WASHINGTON – Po svém návratu do Bílého domu spustil americký prezident Donald Trump sérii výkonných nařízení a zásadních změn politiky, čímž se jeho prvních 100 dní zařadilo mezi nejvýznamnější začátky prezidentského mandátu v moderní historii USA.
Jako 47. prezident Spojených států Trump navazuje tam, kde v prvním funkčním období skončil, a znovu se věnuje klíčovým prioritám, které byly zbrzděny jeho vyšetřováním údajné spolupráce s Ruskem, vykolejeny nepokoji hnutí Black Lives Matter nebo upozaděny během covidové pandemie.
Trump se s nebývalou intenzitou zaměřil na klíčová témata, která definují jeho agendu „Udělejme Ameriku znovu velkou“: zajištění hranic, boj proti neférovým obchodním praktikám Číny a posílení domácí produkce energie.
Ve všech těchto oblastech podnikl prezident kroky, které mnohé zaskočily, například zavedení široké celní strategie vůči všem obchodním partnerům nebo dohoda s El Salvadorem o umístění vyhoštěných gangsterů.
Trump překonal rekord prezidenta Franklina D. Roosevelta, který během prvních 100 dní podepsal 99 výkonných nařízení, a potenciálně se tak zařadil mezi nejvlivnější prezidenty v přetváření Washingtonu.
Podporovatelé označují Trumpových prvních 100 dní zpět v Oválné pracovně za obnovu amerických hodnot a síly, zatímco odpůrci je odsuzují jako projev svévole a chaosu. Trump se snaží udržet svižné tempo jak na domácí, tak na zahraniční scéně, protože si je vědom, že bez raného pokroku by se okno pro prosazení klíčových bodů jeho agendy mohlo brzy uzavřít.
Tady je přehled hlavních kroků, které stihl Trump za 100 dní v úřadu uskutečnit:
Hranice a imigrace
Jedním z nejvýraznějších Trumpových kroků byl okamžitý zásah proti nelegální imigraci. Zahájil rozsáhlé deportace a výrazně omezil příliv migrantů přes jižní hranici, což si vysloužilo širokou podporu voličů.
Hned první den podepsal deset výkonných nařízení, která kladou důraz na nelegální imigraci, kriminalitu a fentanyl. Mezi těmito opatřeními bylo vyhlášení stavu nouze, vyslání vojáků na hranici, obnovení politiky „Zůstaňte v Mexiku“, ukončení systému „chyť a pusť“, obnovení výstavby hraniční zdi, označení kriminálních kartelů za zahraniční teroristické organizace a zrušení práva na občanství na základě místa narození. Některé z těchto kroků byly mezitím napadeny u soudu.
V únoru Trump navíc uvalil cla na Mexiko, Kanadu a Čínu v reakci na nelegální imigraci a pašování fentanylu do Spojených států přes území těchto států. Trumpova opatření výrazně snížila celostátní počty zadržených nelegálních přistěhovalců. Podle údajů pohraniční stráže byl březen měsícem s nejnižším počtem přechodů jihozápadní hranice „v historii“, přičemž bylo zaznamenáno přibližně 7 180 nelegálních vstupů.
Ekonomika a obchod
V březnu inflace zpomalila díky poklesu cen pohonných hmot. Obavy o ekonomiku, zejména obchodní politiku, však rostou, což zvyšuje nejistotu a oslabuje důvěru spotřebitelů. Trump uvalil cla téměř na všechny obchodní partnery Spojených států s odůvodněním, že USA byly po celá desetiletí zneužívány.
Tento krok vyvolal kolísání na burze, které smetlo biliony dolarů z tržní hodnoty a znepokojilo miliony Američanů, kteří sledovali, jak se jim ztenčují úspory na důchod. Trump vyzval občany k trpělivosti s tím, že krátkodobá ekonomická bolest přinese dlouhodobé benefity.
Jádrem tvrdé obchodní politiky je znepokojivý fakt: v roce 2024 dosáhly Spojené státy obchodního deficitu 1,2 bilionu dolarů – největšího na světě. Španělský ekonom Daniel Lacalle řekl deníku Epoch Times, že vysoký obchodní deficit a rostoucí státní dluh jsou důkazem, že Spojené státy dlouhodobě trpí neférovými zahraničními obchodními praktikami, včetně celních i necelních bariér.
