Vitamin C je známý především podporou imunity a antioxidační ochranou, v mozku však plní několik méně doceněných úloh.
Vitamin C si získal pověst látky posilující imunitu. Vědci však stále častěji zjišťují, že jednou z jeho nejdůležitějších úloh může být ochrana stárnoucího mozku.
Tuto možnost podpořila nedávná studie zahrnující více než 2 000 starších dospělých Japonců. Vědci zjistili, že účastníci s nižší hladinou vitaminu C v krvi měli méně šedé hmoty a slabší komunikaci v jedné z mozkových sítí, které bývají při Alzheimerově chorobě postiženy jako první.
Lze si to představit následovně: kdyby byl mozek městem, šedá hmota by představovala budovy a nervové sítě dálnice, které je propojují, vysvětlil doktor Thomas Holland, lékař a výzkumník zabývající se kognitivním stárnutím, který se na studii nepodílel.
„Zdálo se, že lidé s vyšší hladinou vitaminu C mají lépe zachované ‚budovy‘ i zdravější ‚silnice‘ propojující důležité oblasti mozku,“ uvedl Holland pro Epoch Times.
Změny v klíčových oblastech mozku
Studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v časopise PLOS One, sledovala dospělé s průměrným věkem 70 let. Účastníci podstoupili vyšetření magnetickou rezonancí, které hodnotilo objem mozku a propojení jednotlivých oblastí. Vědci jim také po nočním lačnění změřili hladinu vitaminu C v krvi.
Nižší hladina vitaminu C v krvi souvisela s menším objemem šedé hmoty a oslabeným propojením v takzvané síti výchozího režimu mozku neboli DMN. Jde o soustavu propojených mozkových oblastí, které se podílejí na paměti, sebereflexi a plánování budoucnosti.
Šedá hmota obsahuje velké množství nervových buněk. Její menší objem se považuje za známku úbytku a zmenšování mozkové tkáně.
Souvislost přetrvávala i po zohlednění věku, pohlaví, stavu kognitivních funkcí, vzdělání a faktorů životního stylu, jako jsou kouření, konzumace alkoholu a fyzická aktivita.
„Úbytek mozkové tkáně a oslabení propojení v síti DMN patří mezi známé časné klinické projevy poruch kognitivních funkcí, například Alzheimerovy choroby nebo mírné kognitivní poruchy,“ uvedl pro Epoch Times doktor Tomohiro Shintaku, odborný asistent na Univerzitě Hirosaki a korespondenční autor studie.
Vliv vitaminu C na strukturu mozku byl svým rozsahem srovnatelný s působením známých rizikových faktorů spojených s životním stylem a zdravím cév. To podle něj naznačuje, že i poměrně malé rozdíly mohou být významné na úrovni celé populace.
Proč může být vitamin C pro mozek důležitý
Vitamin C je známý především podporou imunity a antioxidační ochranou, v mozku však plní několik méně doceněných funkcí. Pomáhá neutralizovat volné radikály, které se s věkem hromadí, a může tak dlouhodobě chránit strukturální celistvost mozkové tkáně. Podporuje také tvorbu neurotransmiterů, tedy chemických poslů, jejichž prostřednictvím spolu mozkové buňky komunikují.
Lidské tělo si vitamin C nedokáže vytvářet samo a musí jej získávat výhradně ze stravy. Mezi jeho bohaté zdroje patří citrusové plody, bobulovité ovoce a listová zelenina.
Doporučený denní příjem činí u většiny dospělých žen 75 miligramů a u většiny dospělých mužů 90 miligramů. Někteří vědci se domnívají, že vyšší příjem může přinášet další výhody díky úplnému nasycení tělesných tkání. Optimální množství pro dlouhodobé zdraví mozku však dosud nebylo stanoveno.
Dřívější výzkumy
Nová zjištění doplňují rostoucí množství důkazů, které spojují dostatečnou hladinu vitaminu C s lepším stavem kognitivních funkcí.
Nizozemská studie z roku 2002 sledovala po dobu šesti let 5 395 lidí a zjistila, že vysoký příjem vitaminů C a E souvisel s o 18 procent nižším rizikem Alzheimerovy choroby.
Další studie ukázaly, že i hladiny vitaminu C, které ještě nejsou natolik nízké, aby vyvolaly klasické příznaky jeho nedostatku, souvisejí u starších lidí s horší pamětí a pomalejším zpracováním informací.
Přehled 12 studií z roku 2022 rovněž zjistil, že lidé s Alzheimerovou chorobou měli ve srovnání s dospělými bez poruch kognitivních funkcí trvale výrazně nižší hladinu vitaminu C v krvi. To naznačuje, že tato živina může hrát určitou roli v rozvoji onemocnění.
Starší dospělí mohou být nedostatečnou hladinou vitaminu C ohroženi více kvůli slabší chuti k jídlu, méně pestré stravě a změnám trávení a vstřebávání, které přicházejí s věkem, uvedla pro Epoch Times registrovaná nutriční terapeutka Jen Scheinmanová z New Yorku. Chronická onemocnění, zánět a některé léky mohou navíc potřebu vitaminu C v těle dále zvyšovat.
Vitamin C je jen jedním dílkem skládačky
Vědci upozorňují, že studie nedokazuje, že vitamin C mozek přímo chrání. Jedním z důvodů je skutečnost, že lidé s vyšší hladinou vitaminu C často vedou celkově zdravější životní styl.
Vitamin C by měl být vnímán jako součást celkového způsobu stravování, například středomořské diety nebo diety MIND, která spojuje zásady středomořského stravování a diety DASH se zaměřením na zpomalení neurodegenerativních změn, uvedl Holland.
„Žádná jednotlivá potravina ani vitamin nemohou demenci zabránit,“ řekl Holland. „Dlouhodobá konzumace stravy bohaté na živiny, včetně dostatku ovoce a zeleniny s vysokým obsahem vitaminu C, však může pomoci zachovat kognitivní funkce.“
–ete–
