Výzkumníci DataPulse porovnávali průměrné státní důchody s reálnými životními náklady lidí starších 60 let. Čeští důchodci jsou na tom dle jejich zjištění dobře.
Výsledek studie ukazuje, že pouze ve čtyřech evropských zemích je poměr mezi důchodem a životními náklady kladný. Patří mezi ně Rumunsko, Česko, Polsko a Španělsko. V těchto státech průměrný státní důchod převyšuje typické měsíční výdaje seniorů. Rumunsko vede žebříček s přebytkem 21 procent, následuje Česko s 18 procenty, Polsko se 4 procenty a Španělsko se 3 procenty. Základem byla data očištěná o inflaci na cenové úrovni roku 2023.
Ve zbytku Evropy se však mezi příjmy a výdaji otevírá mezera. Celkem 24 zemí je podle studie označováno jako takzvané „deficitní státy“.
Německo v evropském srovnání
Německo do této skupiny jednoznačně patří. Studie ukazuje, že průměrný roční hrubý důchod činí zhruba 19 138 eur. Současně se průměrné roční životní náklady člověka staršího 60 let, který žije samostatně, pohybují kolem 28 663 eur.
Rozdíl tak dosahuje přibližně 9 500 eur ročně. Jinými slovy: zákonný důchod v Německu pokrývá jen asi dvě třetiny tamních skutečných životních nákladů.
Německo se s 33procentním deficitem řadí mezi evropskými zeměmi do středu žebříčku. V některých státech je mezera ještě výraznější: Chorvatsko vykazuje deficit 40 procent, Slovinsko 39 procent, Maďarsko 38 procent a Norsko 37 procent.
Bydlení a potraviny jako hlavní výdajové položky
Celkově analýza ukazuje, že velká část výdajů důchodců se soustřeďuje na několik základních oblastí života. „V téměř všech zemích připadá přibližně polovina celkových výdajů ve stáří pouze na dvě oblasti: bydlení (včetně vedlejších nákladů, jako jsou voda, plyn a elektřina) a potraviny a nápoje,“ popisuje DataPulse.
Studie zároveň upozorňuje, že právě náklady na bydlení představují klíčovou složku výdajové struktury starších domácností. Uvádí: „Kolísání cen nájemného, nákladů na vytápění a vedlejších poplatků představuje největší hrozbu pro důchod.“
I když mnoho evropských zemí své důchody pravidelně přizpůsobuje inflaci, může podle DataPulse přesto vznikat finanční tlak, zejména pokud náklady na bydlení a energie rostou rychleji než celková cenová hladina.
Výše důchodů v evropském srovnání
DataPulse upozorňuje také na zásadní strukturální rozdíly mezi evropskými důchodovými systémy. V roce 2023 činil průměrný roční státní důchod v Lucembursku 34 413 eur, zatímco v Srbsku 4 239 eur. Průměr Evropské unie dosahuje 17 321 eur. V Česku byl v použitých datech důchod na hodnotě 10 113 eur.
Zároveň se výrazně liší i životní náklady ve stáří. Podle studie se průměrné roční výdaje seniorů pohybují od 52 168 eur v Lucembursku po 4 558 eur v Bulharsku, 4 772 eur v Rumunsku, v ČR pak 8 581 eur. Ve větších ekonomikách, jako jsou Německo, Francie a Itálie, se roční výdaje starších domácností pohybují přibližně mezi 24 000 a 29 000 eury.
Studie rovněž ukazuje, že v mnoha evropských systémech není státní důchod koncipován jako jediný zdroj příjmů. V několika zemích s relativně nízkým pokrytím důchodem – například v Norsku, Lucembursku nebo na Slovensku – zůstává riziko chudoby ve stáří přesto nízké. Podle studie je to dáno větším důrazem na doplňkové zdroje příjmů, jako jsou podnikové penze nebo soukromé úspory, zatímco státní důchod slouží především jako základní zabezpečení.
–etg–
