Sean Tseng

10. 1. 2026

Úspěch bleskové operace v Caracasu vyvolal nové pochybnosti o schopnostech čínské armádní techniky, uvedl vojenský analytik.

Americké jednotky vtrhly do Venezuely ještě před rozbřeskem 3. ledna a při bleskové operaci zajaly venezuelského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku Cilii Floresovou. Akce proběhla tak rychle, že protivzdušná obrana Caracasu nestihla účinně zareagovat.

Operace si nevyžádala žádné americké oběti ani ztráty vojenské techniky, uvedli představitelé USA.

Mise USA – s krycím názvem Operation Absolute Resolve – se rychle stala víc než jen politickým otřesem. Podle analytiků šlo zároveň o reálný test americké vojenské síly proti zemi, která po léta nakupovala čínské a ruské systémy protivzdušné obrany a prezentovala je jako důkaz schopnosti odradit Washington.

Zásah vyvolal v Pekingu nepříjemné otázky ohledně limitů čínských systémů, na něž se Venezuela spoléhala – zejména takzvaných „anti-stealth“ radarů, které Čína propagovala jako schopné odhalit a zastavit americká letadla s technologií stealth, uvedl vojenský analytik.

Ten pro deník Epoch Times uvedl, že největší škoda pro Čínu nespočívá v selhání jednoho konkrétního zařízení, ale v tom, co operace naznačila o hlubších slabinách: korupci v čínském obranném průmyslu a nízké spolehlivosti technologií i velitelské struktury, které mají tyto systémy propojit.

„Systém, který na papíře vypadá moderně a v propagandě působí hrozivě, se pod tlakem skutečného boje rozpadá,“ uvedl Yu Tsung-chi, penzionovaný generálmajor z Taiwanu a bývalý prezident Vysoké školy politického boje při Taiwanské národní obranné univerzitě.

Dodal, že čínská tvrzení o výkonnosti techniky se často opírají spíše o marketingová sdělení než o ověření v boji.

Čína zajetí Madura odsoudila a obvinila Washington, že se staví do role „světového soudce“. Tato ostrá reakce podle pozorovatelů ukázala, jak úzce Peking vnímal dopady operace ve vztahu ke svému vlivu a důvěryhodnosti v Latinské Americe.

Operace měřená na hodiny

Prezident Donald Trump nařídil operaci ve 22:46 východoamerického času 2. ledna, uvedl předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine.

Letouny vzlétly z přibližně 20 pozemních a námořních základen po celé západním polokouli a vrtulníky se k Venezuele přibližovaly ve výšce zhruba 30 metrů nad hladinou moře, aby si zachovaly moment překvapení.

Během pěti hodin, konkrétně v 3:29 ráno východoamerického času, měli američtí vojáci Madura i Floresovou na palubě výsadkové útočné lodi USS Iwo Jima. Odtud byli následně letecky přepraveni do Spojených států.

Tato ilustrace zobrazuje Caracas a státy, v nichž venezuelský režim uvedl, že před zajetím venezuelského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželky 3. ledna 2025 došlo k americkým vojenským úderům. (Anika Arora Seth, Phil Holm via AP)
Tato ilustrace zobrazuje Caracas a státy, v nichž venezuelský režim uvedl, že před zajetím venezuelského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželky 3. ledna 2025 došlo k americkým vojenským úderům. (Anika Arora Seth, Phil Holm via AP)
(Vlevo) Čtvrť Fuerte Tiuna v Caracasu ve Venezuele, dne 22. prosince 2025. (Vpravo) Stejná čtvrť po amerických úderech z 3. ledna 2026. Americké síly provedly zásah v Caracasu před úsvitem a zajaly při něm venezuelského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku Cilii Floresovou. Poté je přepravily do Spojených států, aby čelili federálním obviněním. (©2026 Vantor via AP)
(Vlevo) Čtvrť Fuerte Tiuna v Caracasu ve Venezuele, dne 22. prosince 2025. (Vpravo) Stejná čtvrť po amerických úderech z 3. ledna 2026. Americké síly provedly zásah v Caracasu před úsvitem a zajaly při něm venezuelského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku Cilii Floresovou. Poté je přepravily do Spojených států, aby čelili federálním obviněním. (©2026 Vantor via AP)

Podle amerických představitelů se operace zúčastnilo více než 150 letounů a byla doplněna o integrované elektronické útoky a nekinetické prostředky amerického Kybernetického velitelství, Vesmírného velitelství a dalších složek s cílem potlačit venezuelskou obranu a vytvořit koridor pro vrtulníky.

