Komentář
Chceme-li vědět, co skutečně stojí za migrační katastrofou, kterou v těchto dnech prožívá španělská Ceuta, musíme se vrátit o více než tři roky zpět.
Je polovina listopadu 2023, krátce před polednem, a občan Maroka, pan O. M., spolu s dalšími dvěma migranty obeplouvá plot oddělující Ceutu od Maroka. Byl zadržen španělskými pohraničníky a ihned vrácen do Maroka, aniž by mu bylo umožněno požádat o azyl. To je od roku 2020 možné na základě ojedinělého rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.
Pana O. M. vzápětí kontaktuje migrační neziskovka, přebírá jeho právní zastoupení a ve spolupráci s dalšími migračními neziskovkami podává žalobu k soudu prvního stupně v Ceutě. Argumentuje tak, že pan O. M. překonal hranici plaváním v moři, tedy obeplutím plotu vyčnívajícího do moře, a ne jeho přelezením na souši. Zmíněný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva se totiž týkal situace, kdy migranti hromadně přelézali hraniční plot oddělující Maroko a druhou španělskou africkou exklávu Mellila.
V září 2024 ceutský soud rozhodl ve prospěch pana O. M., tj. ve prospěch migračních neziskovek, které spor vyvolaly. Případ se nakonec dostal až ke španělskému Nejvyššímu soudu. Ten 30. června 2026 vynesl rozsudek, kterým se s definitivní platností postavil na stranu těchto migračních neziskovek.
Rozhodnutí soudu v prvním stupni v září 2024 bylo prvním varováním, kterého se španělské vládě dostalo. Nic jí nebránilo v tom, aby na toto riziko reagovala legislativními změnami. Času měla dost.
Nejvyšší soud 30. června 2026 po téměř dvou letech prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Rozsudek byl publikován 8. července 2026. V tuto chvíli už bylo všem nad slunce jasné, co v krátkodobém horizontu vážně hrozí. Přesto vláda Pedra Sáncheze neudělala nic. Žádné preventivní opatření.
Den nato, 9. července, stejné migrační neziskovky zveřejňují prohlášení, kterým celé severní Africe a pašeráckým mafiím oznamují: „…osoby zadržené na moři při pokusu o vstup do Ceuty a Melilly plaváním nemohou být předmětem tzv. ‚odmítnutí na hranici‘ (tj. nemohou být okamžitě deportovány do Maroka – pozn. autora). Rozsudek je pravomocný a nelze se proti němu odvolat.“
Je už jen otázkou času, kdy dojde ke katastrofě. Pašerácké mafie se aktivují.
Rozsudek Nejvyššího soudu nabyl dnem zveřejnění právní moci. Reakce migrantů byla prakticky okamžitá. Už 14. července se pokusilo do Ceuty přeplavat více než 100 migrantů. Policejní odbory bezprostředně poté varovaly před rizikem vzedmutí migrační vlny na Ceutu a Mellilu. A španělská vláda? Stále nic.
Od začátku roku až do 15. července vstoupily na území Ceuty necelé 3 tisíce nelegálních migrantů. Pak, za pouhých pár dnů do 29. července, do Ceuty přeplavalo zhruba 1 500 nelegálních migrantů. A centrální vláda? Pořád nic.
29. července prezident autonomní Ceuty žádá Sánchezovu vládu o rázná a okamžitá opatření z důvodu migrační krize, jak situaci sám nazval. Migrační centra jsou přeplněná. Migranti spí na ulici.
Ve čtvrtek 30. července ceutská vláda žádá o vyhlášení stavu celostátní nouze. Španělská vláda odmítá. Proud nelegálních migrantů sílí. Teprve tento den večer Sánchezova vláda aktivuje armádní jednotky usídlené na Ceutě, aby podpořily pohraničníky. Příliš pozdě. V pátek 31. července vejde ve známost, že během čtvrtka přeplavalo tamní španělsko-marockou hranici kolem 50 000 nelegálních migrantů za jediný den.
Přes všechna varování byla dle zdrojů z armádního prostředí ve čtvrtek 30. července dopoledne na pláži poblíž hranice jen jedna policejní hlídka. Tento zdroj novinářům také řekl: „Připlouvají [migranti] v neoprenových oblecích, které si sundají, jakmile doplavou ke břehu. Pod nimi mají mobilní telefony chráněné ve vodotěsných pouzdrech…“ A popsal, jak migranti ihned poté telefony zapnou, fotí se a volají do Maroka, že cesta je volná. Sociální sítě se plní fotkami a videi o úspěšné plavbě…
Marocké orgány jsou spíše pasivní a v některých případech dokonce nelegálním migrantům pomáhají – viz video, kde marocký pohraničník doktorům a inženýrům otevírá průchod hraničním plotem.
V této souvislosti se často připomíná souvislost s pravidelným vyprazdňováním marockých věznic hromadnými milostmi udělovanými marockým králem Mohamedem VI. Psal jsem o tom 19. července. Existuje silné podezření, že marocká vláda takto řeší přeplněnost svých věznic. Propuštění zločinci pak masivně končí ve Španělsku jako nelegální migranti. Ve středu 29. července marocký král udělil téměř 1 800 milostí a pronesl projev k 27. výročí svého nástupu na trůn pouhých cca 30 km od Ceuty ve městě Tetuán. Existuje značné riziko, že podstatná část z omilostněných zločinců je nyní již na Ceutě, tedy v Schengenském prostoru…
Pro úplnost stojí za to připomenout, že Sánchezova vláda letos rozběhla masivní program legalizace nelegálních migrantů, kteří ve Španělsku pobývali alespoň 5 měsíců před rokem 2026. Chlácholila občany, že půjde „jen“ o cca 500 tisíc osob. Nakonec, jak už dnes víme, bylo podáno 1,3 milionu žádostí. Odhaduje se, že zhruba 1/3 z nich jsou podvodné žádosti včetně migrantů, kteří ve Španělsku nikdy nebyli. Stejné migrační neziskovky, které zastupovaly před soudy pana O. M., a nesou tím spoluvinu na nynější migrační katastrofě na Ceutě, se podílely na podávání žádostí v tomto legalizačním programu.
Vynecháme-li nehorázné a zločinné chování španělské vlády, co tento příběh ukazuje? Především to, jak nebezpečné jsou migrační neziskovky, jakým způsobem politicky jednají a co způsobují. Rozhodnutí španělských soudů je absurdní. Ke způsobení čtvrteční migrační krize stačilo vlastně jen to, aby pomatení soudci ve spolupráci s migračními neziskovkami rozhodli, že plavání kolem bariéry vyčnívající do moře není překonávání bariéry. Také vás u toho napadá otázka, proč asi ta bariéra do moře vyčnívá…?
Žádný politik nemusel předstoupit před své voliče a říct jim: „Mám takový nápad, vážení voliči! Co kdybych zařídil, aby se dal obejít zákon, který pohraničníkům přikazuje nelegální migranty překonávající hraniční plot vracet do Maroka? Vždyť vlastně obeplutí plotu není to stejné jako jeho přelezení, ne?“ Přesto k takové změně došlo, aniž by bylo třeba jediného hlasu voliče, jediného hlasu poslance. Díky migračním neziskovkám a soudcům.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
