„Je to tak velká radost, že ji nedokážu udržet v hrudi,“ svěřila se Naibeth Díazová 3. ledna v Miami. Její emoce sdílely tisíce Venezuelanů, kteří od Ameriky po Evropu spontánně vyšli do ulic, aby oslavili dopadení Nicoláse Madura.
„Diktatura padla,“ skandovali Venezuelané shromáždění v Limě v Peru. Podobná scéna se odehrála v madridské Puerta del Sol, kde se tisíce lidí shromáždily, aby oslavily „splnění snu“, objímaly se, zpívaly, tančily a mávaly vlajkami.
„Je to ‚svoboda, svoboda, svoboda‘,“ skandovali. „Nevrátí se, nevrátí se,“ říkali ostatní za zvuků karibské hudby a tanců, které se od časných ranních hodin rozléhaly po celém světě. Spojené státy provedly 3. ledna bleskový útok na rezidenci venezuelského vůdce Nicoláse Madura, kterého i s manželkou zajaly a transportovaly do New Yorku, kde mají čelit obviněním ze spiknutí s několika nadnárodními drogovými kartely a jihoamerickými partyzánskými hnutími, z nichž některé byly Washingtonem označeny za zahraniční teroristické organizace.
„Brzy uvidíme své rodiny“
Masivní exodus vyvolaný represivními opatřeními vlád Huga Cháveze a Nicoláse Madura vedl k největší migrační krizi v nedávné historii Latinské Ameriky. Podle UNHCR opustilo v posledním desetiletí zemi 7,7 až 7,9 milionu Venezuelanů jako uprchlíci, žadatelé o azyl a, v ještě větším počtu, jako žadatelé o mezinárodní ochranu, a to v důsledku politického útlaku, kolapsu institucí a humanitární krize.
Přibližně 770 000 z nich žije ve Spojených státech, především na Floridě (49 %) a v Texasu (14 %). Z regionálního hlediska se většina vysídlených osob soustřeďuje v Latinské Americe a Karibiku, s velkými komunitami v zemích jako jsou Kolumbie, Peru, Ekvádor, Chile a Brazílie.
V Evropě je Španělsko domovem největší venezuelské populace mimo Latinskou Ameriku a Spojených států.
Venezuelané hrají brzy ráno 3. ledna 2026 na hudební nástroje během oslav na kolumbijsko-venezuelské hranici po potvrzení, že Nicolás Maduro byl v Caracasu zajat. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Maduro a jeho manželka byli zatčeni v časných ranních hodinách po vojenské operaci vedené Delta Force, elitní speciální jednotkou americké armády. (Jair F. Coll / Getty Images)
V Miami se tisíce lidí shromáždily v Doralu, kde přibližně polovina obyvatelstva je venezuelského původu. „Toto je den oslav. Nevíte, kolik úsilí, slz a krve nás stálo osvobození. Děkujeme, prezidente Donalde Trumpe,“ řekl pro server Axios Elking Cadenas, 49letý venezuelský exulant žijící v Doralu. Během akce mával venezuelskou vlajkou, kterou podle svých slov použil během protivládních protestů v letech 2016 a 2017.
Během těchto demonstrací, jak vyprávěl, byli někteří z jeho přátel „zastřeleni“ a jiní „jsou stále ve vězení“. Naopak na Floridě je podle něj „uklidňující moci chodit po ulicích“ se svými spoluobčany bez obav z násilí ze strany vlády.
„Cítíme se jako všichni ostatní, je to směsice emocí,“ řekla agentuře AP Alejandra Arrieta, která do Spojených států přišla v roce 1997. „Jsou tu obavy. Je tu vzrušení. Čekali jsme na to tolik let. Ve Venezuele se něco muselo stát. Všichni potřebujeme svobodu.“
„Nejdůležitější je, že brzy budeme moci být se svými rodinami,“ dodal David Núñez, který před šesti lety uprchl do Spojených států poté, co byl ve Venezuele pronásledován za svou politickou aktivitu, a od té doby neviděl své dcery ve věku 8 a 17 let.
Oslavy propukly okamžitě také v Chile, Peru a Ekvádoru, kde Venezuelané vyšli do ulic s vlajkami a oslavnými písněmi. „Jsme svobodní. Všichni jsme šťastní, že padla diktatura, a že máme svobodnou zemi,“ řekla agentuře Reuters Khaty Yáñezová, venezuelská obyvatelka Santiaga v Chile, kde žije již sedm let.
„Moje radost je obrovská,“ dodal její krajan José Gregorio. „Po tolika letech, po tolika bojích, po tolika úsilí, dnes je ten den D. Dnes je den svobody.“
Peruánský prezident José Jeri napsal na síti X, že jeho vláda usnadní okamžitý návrat Venezuelanů bez ohledu na jejich imigrační status. Dodal, že „Venezuela vstupuje do nové éry demokracie a svobody“.
Venezuelská přistěhovalkyně Milagros Ortegová, jejíž rodiče stále žijí ve Venezuele, řekla, že doufá, že se vrátí. „Vědomí, že můj otec žil, aby viděl pád Nicoláse Madura, je velmi dojemné,“ pronesla.
„Dříve nebo později se Venezuelané vrátí do Venezuely, do svobodné Venezuely, do Venezuely, která je zemí velikosti,“ prohlásila Cynthia Díazová během pochodu v Quitu, hlavním městě Ekvádoru. „Pro nás, kteří žijeme v exilu, je to obrovská radost,“ dodala.
Další demonstrace budou následovat
Venezuelské organizace v zahraničí oznámily na příští dny nové demonstrace v různých městech po celém světě na podporu svrhnutí Madura. Některé z nich organizuje hnutí Svět s Venezuelou (Mundo con Venezuela).
„Zítra vyjdeme do ulic, abychom i nadále pozvedli své hlasy a demonstrovali, že Venezuela se skutečně může znovu obnovit ve svobodě, s pořádkem a legitimním vedením,“ uvedlo hnutí Mundo Con Venezuela na platformě X.
Manuel García, bývalý vůdce opozice a zákonodárce, který opustil Venezuelu po kontroverzních volbách v roce 2024, vyjádřil ze Španělska naději na přechodnou vládu, která povede Venezuelu k demokracii.
„Dnešek je začátkem nové etapy, která vyvrcholí konsolidací přechodu vedeného Marií Corinou a prezidentem Edmundem Gonzálezem,“ řekl agentuře Reuters García. Podle něj rychlost, s jakou byl Maduro sesazen, dokazuje, že jeho vláda neměla „vojenskou sílu, kterou se chlubila“.
José Miguel Calvillo, profesor mezinárodních vztahů a migrace na Complutense University v Madridu, řekl agentuře Reuters, že je „velmi pravděpodobné“, že Spojené státy již vedly tajná jednání s částmi venezuelské vlády a ozbrojených sil s cílem zorganizovat převzetí moci.
– etes –
