Potraviny, zvyky a filtry, které pomáhají omezit dopad znečištění.
Mozek se vyvíjí závratnou rychlostí – z pouhého třímilimetrové nervové trubice až na více než 100 miliard neuronů o hmotnosti 1,3 kilogramu.
K zásadnímu vývoji mozku dochází během prenatálního období a raného dětství. Ačkoli se jedná o období duševní příležitosti, zároveň je to doba duševní zranitelnosti.
Dlouhodobá studie z Nového Zélandu naznačuje, že vystavení znečištěnému ovzduší od početí až po rané dětství může mít celou řadu negativních dopadů na kognici, chování a emoce.
Vzhledem k těmto zdravotním dopadům je užitečné vědět, jak rizika zmírnit – pomocí výživových i nevýživových opatření.
Znečištěné ovzduší a duševní zdraví dětí
Studie zveřejněná v časopise Environmental Research označuje venkovní znečištění ovzduší za jeden z klíčových environmentálních hrozeb pro zdraví. Zatímco rostoucí množství důkazů ukazuje na souvislost mezi vystavením znečištění a negativními dopady na duševní zdraví dospělých, o tom, jak toto vystavení ovlivňuje děti v raném věku, se ví zatím málo.
Aby výzkumníci lépe pochopili vliv znečištění na tuto věkovou skupinu, analyzovali data 1 265 novozélandských dětí shromážděná od početí až do deseti let věku. Pomocí adres dětí odhadli úroveň znečištění ovzduší a porovnali ji s výsledky v oblasti duševního zdraví.
Výsledky ukázaly několik souvislostí:
- Trvale vysoké vystavení znečištění před a po porodu souviselo s problémy s pozorností.
- Vyšší prenatální expozice byla spojena s vyšší mírou zneužívání návykových látek.
- Zvýšené vystavení v předškolním věku předpovídalo nižší vzdělávací úspěchy, problémy s chováním a zneužívání návykových látek.
- Trvale zvýšená expozice v dětství souvisela s vyšším rizikem zneužívání návykových látek.
Skryté příčiny
Autoři studie se domnívají, že vystavení znečištěnému ovzduší v citlivých obdobích prenatálního a raného vývoje může narušit neurovývojové dráhy. Další hypotézy zahrnují tzv. hypotézu kumulace (dlouhodobé vystavení) a hypotézu kritického období (expozice v klíčových vývojových fázích).
Uvádějí také, že k pozorovaným výsledkům mohou přispívat strukturální a funkční změny mozku. Tuto hypotézu podpořil i souběžný systematický přehled publikovaný rovněž v Environmental Research. Po přezkoumání 26 studií autoři zjistili, že neurotoxiny z prenatální expozice znečištění mohou být spojeny se sníženým průtokem krve do různých částí mozku během dětství a dospívání. Protože krev přináší kyslík a živiny, snížený průtok může vést k horší funkci mozku. Neurotoxiny mohou také způsobovat zmenšení objemu určitých mozkových struktur.
Potraviny bohaté na antioxidanty
Řada potravin bohatých na antioxidanty může podle nutriční terapeutky Aderet Dany Hochové z poradny Dining with Nature pomoci zmírnit oxidační stres způsobený znečištěným ovzduším.
Oxidační stres vzniká, když v těle nastane nerovnováha mezi volnými radikály a antioxidanty. Volné radikály jsou molekuly obsahující kyslík s lichým počtem elektronů, které snadno reagují s jinými molekulami a mohou způsobovat poškození buněk.
Antioxidanty jsou molekuly, které mohou volnému radikálu darovat elektron, čímž jej stabilizují a snižují pravděpodobnost poškození.
„Abychom čelili oxidačnímu stresu způsobenému znečištěním ovzduší, upřednostňujte potraviny bohaté na klíčové antioxidanty, jako je vitamin C, vitamin E, selen, beta-karoten, zinek a flavonoidy,“ uvádí Hochová a přidává tyto příklady:
- Lesní plody, jako jsou borůvky, jahody a maliny, mají vysoký obsah vitamínu C a flavonoidů.
- Avokádo je bohaté na vitamin E.
- Listová zelenina, jako je špenát, rukola nebo mangold, je výborným zdrojem vitamínu C a beta-karotenu.
- Ořechy a semena obsahují vitamin E, selen i zinek.
Středomořská strava je podle nutriční terapeutky Shelley Ballsové z poradny Flawless Bloom bohatá na antioxidanty a má protizánětlivé účinky, což pomáhá podporovat zdraví a snižovat oxidační stres spojený se znečištěním ovzduší.
Tato strava zahrnuje hojnost libových bílkovin z ryb, fazolí a ořechů, stejně jako celozrnné obiloviny, ovoce, zeleninu a zdravé tuky, jako je olivový olej, říká pro Epoch Times.
„Upřímně doporučuji tuto stravu každému, nejen těhotným ženám – podporuje zdraví a snižuje riziko chronických onemocnění,“ podotýká.
