Lyon nabízí elegantní francouzskou atmosféru – a přitom v něm není ani stopa po bezohledném turistickém ruchu.
Pouhé dvě hodiny vlakem z Paříže leží Lyon – jedno z francouzských kulturních center a ráj labužníků. Město se rozkládá na březích mohutných řek Rhôny a Saôny, mezi Burgundskem, Provence a Alpami, a je uvolněné, přívětivé a – přes romantické dlážděné uličky, pastelové renesanční paláce, nákupní třídy jako z Paříže, působivá muzea a proslulou kuchyni – překvapivě neturistické.
Lyonské památky se soustředí ve třech oblastech: v historickém Vieux Lyonu (starém městě na břehu Saôny), na Presqu’île (poloostrově mezi oběma řekami) a na kopci Fourvière s bílou bazilikou Notre-Dame, která se třpytí nad městem.
Prohlídku Lyonu rád zahajuji jízdou lanovkou na kopec Fourvière – kde Římané v roce 43 př. n. l. založili město „Lugdunum“. Z terasy na Fourvière se rozevírá úchvatný výhled na lyonské staré město s renesančními střechami a jejich typickými komíny a na elegantní zástavbu Presqu’île z 19. století.
Dominantou kopce je zářivá bazilika Notre-Dame, postavená koncem 19. století. Interiér této zdobné neogotické stavby je celý pokryt propracovanými mozaikami vyprávějícími příběhy Panny Marie. Vedle baziliky stojí kaple, která ji předchází o pět set let a nad níž se tyčí nádherná zlatá socha Marie shlížející na město.
Krátká procházka od baziliky vede k pozoruhodnému muzeu Lugdunum – gallo-římskému muzeu zasazenému do svahu kopce s výhledem na dvě římská divadla. V Lyonu se s pojmem „gallo-římský” setkáte velmi často: při budování svého rozlehlého impéria Římané dobyli Galy – mocný keltský kmen, předchůdce dnešních Francouzů – a začlenili je do své kultury. Po několik staletí tvořila tato významná část římské říše galskou, neboli gallo-římskou civilizaci. V muzeu uvidíte římské artefakty včetně mincí, nástrojů, amfor a bronzových desek s textem projevu, který přednesl císař Claudius v roce 48 n. l. Před muzeem stojí dvě divadla: velké, postavené za vlády císaře Augusta a dodnes sloužící k pořádání koncertů, a menší s akustikou ideální pro projevy a zpěv.
Po sestupu z kopce nabízí Vieux Lyon největší koncentraci dobře zachovalých renesančních budov ve Francii – pozůstatky lyonského zlatého věku, kdy bylo město centrem evropského hedvábnického průmyslu. Příjemné pěší uličky plné malebných náměstíček a dvorků přímo vybízejí k procházení, prohlížení výloh a posezení v kavárně. Místní hedvábí tu najdete dodnes: na Rue du Boeuf hedvábnický obchod Brochier Soieries vystavuje bource morušové a počítačem řízený tkací stav, který připomíná počátky průmyslové revoluce.
Četné traboule (kryté průchody) ve Vieux Lyonu kdysi chránily nedokončené hedvábnické zboží před počasím – a zároveň sloužily jako zkratky spojující tři hlavní severojižní ulice starého města. Dnes jsou traboule příležitostí k objevování pastelově laděných dvorků, půvabných lodžií a jemných oblouků.
Po prozkoumání Vieux Lyonu rád zavítám do pestrého výběru městských muzeí. V renesančním paláci pojmenovaném po bohaté kupecké rodině sídlí Muzea Gadagne se dvěma velmi odlišnými expozicemi: jednou věnovanou historii města a druhou loutkářství. Muzeum výtvarného umění v bývalém opatství na Presqu’île má působivou sbírku sahající od egyptských starožitností po impresionistické obrazy a jeho vnitřní nádvoří je příjemným místem pro odpočinek od ruchu ulic. Také na Presqu’île najdete Muzea textilu a dekorativního umění ve dvou budovách sdílejících společné nádvoří.
Na východním břehu Rhôny Centrum dějin odboje a deportace přibližuje chytré strategie, které lyonští odbojáři používali v boji proti nacistům za druhé světové války – a muzeum Lumière je věnováno průkopnickému přínosu bratrů Lumièrových pro filmové umění. Nedaleko odtud je tržnice Les Halles doslova gastronomickým festivalem – s řezníky, rybáři, cukráři, sýraři a pestrobarevnými stánky se zeleninou, mezi nimiž jsou rozmístěny malé restaurace.
Stravování patří v Lyonu k hlavním lákadlům a ve srovnání s Paříží jsou ceny příznivé. Místní šéfkuchaři jsou slavnější než profesionální fotbalisté. Typické lyonské bouchony jsou malé restaurace typu bistro, které vznikly v době, kdy místní ženy vařily hedvábnickým dělníkům po dlouhém pracovním dni. Rušné pěší ulice Vieux Lyonu a Rue Mercière na Presqu’île jsou přímo burzou bouchonů – stojí za procházku, i když nakonec budete večeřet jinde. Kvalita jídla může být mimo tyto populární restaurační řady vyšší, ale atmosféru tu jen tak nepřekonáte.
Po večeři rád vyjdu na procházku a vychutnám si slavnou noční iluminaci města. Zatímco Paříž si říká „město světla“, Lyon je skutečným lídrem v oblasti městského osvětlení a pořádá na toto téma i odborné konference. Každou noc je nádherně nasvíceno více než 200 budov, památek a veřejných prostranství.
Kdykoli cestuji mimo Paříž, znovu a znovu mě ohromí, kolik pokladů Francie skrývá. Lyon nabízí elegantní francouzskou atmosféru – a přitom v něm není ani stopa po bezohledném turistickém ruchu.
