Poté, co vláda Andreje Babiše včera oznámila zúžení akceleračních zón pro výstavbu solárních a větrných elektráren na 11 procent plochy původně projektované předchozí vládou, reagovali proponenti i kritici obnovitelných zdrojů.
Z původně vytipovaných 110 lokalit zůstalo nakonec podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka celkem 61, z toho 49 určených pro větrné elektrárny a zbytek pro fotovoltaické elektrárny. Patnáct lokalit se zmenšilo. Celková plocha zón se zmenšila z 2 685 km2 na 297 km2, oznámil na včerejší tiskové konferenci.
Developerům ale vadí nejvíce omezující podmínky výstavby, zejména pak výškový limit 250 metrů pro stavbu větrných turbín. Tím se podle nich prakticky vyloučí všechna moderní zařízení na trhu.
„Ve větrné energetice platí jednoduché pravidlo – čím modernější turbína, tím více elektřiny vyrobí z jednoho místa. Jestli dnes do akceleračních oblastí zapíšeme limity podle technologií minulosti, vytvoříme z nich skanzen, ne motor české energetiky,“ namítl v tiskovém prohlášení Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
„Absurdní omezení“
Šťastný z rozhodnutí není ani předseda Komory Obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. „Není logické plošně nastavovat omezení, která neumožní ani v jedné akcelerační oblasti využít nejmodernější elektrárny. Obávám se, že na mapě Česka vznikne 49 bílých míst pro stavbu starších elektráren, navíc s absurdními omezeními,“ uvedl ve včerejším prohlášení pro tisk.
V rozhovoru s Českým rozhlasem pak vysvětlil, že čtyři hlavní výrobci větrných turbín na Západě nabízejí jako nejefektivnější typy turbíny měřící od 260 do 280 metrů. Výškové omezení však tyto moderní větrníky podle Chalupy diskvalifikuje. „Stát říká, že tam nelze instalovat tu nejmodernější technologii, která vyrobí mnohdy dva až dvaapůlkrát víc elektřiny než nějaká standardní, dnes již dosluhující technologie,“ namítl v rozhovoru.
Zkritizoval také povinnost instalování radarových detektorů, aby se mohly větrné elektrárny vypínat, anebo plašiček ptáků. Tato opatření jsou podle něj velmi nákladná a výrobu elektřiny prodraží. Vyslovil domněnku, že v některých případech bude paradoxně snazší stavět větrné elektrárny mimo akcelerační zóny, byť povolovací procesy tam budou pomalejší.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které akcelerační zóny sestavilo, uvedlo, že součástí povolovacích procesů budou také „hlukové studie, posouzení stroboskopického efektu nebo další odborné podklady podle charakteru konkrétního projektu“.
Michaela Lužová, jednatelka společnosti WEB Větrná energie, která připravuje v Česku větrné elektrárny již přes 20 let, zkritizovala „od začátku špatnou komunikaci“ vlády. „Akcelerační zóny přinesly do obcí i mezi lidi nevoli a strach. A ne všechny zóny jsou reálně využitelné. Do některých – zdá se – nebude možné větrné elektrárny vůbec přivézt,“ řekla.
Výtky krajů a obcí
MMR se dle svých slov muselo vypořádat s asi 31 tisíci připomínek ve více než 13,5 tisíci podáních. „Výsledkem je návrh, který podle vlády významně lépe zohledňuje požadavky na ochranu přírody, veřejného zdraví, obrany státu, krajinného rázu i kulturního dědictví,“ uvedlo ministerstvo v tiskovém prohlášení.
Havlíček na včerejší konferenci řekl, že nejčastěji se proti navrženým akceleračním zónám ohrazovaly samotné kraje a dotčené obce a vláda se jim snažila vyhovět. „Stavět se bude pouze tam, kde pro to bude shoda a místní podpora,“ pronesl. Pokud by Česko nevymezilo akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje, hrozil by mu ze strany Evropské unie postih ve výši 10 miliard korun, zmínil také Havlíček. Jiní představitelé vlády hovořili v minulosti o cifře 9 miliard.
