Po počátečním šoku vyvolaném oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa z 5. května, že hodlá zavést 100procentní clo na všechny zahraniční filmy, vyjádřily hollywoodské odbory opatrný optimismus, že alespoň někdo ve Washingtonu věnuje pozornost osudu běžných pracovníků v tomto průmyslu.
„Prezident Trump správně rozpoznal, že americký filmový a televizní průmysl čelí naléhavé hrozbě ze strany mezinárodní konkurence,“ uvedli v prohlášení představitelé International Alliance of Theatrical Stage Employees (IATSE), jedné z největších a nejsilnějších odborových organizací v zábavním průmyslu.
„Zahraniční vlády úspěšně přetáhly filmové a televizní produkce spolu s mnoha pracovními místy, která vytvářejí, z USA díky agresivním daňovým pobídkám a subvencím. Filmy, které jsou určeny k prvnímu uvedení v USA, se stále častěji natáčejí v zahraničí. A americká pracovní síla i naše ekonomika za to platí,“ tvrdí odbory.
Americký zábavní průmysl utrpěl v posledních letech nesmírné rány – války streamovacích služeb, pandemie covidu-19, fúze a propouštění, stávky a zrychlující se trend natáčení mimo USA. Výsledkem je zdevastované odvětví, rekordní počet lidí bez práce a bez naděje na oživení.
Prezident označil pobídky k přesunu produkce do zahraničí za „cílené úsilí“ jiných států – a proto za ohrožení národní bezpečnosti. Sdělil, že pověřuje ministerstvo obchodu a vládní představitele pro zahraniční obchod, aby okamžitě začali zavádět 100procentní cla na „jakékoli a všechny filmy, které přicházejí do naší země a jsou vyrobeny v zahraničí“.
Jak přesně by taková cla na zahraniční filmy fungovala, nebo co vůbec dnes znamená americký či zahraniční film v době streamingu, koprodukcí a globalizovaného postprodukčního procesu, zatím není jasné. Na rozdíl od většiny Trumpových dosavadních kroků v oblasti obchodu se tentokrát nejedná o fyzické zboží přicházející přes americká přístaviště, ale o digitálně přenášené služby, které závisí na stále mezinárodnějším dodavatelském řetězci.
I přesto byl tento krok alespoň částečně přijat s vděčností zástupci utrápené hollywoodské pracovní síly. Odbory Teamsters v prohlášení ocenily zjevný záměr postavit se proti dlouholetému oslabování průmyslu, které připisují studiím, jež následují „špatné praktiky korporátní Ameriky“ v podobě přesunu pracovních míst do zahraničí.
„Studia pronásledují levné výrobní náklady v zahraničí, a přitom drancují americkou pracovní sílu, která vybudovala filmový a televizní průmysl. Tyto obrovské korporace si plní kapsy tím, že neustále šetří na všem, opouštějí americké štáby a využívají daňových kliček,“ uvedli prezident Teamsters Sean M. O’Brien a ředitelka odborové divize pro film a divadlo Lindsay Doughertyová. Odborová divize pro film a divadlo zastupuje řidiče a profesionály v dopravě, ale i castingové režiséry, cvičitele zvířat a další profese.
Trumpův krok zřejmě reagoval na skutečnost, že stále více amerických filmových studií natáčí v zahraničí – především v Kanadě, Velké Británii, Austrálii a evropských zemích, jako je Maďarsko, které nabízejí lákavé dotace a daňové úlevy, jednoduché regulační prostředí a nižší náklady na pracovní sílu pro producenty snažící se dodržet rozpočet projektu.
IATSE, která zastupuje členy v USA i Kanadě, zaujala opatrný postoj a uvedla, že podporuje všechna opatření „která mohou být realizována k návratu a udržení pracovních míst v americkém filmovém a televizním průmyslu, aniž by to poškodilo … kanadské členy.“
V nedávném průzkumu analytika průmyslu ProdPro jmenovali vedoucí pracovníci studií svých pět nejoblíbenějších lokalit pro roky 2025 až 2026 – a žádná z nich nebyla v USA. Na prvních místech se umístily Vancouver a Toronto v Kanadě, Velká Británie, střední Evropa a Austrálie, zatímco americká filmová centra Kalifornie, Georgie a New Jersey byla v hodnocení níže.
„Klíčové faktory ovlivňující tyto preference zahrnují příznivé daňové pobídky, infrastrukturu, dostupnost kvalifikovaných pracovníků a směnný kurz,“ uvádí zpráva s poznámkou, že stále konkurenčnější trh s daňovými pobídkami pravděpodobně bude po mnoho let formovat geografické rozložení produkce.
Global Production Report společnosti ProdPro za druhé čtvrtletí roku 2024 ukazuje, že celkový počet produkcí natáčených po celém světě v roce 2024 je stále o 16 procent nižší než v roce 2022, přičemž v USA je to dokonce o 37 procent méně.
