Velký Toširó Mifune v roli rónina, který chce být konečně brán vážně.
Přístupnost neuvedena | 2 h 2 min | Akční, dobrodružný, historický | 1965
S Toširem Mifunem v hlavní roli a Kihachim Okamotem za kamerou má film Samuraj všechny předpoklady výrazného díla – spojuje osvědčené tvůrčí síly, které diváka zavedou na cestu napříč proměnlivou dobou.
Režisér Okamoto prokázal široký záběr – od sžíravé satiry Nikudan (1968) až po břitký humor snímku Kiru (1968) – a vytvořil tak precedent pro filmy, které dokážou zároveň bavit i provokovat. Tentokrát jeho cit pro rytmus a obraz přináší historické drama, které spojuje intriku s precizním vizuálním zpracováním a stává se výrazným dílem žánru džidaigeki (japonské historické filmy).
Děj se odehrává těsně před reformami Meidži (1868), v době, kdy se tisíciletý systém šógunátu začal rozpadat. Film však nezůstává u širokých historických souvislostí – zasazuje postavy přímo do víru politických otřesů. Na tomto rozcestí, kde se tradiční samurajská kultura střetává s tlakem modernizace přicházejícím ze Západu, se otázky loajality a autority stávají bezprostředními a často násilnými.
Rok 1860 v Edu (dnešním Tokiu) zde není jen kulisou, ale živoucí scénou, kde se šeptané zvěsti o povstání šíří stejně rychle jako výpady mečů. Film sleduje skupinu odhodlaných mužů, kteří chtějí zlikvidovat lorda Naosukeho Iiho (ztvárnil ho slavný kabuki herec Macumoto Hakuó). Ii, zvaný „Velký starší“, byl mužem, jehož moc se rovnala jen jeho neblaze proslulé pověsti. Jeho politika otevření Japonska cizincům a tvrdé potlačování odporu mu přinesly vliv i nenávist – a zároveň ho učinily přirozeným cílem atentátníků.
Okamoto postupně směřuje k rozhodujícímu okamžiku u brány Sakurada (incident Sakuradamon), kde přepadení změnilo běh japonských dějin. Ii se na plátně objevuje jen zřídka, ale jeho přítomnost vrhá dlouhý stín – jeho chování prozrazuje vnitřní konflikt, aniž by ztrácel odstup. Historické napětí není zmírněno: brutalita čistek, které nařídil, i nenávist, kterou vyvolaly, visí nad dějem jako temný mrak.
Politické intriky v Edu
Film začíná zostřeným napětím. Vrahové si brousí čepele a podupávají ve sněhu, zatímco čekají, až se u brány v Edu objeví jistý vysoký úředník – nikdo jiný než Ii Naosuke. Když se věci nevyvíjejí podle plánu, podezření se obrací dovnitř skupiny. Brzy se pozornost zaměří na dvě zdánlivě nevinné postavy.
Tsuručijo Níiro (Toširó Mifune) je neklidný rónin, který sní o tom, že bude konečně brán vážně jako samuraj. Einosuke Kurihara (Keidži Kobajaši) je válečník-učenec, jehož hlava je plná evropských myšlenek – což mu mezi ortodoxními šermíři mnoho přátel nezískává.
Níirovův příchod je spíše komický než hrdinský – místo urozeného válečníka působí jako ztřeštěný tulák. Pod drsným zevnějškem se však skrývá muž poznamenaný odmítnutím a ponížením: zmařenou láskou, neuznaným původem a vyhnanstvím na okraj společnosti. Ač výjimečný šermíř, propadá saké, ženám a riskantním sázkám. Doufá, že jediný odvážný čin mu konečně vynese uznání samuraje, které považuje za své právoplatné.
Kolem něj se pohybují známé tváře, které jeho svět zbarvují a komplikují jeho volby. Jeho stárnoucí pěstoun Masagoró Kisoja (Eidžiró Tóno) mu nabízí unavenou moudrost i pozdě přiznané pravdy. Další významnou postavou Níirova života je hostinská Okiku (Aratama Mičio) – půvabná žena, která vyvažuje laskavost s trpělivostí vůči jeho dluhům a výbuchům.
Omyl za omylem
Níiro se zpočátku jeví jako známý typ drsného tuláka – chraptivý, mazaný, sobecký, ovládající meč s jistotou. Mifune mu však dodává nečekanou zranitelnost. Projevuje se v okamžicích, kdy Níiro klopýtá deštěm promáčenými ulicemi, s botou v ruce, nebo když se mu jeho vlastní plány hroutí pod rukama.
Jeho dětství pod dohledem laskavého, ale omezeného pěstouna a tajemství urozeného původu ho přivádějí k dobrodružstvím, která jsou stejně tak důsledkem nepochopení jako špatně odhadnutých (a často tragických) činů s mečem.
Postava Okiku přináší do děje ženský prvek – drží Níira nohama na zemi, i když on sám spěje k rozhodnutím, která jsou stejně nerozvážná jako nevyhnutelná. Kurihara, ztvárněný Keidžim Kobajašim, je jeho přítel i intelektuální protipól – ten, kdo chápe širší souvislosti, zatímco Níiro slepě následuje vlastní instinkt.
Černobílá kamera Hirošiho Muraie a hravé, přesně vystavěné kompozice dodávají filmu vizuální půvab. Sníh a déšť rytmizují Níirova klopýtání, zatímco záběry podtrhují, jak vratké jsou jeho plány. Vzniká vrstvená komedie omylů, kde by včasné odhalení drobných pravd mohlo předejít velkým katastrofám.
Mifunův výkon film nese – propojuje hrubou sílu, pošetilou odvahu a záblesky opravdového citu. V interakcích s Kuriharovou rozvahou, Kisojovou trpělivostí či Okikuinou bystrostí se Níiro ukazuje jako spleť rozporů.
Výsledkem je historický příběh, který více než o velkých gestech vypráví o lidských slabostech a ironiích. Kdyby se Níiro dozvěděl pravdu o něco dříve, mohl se chaosu vyhnout – ale kde by pak byl příběh?
Samuraj je jedinečná směs historie, charakteru a filmového stylu. Mifune dominuje, ale vedlejší role Kobajašiho, Tóna a Aratamy mu dávají dost prostoru, aby rozvinul své herectví.
Film odmění jak pozorného diváka, tak toho, kdo ocení humor. I po desetiletích zůstává Níirův chaotický půvab potěšením – sledujeme, jak klopýtá, intrikuje a občas skutečně zazáří.
Samuraj
Režie: Kihachi Okamoto
Hrají: Toširó Mifune, Keidži Kobajaši, Mičio Aratama
Délka: 2 h 2 min
Premiéra: 5. března 1965
Hodnocení:
★★★
★
★
Film „Samurajský zabiják“ (1965) byl v Česku vydán na DVD společností Levné knihy s českým dabingem, ale titul už není v běžné distribuci. České redakci Epoch Times se nepodařilo ověřit, zda je verze s dabingem nebo titulky aktuálně legálně dostupná. V angličtině lze film zhlédnout zdarma na platformě Internet Archive.
Máte tip na téma z oblasti kultury či umění? Napište nám na namety@epochtimes.cz
–ete–