Vláda ponechala plošné desetiprocentní clo vůči všem obchodním partnerům, ale reciproční cla na 90 dní pozastavila – s výjimkou Číny. Spojené státy nyní vyjednávají obchodní dohody s 90 zeměmi.
Vztahy USA – Čína
Zahraniční politika Trumpova druhého funkčního období se soustředí na konfrontaci s čínským komunistickým režimem. Americký státník zavedl plošná cla ve výši 145 procent na čínský dovoz, s cílem ukončit neférové obchodní praktiky Pekingu.
Podle Christophera Baldinga, vedoucího experta britského think tanku Henry Jackson Society, je cílem Trumpovy celní strategie vytvořit globální obchodní blok, který by Čínu hospodářsky izoloval. Prezident rovněž uvolňuje vojenské kapacity v Evropě a na Blízkém východě, aby se USA mohly více soustředit na zadržování geopolitických ambicí Pekingu, uvedl Balding pro Epoch Times.
Méně než měsíc po začátku Trumpova druhého mandátu se Panama pod tlakem Washingtonu stala první latinskoamerickou zemí, která vystoupila z čínské iniciativy Pás a stezka. Skupina vedená USA zároveň oznámila plány na převzetí přístavů u Panamského průplavu od hongkongské společnosti – další strategické vítězství, i když dohoda zatím nebyla dokončena.
Trumpova administrativa také tlačí na spojence, aby omezili hospodářské vazby s Čínou, zasáhli proti přeposílání čínského zboží přes své země a zablokovali čínské investice. Přestože Trump vyjádřil optimismus ohledně možnosti uzavření obchodní dohody s Pekingem, Balding uvedl, že snaha Washingtonu oslabit globální vliv čínského režimu bude pokračovat bez ohledu na výsledek jednání.
Energetika
Trump se naplno pustil do přetváření amerického energetického sektoru. Už v den inaugurace podepsal šest výkonných opatření, jejichž cílem bylo „uvolnit americkou energii“, včetně vyhlášení stavu energetické nouze. A od té doby nezpomalil.
Spojené státy pod jeho vedením vystoupily z pařížské klimatické dohody, zrušil povinný podíl elektromobilů, otevřel rozsáhlá území na Aljašce pro těžbu fosilních paliv, zmírnil omezení pro uhelný průmysl, zrušil množství regulací Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) a odstranil zmínky o změně klimatu z veřejných webových stránek.
Zároveň zamezil tomu, co jeho administrativa označuje za „přehnanou“ regulaci ze strany jednotlivých států a místních samospráv, propustil nebo nechal odejít stovky zaměstnanců federálních úřadů, zrušil normy energetické účinnosti u domácích spotřebičů a ukončil pozastavení vývozu zkapalněného zemního plynu, které už stejně vypršelo.
Tento výčet je jen zkráceným přehledem celé řady kroků. Podstatou prezidentových opatření je prosadit „celostátní“ obrat o 180 stupňů v energetické a environmentální politice – deregulace, která má zcela eliminovat důraz Bidenovy administrativy na dekarbonizaci.
Výsledek těchto kroků bude záviset na vývoji světových trhů s ropou a plynem a na tom, jak rychle Kongres přijme dlouho odkládanou reformu povolovacích řízení.
Zahraniční politika
Ve víru diplomatických iniciativ zahájil Trump řadu jednání o ukončení konfliktů na Ukrajině a v Pásmu Gazy a zaujal tvrdý postoj k jadernému programu Íránu ještě před zahájením rozhovorů.
Trump obnovil přímé rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které byly na čtyři roky přerušené.
„Nejvíce jsem hrdý na to, že budu známý jako ten, kdo usiluje o mír a jednotu,“ řekl Trump ve svém inauguračním projevu 20. ledna a dodal: „To je to, čím chci být.“
Vůdce Ameriky tlačí na vedení v Kyjevě i Moskvě, aby usedli k jednacímu stolu a dohodli příměří, ale rozhovory zatím stagnují. Ani jedna strana zatím neprojevila ochotu skutečně přistoupit na požadavky té druhé a jednání se nesou v duchu vzájemného obviňování.
Na Trumpův pokyn se zvláštní vyslanec Steve Witkoff rovněž zapojil do jednání s Teheránem o budoucnosti jeho jaderného programu. Trump dal jasně najevo, že Íránu nikdy nedovolí získat jadernou zbraň, a prohlásil, že je připraven použít proti íránskému režimu vojenskou sílu, aby tomuto cíli zabránil.
