Více svobody projevu, ale systém „zůstává autoritářský, jen funguje jiným způsobem“, uvádí jeden z nich.
Epoch Times hovořil s několika Venezuelany žijícími v zemi i s emigranty ve Spojených státech, kteří vyjádřili vděčnost americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a americké armádě za zajetí Nicoláse Madura. Uvedli, že v posledních měsících se v jihoamerické zemi rozšířil pocit úlevy, navzdory tomu, že ve vedení zůstávají představitelé téhož represivního režimu.
„Všichni mají pocit, že získáváme určitou svobodu,“ říká jednadvacetiletý Jacobo Malkhasian, který žije v hlavním městě Caracas. „Získáváme některá práva … určité možnosti mít nyní svobodu projevu.“
Dosažení trvalé, pokojné a svobodné společnosti ve Venezuele však může trvat roky, mimo jiné kvůli tomu, co popisují jako populaci trpící posttraumatickou stresovou poruchou.
Návrat svobody projevu
Před Madurovým zajetím ve Venezuele podle více zdrojů neexistovalo skutečné zpravodajství ani pocit svobody projevu.
„[Maduro] převzal kontrolu nad tím, co média říkají, a pokud média neříkala to, co chtěl, zničil je,“ sdílí Malkhasian. „Zprávy ve Venezuele vždy představovaly alternativní realitu – chavistickou realitu.“
Chavisté jsou stoupenci chavismu, politické ideologie pojmenované po zesnulém Hugovi Chávezovi, Madurově předchůdci.
Zpravodajství se podle Jacoba Malkhasiana znatelně vyvážilo a nyní odráží skutečný stav Venezuely i obtíže, které obyvatelstvo po léta za socialistického režimu zažívalo.
Mediální pokrytí ve Venezuele před Madurovým zajetím podle něj vykreslovalo Rusko jako nezbytného spojence a Spojené státy jako nepřítele. Malkhasian spolupracuje se studentskou opoziční skupinou UNION na Ústřední univerzitě Venezuely.
Svou práci popisuje jako obtížnou a nebezpečnou až do okamžiku Madurova zajetí.
„Když mluvíte, jdete do vězení. Pokud vedete jakoukoli diskusi, která vládu znepokojí, jdete do vězení – zmizíte,“ podotýká.
Zpravodajství se podle něj znatelně vyvážilo a nyní odráží skutečný stav Venezuely i obtíže, které obyvatelstvo po léta za socialistického režimu zažívalo, nikoli jen „chavistickou realitu“.
Deník Epoch Times hovořil také s dalším Venezuelanem, který pracuje jako prodejce v Caracasu. Dvaatřicetiletý muž si přál zůstat v anonymitě kvůli tomu, co označil za „nejasnou“ situaci pod zbývajícím vedením režimu. Říká však, že lidé nyní mají pocit, že mohou vyjadřovat své názory bez rizika politického stíhání či odvetných kroků ze strany režimu.
Vzpomněl si na situaci, kdy zveřejnil fotografii na internetu, o níž se domníval, že by se režimu nelíbila, a jeho přítel pracující u venezuelské policie ho varoval, aby ji odstranil, jinak mu hrozí vězení.
To už se nyní neděje, konstatuje. Je to podle něj jedna z největších změn od Madurova zajetí.
„Lidé se vyjadřují s maximální svobodou,“ dodává. „Ve skutečnosti se už nebojí, že budou uvězněni nebo stíháni za to, co říkají na internetu.“
Základní potřeby
Opoziční skupiny, jako ta, ve které Malkhasian působí, mohou nyní otevřeně hovořit o problémech, kterým venezuelské obyvatelstvo čelí, včetně energetiky, zásobování vodou a připojení k internetu.
„Existuje svoboda, ale v ekonomické oblasti jsou problémy,“ podotýká.
Čtyřiadvacetiletá Venezuelanka Oriana Camposová sdělila pro Epoch Times, že nyní by se měla pozornost soustředit na zajištění dodávek vody a elektřiny a na kupní sílu pracujících.