Odpor vůči výstavbě větrných elektráren je silný především na místní úrovni, jak jsme informovali v minulosti. Na veřejném slyšení k akceleračním zónám i na sociálních sítích často zaznívala stížnost na to, že stát rozhoduje o osudu obcí bez toho, aniž by s nimi navržené zóny na jejich území diskutoval.
S potěšením přivítali výsledky ti, kterým se podařilo v připomínkovém řízení uspět. Vinař Jan Filipovič z Jižní Moravy, který brojil proti vymezení zóny A0V99 Podkovné u Nového Podvorova, uvedl v dřívějším rozhovoru pro Epoch Times, že tato zóna je problematická z mnoha pohledů. Poté, co připomínky ministerstvu pro místní rozvoj podalo za pomoci právníků všech pět dotčených obcí, vinařské a myslivecké spolky, vlastníci pozemků i další obyvatelé, území bylo z akceleračních zón vyňato.
„Je vidět, že vláda zvolila velmi silný kompromis. Za nás jsme s rozhodnutím spokojeni, stálo nás to hodně úsilí,“ zareagoval na včerejší oznámení vlády.
Uspokojení vyjádřil i starosta obce Lukoveček ve Zlínském kraji Lukáš Pšeja. „Máme radost, že mezi vyřazenými lokalitami je také akcelerační oblast AOV109 Lukoveček. Od počátku jsme byli přesvědčeni, že navržená oblast nebyla zvolena správně a že by mohla zásadním způsobem ovlivnit charakter naší krajiny, kvalitu života obyvatel i budoucí rozvoj okolních obcí,“ uvedl starosta na obecním profilu na Facebooku.
Také on postupoval ve spolupráci se starosty dotčených obcí, zastupiteli i právními poradci, aby sestavili odborné argumenty pro předložení připomínek. „Ukázalo se, že když obce postupují společně, věcně a s kvalitně připravenými podklady, mohou být jejich argumenty vyslyšeny i při rozhodování na celostátní úrovni,“ poznamenal Pšeja.
„O nás. Bez nás“
Nespokojenost projevil včera místostarosta obce Ptení Martin Horák, který si na sociální síti postěžoval na to, že vláda ve vesnici schválila akcelerační zónu pro soláry.
„Vláda dnes schválila akcelerační zónu pro fotovoltaickou elektrárnu uprostřed Ptení! O nás. Bez nás. A to i přes nesouhlas zastupitelstva obce a přes opakovaná upozornění, že podklady obsahují závažné chyby. Jedním z příkladů je zahrnutí pastvin pro koně přilehlých stájí do akcelerační zóny. Pokud by byly vyhodnoceny správně, území by nesplnilo zákonnou minimální výměru 50 hektarů a akcelerační zóna by vůbec nemohla vzniknout. Přesto ji dnes vláda schválila,“ napsal.
Starosta zdůraznil, že jeho obec není proti fotovoltaickým elektrárnám, ostatně sama dvě obecní plánuje. Vadí mu však umístění zvoleného území, které je podle něj „bez skutečného respektu k názoru samosprávy a obyvatel obce“. Chce proto využít zákonných možností, aby se proti vymezení akcelerační zóny bránil.
Požehnání vlády nad akceleračními zónami nemusí být ještě konečnou verzí. Jakmile MMR umístí finální podobu Změny č. 2 Územního rozvojového plánu na úřední desce, začne běžet 15denní lhůta pro nabytí účinnosti. Poté se mohou ti, kdo podali připomínku, bránit u soudu, uvedla na svých stránkách advokátní kancelář David Záhumenský, která se dle svých slov akceleračními zónami dlouhodobě zabývá a řadě obcí pomohla sepsat podrobné odborné připomínky.
„Počítáme s tím, že se s vládou uvidíme v soudní síni a jsme opravdu zvědaví, zda budou soudci posuzovat Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu stejně přísně jako územní plány malých obcí. Pokud ano, neměla by mít šanci obstát kvůli chybějícímu odůvodnění a diskriminaci,“ uvedla kancelář.
Janeček z Větrné asociace Epoch Times sdělil, že i on bude celou věc konzultovat s kolegy, aby zvážili případnou stížnost, ať již k soudu či u Evropské komise.
