Nasazení dronů během války na Ukrajině a na Blízkém východě podle expertů ukázalo, že se způsob boje dramaticky mění směrem k robotizaci a dálkově ovládaným jednotkám. Je česká armáda schopna odolat útokům dronů, je sama schopna nasadit útočné drony a má dodavatelské řetězce, na které by se mohla v případě konfliktu spolehnout?
O těchto tématech diskutovali v úterý experti v pořadu 90 minut na České televizi. Česká civilní sféra dle nich drony aktivně vyrábí a využívá, ovšem v oblasti armádního nasazení a zejména obrany proti dronům, není vojenský sektor ve stavu, aby byl schopen se ubránit.
Martin Saska z elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze uvedl, že „výzkum dronů, který probíhá v České republice, je opravdu špičkový“. „Věnuje se mu řada skupin na různých univerzitách. Za námi se opravdu jezdí učit lidé z celého světa, jak drony nebo létající roboty, na které se specializujeme, používat a jak je vyvíjet,“ řekl Saska.
Oblast výzkumu je ale podle něho omezená. Tým vědců, ve kterém je zapojený, má kolem 100 výzkumníků, ale zaměřuje se pouze na umělou inteligenci (AI) a autonomii (nezávislé samořízení dronů), a nevěnuje se například detekci (zachycování pohybu) dronů.
Klíčové jsou místní výroba a vývoj
Podle Jakuba Karase, prezidenta Aliance pro bezpilotní letecký průmysl, a bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého, je klíčové, aby Ministerstvo obrany a Armáda ČR podporovaly místní podniky, které budou drony vyvíjet, vyrábět a od kterých budou drony dlouhodobě přednostně nakupovat.
Mikulecký uvedl, že „Česko není schopné se bránit proti dronovému útoku. Téměř vůbec. Je to problém celého systému protivzdušné obrany… Obrana státu proti dronům je velmi slabá.“ Podle analytika je třeba začít drony vyrábět v českých firmách, na území republiky, aby se v případě konfliktu bylo možné spolehnout na jejich dodávky.
Evropa musí začít být v těch komponentech soběstačná i za cenu toho, že v počátečních fázích to bude dražší.
— Jakub Karas, prezident Aliance pro bezpilotní letecký průmysl
Problém s výrobou dronů je podle Karase v dodavatelských řetězcích. Evropské podniky podle něj nejsou konkurenceschopné vůči Číně „obzvláště u FPV dronů, které jsou malé a je u nich velký tlak na cenu“.
„Evropa musí začít být v těch komponentech soběstačná i za cenu toho, že v počátečních fázích to bude dražší. Česká republika má dobrou základnu výrobců, ale je třeba je podpořit,“ řekl Karas a zdůraznil soběstačnost.
(252. protiletadlový raketový oddíl / AČR)
Mikulecký vyzdvihl českou firmu PBS, která vyrábí velké drony. Označil ji za „světovou špičku v oblasti proudových a turbovrtulových motorů“. Malé FPV drony je podle něho možné kompletně vyrábět v České republice, problém ale vidí v ekonomických analýzách, které ukazují, že taková výroba nedokáže cenově konkurovat malým dronům dodávaným z Číny nebo Taiwanu.
„Dron je spotřební zboží a při nějakém konfliktu bude první věcí přerušení dodavatelských řetězců. Je dobré, že armáda nakoupí drony, ale když přijde vojenský konflikt, tak je spotřebujeme během několika dní a nebudeme mít domácí výrobu,“ dodává bezpečnostní analytik.
Koupené drony mohou podle Mikuleckého sloužit pro výcvik, aby si armáda osvojila jejich používání a obranu proti nim, ale pro strategickou obranu země je podle něho důležité „nastavit spolupráci s domácím průmyslem“.
Je třeba nastavit podmínky pro českou vědu a průmysl, aby byly připravené kapacity, kdyby došlo na nejhorší, aby byly schopní nám pomoci.
— Milan Mikulecký, bezpečnostní analytik
Všichni experti se shodli i na tom, že vývoj v oblasti je velice rychlý a nakoupené drony mohou být za dva roky neefektivní. „Je třeba nastavit podmínky pro českou vědu a průmysl, aby byly připravené kapacity, kdyby došlo na nejhorší, aby byli schopní nám pomoci,“ míní analytik.
Podle Sasky z ČVUT je „nejdůležitější know-how“, tedy schopnosti českých firem drony vyvíjet a vyrábět. „3 000 dronů nám vystačí na první dva dny války. Musíme mít odborníky na vývoj dronů a dodavatelský řetězec,“ řekl Saska s tím, že když budou české firmy výrobu rozbíhat „bude to jednou tak drahé“, ale když bude Ministerstvo obrany a stát rozběhnutí výroby podporovat, bude se cena postupně snižovat.
Jako příklad takového přístupu uvedl sousední Německo, které začalo nakupovat drony od lokálních dodavatelů, a objednalo si drony i od firmy, která je ještě nevyrábí, „ale investují do toho know-how, aby to ta firma v budoucnosti měla“.
Podle prezidenta Aliance pro bezpilotní letecký průmysl je třeba o dronech uvažovat jako o „spotřebním zboží“. Při válečném konfliktu je jich potřeba dodávat desítky tisíc, řekl Karas a jako příklad zmínil Ukrajinu, která nyní produkuje „ročně 7 milionů dronů“.
Nejdůležitější know-how… Musíme mít odborníky na vývoj dronů a dodavatelský řetězec.
— Martin Saska, elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze
Saska dodal, že až budou do válečných konfliktů nasazeni roboti řízení umělou inteligencí a budu se rozhodovat sami, dojde k další změně „pravidel hry“, myšleno válečné strategii. „Vývoj je tak rychlý, že to nemá obdoby v histiorii. Nic se nevyvíjí tak rychle jako umělá inteligence,“ dodal Saska.
Ministerstvo obrany k současné situaci
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při mezinárodním cvičení spojovacího vojska v Bechyni na Táborsku řekl, že česká armáda chce do roku 2028 pořídit 3 000 dronů. Nákup bezpilotních systémů a dronů by měl podle mluvčího ministerstva obrany Petra Peška letos stát více než 350 milionů korun.
Ministr Zůna uvedl, že podle výroční zprávy Severoatlantické aliance (NATO) za rok 2025 patří Česká republika mezi země s nejvyšším tempem modernizace armády. Armáda má rozpočet na letošní rok 158 miliard korun.
Armáda musí mít v dronové válce k dispozici zařízení, která dokáží drony lokalizovat, rušit, chytat nebo ničit (sestřelovat, paralyzovat). Takovým vybavením dosud podle expertů nedisponujeme.
Podle Zůny není hlavním ukazatelem zlepšování obranyschopnosti armády počet investovaných peněz ze státního rozpočtu, ale efektivita vynaložených financí.
Aktuálně v české armádě používá drony 533. prapor bezpilotních systémů v Prostějově, ale i další útvary. Armáda již s drony dlouhodobě cvičí. Například během experimentálního cvičení Drone Shield 2024, Baltic Zenith v Lotyšsku nebo na mezinárodním cvičení Federated Cloud 2026.