Trump rovněž naznačil, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Pásmem Gazy, přemístit jeho obyvatele a vybudovat na Blízkém východě „riviéru“.
Progresivní politiky a vzdělávání
Trump rychle přistoupil k ukončení progresivních programů diverzity, rovnosti a inkluze (DEI), které se staly jedním z prvních cílů jeho druhého funkčního období. Zatímco zastánci DEI tvrdí, že tyto iniciativy pomáhají napravit historické křivdy vůči černochům a jiným menšinám, Trump a jeho tým to vidí jinak. Tvrdí, že DEI porušuje zákony o občanských právech tím, že zavádí diskriminaci na základě rasy.
Na základě těchto programů byly určovány kvóty ve veřejných institucích i soukromých firmách pro zaměstnávání potřebného množství „utlačovaných“ skupin. První den v úřadu Trump podepsal výkonné nařízení, kterým zrušil DEI iniciativy v rámci celé federální vlády. Následná výkonná opatření rozšířila tento zásah i na vliv DEI v rámci akreditačních standardů vysokých škol a pravidel pro federální zakázky.
Trump také nařídil ukončení DEI programů jak v základním a středním školství, tak na vysokých školách. Dopis ministerstva školství ze 3. dubna stanovil termín do 24. dubna, do kdy měly jednotlivé státy zajistit, že jejich školské obvody potvrdí nepřítomnost DEI programů ve školách. Federální soudce toto opatření před uplynutím lhůty zablokoval.
Vláda hledala páky v oblasti federálního financování vysokých škol a veřejných škol. Columbia University jako první obdržela výzvu od Trumpovy administrativy, aby řešila antisemitismus, jinak přijde o federální finance. Univerzita souhlasila.
Harvard, který čelil podobné výzvě k zásahu proti antisemitismu a odstranění DEI programů, zvolil jiný postup. S odvoláním na akademické svobody odmítl požadavky splnit a přišel o 2 miliardy dolarů z federálního rozpočtu. Spor nyní pokračuje u soudu.
Trump v březnu podepsal výkonné nařízení usnadňující zrušení amerického ministerstva školství, čímž učinil krok ke splnění jednoho ze svých předvolebních slibů. Každý americký stát si tak bude školství řešit sám. Současně zrušil přibližně polovinu pracovních míst v rámci tohoto úřadu.
Jonathan Williams, prezident a hlavní ekonom Americké rady pro výměnu legislativy (ALEC), řekl deníku Epoch Times, že Trumpovým cílem je dokončit „nedokončenou práci Ronalda Reagana, který chtěl ministerstvo zrušit už v 80. letech“.
Vláda rovněž nařídila všem vzdělávacím institucím uznávat pouze dvě pohlaví a ukončit propagaci transgender ideologie, včetně zákazu účasti biologických mužů v ženských sportovních kategoriích. Národní vysokoškolská atletická asociace (NCAA) se tomuto nařízení rychle přizpůsobila.
DOGE
V rámci rozsáhlé přestavby vládních struktur vytvořil Trump nové Ministerstvo pro vládní efektivitu (DOGE) a jmenoval miliardáře Elona Muska zvláštním poradcem, který má vést celý projekt.
Přestože název evokuje samostatné ministerstvo, DOGE není klasickým vládním úřadem na úrovni kabinetu. Jedná se o dočasný subjekt, jehož činnost má skončit 4. července 2026. Tým DOGE, tvořený špičkovými softwarovými inženýry, má za úkol snižovat počet federálních zaměstnanců, modernizovat vládní software a hledat úspory napříč federálními úřady. Cílem je odhalovat „plýtvání, podvody a zneužívání“, což je klíčová součást Trumpovy agendy.
Dosud DOGE uvádí, že se podařilo uspořit 160 miliard dolarů prostřednictvím prodeje majetku, zrušení smluv a dalších kroků – stále však výrazně zaostává za ambiciózním cílem ušetřit během prvního roku jeden bilion dolarů.
Rychlost a razance Muskova přístupu vyvolaly ostrou kritiku ze strany opozičních demokratů i médií, čímž se DOGE stal jedním z nejkontroverznějších prvků Trumpových prvních 100 dní. Podle zpráv bylo od nástupu Trumpa do úřadu propuštěno více než 120 000 federálních zaměstnanců napříč 30 úřady.