Podle FilmLA, neziskové organizace a oficiálního filmového úřadu města a okresu Los Angeles, klesla produkce natáčená přímo na lokacích v oblasti Velkého Los Angeles v prvním čtvrtletí tohoto roku o 22 procent, přičemž hrané filmy zaznamenaly pokles přibližně o 29 procent. „Každý pokles odrážel dopad celosvětového omezování produkce a pokračující ztrátu zakázek Kalifornie ve prospěch konkurenčních území,“ uvedla organizace v dubnovém prohlášení.
Neexistuje žádná centrální databáze ani spolehlivý způsob, jak sledovat přesuny natáčení mimo USA. V průmyslu však mnozí tvrdí, že tento jev v posledních pěti letech nabral bezprecedentní rychlost.
„Postaveno střední třídou“
Další představitelé odborů však varovali před plošným zavedením cel, které by nereflektovalo reálné podmínky v průmyslu. „Pokud je tato celní politika jen reakcí pro efekt v titulcích kvůli odlivu produkcí ze Spojených států, není to řešení, je to sabotáž,“ napsal Epoch Times David Graves, člen výkonné rady IATSE Local 728, který zastupuje osvětlovače ve studiích.
Zdůraznil, že filmový průmysl nefunguje podle stejných časových plánů a struktur jako klasický kamenný obchod, a že univerzální přístup může více uškodit než pomoci, pokud není veden lidmi, kteří v oboru skutečně pracují.
„Pokud chce vláda opravdu pochopit, jak aplikovat cla na americký filmový průmysl, musí mluvit s elektrikáři, gripy, kameramany a lidmi z kostýmního oddělení, ne jen s herci z A-listu, kteří jsou odtrženi od reality daní z mezd, zahraničních pobídek a toho, jak vypadá ekonomické ochlazení přímo na místě,“ dodal Graves.
Známí producenti a celebrity podle něj „nemluví za pracující štáby střední třídy, které sledují, jak jim mizí živobytí bez jakéhokoliv přechodného plánu, bez podpory rekvalifikace a bez sociální sítě“.
Den po Trumpově oznámení o clech uvedl držitel Oscara Jon Voight, kterého Trump dříve jmenoval „zvláštním velvyslancem“ pro Hollywood, ve videu na sociální síti X, že prezidentovi na jeho sídle Mar-a-Lago na Floridě předložil podrobný plán obsahující „určitá daňové ustanovení“, která by pomohla filmové i televizní produkci.
Téhož dne publikoval losangeleský průmyslový magazín Deadline návrh Voightova plánu „Make Hollywood Great Again“ (Uděláme Hollywood opět skvělým), který zahrnuje daňový kredit v rozmezí 10 až 20 procent, který by bylo možné přidat k již existujícím pobídkám od jednotlivých amerických států.
V emailovém prohlášení pro Epoch Times uvedl Steven Paul, poradce Jona Voighta a generální ředitel SP Media Group, že dokument zveřejněný magazínem Deadline byl „součástí soukromé diskuse a nikdy nebyl určen ke zveřejnění.“
Voightův návrh požaduje, aby k získání vládní daňové pobídky proběhlo 75 procent fyzické produkce a postprodukce v USA. Toto by se vztahovalo na veškerý obsah napříč platformami – včetně kinodistribuce, televizního vysílání, kabelových služeb, streamovacích služeb jako Netflix a Amazon, a digitálních platforem jako YouTube.
Návrh plánu počítá s vysokým clem ve výši 120 procent hodnoty zahraniční pobídky pro produkce se sídlem v USA, které se rozhodnou natáčet v zahraničí. „Nejde o trest, ale o nezbytný krok k vyrovnání podmínek, aniž by se vytvořil nekonečný cyklus honby za nejvyššími pobídkami,“ uvádí dokument.
Pokud cla, nebo kombinace cel a zvýšených domácích pobídek, přivedou pracovní místa zpět do USA, následující otázkou podle Gravese je, zda má země infrastrukturu, která by objem práce zvládla.
„Zahraniční trhy zareagují rychleji, než Washington stačí přijímat zákony,“ řekl. „Nabídnou akreditovaným investorům stabilnější a spolehlivější příležitosti – zvýší jejich likviditu, podpoří produkce středního rozpočtu a vytvoří stabilní pracovní příležitosti v zahraničí, které USA momentálně nemohou nabídnout,“ doplnil.
„Americký filmový průmysl netvoří bohatí. Postavila ho střední třída. … Pokud jde o tvorbu pracovních míst a stabilitu zaměstnanosti, nejsou to velké trháky, které zaměstnávají lidi ve velkém. Jsou to stabilní produkce střední velikosti, které nesou hlavní tíhu práce,“ vysvětlil Graves.
