Podle starobylé křesťanské tradice se některé svátosti považují za pozemské kroky na duchovní cestě. Jsou vnějšími znameními vnitřní milosti.
I v čínských klášterních tradicích se na první pohled zdá, že postupné osvojování bojových umění slouží především k odrážení pozemských nepřátel. Mistři jako Ip Man nebo Bruce Lee však jasně ukázali, že sebeovládání pomáhá držet v bezpečné vzdálenosti i duchovní nepřátele.
A čím jiným tito duchovní nepřátelé jsou, ne-li návyky, jež člověku brání žít a čelit smrti s důstojností? Milost se ostatně velmi podobá čchi neboli energii. Představuje nekonečnou božskou sílu, ukrytou v konečném a poměrně bezmocném člověku.
Přelomový snímek režiséra Liu Chia-Lianga 36. komnata Shaolinu (The 36th Chamber of Shaolin) vypráví o probuzení čchi. Nečiní tak proto, aby tato energie ochránila pouze jediného člověka či rod, nýbrž aby mohla chránit každého, kdo je zranitelný.
Mladý Liu Yu-de (Gordon Liu Chia-Hui) dospěje k přesvědčení, že rozšíření znalosti kung-fu dokáže pomoci sjednotit Hany. Tato bezmocná většina, žijící v éře čínské dynastie Čching, touží svrhnout krutou mandžuskou menšinu.
Mandžuové sice vyvraždí Yu-deho rodinu jako zrádce a povstalce, on je však považuje za mučedníky. Přísahá, že je pomstí, jakmile se naučí kung-fu od těch vůbec nejlepších – buddhistických mnichů z kláštera Shaolin.
Yu-deho čeká dlouhá a namáhavá cesta. Musí projít 35 hrozivými výcvikovými komnatami Shaolinu, přičemž každá z nich klade na žáka stále vyšší nároky.
Dostane nové jméno San Te. Zpočátku sice mnohem častěji selhává, než uspívá, nakonec se mu však vytouženého cíle podaří dosáhnout. Pevně věří, že mu nově nabyté mistrovství v kung-fu pomůže osvobodit vlastní lid. Zároveň ale zjišťuje, že meditační cvičení ho zbavují pýchy, lenosti, nevědomosti, sobectví i strachu.
Jakmile získá schopnosti přesahující vše, v co kdy vůbec doufal, začne uvažovat o překonání výlučnosti Shaolinu vybudováním nové, šestatřicáté komnaty. Chce se o tuto vzácnou tradici konečně podělit s obyčejnými lidmi.
Výcvik mysli
Ačkoliv se opati Shaolinu zdají být naprosto posedlí trénováním těla, ve skutečnosti jim jde především o zocelení mysli. Jeden z nich dokonce zdůrazňuje, že naprosto nejdůležitější je dokázat ovládnout všech pět smyslů.
„Buddha nás učí, že ve velké nekonečnosti, bezprostředně za vším nicotným, se nachází prázdnota věčné pětice.“ Pět chutí totiž otupuje jazyk, pět tónů ohlušuje ucho a pět barev oslepuje lidské oko.
Opat tím ovšem v žádném případě neobhajuje strohý život bez tónů, chutí, vůní či barev. Pouze konstatuje, že mysl roztříštěná nadbytkem vnějších podnětů slábne a ztrácí svou účinnost. Jakmile ji totiž ovládne každá pomíjivá chuť, tón, vůně či barva, velmi snadno se stane ubohým zajatcem chamtivosti, žádostivosti a zbrklosti.
Člověk dokáže nasměrovat svou mysl ke správným myšlenkám, slovům i činům jedině tak, že své tělo a smysly pevně soustředí, a nikoliv naopak.
San Te zaujatě sleduje mnicha, jenž obratně mrští podšálkem tak, že místo potopení několikrát zlehka přeskočí po vodní hladině. Díky tomu brzy pochopí podstatu umění rovnováhy. Když místo pomalého a neohrabaného skákání po plovoucích kládách začne našlapovat rychle a lehce, naučí se v přeneseném slova smyslu doslova kráčet po vodě.
Po letech usilovného cvičení už nezáleží na tom, zda používá pěsti, chodidla či prsty, nebo zda zrovna ovládá meč, hůl či kopí. Skvěle vytříbený smysl pro rovnováhu ho podrží v každé situaci.
V jedné z komnat San Te nejprve uchopí tyč co nejblíže jejímu zatíženému konci, aby ji dokázal spolehlivě ovládat při úderech do obrovského zvonu. Teprve o mnoho později si díky usilovnému drilu osvojí stejnou kontrolu i tehdy, když tyč drží na opačném konci, daleko od samotného závaží. Zcela totožný princip se už předtím naučil prostřednictvím švihového pohybu.
Výcvik v samotě
U bojového filmu je velmi pozoruhodné, že San Te často trénuje o samotě, přičemž mu společnost dělá pouze jeho vlastní stín a výkřik. Tvůrci nám tím naznačují, že ten vůbec nejtěžší boj se vždy odehrává uvnitř samotného člověka.
Místo toho, aby se pyšnil výlučností Shaolinu, si San Te neustále klade otázku: Proč omezovat kung-fu pouze na tajné shaolinské komnaty? Jestliže lidem skutečně přináší osvobození, proč se chovat, jako by tomu tak nebylo?
Vždyť právě skrze učení druhých se neustále zdokonaluje i on sám, jak svým vlastním životem ukázali například Ip Man či Bruce Lee. Selhání samo o sobě totiž nikdy nepředstavuje katastrofu. Skutečnou katastrofou je, když se z něj člověk nepoučí. San Te v soubojích se starším mnichem prohrává tak často, až je nakonec donucen improvizovat a vytvoří si zcela novou, vlastní zbraň.
Velmi podobné myšlenky mimochodem nacházíme i v západní kultuře: Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se pokořuje, bude povýšen. Mniši zde tuto zásadu jasně zrcadlí, když zcela bezprecedentně povýší poměrně nezkušeného San Teho do vysoké hodnosti staršího mnicha, a to poté, co během pouhých několika let pokorně zvládne to, co jiným trvá celý život.
Yu-de nechává zemřít své staré já, podobně jako když pšeničné zrno padne do země. Následně z něj povstává nový člověk, mnich San Te, jenž nese hojné ovoce.
San Teho první, nesmírně vyčerpávající kroky jako by předznamenávaly jistou smrt. Ty závěrečné, přestože jsou neméně náročné, však téměř zázračně vedou ke zcela novému životu.
Na webových stránkách Internet Movie Database najdete podrobné shrnutí děje, kompletní herecké obsazení, recenze i uživatelské hodnocení. Film 36. komnata Shaolinu je možné zhlédnout na streamovacích platformách Prime Video, YouTube TV a Apple TV.
Naše úvahové články mohou zaujmout rodiče, pečující osoby či pedagogy mladých dospělých, kteří aktivně hledají kvalitní filmy ke společnému sledování a dalšímu doporučení. Zaměřují se totiž výhradně na snímky, které při pozorném zhlédnutí podněcují mladé lidi k tomu, aby se stávali lepšími verzemi sebe samých.
Jakým dalším tématům z oblasti umění a kultury bychom se podle vás měli věnovat? Své náměty nebo připomínky nám neváhejte zaslat na e-mailovou adresu namety@epochtimes.cz.
–ete–