Studie z roku 2019 zveřejněná v časopise Circulation přináší důkazy o schopnosti středomořské stravy zmírnit škodlivé důsledky vystavení znečištěnému ovzduší. Jedním z následků dlouhodobé expozice je vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, a tak autoři zkoumali, zda strava může toto riziko snížit. Po vyhodnocení údajů od více než 500 000 lidí, které sledovali po dobu 17 let, zjistili, že středomořská strava může významně chránit před úmrtím na srdeční onemocnění způsobeným znečištěním ovzduší.
Dostatečný příjem živin
Studie zveřejněná v časopise Journal of Toxicology and Environmental Health popisuje, jak mohou nedostatky živin zhoršit účinky znečištění ovzduší různými způsoby. Například nedostatek vitaminu A, železa nebo jódu může zvýšit citlivost na toxické látky a nedostatek vitaminu C může zvýšit oxidační stres.
Středomořská strava pomáhá udržet přiměřené hladiny živin. Autoři přehledové studie publikované v časopise Nutrients zjistili, že lidé, kteří se této stravy drželi, měli nižší riziko nedostatečného příjmu základních živin a mikronutrientů.
Potraviny podporující detoxikační cesty
„Při snaze zmírnit účinky znečištění ovzduší je důležité zaměřit se na potraviny s přirozenými detoxikačními vlastnostmi,“ říká Hochová. „Zejména na ty, které podporují antioxidační enzym glutathion, který hraje roli v detoxikační funkci jater.“
Do této kategorie podle ní patří zelenina jako česnek a cibule. Další detoxikační zeleninou je brukvovitá zelenina, která obsahuje látku bohatou na síru zvanou sulforafan – například brokolice, květák, růžičková kapusta, zelí, kapusta a kadeřávek.
Klinická studie z Číny, zveřejněná v časopise Cancer Prevention Research, testovala účinky každodenní konzumace nápoje z brokolicových klíčků u lidí žijících v oblastech se silným znečištěním ovzduší. Po 12 týdnech autoři zjistili, že nápoj bohatý na sulforafan pomohl tělu vylučovat zvýšené množství znečišťujících látek benzenu a akroleinu.
Současně podpořil aktivaci tzv. faktoru NRF2 (jaderného faktoru souvisejícího s erytroidním faktorem 2) v horních dýchacích cestách účastníků. Tento faktor řídí činnost genů, které se podílejí na odbourávání toxických a rakovinotvorných látek.
„Obecným pravidlem je zvýšit příjem čerstvé zeleniny a potravin bohatých na vlákninu,“ dodává Hochová.
Nevýživová opatření ke snížení expozice
Znečištění ovzduší bylo spojeno se záněty, které mohou postihovat plíce, srdce, střeva, imunitní systém i nervovou soustavu, zmiňuje Inderpal Randhawa, certifikovaný internista a dětský plicní lékař, v e-mailu pro Epoch Times. Doporučuje sledovat kvalitu venkovního ovzduší a omezit pobyt venku, když jsou hodnoty vysoké – zejména u těhotných žen během prenatálního období a u malých dětí v raném věku.
Dále doporučuje v podmínkách silného znečištění nosit respirátor a upozorňuje, že těhotné ženy mohou mít větší prospěch z kvalitních masek, jako jsou respirátory třídy FFP2, které poskytují vyšší úroveň ochrany. Respirátory FFP2 splňují evropskou normu EN 149 a zachytí alespoň 94 procent pevných a kapalných částic ze vzduchu.
Znečištěné venkovní ovzduší se může dostávat do domácností otevřenými okny nebo přes nedostatečně filtrované klimatizační systémy, jak potvrzuje například Americká plicní asociace. Také vnitřní vzduch často obsahuje různé škodliviny – například pasivní kouř, výpary z čistících prostředků, umělé vůně nebo oxid dusičitý z plynových sporáků. Nejlepším řešením je odstranit samotné zdroje těchto chemikálií, ale pomoci může i pravidelné větrání – ideálně alespoň 15 minut denně – a používání čističek vzduchu.
Zatímco pozornost veřejnosti se často zaměřuje na venkovní toxiny, znečištění vnitřního prostředí může být stejně nebezpečné. Do ovzduší se mohou uvolňovat škodlivé látky z běžného vybavení domácnosti – například z nábytku, nepřilnavého nádobí nebo podlahových krytin z PVC. Omezení dlouhodobé expozice těmto chemikáliím může mít příznivý vliv zejména na mozek a nervovou soustavu.
Pro snížení množství prachu, alergenů a dalších částic v domácnosti se doporučuje používat čističky vzduchu s kvalitním HEPA filtrem. Tyto filtry mohou výrazně omezit přítomnost venkovních škodlivin i vnitřních alergenů. Jejich účinnost však závisí na kvalitě zařízení a pravidelné výměně filtrů.
„Účinnost HEPA filtru závisí na kvalitě zařízení a na tom, jak často filtr čistíte a měníte,“ poznamenává Randhawa. „Celkově je však většina HEPA filtrů kvalitních a účinných.“
–ete–