Kde se filmy natáčejí? Odpověď není jednoduchá
Podle nezávislé analýzy dat Stephena Followse, britského analytika zábavního průmyslu, lze od roku 2000 přibližně třetinu globálních hraných filmů klasifikovat jako „americké“, přičemž velká americká studia vytvořila více než 87 procent všech globálních hraných filmů v roce 2024.
Data jsou založena na zemích původu, které producenti sami uvádějí v databázi Internet Movie Database (IMDb). „Neexistuje žádná univerzální databáze nebo systém pro definování či ověřování národní identity filmu,“ napsal Follows ve svém příspěvku na Substacku po Trumpově oznámení.
„IMDb umožňuje producentům uvádět původ dle vlastního uvážení, zatímco ceny, festivaly a národní fondy aplikují svá vlastní kritéria. Tyto systémy často spolu nesouladí, což vede k různým odpovědím podle toho, kdo se ptá a proč.“
Dále poukázal na to, že dnes je mnoho filmů koprodukcemi mezi dvěma nebo více zeměmi, přičemž streamovací platformy jako Netflix pravidelně objednávají projekty, u nichž není jasně určená země původu.
„Projekt může být vyvíjen v Los Angeles, produkován britskou společností, natáčen ve Španělsku a uváděn jako ‚mezinárodní obsah´. Hlavní natáčení může probíhat ve více zemích, zatímco postprodukce — speciální efekty, střih a hudba — je stále více globálním fenoménem, který je outsourcován do center s rostoucí infrastrukturou v zemích jako Kanada, Velká Británie, Nový Zéland a Indie,“ uvedl.
Jakýkoli plán zavést cla by proto vyžadoval shodu ohledně definice původu filmu. Taková však zatím v USA chybí. Podle Followsovy analýzy mělo v roce 2019 přibližně 24 procent filmů hollywoodských studií alespoň jeden natáčecí den ve Velké Británii a více než 19 procent mělo části natáčení v Kanadě.
Pokud by plán amerického prezidenta následoval doporučení Jona Voighta, mohl by být výchozím bodem požadavek, aby „americké“ filmy a seriály měly alespoň 75 procent produkce a postprodukce realizované v USA.
Strukturální změny
Podle zprávy Otis College of Art and Design a Westwood Economics and Planning Associates z roku 2024, která si posvítila na pracovní síly v Hollywoodu, zůstává Los Angeles průmyslovým lídrem i přes růst jiných lokalit. Z odvětví se nicméně stává čím dál víc obor pro lidi z „vědomostně náročných“ profesí a vysokoškolsky vzdělané, zatímco tradiční manuální práce je stále více outsourcována.
Patrick Adler, spoluautor zprávy Otis, uvedl, že nová realita je taková, že Hollywood je spíše manažerskou sférou, kterou lze nejlépe chápat jako jakési Silicon Valley. „Hollywood sám o sobě není místo, kde se filmy a seriály natáčejí,“ řekl na konci roku 2024 pro Epoch Times. „Je to místo, kde se projekty generují – je to mozek, nervové centrum průmyslu, rozsáhlá manažerská oblast, která nikam nezmizela a nezmizí.“
Poukázal na to, že Silicon Valley kdysi vyrábělo čipy, ale dnes tuto funkci outsourcuje. „Nikdo nikdy neříká: ‚Silicon Valley skončilo, protože už nevyrábí čipy.‘Ale z nějakého důvodu lidé z Hollywoodu říkají, že Hollywood umírá kvůli přesunu produkce do zahraničí. Přitom produkce je mnohem více podobná výrobě čipů než té klíčové práci s přidanou hodnotou,“ prohlásil.
Pro desetitisíce kameramanů, gripů, osvětlovačů, pracovníků kostýmních oddělení, vizážistů a skladatelů, kteří tvrdí, že se po stávkách práce nikdy nevrátila, znamená tato nová realita méně prostoru pro kvalifikované řemeslníky, kteří průmysl vybudovali, a více moci soustředěné v rukou manažerské vrstvy, která stále častěji přesouvá produkci do zemí s levnější pracovní silou.
Možné důsledky
Na rozdíl od mnoha odvětví, kde se prezident Trump snaží řešit obchodní deficit, mají Spojené státy v oblasti filmové a televizní produkce silný přebytek. Podle nejnovější zprávy Motion Picture Association, obchodní asociace reprezentující pět hlavních amerických filmových studií, dosáhl průmysl v roce 2023 obchodního přebytku 15 miliard dolarů.
„Produkce a distribuce filmů a televizních programů je jedním z nejcennějších kulturních a ekonomických zdrojů země,“ uvádí zpráva a poznamenává, že přebytek tohoto odvětví tvoří 6 procent z celkového amerického obchodního přebytku ve službách.
