Analytici tvrdí, že poté, co Peking zablokoval akvizici startupu zabývajícího se umělou inteligencí Manus společností Meta za 2 miliardy dolarů, se zahraniční investoři pravděpodobně začnou Číně vyhýbat.
Ještě předtím, než Peking formálně zablokoval plánovanou akvizici AI startupu Manus společností Meta v hodnotě přibližně 2 miliard dolarů, nejprve zajistil, aby dva nejvyšší představitelé firmy nemohli opustit zemi.
Čínské úřady si v březnu předvolaly generálního ředitele Manus Xiao Honga a hlavního vědce Ji Yichaa na schůzku v Pekingu. Oba muži působili v Singapuru, kam Manus přesunul o devět měsíců předtím své sídlo. Představitelé Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) je vyslýchali kvůli tomu, co regulátoři označili za možné porušení pravidel pro oznamování zahraničních investic.
Po schůzce jim bylo sděleno, že nesmějí opustit pevninskou Čínu. Deník Financial Times o tom poprvé informoval 25. března s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
O měsíc později, 27. dubna, NDRC nařídila společnosti Meta, aby během několika týdnů zvrátila akvizici – proces zahrnující oddělení práv, kapitálu a duševního vlastnictví.
Na dotaz agentury AFP ohledně rozhodnutí zablokovat obchod a zakázat spoluzakladatelům Manus opustit zemi mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian uvedl, že Peking pouze přezkoumává zahraniční investice „v souladu se zákony a předpisy“.
Tento případ nemá obdoby. Jde o první situaci, kdy Peking použil zákaz vycestování vůči firemním manažerům, aby zmařil zahraniční technologickou akvizici v hodnotě několika miliard dolarů, a zároveň o první veřejně zablokovaný zahraniční obchod podle čínského systému bezpečnostního přezkumu zahraničních investic zavedeného v roce 2021.
Analytici řekli Epoch Times, že tento případ představuje výrazné rozšíření toho, jak daleko je Komunistická strana Číny (KS Číny) ochotna zajít, aby zabránila odlivu technologií, kapitálu a talentů, které považuje za strategicky důležité – i když je cílová společnost formálně registrována v Singapuru a již nemá žádné čínské vlastnictví.
Podle nich bude mít tento krok odrazující dopad napříč čínským sektorem umělé inteligence. Může odradit zahraniční investory, uzavřít možnosti odchodu a přimět některé z nejambicióznějších čínských podnikatelů, aby budovali své firmy mimo Čínu už od počátku – nebo odešli dříve, než původně plánovali.
Jak se Manus snažil odejít
Společnost Manus byla založena v Pekingu v roce 2022 pod mateřskou firmou Butterfly Effect Technology. Jedním z nejsledovanějších čínských AI startupů se stala v březnu 2025, kdy představila univerzálního AI asistenta schopného plnit složité úkoly – připravovat zprávy, vytvářet prezentace nebo vybírat životopisy – s minimálním lidským dohledem. Jen několik týdnů po průlomu společnosti DeepSeek ji čínská státní média označovala za další hvězdu čínské umělé inteligence.
Společnost se následně rychle snažila vytvořit si odstup od Číny. V dubnu 2025 získala v investičním kole Series B vedeném americkou investiční firmou Benchmark 75 milionů dolarů (asi 1,6 miliard Kč), přičemž její hodnota byla odhadována na přibližně 500 milionů dolarů (přes 10 miliard Kč). Do poloviny roku 2025 přesunula své globální sídlo do Singapuru. V červenci propustila většinu zaměstnanců v Pekingu a ukončila činnost v Číně.
Dne 29. prosince 2025 oznámila společnost Meta, že koupí Manus za přibližně 2 miliardy dolarů, přičemž v něm nebude žádné čínské vlastnictví a v Číně zároveň ukončí zbývající služby. Během několika dnů začala Meta začleňovat technologii i přibližně 100 zaměstnanců Manus do své kanceláře v Singapuru.
Jen několik týdnů po průlomu společnosti DeepSeek ji čínská státní média označovala za další hvězdu čínské AI.
V lednu čínské ministerstvo obchodu oznámilo zahájení vyšetřování transakce. V březnu už byli zakladatelé „uvězněni“ v Pekingu. Koncem dubna byla obchodní dohoda definitivně zrušena.
Proč Peking zasáhl
Zásah vyvolal mezinárodní pozornost, protože podle běžného výkladu už Manus Čínu opustil. Mateřská společnost byla znovu registrována v Singapuru a v Číně již nepůsobila. Americký kupující se navíc zavázal přerušit veškeré zbývající vazby.
