Vyvážená strava v těhotenství, která připouští i občasné výjimky, podporuje zdravý vývoj mozku plodu.
Ještě než se dítě poprvé nadechne, jeho mozek se již utváří z živin přicházejících krevním oběhem matky.
Stále více důkazů naznačuje, že výživa matky hraje měřitelnou roli ve vývoji mozku dítěte a podle novějších poznatků může ovlivňovat také riziko autismu a dalších neurovývojových poruch.
V jedné z nejrozsáhlejších kohortových studií na toto téma vědci sledovali více než 80 000 dvojic matek a dětí. U dětí narozených matkám, které se během těhotenství stravovaly nejzdravěji, byla pravděpodobnost diagnózy autismu o 22 procent nižší.
Proč na stravě v těhotenství tolik záleží
Během těhotenství je dítě zcela závislé na matce, která mu poskytuje živiny potřebné pro tvorbu a dozrávání orgánů. Právě tato závislost patří k důvodům, proč výživa přitahuje tak velkou pozornost vědců.
„Výživa může ovlivňovat vývoj plodu prostřednictvím epigenetických mechanismů, tedy biologických procesů, které regulují aktivitu genů, aniž by měnily samotný genetický kód,“ uvedla pro Epoch Times psychiatrička Nadia Bakerová.
Kohortová studie zveřejněná v časopise JAMA Network Open zjistila, že matky, které dodržovaly zdravější stravovací režim, měly nižší pravděpodobnost, že jejich dítě dostane diagnózu autismu nebo bude mít ve věku tří a osmi let potíže v sociální komunikaci.
Výzkumníci poukazují na dvě hlavní cesty, jimiž může strava matky ovlivňovat vývoj mozku. První představuje nedostatečná výživa, která může v těhotenství podporovat zánět. Ten může prostřednictvím oxidačního poškození působit na vyvíjející se mozek.
Druhou cestou je přenos živin placentou. Tímto způsobem přecházejí z matky na dítě omega-3 mastné kyseliny a mikroživiny, jako jsou železo, cholin, jód, zinek a vitaminy skupiny B a vitaminy D a E.
„Tyto živiny musí pocházet ze stravy matky nebo z doplňků, protože si je organismus nedokáže sám vytvořit,“ uvedla pro Epoch Times molekulární epidemioložka a profesorka Kalifornské univerzity v Davisu Rebecca Schmidtová.
Jejich nedostatek proto může ovlivnit vyvíjející se mozek. Žádná jednotlivá živina však sama o sobě nezajišťuje zdravý vývoj mozku.
Výzkum rovněž nenaznačuje, že by samotná strava způsobovala autismus, upozornil pro Epoch Times David Horner, postdoktorand z Kodaňské univerzity, který se zabývá autismem a výživou matek. Výživa může být spíše jedním z faktorů prostředí, které se vzájemně ovlivňují s genetickou zranitelností.
Kdy na výživě záleží nejvíce
Za zvlášť důležité období vývoje mozku se považuje raná až střední fáze těhotenství. Během prvního a druhého trimestru se vytváří mozek a mícha, vznikají nové mozkové buňky a přesouvají se na správná místa.
„Raný vývoj mozku probíhá ještě předtím, než mnoho žen vůbec zjistí, že jsou těhotné,“ uvedl pro Epoch Times odborník na funkční medicínu a výzkumník chronických onemocnění a neurozánětu Tom O’Bryan.
V této rané fázi se stále vyvíjí hematoencefalická bariéra dítěte a je propustnější. Podle O’Bryana proto může být mozek citlivější na dění v organismu matky.
V průběhu těhotenství se rovněž mění význam jednotlivých živin. Kyselina listová je zvláště důležitá v období početí a na začátku těhotenství. Vitamin D má podle Schmidtové patrně zásadní význam zejména v raném těhotenství, zatímco omega-3 mastné kyseliny a železo hrají větší roli ve druhém a třetím trimestru.
Na výživě záleží již před početím, uvedla pro Epoch Times dietoložka a výzkumnice z Glasgowské univerzity Catherine Frielová. Vytvoření dostatečných zásob živin předem pomáhá zajistit, aby měl plod vše potřebné již od samého počátku.
Co studie ukázaly o jednotlivých způsobech stravování
Rozsáhlé studie porovnávaly spíše celkové stravovací návyky než jednotlivé živiny a rozdíly byly zřetelné.
Strava západního typu, která obvykle obsahuje velké množství průmyslově zpracovaných potravin, přidaného cukru a nezdravých tuků, byla během těhotenství spojována s vyšším rizikem poruchy pozornosti, s hyperaktivitou i autismem.
Přehled tří rozsáhlých studií zahrnujících více než 60 000 dvojic matek a dětí zjistil, že stravování západního typu souviselo s vyšším výskytem projevů spojovaných s autismem u dětí do deseti let.
Větší míra dodržování středomořského způsobu stravování v období kolem početí byla naproti tomu spojena s nižší pravděpodobností behaviorálních projevů souvisejících s autismem.