Podle zprávy Gower Street Analytics pak pouze 29 procent z 24,2 miliard dolarů hrubých tržeb v roce 2024 bylo domácího původu. To znamená, že většinu – 71 procent – příjmů z amerických kin generují zahraniční trhy. Pokud budou cla zavedena, mohly by více zasáhnout americká studia, která spoluprodukují a outsourcují různé části mezinárodní produkční sítě, než zahraniční filmová studia, která nemají ani zdaleka takovou ekonomickou či kulturní sílu jako studia americká.
Graves varoval před podceněním reakce zahraničních obchodních partnerů. „Země jako Kanada, Velká Británie a Austrálie vybudovaly silné státní agentury zaměřené na přilákání filmové produkce,“ uvedl a upozornil, že jedním z hlavních důvodů, proč nejsou středně velké produkce s rozpočtem mezi 6 a 35 miliony dolarů v USA už životaschopné, je absence národní infrastruktury, která by je podporovala.
„Jiné země to pochopily. Vědí, že tyto menší produkce vytvářejí významná pracovní místa s mnohem menší investicí daňových poplatníků. V reakci na to vytvořily zjednodušené pobídky pro výrobu a distribuci, které my jednoduše nemáme, zvláště ne na federální úrovni,“ poznamenal.
Zavedením 100procentních cel na veškerý zahraniční obsah vstupující na americký trh podle něj Spojené státy hrubě podceňují schopnost konkurence přizpůsobit se. „Tyto země nejsou schopné jen odvetných cel – dokážou nabídnout lepší daňové pobídky, lepší infrastrukturu a distribuční sítě, které přilákají ještě více práce, kterou se my snažíme přivést zpět,“ řekl Graves.
Reakce Velké Británie a Kanady
Politici a odboroví předáci ve Velké Británii a Kanadě vyjádřili znepokojení nad možnými dopady na průmysl, který se stále zotavuje z pandemie a stávky v roce 2023. „Tato pracovní místa živí naši místní ekonomiku i uměleckou scénu, takže cla by nás zasáhla zvlášť tvrdě,“ řekl Ted Hsu, kanadský poslanec, ve svém příspěvku na sociální síti X a dodal: „Postavím se proti těmto hrozbám a budu hájit ochranu našeho filmového sektoru.“
Zpráva Canadian Media Producers Association z prosince 2024 uvádí, že 49 procent celkové filmové a televizní produkce v letech 2023 až 2024 pocházelo ze zahraničních lokalit a služeb. Taková produkce stimulovaná zahraničními pobídkami by pravděpodobně byla hlavním cílem cel zaměřených na oživení produkce v USA, ačkoli Trumpova administrativa zatím neposkytla bližší podrobnosti. Mluvčí Bílého domu po Trumpově původním oznámení uvedl, že „žádná konečná rozhodnutí nebyla přijata“ a že administrativa „zvažuje všechny možnosti“, jak splnit prezidentovo nařízení.
Ministerstvo obchodu bezodkladně nereagovalo na podrobné otázky ohledně fungování navrhovaných cel. Michael Beavan, generální ředitel Production Guild of Great Britain (PGGB), zvolil smířlivý tón ve svém e-mailovém prohlášení pro Epoch Times. „PGGB stojí bok po boku se svými britskými filmovými partnery, aby zajistila ochranu jak našeho světově uznávaného filmového průmyslu, tak i freelance pracovníků v této době nejistoty ohledně amerických cel,“ uvedl Beavan.
„Máme dlouhodobý a vzájemně prospěšný vztah s našimi americkými kolegy a přáteli z filmového průmyslu, který bude vždy oceňován pro svou kreativitu a spolupráci, bez ohledu na geografické či politické hranice. Nevidíme žádný důvod, proč by měla být tato nepochybně úspěšná spolupráce nyní či v budoucnu narušena,“ pokračoval.
Mluvčí cechu sdělila, že cech spolupracuje se zástupci britských filmových agentur, televizí, studií a streamovacích platforem na formulaci reakce na navrhovaná cla. Philippa Childsová, vedoucí odborové organizace Bectu, která zastupuje 40 000 pracovníků v britském zábavním a mediálním průmyslu, uvedla v prohlášení, že cla, přicházející po pandemii covidu-19 a globálním zpomalení, „mohou být ničivým úderem pro odvětví, které se teprve zotavuje, a budou velmi znepokojující zprávou pro desetitisíce kvalifikovaných freelancerů, kteří natáčejí filmy ve Velké Británii“.
Vláda podle ní „musí rychle jednat a bránit tento životně důležitý sektor a podporovat freelancery, kteří ho pohánějí, protože jde o zásadní národní ekonomický zájem.“
– ete –