Briefingy popisovaly vícevrstvý přístup: nad oblastí operovaly bombardéry, stíhací letouny, průzkumná a sledovací letadla, stroje elektronického boje a drony; vesmírná a kybernetická podpora narušovala venezuelské systémy; a údery měly za cíl rozbít a vyřadit protivzdušnou obranu v okamžiku, kdy se vrtulníky blížily ke Caracasu.

Podle úředníků byly při operaci nasazeny bombardéry B-1B, stíhačky F-22 Raptor a F-35 Lightning II, letouny elektronického boje EA-18G Growler, letouny včasné výstrahy E-2 Hawkeye a řada dronů spolu s transportními a vrtulníkovými prostředky.

Čínské systémy

Venezuela po léta masivně investovala do čínské i ruské techniky a zároveň tvrdila, že buduje jeden z nejmodernějších obranných systémů v regionu.

V posledních měsících se objevily zprávy o instalaci čínských radarů JY-27A, které jsou propagovány jako schopné odhalit letouny s „nízkou zjistitelností“ – tedy přesně ten typ systému, jenž má komplikovat americké operace využívající stealth platformy.

Tento příslib se však 3. ledna nenaplnil.

Yu uvedl, že ani čínské, ani ruské systémy protivzdušné obrany „neučinily sebemenší rozdíl“ ve chvíli, kdy Spojené státy nasadily zpravodajské informace v reálném čase, dále elektronický boj a přesně naváděné zbraně.

Skutečný souboj podle něj nespočíval jen v dosahu radarů či parametrech raket, ale v rychlém řetězci detekce, komunikace, rozhodování a společného provedení operace – a právě v této oblasti se slabší armády obvykle lámou.

Kromě radarů Venezuela rovněž předváděla a zaváděla čínské pozemní systémy, které Peking propagoval v zahraničí – od obojživelných útočných vozidel VN-16 a bojových vozidel pěchoty VN-18 až po čínské raketové dělostřelecké systémy.

Venezuelské vojenské přehlídky v posledních letech tyto platformy prezentovaly jako symbol rostoucího partnerství a tvrdšího vojenského postoje.

Podle Yua však naleštěné přehlídky mnoho neznamenají, pokud širší síť – senzory, komunikace, velení, výcvik a logistika – nevydrží zátěž skutečného konfliktu.

Pohled na telekomunikační antény v oblasti El Volcan v Caracasu ve Venezuele, dne 5. ledna 2026. El Volcan patřil k prvním cílům útoku během zajetí venezuelského vůdce Nicoláse Madura americkými silami 3. ledna. (Carlos Becerra / Getty Images)
Pohled na telekomunikační antény v oblasti El Volcan v Caracasu ve Venezuele, dne 5. ledna 2026. El Volcan patřil k prvním cílům útoku během zajetí venezuelského vůdce Nicoláse Madura americkými silami 3. ledna. (Carlos Becerra / Getty Images)

Přehlídky versus realita boje

Podle Yua americký zásah v Caracasu odhalil limity čínské vojenské kultury orientované především na propagandu – kultury, která více oceňuje uhlazené demonstrace než tvrdé a opakované ověřování v boji.

Uvedl, že Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) nevedla žádnou velkou válku od roku 1979 a zahraniční konflikty studuje mimo jiné proto, že sama postrádá rozsáhlou a nedávnou zkušenost z bojiště.

„Na přehlídkovém náměstí můžete vypadat dokonale sladěně a moderně,“ řekl Yu, „ale bez skutečného boje, který by to potvrdil, je to jen jevištní efekt.“

Yu sdělil, že Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) nevedla žádnou velkou válku od roku 1979 a zahraniční konflikty studuje mimo jiné proto, že sama postrádá rozsáhlou a nedávnou zkušenost z bojiště.

Americká operace ve Venezuele podle něj Peking zasáhla obzvlášť citelně, protože komunistický režim léta propaguje své zbraně a integrované bojové systémy jako „světovou špičku“. K posilování důvěry doma a odstrašení v zahraničí přitom využívá vysoce viditelné přehlídky – například hojně medializovanou vojenskou přehlídku v září 2025.

V tomto kontextu je schopnost „anti-stealth“ detekce především titulkovou vlastností, která má signalizovat, že Čína dokáže ohrozit americkou vzdušnou sílu. To, co se odehrálo v Caracasu, však podle Yua tuto rétoriku přímo prorazilo.

Yu rovněž poukázal na zprávy, že čínská delegace navštívila Venezuelu jen několik hodin před Madurovým zajetím, což ještě více zdůraznilo těsné sepětí Pekingu a Caracasu.