„Mozek plodu během těhotenství nejen roste, ale již také funguje. Výživa matky jeho fungování v reálném čase aktivně utváří,“ uvedla pro Epoch Times registrovaná dietoložka Jessica Clancy-Strawnová, která dlouhodobě pracuje s těhotnými ženami.
Chutě, skutečný život a nedostatek živin
Jaké změny tedy mohou nastávající matky provést?
„Jako matka, dietoložka a žena, která před narozením dítěte během rizikového těhotenství prodělala několik těhotenských ztrát, vím, jak důležité je mít pocit, že pro vývoj svého dítěte děláte všechno, co můžete,“ uvedla Clancy-Strawnová.
Během vlastního těhotenství se zaměřovala na živiny podporující vývoj mozku: vejce jako zdroj cholinu, vitaminu B12, vitaminu D a bílkovin, tučné ryby, například lososa, kvůli kyselině dokosahexaenové neboli DHA, listovou zeleninu a luštěniny pro kyselinu listovou a železo, mléčné výrobky nebo obohacené rostlinné nápoje kvůli jódu a vápníku, ořechy, semena a rostlinné oleje jako zdroj zdravých tuků a hořčíku a celozrnné obiloviny, ovoce a zeleninu kvůli vláknině a antioxidantům.
Těhotenství nemusí znamenat neustálé omezování. Chutě jsou podle Clancy-Strawnové zcela běžnou součástí těhotenství a často se projevují velmi konkrétně a intenzivně.
„Když jsem byla těhotná, měla jsem chuť na nachos s fajitou a sýrovou omáčkou – ne se strouhaným sýrem, ale s tím rozpuštěným – k tomu smažené fazole a všechnu zeleninu. Když ta chuť přišla, nic jiného mě neuspokojilo,“ uvedla.
Těhotenství přináší výrazné změny hormonů, metabolismu a chuti k jídlu a chutě mohou být jedním ze způsobů, jimiž na ně tělo reaguje.
Místo potlačování těchto chutí Clancy-Strawnová doporučuje nechat jim prostor v rámci zdravého jídelníčku. Nejdůležitější je celkový způsob stravování. Pokud se každodenní jídla zakládají na potravinách bohatých na živiny, lze příležitostné chutě uspokojit, aniž by narušily celkovou rovnováhu.
Riziko nedostatku živin může během těhotenství zůstat bez povšimnutí. Zvýšené nároky organismu mohou vést k jejich nedostatku a některé běžně užívané léky, včetně přípravků snižujících tvorbu žaludeční kyseliny a metforminu, mohou narušovat vstřebávání vitaminů skupiny B. Také vysoký příjem kofeinu a alkohol mohou podle Clancy-Strawnové zvyšovat ztráty živin.
Jak sestavit talíř podporující zdravý vývoj mozku
Tato doporučení by v těhotných ženách mohla snadno vyvolat další obavy. Odborníci však tvrdí, že není třeba se znepokojovat.
Namísto vyvolávání pocitů viny nebo zahlcení je podle Hornera užitečnější pomoci matkám, aby pro ně zdravé stravování bylo cenově dostupnější a snáze dosažitelné.
Profesor výpočetních metod v oblasti potravin a zdraví na Kodaňské univerzitě Morten Arendt Rasmussen uvedl pro Epoch Times, že trocha úsilí, pevné vůle a podpory rodiny či okolí může přispět k tomu, aby byla strava v těhotenství výživná a zároveň uspokojivá.
Clancy-Strawnová uvedla následující příklad celodenního jídelníčku podporujícího vývoj mozku plodu:
- Snídaně: Dvě vejce s celozrnným toastem a avokádem; případně mléko obohacené o DHA nebo šálek kávy, kávy bez kofeinu či čaje s přidanou DHA.
- Dopolední svačina: Řecký jogurt s chia semínky nebo vlašskými ořechy a bobulovým ovocem.
- Oběd: Středomořská miska s lososem, quinoou, špenátem nebo kadeřávkem a olivovým olejem.
- Odpoledne svačina: Hummus se zeleninou a celozrnnými krekry.
- Večeře: Grilované kuřecí maso nebo tofu, pečené batáty, brokolice nebo růžičková kapusta připravená v páře a salát z listové zeleniny s dýňovými semínky.
- Večerní možnost: Mléko nebo rostlinný nápoj obohacený o živiny, případně latté z některého z těchto nápojů.
„Tento způsob stravování přirozeně poskytuje živiny spojované se zdravým vývojem mozku plodu a zároveň podporuje zdraví placenty a metabolismu,“ uvedla Clancy-Strawnová.
Hlavním poselstvím je podle Bakerové to, že výživa vytváří důležitý základ pro zdravý vývoj mozku.
„Ačkoli žádná jednotlivá složka stravy nemůže autismu zabránit ani jej způsobit, dostatečný příjem základních živin a dodržování doporučení prenatální péče založených na důkazech představují praktické kroky, které podporují zdraví matky i optimální vývoj plodu.“
–ete–
