, které mohou pomoci snížit stres a tím i riziko Bellovy obrny:
- Pravidelně cvičit. Pravidelný pohyb může zmírňovat deprese a úzkost a některé novější studie naznačují, že může být při jejich zvládání dokonce účinnější než některé léky.
- Procvičovat hluboké dýchání a techniky mindfulness (všímavosti).
- Omezit kofein, alkohol a další stimulanty.
- Jíst vyváženou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny.
- Trávit čas v přírodě nebo činnostmi, které přinášejí radost.
- Věnovat se józe nebo jiným relaxačním cvičením.
- Během dne si dělat pravidelné přestávky na odpočinek.
- Dopřát si dostatek spánku každou noc, který pomáhá snižovat hladinu stresu.
- Poslouchat uklidňující hudbu nebo zvuky přírody pro uvolnění mysli i těla.
- Udržovat kontakt s přáteli a rodinou, kteří mohou poskytnout emoční podporu.
- Věnovat se činnostem podporujícím pozitivní myšlení, například psaní deníku nebo meditaci.
- V případě potřeby vyhledat odbornou pomoc, například terapeuta či poradce.
- Také potraviny, které konzumujeme, mohou ovlivňovat naši hladinu stresu. Podle serveru GreenMedInfo.com patří mezi pět potravin, které mohou pomoci zmírňovat úzkost, následující:
– Ořechy (obsahují vitamin E, selen a aminokyseliny i mastné kyseliny).
– Jogurt (probiotika).
– Zelený čaj (L-theanin a polyfenol epigalokatechin galát). Je však třeba poznamenat, že zelený čaj obsahuje přibližně třetinu množství kofeinu oproti kávě. Pokud jste na kofein citliví, je dobré množství vypitého čaje sledovat.
– Čokoláda (antioxidanty a hořčík).
– Ryby (omega-3 mastné kyseliny, L-lysin a L-arginin).
–ete–