Radary vystavené během vojenské přehlídky u příležitosti 80. výročí vítězství nad Japonskem a konce druhé světové války na náměstí Tainanmen v Pekingu, dne 3. září 2025. Venezuela po léta výrazně investovala do čínské a ruské techniky a tvrdila, že buduje jeden z nejmodernějších obranných systémů v regionu. (Pedro Pardo / AFP via Getty Images)
Radary vystavené během vojenské přehlídky u příležitosti 80. výročí vítězství nad Japonskem a konce druhé světové války na náměstí Tainanmen v Pekingu, dne 3. září 2025. Venezuela po léta výrazně investovala do čínské a ruské techniky a tvrdila, že buduje jeden z nejmodernějších obranných systémů v regionu. (Pedro Pardo / AFP via Getty Images)

Korupce a slabiny velení

Podle Yua čínskou vojenskou připravenost oslabuje korupce a „černoskříňové“ rozhodovací procesy. Částečně proto, že špatné zprávy jsou filtrovány směrem nahoru a systém zadávání zakázek odměňuje spíše zdání než realitu.

Upozornil také na nedávná vyšetřování korupce v čínském vojensko-průmyslovém komplexu a na skandály, které vyvolaly otázky ohledně kontroly kvality a připravenosti.

V uzavřeném systému se podle něj rozhodnutí o nákupech často dějí za zavřenými dveřmi, s omezeným nezávislým dohledem a silnou motivací skrývat selhání.

Rizika podle Yua zvyšuje i pekingský model „vojensko-civilní fúze“. Ziskově orientovaní dodavatelé mohou uplácet, aby získali kontrakty, nahrazovat kvalitní součástky horšími a přesto formálně splnit požadavky – dokud peníze proudí a papírové výkazy vypadají v pořádku.

Venezuela může být jen prvním dominovým kamenem. Propekingské režimy v celé Latinské Americe budou čelit rostoucímu tlaku, aby si vybraly stranu.

Yu Tsung-chi,
bývalý předseda,
Political Warfare College,
National Defense University

I když jsou jednotlivé platformy schopné, systém kolem nich – údržba, realistický výcvik, poctivá logistika – může být podle něj postupně vyprázdněn.

Yu to dal do konstrasu s tím, co označil za americkou preferenci nechat mluvit výsledky z bojiště spíše než slogany.

Uvedl také, že o výsledku často rozhoduje rychlost integrace a velení, nikoli samotné technické parametry platforem.

Výhoda USA podle něj nespočívá jen v technologii, ale v integraci a delegování pravomocí. Jakmile je mise schválena, americké operace jsou navrženy tak, aby posouvaly rozhodovací autoritu dolů a dávaly velitelům v první linii prostor reagovat během několika sekund.

Prezident Donald Trump (druhý zprava) přihlíží, zatímco předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine (druhý zleva) hovoří s novináři po amerických vojenských akcích ve Venezuele v rezidenci Mar-a-Lago v Palm Beach na Floridě, dne 3. ledna 2026. (Jim Watson / AFP via Getty Images)
Prezident Donald Trump (druhý zprava) přihlíží, zatímco předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine (druhý zleva) hovoří s novináři po amerických vojenských akcích ve Venezuele v rezidenci Mar-a-Lago v Palm Beach na Floridě, dne 3. ledna 2026. (Jim Watson / AFP via Getty Images)

Čínský systém velení je podle něj pravým opakem: rigidně centralizovaný a politicky svázaný.

„Ať je technika jakkoli pokročilá,“ řekl Yu, „stále musí čekat na rozkazy z nejvyšších míst.“

Centralizace podle něj představuje zabudované zpoždění, které je v boji, kde se každá prodleva okamžitě trestá, mimořádně nákladné.

Yu se domnívá, že rozhodnutí Washingtonu zajmout Madura mělo vyslat signál daleko za hranice Caracasu: do Pekingu, k pročínským a protiamerickým vládám, jako jsou Kuba a Írán, i do dalších latinskoamerických metropolí zvažujících těsnější vazby na Čínu.

Tento krok zasadil do rámce tvrdší aplikace Monroeovy doktríny v rámci bezpečnostní politiky druhého Trumpova funkčního období. Tedy důraz na bezpečnost USA na západní polokouli a snahy zabránit zakořenění vlivu spojeného s Pekingem dále ve Střední a Jižní Americe.

„Venezuela může být jen prvním dominovým kamenem,“ řekl Yu. „Propekingské režimy v celé Latinské Americe budou čelit rostoucímu tlaku, aby si vybraly stranu.“

Na reportáži se podíleli Cheng Mulan a Luo Ya.

ete

Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram