Vysoké učení technické v Brně a Univerzita obrany představily na mezinárodním obranném veletrhu IDET společný projekt Universal adaptable robotic system (UARS), jehož účelem je autonomní průzkum nebezpečných oblastí.
Systém, který má „nastavit kůži“ za vojáky, zvýšit situační přehled a snížit potřebu počtu specialistů, sestává ze skupiny sedmi dronů s kamerami o vysokém rozlišení, tří pozemních mobilních robotů a řídící stanice. Vyvinuli jej pro sekci zpravodajského zabezpečení Armády ČR. Letos v listopadu jej mají předvést v reálném nasazení ve vojenském újezdu Březina u Vyškova.
Prof. Luděk Žalud z VUT vysvětlil, jak roj (tak systém přezdívají) funguje. Operátor systému na kufříkovém počítači v terénu vymezí místo vyslání roje, nakonfiguruje počet dronů a robotů, a úkol, který mají splnit. Poté umělá inteligence naplánuje trajektorii a flotila vyrazí. Část dat je zasílaná operátorovi během mise (např. informaci o zvýšené radiaci), datově náročná část se pak sdílí a vyhodnocuje po příletu.
Každý z dronů je schopný nasnímkovat oblast o rozloze 200 x 200 metrů za 8 minut s rozlišením 1 cm a přesností 5 cm. Drony i roboty jsou schopny v reálném čase detekovat a rozpoznávat jednotlivé objekty a upozornit tak operátora na různé situace.
Kód si vyvinuli v projektu sami, a drtivou většinu elektroniky také, což zaručuje, že v systému nejsou zadní vrátka, jak bývá možné u čínských technologií, poznamenal profesor.
Roj začali vyvíjet už v roce 2021 a následná válka na Ukrajině jim poskytla nové podněty, na které reagovali v řešeních, jako např. komunikace, kterou může nepřítel rušit GPS informace či dokonce manipulovat GNSS tak, aby „oklamal stroje“. V tomto směru se zaměřili, jak na odolnější komunikační systém tak na možnost dokončit misi i v případě výpadku komunikace.
Další možné využití roje je hlídání perimetru a eventuálně i bojové nasazení. Dle profesora VUT s projektem míří do CBRN (chemická, biologická, radiologická a jaderná obrana) a je otevřená spolupráci i se soukromou sférou.
Projektový tým vede doc. Petr Marcoň z VUT. Pro Epoch Times řekl, že počátky projektu tkvěly v záměru univerzity pracovat na výzkumu a vývoji dronů coby technologického trendu. S Univerzitou obrany „našli společný průsečník“ a podali grantovou žádost do výzvy Impact 1 Ministerstva vnitra.
„Na Ukrajině často dochází k rušení dronových systému, v angličtině se tomu říká jamming nebo spoofing – tj. podvržení GPS… paralelně řešíme i výzkum, kdy drony letí bez GNSS dat pouze na obrazová data,“ přiblížil bezkomunikační řešení roje Marcoň a dodal, že další možností jsou i radarová data, jejichž nevýhodou ale je, že radarový paprsek je detekovatelný vojenskými senzory.
Tento projekt ocenil v rozhovoru pro Epoch Times Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (vydání rozhovoru připravujeme).