Čínská státní média přesto tento krok obhajovala. Televize CCTV informovala, že Peking zasáhl proti takzvané „koupelové zahraniční expanzi“, kdy firmy odstraní čínskou registraci, ale nadále těží z čínských inženýrů, výzkumu a dat. Deník Global Times napsal, že větší obavou bylo, zda Meta nepoužila transakci k získání týmu, který Peking považuje za strategicky důležitý.
Wang Shiow-Wen, odborná asistentka výzkumu v taiwanském Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, řekla Epoch Times, že Peking vnímá Manus podobně jako DeepSeek – tedy jako strategické aktivum.
Podle ní úřady rozhněval pokus Manus „dečínizovat“ firmu přesunem do zahraničí a prodejem americkému kupci. Čínské úřady podle ní chápaly přesun jako snahu uniknout čínskému dohledu, přestože technologie i zaměstnanci zůstávali spojeni s pevninskou Čínou.
Její kolega Domingo I-Kwei Yang, odborný asistent v oddělení výzkumu národní bezpečnosti institutu, podotýká, že rozhodnutí mělo odradit další čínské AI firmy od používání stejného postupu.
Čínský státní deník Global Times napsal, že větší obavou bylo, zda Meta nepoužila transakci k získání týmu, který Peking považuje za strategicky důležitý.
Peking nyní podle Yanga považuje umělou inteligenci za součást čínských suverénních schopností. Načasování zásahu – jen několik týdnů před summitem amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Xi Jinpingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května – podle něj naznačuje, že Peking chtěl zároveň ukázat, že má v AI soupeření s Washingtonem vlastní nástroje.
Podle amerického analytika čínských záležitostí Wanga He je rozhodnutí ohledně Manus více politické než obchodní. To podle něj jasně ukazují zprávy o zákazu vycestování pro zakladatele firmy. „Povolat manažery zpět do Číny a odebrat jim svobodu pohybu není způsob, jakým funguje běžný regulační přezkum,“ podotýká.
Společnost Manus na žádost o komentář nereagovala.
Dopady na čínský sektor umělé inteligence
Ironií podle Yanga je, že krok Pekingu může poškodit právě odvětví, které se snaží chránit.
Americké AI startupy získaly v prvním čtvrtletí roku 2026 podle poradenské společnosti KPMG téměř 270 miliard dolarů, tedy více než třináctkrát ve srovnání s čínskými AI startupy.
Podle Wanga He je pro čínské zakladatele získání zahraničního kapitálu, globálních zákazníků a zahraničních kupců často otázkou přežití.
Mnoho čínských startupů potřebuje odejít do zahraničí, aby získalo významné financování a mezinárodní viditelnost. Zablokováním akvizice Manusu Peking tuto cestu fakticky uzavřel. Wang označuje tento krok za „uškrcení“ obchodního modelu, který mohl čínským AI firmám pomoci globálně konkurovat.
Yang vysvětluje, že ještě větším problémem je širší odrazující efekt. Firmy, které zvažovaly přesun do zahraničí, restrukturalizaci nebo zahraniční investice, nyní podle něj začnou váhat. Zakladatelé se mohou obávat, že i po odchodu bude Peking nadále uplatňovat svou jurisdikci nebo si je později předvolá k „výslechu“, který nebudou moci odmítnout.
Podle Yanga tak čínští podnikatelé v oblasti AI stojí před volbou, zda zůstat v Číně pod přísnější státní kontrolou, nebo budovat firmy v zahraničí už od začátku. Náklady na vývoj přitom zvyšují americká omezení na čipy i čínské bezpečnostní a ideologické regulace.
Wang Shiow-Wen varuje, že bez expanze do zahraničí mohou některým čínským AI startupům jednoduše dojít peníze ještě předtím, než dospějí. Mohly by tak spadnout do toho, co označila za inovační „údolí smrti“.
Poukazuje také na širší trend zpřísňování kontroly nad technologickými talenty a zmiňuje zprávy, podle nichž členům klíčového týmu společnosti DeepSeek byly odebrány pasy a byl jim omezen kontakt se zahraničními návštěvníky.
Kontroly odlivu AI talentů budou podle ní pravděpodobně dále zpřísňovány.
Co by Spojené státy udělaly – a neudělaly
Případ znovu otevřel debatu o tom, zda by Washington postupoval stejně.
Chris McGuire, vedoucí pracovník pro Čínu a nové technologie v Council on Foreign Relations, říká, že logika Pekingu fakticky znamená, že každá AI společnost založená v Číně zůstává trvale pod kontrolou KS Číny bez ohledu na to, kde je právně registrována.