Ceny mezitím zůstávají vysoké a mzdy nízké v důsledku téměř tří desetiletí „lenosti, korupce, destrukce a rozkrádání zdrojů“ ze strany socialistické vlády, uvádí Oriana Camposová.
Problémy s vodou a elektřinou se výrazně liší podle oblasti, popisuje anonymní Venezuelan. Některá místa mají dostatečné služby, zatímco v jeho oblasti voda chybí někdy i dva až tři dny v kuse.
Zaznamenal však zlepšení v oblasti služeb, včetně rychlosti internetu.
Ceny mezitím zůstávají vysoké a mzdy nízké v důsledku téměř tří desetiletí „lenosti, korupce, destrukce a rozkrádání zdrojů“ ze strany socialistické vlády, doplňuje Camposová.
Venezuela zažila za socialistického režimu hyperinflaci. Data Světové banky ukazují, že míra inflace v zemi vystoupala v roce 2018 na více než 225 000 procent. Od té doby klesla, ale zůstává na zvýšené úrovni.
Daniel Tirado, politický uprchlík, který opustil Venezuelu kvůli obtěžování a hrozbám vůči sobě i své rodině, sdílí, že sociální sítě, jako je X, hrají zásadní roli ve zpravodajství a při vyvozování odpovědnosti vůči moci.
Maduro podepsal nařízení, které po sporných volbách v roce 2024 zakázalo síť X na deset dní. Venezuelské zdroje však informovaly, že platforma zůstala v této jihoamerické zemi nedostupná, což podle Tirada vysvětluje, jak mohl Madurův režim kontrolovat veřejné narativy.
Malkhasian zmiňuje, že síť X mu začala fungovat teprve před měsícem a předtím nebyla dostupná přinejmenším od roku 2017.
Právo na shromažďování a projevy
Camposová, stejně jako Malkhasian, je aktivní členkou skupiny UNION na téže univerzitě. Zúčastnila se březnového protestu, který dorazil až ke dveřím Národního shromáždění, což je „něco, co se mnoho let nestalo“.
Vysvětluje, že se od Madurova zajetí cítí méně vystrašená při shromažďování, vyjadřování i při diskusi o těchto tématech s Epoch Times.
Dříve by podle ní státní bezpečnostní složky nikdy nedovolily, aby protest dorazil až k Národnímu shromáždění.
„Myslím, že při práci v politice je nejdůležitější říci, že máme opět určitou svobodu projevu.“
– Oriana Camposová, členka vedení, UNION
„Když viděli protest na ulici, potlačili ho slzným plynem, projektily nebo blokádami, aby zabránili lidem postupovat dál,“ popisuje.
Camposová studuje mezinárodní vztahy na Ústřední univerzitě Venezuely a působí jako členka vedení skupiny UNION. Podílela se také na mládežnické kampani opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii, který je považován za právoplatně zvoleného prezidenta Venezuely poté, co jeho předchůdkyni Maríi Corině Machadové režim Madura znemožnil kandidovat na veřejnou funkci.
Anonymní venezuelský zdroj uvedl, že by se před Madurovým zajetím nikdy neodvážil hovořit s Epoch Times.
Připomněl, že během voleb v roce 2024 bylo v zemi zřejmé, že opozice zvítězila, přesto Madurův režim prohlásil vítězství.
Režim podle něj vysílal ozbrojené složky, aby „střílely na kohokoli, na koho bylo třeba“, s cílem potlačit protesty.
„Myslím, že při práci v politice je nejdůležitější říci, že máme opět určitou svobodu projevu,“ vyzdvihuje Camposová a dodává, že zatím nepůsobí jako stoprocentně zaručená.
Tirado, který se aktivně zapojoval do opozičních skupin ještě ve Venezuele a pokračuje v tom i ve Spojených státech, podotýká, že Camposová a Malkhasian každý den riskují své životy v boji proti režimu.
Zbytky režimu
Navzdory některým pozitivním změnám od Madurova zajetí se Venezuelané nyní pohybují na tenké hraně a zjišťují, kam až mohou zajít, aniž by se vrátili ke strachu, který byl v populaci zakořeněn po desetiletí, uvádějí zdroje.
Přestože Maduro odešel, zbytky jeho režimu zůstávají.