Odborové svazy a mnohé další skupiny na DOGE podaly žaloby, zejména kvůli jeho přístupu k citlivým federálním údajům. Počátkem dubna povolil odvolací soud pro čtvrtý obvod DOGE přístup k datům ze tří úřadů, avšak potvrdil zákaz přístupu k údajům Správy sociálního zabezpečení. Koncem měsíce pak federální soudce v Marylandu zákaz prodloužil.
Poté, co tržby a zisky Tesly v prvním čtvrtletí výrazně poklesly, oznámil Elon Musk v květnu záměr omezit svou účast v projektu DOGE.
Právní tahanice
Trumpova agenda čelí více než stovce žalob, přičemž mnohé z nich testují hranice mezi soudní a výkonnou mocí. Státy i různé organizace se snažily mimo jiné napadnout Trumpova imigrační opatření, činnost DOGE, hromadná propouštění ve státní správě i rozsáhlé škrty.
Soudci Nejvyššího soudu se již zapojili do několika kontroverzních rozhodnutí v rámci nouzových odvolání týkajících se Trumpovy politiky. Soud na květen naplánoval slyšení k třem rozhodnutím nižších soudů, které zablokovaly Trumpovu politiku omezující právo na občanství na základě místa narození. Tato otázka by mohla vést k výkladu 14. dodatku ústavy a zároveň stanovit možné limity pro používání celostátních soudních zákazů, které republikáni označují za překračování pravomocí soudců.
Mezitím se soudci Nejvyššího soudu zabývají tím, jak daleko mohou zajít při vyhovování žádostem o nouzovou pomoc, zejména v souvislosti s Trumpovými deportacemi podle zákona o nepřátelských cizincích. Liberální i konzervativní soudci vydali ostře formulovaná nesouhlasná stanoviska, která naznačují, že někteří jejich kolegové překročili pravomoci soudu.
Zdravotnictví
Ve svém druhém funkčním období klade Trump důraz na zdraví dětí, chronická onemocnění a bezpečnost potravin. Tyto priority byly do značné míry ovlivněny jeho volbou Roberta F. Kennedyho Jr. na post ministra zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).
Kennedy provedl v úřadu zásadní změny. Propustil desítky tisíc zaměstnanců a přesměroval zaměření celé agentury. Prosazuje zákaz umělých barviv a omezení využívání potravinových lístků na nezdravé potraviny a nápoje.
Ministr rovněž slíbil prozkoumat příčiny strmého nárůstu výskytu autismu ve Spojených státech. Ředitel Národního institutu zdraví Jay Bhattacharya, jehož agentura vede projekt výzkumu autismu, uvedl, že plánem je do září vyhlásit výzvu k podání návrhů na udělení grantů.
„Chtěl bych mít do roka časový harmonogram, kdy by se začaly zveřejňovat předběžné výsledky,“ řekl Bhattacharya 22. dubna.
Co bude dál?
Trump nadále tlačí na prosazení své domácí agendy, přičemž na prvním místě má daňové škrty. V prvním funkčním období Trump čelil odporu některých republikánských zákonodárců a často se střetával s tehdejšími vůdci republikánů. Nyní se zdá, že jeho spolupráce s předsedou Sněmovny Mikem Johnsonem a vůdcem senátní většiny Johnem Thunem probíhá hladčeji.
V dubnu schválil Kongres návrh rozpočtu, čímž republikánští lídři získali prostor k přípravě rozsáhlého návrhu zákona zaměřeného na řadu Trumpových opatření v oblasti obrany, energetiky, imigrace a daní.
Republikánští vůdci v obou komorách budou muset vyjednat tzv. smiřovací balíček a zajistit jeho schválení ještě před srpnovými prázdninami Kongresu. Trump uvedl, že doufá, že jeho daňové škrty podpoří hospodářský růst a růst akciového trhu, čímž zmírní dopady způsobené cly.
Nedávno představil návrh na snížení daně z příjmu pro osoby s ročním výdělkem pod 200 000 dolarů. „Jakmile začnou platit cla, daň z příjmu mnoha lidí bude výrazně snížena – možná i zcela zrušena. Zaměříme se na lidi s příjmem pod 200 000 dolarů ročně,“ napsal Trump 27. dubna na Truth Social.
– ete –