„Po zrušení akvizice Manus společností Meta ze strany Číny – proč by někdo zakládal AI firmu v Číně, pokud má na výběr?“ napsal na síti X. „V Číně máte přístup k menšímu výpočetnímu výkonu, méně kapitálu a platy jsou nižší než na Západě.“
Čínský doktorand z Harvardovy univerzity Fang Tianyu namítl, že by Spojené státy v podobné situaci pravděpodobně postupovaly stejně. Podle McGuira je však takové srovnání nepřesné, protože zákaz vycestování pro manažery by byl v USA nezákonný a Manus už v době obchodu nebyl čínskou společností.
Zákazy vycestování a zrušení obchodu představují podle Chrise McGuira zpětné zásahy bez jasného právního základu.
McGuire zároveň říká, že americké soudy mohou navíc rozhodnutí úřadů zrušit, zatímco v Číně podobná nezávislá právní ochrana podle něj neexistuje. Podle něj měl Peking zasáhnout ještě před odchodem Manusu z Číny, nikoli zpětně po přesunu firmy do Singapuru. Zákazy vycestování i příkaz ke zrušení obchodu proto označuje za zpětné zásahy bez jasného právního základu.
Wang He připomíná případ společnosti Ralls Corp. z roku 2012, kdy americký soud rozhodl, že vláda při zablokování čínské investice porušila právo firmy na řádný proces. Podle něj je podobná právní obrana v Číně nemožná.
Rozdělení technologických ekosystémů USA a Číny
Mluvčí společnosti Meta řekl Epoch Times 27. dubna, že transakce „plně odpovídala platným zákonům“ a firma očekává „odpovídající vyřešení vyšetřování“.
Ještě téhož dne Peking nařídil stranám akvizici Manus stáhnout.
Wang Shiow-Wen říká, že tento případ potvrzuje, že Washington i Peking nyní považují umělou inteligenci za strategické aktivum, což urychluje širší oddělování obou systémů v oblasti hardwaru, kapitálu, talentů i AI ekosystémů.
Podle čínských pravidel pro bezpečnostní přezkum zahraničních investic mohou regulátoři nařídit stranám, aby již uskutečněnou investici zrušily prodejem podílů nebo majetku ve stanovené lhůtě a obnovily stav před transakcí.
Podle Wanga He je však zvrácení dohodu otázné. Odkazuje přitom na zprávy deníků Wall Street Journal a Bloomberg založené na anonymních zdrojích. Zaměstnanci Manus se už přesunuli do kanceláří společnosti Meta v Singapuru, zatímco zahraniční investoři včetně společnosti Benchmark už inkasovali výnosy. Vyplaceni podle dostupných informací byli také čínští investoři Tencent a HongShan.
Podle Wanga He nebude snadné nic z toho vzít zpět.
Mluvčí Bílého domu Kush Desai 27. dubna uvedl, že Trumpova administrativa „bude i nadále chránit americký technologický sektor před nepřiměřeným zahraničním zasahováním“.
Wang Shiow-Wen říká, že tento případ potvrzuje, že Washington i Peking nyní považují umělou inteligenci za strategické aktivum, což urychluje širší oddělování obou systémů v oblasti hardwaru, kapitálu, talentů i AI ekosystémů.
Yang předpovídá vznik dvou paralelních světů umělé inteligence: jednoho soustředěného kolem Spojených států a jejich spojenců, založeného na pokročilých čipech, globální cloudové infrastruktuře a otevřeném kapitálu, a druhého soustředěného kolem Číny, založeného na domácí soběstačnosti, kontrole dat a rozsáhlém nasazení na domácím trhu.
Podle Wanga He jsou však zatím bezprostřední důsledky především psychologické.
Poznamenává, že případ Manus pravděpodobně přiměje nejlepší čínské podnikatelské talenty k dřívějšímu a trvalejšímu odchodu ze země. Zakladatelé, kteří dříve věřili, že mohou budovat firmy doma a expandovat do zahraničí, nyní podle něj dostali jasný signál, že to nemusí fungovat. Pokud si od samého začátku nezvolí Singapur nebo podobné místo, měli by podle něj očekávat, že je Peking bude nadále sledovat.
McGuire ve svém příspěvku na síti X napsal: „Pokud čínská vláda zjevně věří, že americký a čínský AI ekosystém mají být zcela oddělené, měli bychom přestat pomáhat jejich ekosystému uspět!“
Na této zprávě se podíleli Ning Haizhong a Yi Ru.
–ete–