„Víme, že lidé ve vládě jsou stejní,“ konstatuje Malkhasian. „Stále chtějí moc a udělají cokoli, aby ji získali. A jak víme, jsou schopni udělat cokoli, aby ji převzali.“
Prozatímní vůdkyně Venezuely Delcy Rodríguezová působila před Madurovým zajetím jako jeho viceprezidentka. Dříve uvedla, že vítá obnovení diplomacie mezi Venezuelou a Spojenými státy.
Trump a americká armáda mohou Madura zajmout, ale nemohou odebrat loajalitu, kterou k němu mají vrcholní vládní představitelé a vojenští velitelé.
„Je to jako vyjednávání,“ vysvětluje Malkhasian. „Zjišťujeme, kolik si můžeme dovolit, než řeknou: ‚Stop, jděte do vězení.‘“
Venezuela je stále kontrolována chavismem, zdůraznil anonymní zdroj.
„Je to jako vyjednávání. Zjišťujeme, kolik si můžeme dovolit, než řeknou: ‚Stop, jděte do vězení.‘“
– Jacobo Malkhasian, člen, UNION
„[Režim] udělá cokoli, aby zůstal u moci. Je to stále stejná mocenská struktura. Jsou to stále ti samí lidé. Jediný rozdíl je, že teď na to dohlížejí Donald Trump a Marco Rubio,“ sdělil Tirado.
Rozhodnutí uprchnout, stejně jako u milionů dalších Venezuelanů, pro něj bylo volbou, ke které byl donucen a která ho bude provázet po celý život.
Jako politický exilant se do Venezuely stále nemůže bezpečně vrátit.
Změna přichází
„Myslím, že víc než samotné zajetí Madura nám to dalo naději,“ míní Tirado. „Ukázalo to světu, že ani diktátoři nejsou nedotknutelní.“
Venezuelané však podle něj zatím nejsou skutečně svobodní.
„Řekl bych, že systém se ve skutečnosti nezměnil, pouze se přizpůsobil,“ podotkl v následném rozhovoru. „Je stále autoritářský, jen funguje jiným způsobem.“
Vedle návratu základních práv, jako je svoboda projevu, shromažďování a vyjadřování, se podle zdrojů stává nevyhnutelným i pocit lepší budoucnosti.
„V určité fázi života jsem, jako všichni mladí Venezuelané, zvažovala emigraci,“ komentuje Camposová. „Zároveň jsem ale cítila, že bych měla být součástí změny a politiky.“
Camposová nevěří v pomstu, ale věří ve spravedlnost, která je podle ní klíčovým základem pro naplnění její představy o Venezuele pro ni a její rodinu.
„Řekl bych, že systém se ve skutečnosti nezměnil, pouze se přizpůsobil.“
– Daniel Tirado, politický uprchlík
„Venezuela má nevyčerpatelný zdroj, kterým jsou její lidé a jejich odolnost,“ zdůrazňuje. „Možná ne za rok, ale Venezuela bude skvělá, bude úžasná a otevře náruč světu.“
Anonymní Venezuelan uvedl, že mezi obyvatelstvem celkově panuje obnovený pocit optimismu, jak se snaží překonat roky násilí, které zažilo ze strany režimu.
„Lidé viděli vojáky s tanky přejíždět demonstranty a srážet je auty – to bylo v přímém přenosu, lidé byli bezdůvodně stříleni na ulici. … To se skutečně stalo. To je realita.“
Obnova důvěry ve vládu, armádu a volební proces bude podle zdrojů pomalý a náročný proces.
Pokračující tlak Spojených států na Venezuelu by podle Malkhasiana mohl pomoci usnadnit přechod země do nové fáze jejího vývoje.
„[Režim] má moc, má kontrolu nad armádou a ovládá zdroje. Jak je chcete odstranit? Musíte získat trochu pomoci od svých přátel.“
Přeje si úplnou restrukturalizaci venezuelské společnosti a odstranění zbývajících loajalistů Madura.
„Myslím, že Venezuela bude za 20 let skvělou zemí,“ zakončuje Malkhasian. „Ohlédneme se zpět a řekneme si: ‚Dokázali jsme to.‘“
–ete–
